ptáci

Paneláky ze suché trávy

Snovači

K méně známým architektům přírody náleží snovač pospolitý, obývající výhradně jih Afriky. Staví si stromová hnízda propojená do podivuhodných útvarů, jež zdálky připomínají obří kupy sena. Jediný takový „panelák“ může zahrnovat stovky „bytů“ a největší kolonie obývá i 400 opeřenců. Gigantické výtvory měří až 4 metry na výšku a 8 metrů na šířku.

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Barvy jako varování

Drobné žabky žijící v pralesích Jižní Ameriky jsou klasickým příkladem živočichů, kteří výrazným zbarvením upozorňují na svou nebezpečnost. Tito pestří obojživelníci z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) vylučují pokožkou jed, jímž jihoameričtí indiáni potírali hroty šípů. Míra toxicity jedu se však u jednotlivých druhů i populací výrazně liší a ukázalo se, že jen čtyři ze 175 druhů pralesniček používali indiáni jako zdroj jedovaté substance. Na fotografii je pralesnička amazonská (Ranitomeya amazonica), která se vyskytuje ve více barevných formách – na nohou a spodní části těla je síťová kresba kombinovaná z modré, šedé nebo zelené a černé. Horní část těla a hlava jsou buď pruhovaně oranžové, nebo červené.

Konce roztažených perutí kondora andského od sebe mohou být až 3,2 metru daleko.

Laserový strašák v kukuřici

Jeden z místních honáků. V pozadí za ním je vidět jezero Ozogoche.

Člunozobec africký na jezeře Albert v Ugandě.

Mělká voda s vrstvou rostlinného materiálu je prostředí, které chřástalům naprosto vyhovuje.

Tučňákům by se let hodil zejména při přesunu od hnízdiště k pobřeží. Přesto bylo pro jejich předky výhodnější upřednostnit pohyb výhradně v mokrém živlu

Jen velcí ptáci jako jsou tukani, mohou bez problémů konzumovat velké plody a šířit velká semena. Jejich odchod má nevyhnutelný dopad i na pralesní flóru

Největší ze všech letců

V rámci třídy plazů máme co do činění s největšími létajícími živočichy všech dob – pterosaury (česky nepřesně nazývaní ptakoještěři). Nejmenší z nich (čínský Nemicolopterus) disponovali rozpětím křídel pouhých 25 centimetrů, ale bratránci z čeledi Azhdarchidae to dotáhli až na přinejmenším 11 metrů. Uchazeči o nepsaný titul největšího letce zahrnují severoamerický rod Quetzalcoatlus, jordánský rod Arambourgiania a rumunský rod Hatzegopteryx. Když stáli na zemi, mohli být vysocí kolem šesti metrů a jejich hlava s dlouhým zobákem přesahovala délku 2,5 metru.

Ptakoještěři se na Zemi objevili asi před 220 miliony let, v úvodním druhohorním období zvaném trias. Není zřejmě náhoda, že jejich druhový úbytek časově souhlasí s vývojovým nástupem ptáků. Spolu s dinosaury vyhynuli na konci křídy před 66 miliony let, již dlouho předtím však existovalo jen několik málo rodů, které ještě dokázaly soupeřit s opeřenými konkurenty.

Pachystruthio dmanisensis v pleistocenní krajině

Plameňák andský (Phoenicoparrus andinus), jeden ze tří druhů plameňáků, které jsme měli možnost pozorovat, a to dokonce na jednom místě.