vačnatci

Lenoch se silným žaludkem

Koalové medvídkovití (Phascolarctos cinereus) jsou samotáři a s druhy se dorozumívají hlasitým voláním. Valnou většinu svého života tráví v korunách eukalyptových stromů, z nichž ojídají kůru a listy. Tyto stromy obsahují velké množství vlákniny a terpeny, kvůli nimž jsou pro většinu zvířat jedovaté. Koalové dokážou tyto škodlivé látky účinně odbourat, ale trávení je pro ně i tak energeticky náročné a potrava obsahuje pramálo živin. Proto mají velmi pomalý metabolismus a spí až 20 hodin denně. Samicím se po zhruba 35 dnů dlouhé březosti narodí zpravidla jen jedno mládě, které váží jediný gram. Malý koala zůstává asi půl roku ve vaku. Jakmile se dokáže udržet a orientovat, začíná ho matka nosit na zádech. Matka je nejen kojí, ale vyživuje i zvláštní kaší, která obsahuje symbiotické bakterie potřebné k trávení blahovičníkového listí.

Dávný australský vačnatec Palorchestes azael.

Jeden z posledních vakovlků chovaných v zajetí v Hobartské zoo.

Australský pikachu je barevná mutace vačnatce jménem kusu liščí. 

Ptakopyskové jsou vedle ježur jediní savci, kteří kladou vejce. Ostrovní populace těchto neobyčejných tvorů jsou v současné době v ohrožení.

Klokaní mládě bezmála rok neopustí bezpečí mámina vaku. V nebezpečných okamžicích se ale do něj vrací i později

V Novém Jižním Walesu se po 100 letech opět setkali se vzácným vačnatcem

<p>Takto na hřbetu přepravuje vačice svá mláďata až do poměrně pozdního věku</p>

<p>Mláďata ďáblů medvědovitých posilují imunitu mateřským mlékem a my bychom toho mohli využít</p>

<p>Ďáblové mají vzhledem k převažující noční aktivitě špatný zrak. Naopak sluch, čich i hmat jim slouží nadmíru dobře</p>