spánek

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Asklépios křísící Hippolyta - syna athénského krále Thésea a jeho první manželky Amazonky Antiopy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Jean Daret, CC BY-SA 3.0)

Při spánkové paralýze je člověk už bdělý, ale nemůže se hýbat a má pocit, že se dusí

Sloni spí obvykle vestoje, ale někdy uléhají, a tehdy na nich lze pozorovat neklamné známky snění, třeba záškuby nohou a chobotu. (foto: Shutterstock)

Dvojice vakoplchů drobných (Cercartetus nanus). Vědci se dlouho domnívali, že se vakoplši živí především hmyzem. V poslední době bylo zjištěno, že se živí ve velkém rozsahu nektarem a pylem květů některých druhů stromů a keřů.

Spí, nebo relaxují?

U většiny tvorů je obtížné rozpoznat spánek od stavu intenzivního odpočinku. Platí to i u koalů (Phascolarctos cinereus), o nichž koluje tvrzení, že jsou vzhůru pouhé dvě hodiny denně. Výsledky studie provedené v jihoaustralském státě Victoria ovšem doložily, že koalové spí zhruba 14,5 hodiny denně a dalších bezmála pět hodin odpočívají. Nejspolehlivějším nástrojem pro zjišťování spánkového stavu je elektroencefalogram (EEG), který měří elektrické impulsy vysílané mozkem. Upevnit jej zvířeti, které má dál normálně „fungovat“, je ale jen těžko řešitelné. V rámci výzkumu v roce 2013 byly proto koalům připevněny akcelerometry, ale ty nedokázaly odlišit, zda zvířata jen odpočívala, nebo skutečně spala.

Koalové se živí kůrou a listy eukalyptů (blahovičníků), které obsahují velké množství vlákniny a terpeny, čímž jsou pro většinu zvířat jedovaté. Koalí játra si však s těmito škodlivými látkami poradí. Výživová hodnota blahovičníků je však velmi nízká, a proto musí koalové šetřit energií. (foto: Unsplash, Enrico Carcasci, CC0)

Pokud máte problémy se spánkem, měli byste týdně věnovat alespoň 150 minut středně intenzivním aktivitám, nebo 75 minut intenzivní tělesné námaze.

Lidé, kteří dříve vstávají a pracují ráno, mívají oproti „nočním sovám“ řadu výhod.