vymírání

Momentka z jarního zaječího souboje. Ani tento „statický“ snímek nedokáže zakrýt vysoké nasazení obou bojovníků.

Hrdličky divoké tráví zimu na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. (foto: Shutterstock)

Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo. (foto: Shutterstock)

Vyhynulý mihirung Dromornis stirtoni obýval území dnešní Austrálie před 7 miliony let. (ilustrace: Peter Trusler, CC BY 4.0)

Holub pruhoocasý (Patagioenas fasciata) se kromě několika mála detailů liší od holuba stěhovavého tím, že nežije „v davech“. (foto: Shutterstock)

Ohrožena vyhynutím je zhruba pětina všech plazů, konstatovali odborníci po 15 letech studia více než 10 000 druhů.

Mnoho druhů komárů je důležitou součástí potravních řetězců a nepředstavuje pro člověka žádnou hrozbu. Jedinými místy na světě, kde se nevyskytují, jsou Antarktida a Island.

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Většina ptáků zmizela v zemědělské krajině a na loukách. Ptáci ale mizejí všude, i ve městech. 

Mladá Země byla kvůli bombardování meteority pekelným světem. Ukázal to nedávný výzkum amerických vědců.

Hromady mrtvých mlžů na mořském břehu v Britské Kolumbii

Ve Spojených státech hynou ve velkém zpěvní ptáci. Příčina je zatím neznámá.

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Žraloci už nejspíš mají své nejlepší dny dávno za sebou

Obraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.