vymírání

Hromady mrtvých mlžů na mořském břehu v Britské Kolumbii

Ve Spojených státech hynou ve velkém zpěvní ptáci. Příčina je zatím neznámá.

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Žraloci už nejspíš mají své nejlepší dny dávno za sebou

Obraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.

Plochá potrava žraloků

Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) známý také jako halibut atlantický je největší ze skupiny tzv. zploštělých ryb. Obvykle se vyskytuje blízko kamenitého nebo písčitého dna v hloubce 50 až 2 000 metrů. Patří k největším mořským rybám vůbec, jeho délka může dosáhnout téměř pěti metrů a hmotnost nejmasivnějších jedinců přesahuje i tři stovky kilogramů. Jejich hlavní ohrožení spočívá ve skutečnosti, že se rozmnožují až ve stáří 10–14 let, což znamená, že velké procento halibutů se ani nedožije reprodukčního věku. Přirozenými predátory platýsů obecných jsou také ploutvonožci a žraloci. Obliba této ryby v kulinářství ji v jejím přirozeném výskytu sice ohrožuje, zároveň ale vedla k zavedení kontrolovaných chovů.

V roce 1996 zařadil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh do kategorie ohrožených a zapsal jej také na Červenou listinu ohrožených druhů. V roce 2010 se pak platýs obecný dostal také na Červenou listinu mořské stravy Greenpeace International.

Sýček obecný je velký zhruba jako kos, takže není problém jej v krajině přehlédnout. Člověk si jej většinou všimne díky jeho charakteristickému hlasovému projevu.

Pandy se jako jeden z mála druhů podařilo zachránit před vymřením. Jejich stavy za poslední roky vzrostly o 16 %. Ochrana stanovišť pandy velké pomáhá i dalším zvířatům, včetně ptáků a obojživelníků.

Jde se na lov, živit čtyři hladové krky dá zabrat. Na snímku samice Krishna, která právě před pár dny přivedla na svět čtyři mláďata

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Nákaza smrtící „mlokožravou“ plísní se v Evropě poprvé projevila v populaci mloků skvrnitých (Salamandra salamandra) na březích řeky Mázy u nizozemského Maastrichtu.

Jediná známá fotografie tarpana z moskevské zoo. Zvíře bylo chyceno v roce 1866 na Zagradovské stepi a do zoo v Moskvě se dostalo v květnu 1884. Samec kastrovaný ve věku tří let dorostl do výšky 133 cm v kohoutku. Zřejmě se nejednalo o čistokrevného jedince.

„Maso z buše“ je podstatnou složkou jídelníčku Afričanů. Po zabitých dospělých šimpanzech zůstávají opuštěná mláďata, která bez pomoci zahynou

Pro Maory byl laločník posvátný a jeho peřím se původně mohli zdobit pouze významní náčelníci. Ve výřezu sameček a samička laločníka ostrozobého (samička má dlouhý zahnutý zobák) na kresbě J. G. Keulemanse z roku 1888.