zdraví

Astronauti Tim Kopra a Tim Peake během odběru krve ve vesmíru.

Hroznové víno prospívá zdraví.

Nejdůležitější jídlo dne

Větu o tom, že snídaně je nejdůležitějším jídlem dne, jste už někdy zaslechnout museli. A to zhruba dvaceti procentům z celkového počtu lidí v Evropě a USA, kteří zpravidla nesnídají, jistě nevyvolá úsměv na tváři. Přichází tím snad o energii do nového dne? Možná. Ale na svém zdraví tím netratí. V množině „lidí bez snídaně“ narazíte na méně cukrovkářů, případů obezity i vyššího cholesterolu.

Celý trik pravděpodobně netkví v absenci prvního jídla dne a je jen statisticky zajímavým kauzálním artefaktem. Možná se lidé bez snídaně víc pohybují a žijí aktivněji, a proto jsou zdravější než početnější množina snídajících? Nevíme. Jisté je, že dávat nezbytnost snídaně do přímého vztahu se zdravotním stavem jedince nedává logiku.

Zuby dětí jsou vystaveny mnoha pokušením

Mikrobiologická kultura známá jako kombucha k nám dorazila z Asie, kde ji využívají už dva tisíce let.

Za den byste měli sníst asi 20–35 gramů vlákniny a snídaně může být dobrým startem k tomuto cíli.

Robotický chirurg je mnohonásobně přesnější než ruce lékaře. Díky šetrnější operaci stráví pacient po zákroku v nemocnici místo týdnů jen dny.

Dřina v sopce

těžaři síry | Indonésie

Aby těžaři síry omezili pobyt mezi jedovatými výpary na minimum, svádějí je trubkami na sběrná místa: Tam se látka sráží a vytváří žluté krystaly, které poté dělníci vynášejí ze sopky ven. Přesto tráví dvanáctihodinové šichty v zamořeném prostředí a často se chrání jen látkou omotanou okolo úst. Teplota se přitom blíží čtyřiceti stupňům a vzduch nepřestává silně zapáchat po zkažených vejcích. Za zničující práci si muži vydělají v přepočtu asi 240 korun denně. (foto: Shutterstock)

Čím více se člověk zpotí při cvičení, tím lépe se zbaví úzkosti.

Čtyřiadvacet na 100 000 lidí ročně 

Nemoci z povolání spadají v české legislativě podobně jako ve světě do šesti kategorií: způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, týkající se dýchacích cest, kožní nemoci, přenosné a parazitární a způsobené ostatními faktory. Ty se dále dělí do desítek podskupin. Pro lékařské experty i právníky představují komplikovanou množinu problémů. Některá onemocnění totiž vznikají a projevují se akutně, typicky otravy. Jiná ke svému vzniku potřebují dny či týdny kontaktu se škodlivinou a další se projevují až léta poté, co byl člověk faktorům prostředí vystaven.

Nemoci z povolání mohou vymizet, nebo se progresivně zhoršovat. V průměru na každých 100 000 pojištěných zaměstnanců v Česku připadá 24 lidí, u nichž byla identifikována nemoc z povolání (anebo ohrožení nemocí z povolání). Statistika z roku 2019 prozrazuje, že nemocí z povolání trpělo nově 476 mužů a 475 žen, přičemž ve 161 případech hlásili postižení lidé více než jednu takovou chorobu, případně jejich kombinace. Pozitivní je, že dohromady byl počet nemocných pracovníků o 10 % nižší než v roce 2018. (foto: Shutterstock)

Nejdůležitějším plynem atmosféry je dusík – plyn špatně rozpustný v kapalinách, který v lidském těle v podobě bublinek dokáže napáchat rozsáhlé škody. 

Cválat na koni bez ochranného vybavení je možná romantické, ale také riskantní.

Existuje stokrát vyšší pravděpodobnost, že vás zabije blesk, než že vás rozdrtí čelisti žraloka.

Ve výřezu prototyp biohybridní ledviny.