život na Marsu

Krajina rudé planety, jak ji zachytil rover Curiosity. V pozadí se nachází dno kráteru Gale. Pode vědců se zde před 3,5 miliardami let rozkládal mohutný oceán. (foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS, CC BY-SA 4.0)

Dnešní Mars je na pohled zcela nehostinný, v minulosti tak ale nejspíš nevypadal. (foto: NASA, CC BY-SA 4.0)

Přestože v dávné historii zřejmě tekla po povrchu Marsu voda a byly na něm i velká jezera, posledních několik milionů let je rudá planeta mimořádně vyprahlým místem.

Phobos (vlevo) a Deimos (vpravo)

Pohled na kráter Koroljov vygenerovaný z fotografií a výškových map pořízených sondou Mars Express.

Start roveru Perseverance NASA předběžně plánuje na červenec nebo srpen letošního roku. Přistát na povrchu Marsu by měl někdy v únoru roku následujícího.

Sonda Viking během testů na Zemi

Curiosity, vlastnoruční selfie

Svět jezera pod ledem, Norsko

Model přistávacího modulu mise Viking

V místech chráněných před dopadem záření by hypoteticky mohly přežívat velmi blízko povrchu až 1,3 milionu let. Dva metry pod povrchem by podle všeho byly mikroorganismy schopné přežít 3,3 milionů let a v pětimetrové hloubce dokonce 20 milionů let.

Snímek amerického robota Opportunity ukazuje povrch údolí na Marsu, zřejmě tvarovaný vodou