migrace

Nejen při přechodu obou řek, ale také v bahnitých mělkých vodách jezera Ndutu a Masek spousta pakoňů utone

„Plavit se“ umí i gekoni

Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. 

Havajský strom koa (Acacia koa) sahá až do výšky 33 metrů

Růžová záplava v ohrožení

Obří hejno plameňáků růžových nedaleko keňského jezera Nakuru je oblíbenou turistickou atrakcí. Turismus zde generuje příjmy okolo 1,3 milionu dolarů měsíčně (v přepočtu asi 30 milionů korun). Jezero ale trpí značným znečištěním a poklesem hladiny. V záchraně jezera a jeho růžových obyvatel se proto angažuje místní neziskové sdružení.

CALIPSO sleduje migraci v oceánu pomocí LIDARu

Podle aktuálních výzkumů urazí rybácí dlouhoocasí (Sterna paradisaea), kteří hnízdí na Islandu nebo v Grónsku, každým rokem vzdálenost kolem 70 tisíc kilometrů. Jedinci, kteří hnízdí v Nizozemsku, mají „v křídlech“ ještě o cca 20 tisíc kilometrů víc.

Před válečníky z Asie se třásli strachy i Římané.

Migrace monarchů na pobřeží Kalifornie.

Za láskou na pláž

krab červený | Vánoční ostrov

Červení krabi žijící na Vánočním ostrově jsou suchozemští a většinu roku přebývají v norách v džungli. Chladné počasí na přelomu října a listopadu však urychlí jejich metabolismus a spustí mnohamilionovou migraci k pobřeží, kde se pak členovci páří a kladou vajíčka do písku. 

Australánci představují nejstarší přežívající lidskou kulturu na celé Zemi.

Běženci po příjezdu požádají o azyl na hranici se Spojenými státy nebo přelezou hraniční plot. Ty druhé americká pohraniční stráž v naprosté většině rychle zadrží a vyhostí.

Letecký pohled na území německého národního parku Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer.

Podvodní snímek pstruha obecného (Salmo Trutta) v horském jezeře. U těchto ryb byla potvrzena existence „magnetických buněk“,

 

Pouť hadždž

2 000 000 lidí

Pouť do Mekky neboli hadždž by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim, který je toho fyzicky schopen a má dostatek peněz. Tradice údajně sahá až do předislámské Arábie a cesta sestává z řady drobnějších rituálů: Věřící mimo jiné musejí stanout na planině Arafát či kamenovat satana (v podobě zdi) v oblasti Miná. Hadždž se sice odehrává každý rok, nicméně islámský kalendář je lunární, a proto se také liší její datum. Pravidelně se jí účastní okolo dvou milionů věřících a saúdské autority na uvedený počet dohlížejí, aby se infrastruktura země nezhroutila.