supernova

Kompozitní snímek Wolf-Rayetovy hvězdy WR 124. Wolf-Rayetova hvězda představuje závěrečnou fázi hvězdy, jejíž původní hmotnost byla asi 30 Sluncí. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production TeamCC BY 4.0)

17. 03. 2023

Nejčtenejší


Ilustrace zachycuje dvojhvězdný systém, ve kterém může dojít k explozi mikronovy. Jak materiál dopadá na horký povrch bílého trpaslíka, dojde v blízkosti jednoho z pólů k zažehnutí exploze mikronovy.

26. 04. 2022

Díra do nebe

To, co jejich předchůdci kdysi považovali za díru v obloze, znají dnešní astronomové jako molekulární mrak: Vysoká koncentrace plynu a prachu absorbuje prakticky veškeré viditelné světlo vydávané hvězdami v pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších a nej­izolovanějších míst ve vesmíru. K nejpozoruhodnějším tmavým absorpčním mlhovinám patří mračno v souhvězdí Hadonoše, nesoucí označení Barnard 68. Od Země jej dělí asi jen 500 světelných let a měří 1,5 světelného roku. Odborníci dosud přesně nevědí, jak podobná molekulární mračna vznikají, zřejmě se v nich však rodí nové hvězdy. A také mlhovina Barnard 68 nejspíš kolabuje za vzniku hvězdného systému. Mračno si můžeme prohlédnout prostřednictvím infračerveného světla. 

22. 02. 2022

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

27. 01. 2022


Reklama

Zimní krajina zázraků

Obraz evokující zimní krajinu je ve skutečnosti komplex několika emisních mlhovin a domov nejhmotnějších hvězd, jaké jsou v naší Galaxii k vidění. Některé z nich jsou až 100× hmotnější než Slunce. V oficiálních katalozích tuto vesmírnou oblast, ležící zhruba 5500 světelných let od Země, najdeme pod označením NGC 6357. Spletité tvary této nádherné části vesmíru opracovávají mezihvězdné větry a energetické záře mladých a nově vznikajících hmotných hvězd.

17. 11. 2021

Pac-Man ve Velkém Magellanově mračnu

19. 10. 2021

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

17. 10. 2021

Až vybuchne Betelgeuze, nejbližší známý červený veleobr, bude hrát několik týdnů hlavní roli na noční obloze a nakonec po sobě zanechá možná podobný obraz (ve výřezu).

14. 10. 2021

Z materiálu supernov vznikají molekulární mračna a z nich se zas po čase rodí nové hvězdy i planety.

10. 10. 2021

Zvětšený pohled na vesmírnou dutinu ukazuje molekulární mračna Persea a Býka (modrá a červená) na jejím „povrchu“.

24. 09. 2021

Reklama

09. 09. 2021

Galaxie Arp 148. Ve výřezu supernova, která byla patrná pouze v infračervené oblasti.

16. 08. 2021
09. 08. 2021

V hypernově se jádro hvězdy hroutí přímo do černé díry a z pólů její rotace vytrysknou dva extrémně energetické proudy plazmatu, dosahující takřka rychlosti světla.

26. 06. 2021

Betelgeuse zacloněný gigantickým oblakem prachu.

17. 06. 2021

Nový snímek části mlhoviny Řasy

07. 04. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907