Do nemocnice v jihočínském Kantonu dorazil minulé pondělí nešťastný muž, jemuž uvízl penis v montážním očkovém klíči. Jakým způsobem se jeho chlouba do oka klíče dostala lékařům nesdělil, jediné, co muže zajímalo, bylo zbavit se nechtěného doplňku.

TIP: Zaseknutá mužnost: Němečtí hasiči museli zasahovat u delikátního případu

S ošemetným případem si ale lékaři nevěděli rady – v nemocniční výbavě totiž nenašli nic, čím by montážní nářadí z mužova penisu dostali. Na pomoc si proto přivolali hasiče, kteří klíč odstranili pomocí úhlové brusky. Lékaři okomentovali zásah hasičů jako velmi profesionální a hlavně rychlý. V případě většího prodlení totiž podle nich hrozilo, že zaškrcený penis nevratně odumře.

Naprosto totožný případ řešili letos v červnu i lékaři v čínské provincii Če-ťiang. Také zde řešili případ penisu uvízlého v montážním klíči, na rozdíl od kantonských ale neměli hasiči Če-ťiangu odvahu použít úhlovou brusku z obavy, že by vzniklé teplo mohlo napáchat ještě více škody. Záchranu muži tak přinesl až přivolaný zubař, který klíč odvrtal pomocí svého zubařského vybavení.

Inženýři Technické univerzity v Eindhovenu a ze společnosti BAM Infra navrhli, vytiskli a sestavili jeden z prvních 3D tištěných mostů na světě. Jde o nový most pro cyklisty v nizozemském Eindhovenu o délce 8 metrů a šířce 3,5 metru.

Ke stavbě mostu použili velkou 3D tiskárnu na beton, s níž vytiskli jednotlivé betonové díly. Tiskárna umí tisknout vrstvy o tloušťce 1 centimetr. Vytištěné díly poté vyztužili ocelovým drátem a nakonec z nich sestavili požadovaný most.

TIP: Obří 3D tiskárna by mohla tisknout celé domy z bláta nebo jílu

Hlavním důvodem proč tisknout mosty na 3D tiskárnách jsou úspory - šetří se cement, a tím pádem se omezuje produkce oxidu uhličitého. Tento postup také omezuje odpad, šetří čas a snižuje finanční náklady. Tisk mostu je asi třikrát rychlejší než jeho výroba klasickým způsobem. Důležitou výhodou je i skutečnost, že díky 3D tisku lze vyrábět i méně obvyklé a tím pádem i zajímavější tvary.

Před jedenácti lety, 29. květnu roku 2006, se na východě ostrova Jáva otevřela uprostřed rýžoviště v městě Sidoarjo „bahenní sopka“. Z hlubin země se na povrch dralo řídké, odporně páchnoucí bláto s vroucí vodou a párou. Místní lidé dali horkému bahennímu zřídlu jméno Lusi. Název je složeninou z indonéského výrazu pro bahno („lumpur“), a názvu města Sidoarjo.

Kdo může za smrdutou erupci?

Denně vychrlila Lusi 170 000 kubických metrů bahna a pokračovala v tom prakticky bez přestávky. Dnes pokrývá bahno ze sopky plochu několika kilometrů čtverečních a jeho vrstvy dosahují místy mocnosti až 40 metrů. Bahenní příval připravil o domovy 40 000 lidí a napáchal škody vyčíslené na 2,7 miliardy amerických dolarů.

Od samého počátku vedou odborníci bouřlivé diskuse o příčinách vzniku Lusi. Někteří vidí spouštěcí mechanismus v zemětřesení, ke kterému došlo pouhé dva dny před erupcí bahna. Epicentrum se nacházelo 250 kilometrů jihozápadně od Sidoarjo. Jiní experti však viní z otevření sopky průzkumné vrty indonéské těžařské společnosti Lapindo Brantas. Ty se nacházely v těsné blízkosti bahenního vulkánu. 

TIP: Nikaragujská sopka Momotombo začala soptit po 110 letech

Geologové nedávno zjistili, že s erupcí Lusi souvisí systém zlomů, které se táhnou od dnes neaktivní těsné dvojice stratovulkánů Arjuno-Welirang. Magma pod těmito stratovulkány ohřívá organickou hmotu nad sebou a tím vzniká ohromné množství plynu. Tento plyn se systémem zlomů dostává až do oblasti Lusi a tam pohání výtrysky smrdutého bahna.

Darování krve je velmi záslužné a zachraňuje životy. To je zcela bez debaty. Ale i s transfuzemi se musí opatrně. Potvrzuje to nový výzkum organizace Sanquin Research, který přišel s překvapivým zjištěním.

Studie, která analyzovala údaje o 31 118 pacientech z nizozemských nemocnic ukázala, že krev darovaná ženami, které byly v minulosti těhotné, zřetelně zvyšuje úmrtnost příjemce. Platí to ale pouze a výhradně v případě, kdy příjemcem krve je muž. Pacientky ženy krev žen po těhotenství zřejmě neohrožuje.

Nebezpečné transfuze

Badatelé ve své studii analyzovali celkem 3 696 úmrtí, k nimž došlo po transfuzi krve. Ukázalo se, že muži ve věku pod 50 let mají 1,5× vyšší pravděpodobnost, že během příštích tří let po transfuzi zemřou, byla-li dárkyní žena, která byla v minulosti těhotná. Badatelé ve své zprávě neupřesňují, jak dlouhá doba od těhotenství žen k odběru krve uplynula.

TIP: Zázračná léčba? Krev mladých lidí snižuje riziko rakoviny a Alzheimera

Příčiny překvapivého zjištění vědců zatím nejsou jasné. Podle odborníků mohou být viníkem protilátky, které žena získá během těhotenství. Další možností prý může být rozdíl v obsahu železa v krvi, případně dílčí rozdíly ve struktuře a funkci červených krvinek mezi pohlavími, které naznačují některé dřívější studie.

Společnost Bigelow Aerospace je známá díky své technologii nafukovacích kosmických modulů. Nejsou to jenom plané představy, jejich modul BEAM (z anglického Bigelow Expandable Activity Module) je již déle než rok nafouknutý na Mezinárodní vesmírné stanici.

Bigelow Aerospace teď spojili síly s United Launch Alliance (ULA), společným podnikem Boeing a Lockheed Martin, a ohlásili záměr v roce 2022 zprovoznit nafukovací stanici na oběžné dráze Měsíce. Tato základna by pak sehrála významnou roli v návratu amerických astronautů na Měsíc.

Nafukovací stanice pro dobyvatele Měsíce

Bigelow Aerospace přispějí do tohoto projektu svým zamýšleným nafukovacím modulem B330, který by měl měřit 14 metrů, mít průměr 6,7 metru a vážit by měl 20 tun. United Launch Alliance poskytne těžkou nosnou raketu Vulcan, kterou vyvíjí jako náhradu za doposud používané rakety Atlas V a Delta.

TIP: Bigelow Aerospace: Kdy postavíme nafukovací hotel na oběžné dráze?

Podle šéfa společnosti Roberta Bigelowa půjde o komerční lunární stanici, která zajistí zázemí pro projekty NASA i dalších zájemců, kteří dnes pošilhávají po Měsíci. Kolonizace vesmíru už by měla konečně odstartovat a nafukovací stanice by mohla být obstojným začátkem.

Nejvíc jízdě na kole (v poměru k počtu obyvatel) holdují v Nizozemsku. V provozu je tam přibližně 22,5 milionu bicyklů, tedy víc, než má země obyvatel: Na každého ze 17,1 milionu Nizozemců připadá 1,3 kola.

Unikátní situaci má na svědomí kampaň, která se již od 70. let minulého století snaží vytlačit auta především z městských center. A slaví úspěch: Průměrný Holanďan dnes urazí na kole zhruba 1 000 km ročně a jen v Amsterdamu se nachází úctyhodných 400 km cyklistických tras. Od roku 2005 navíc vzrostl počet jízdních kol používaných ve městech téměř o 11 %.

TIP: Revoluce na dvou kolech: Slovinský ráj cykloturistiky

Vůbec největší rozmach zaznamenala cyklistika za poslední dobu v Utrechtu, kde na bicyklu pravidelně cestuje 40 % lidí. Ve zmíněné metropoli také zanedlouho plně zprovozní největší parkoviště pro kola na světě. Bude se nacházet pod hlavním nádražím na ploše 17 100 m² a pojme až 12 500 zmíněných dopravních prostředků. Předčí tak i dosud největší parkoviště tohoto druhu v Tokiu.

Když si dnes 74letý Yokitomo Shimotai připravoval před 30 lety steak na česneku, podařilo se mu ho pořádně připálit. Kulinářský nezdar mu ale paradoxně přinesl životní objev. Vůně spáleného česneku mu prý nápadně připomínala kávu. Hmotu proto smíchal s horkou vodou a ochutnal. A světe div se, nápoj mu kávu připomínal i svou chutí.

Káva s vůní česneku

Cesta od nevydařené přípravy oběda k česnekové kávě byla ve skutečnosti mnohem složitější a hlavně delší. Po svém objevu strávil Yokitomo mnoho dalších let experimentováním s teplotou, různými druhy česneku a možnými (i méně pravděpodobnými) přísadami. Dnes je Yokitomo Shimotai majitelem Coffee Shopu v Japonském Ninohe a svou česnekovou specialitku zde nabízí v přepočtu za 60 korun. 

TIP: Kofeinový zabiják Black Insomnia: Tohle je nejsilnější káva na světě!

Svou „kávu“ považuje za ideální náhradu skutečné kávy. Navíc je prý vzhledem k tomu, že neobsahuje žádný kofein, vhodná i pro těhotné ženy a lidi citlivé na kofein. Zákazníci se prý nemusejí obávat ani typického česnekového odéru z úst – důkladnou tepelnou úpravou je tato nepříjemná vlastnost česneku zcela eliminována.

Obrněné síly Spojených států mají od roku 1980 k dispozici tank M1 Abrams, jehož bylo vyrobeno kolem 9 000 kusů. Jako takový se zúčastnil také operace Pouštní bouře proti Iráku na počátku 90. let. Čtyřčlenná osádka měla k dispozici 105mm kanon M68 a pancéřové pláty z ochuzeného uranu, díky nimž nedokázaly irácké tanky T-72 zničit během války v Zálivu ani jediného Abramse.

Tanky M1 jsou také používány i v jiných armádách, hlavně v zemích blízkého východu. Ve své výzbroji je má armáda Egypta, Saúdské Arábie a Kuvajtu, přibližně padesátkou kusů M1 se pyšní také armáda Austrálie. 

Teleskopickou vyhlídku u severní hranice Jižní koruny ve vzdálenosti méně než 500 světelných let obývají modrá prachová oblaka a mladé energetické hvězdy. Světlo ze vzdálenějších hvězd v Mléčné dráze cloní prachová mračna. Světlo z jasných modrých hvězd v této oblasti se odráží od kosmického prachu a vytváří charakteristické modré světlo, jak je vidět ve výrazném komplexu reflexních mlhovin katalogizovaných jako NGC 6726, 6727 a IC 4812. 

Prach také odstiňuje hvězdy, které ještě teprve vznikají. Vlevo se kolem mladé proměnné hvězdy R Coronae Australis obtáčí menší nažloutlá mlhovina NGC 6729. Pod ní září oblouky a smyčky rázových vln obtékaných materiálem z nově vznikajících hvězd zvaných Herbig-Haroovy objekty. Na obloze toto pole měří asi jeden stupeň, což v odhadované vzdálenosti této nedaleké hvězdotvorné oblasti odpovídá téměř devíti světelným rokům.