Komáří štípance nejsou příjemné. Přenášejí navíc i řadu nebezpečných chorob – malárii, žlutou zimnici nebo virus zika. Lidé se před nimi mohou chránit různými repelenty nebo třeba sítěmi, účinnost takových opatření ale nebývá stoprocentní a repelenty mohou obsahovat toxické látky, jako je DEET.

Američtí badatelé nabízejí nový trik, který je možné použít k ochraně proti věčně hladovým komárům. Zjistili totiž, že když na lidskou pokožku nanesou průhledný film, který obsahuje vločky populárního 2D materiálu grafenu, zajistí tím poměrně spolehlivou ochranu před štípanci. Grafen je sice tak nesmírně tenký – tvoří jenom jediná vrstva atomů uhlíku, na ochranu před komáry to ale očividně stačí.

TIP: Jak porazit malárii? Pomocí léku, který pro komáry „otráví“ lidskou krev

Jde o nepochybně zajímavý objev, v současné době ale zřejmě nebude mít praktické využití. Sprej s grafenem by totiž byl za současné výrobní ceny tohoto materiálu pro běžné zákazníky příliš drahý. To by se ale v dohledné době mohlo změnit, pokud se objeví nové a podstatně levnější postupy výroby grafenu. Grafen by se rovněž mohl uplatnit při výrobě oblečení, kde by taktéž mohl napomáhat v ochraně proti komárům.

Kukuřičná pole jsou obživou nejen pro farmáře, ale také pro značné množství mlsných ptáků, kteří si rádi přilepší na dozrávající úrodě. Američtí vědci proto nedávno vyvinuli nového laserového strašáka, který se již osvědčil v experimentech s plašením ptáků na pokusných polích kukuřice.

Jde o laserový systém, který je umístěný na vysoké tyči a do širokého okolí neustále vysílá laserové paprsky zeleného světla, které vytvářejí cenově dostupné zelené LED lasery. Jak se ukázalo, tyto laserové paprsky dovedou úspěšně plašit časté škůdce amerických kukuřičných polí, jako jsou místní špačci nebo vlhovci červenokřídlí. Laserový strašák pokryje území do vzdálenosti 185 metrů.

TIP: Geneticky modifikovaná kukuřice je výhodná ekonomicky i pro životní prostředí

Od samotného počátku zemědělství představují ptáci jednu z největších hrozeb pro úrodu. V roce 2017 američtí odborníci odhadli, že ve státě New York jsou ptáci zodpovědní za likvidaci asi 16 procent úrody kukuřice. Nejde přitom jenom to, že ptáci kukuřici žerou, ale také ničí klasy a celé rostliny kukuřice. Laseroví strašáci by teď mohli takové škody na úrodě omezit.

Křížová výprava byla ve středověku něčím podobným, jako je dnes Wimbledonský tenisový turnaj nebo britský dostih Royal Ascot. Tedy vysoce prestižní společenská záležitost, při které se bojovalo za dobrou věc (většinou) a to za účasti významných korunovaných hlav z celé Evropy!

Z čistě vojenského hlediska neměly pro české země kruciáty zvláštní význam. O hlavní bojovou sílu se postaraly jiné velké evropské státy, hlavně Svatá říše římská, a české družiny byly vždy spíše menší a doprovodné. Z politického hlediska však měla účast význam mnohonásobně větší. Znamenala plnohodnotné zapojení do evropské politiky a pro jednotlivé české reprezentanty také neocenitelnou zkušenost z cest do zahraničí.  

Jak to všechno začalo 

Nic nenasvědčovalo tomu, že by koncil v Clermontu, který svolal papež Urban II. v roce 1095, měl mít nějaký překvapivý a neočekávaný význam. Jednání probíhala v relativním poklidu. To vše až do chvíle, kdy povstal papež a pronesl jeden z nejlepších proslovů své papežské kariéry – plamennými slovy popsal tíživou situaci kolem Božího hrobu, drženého nevěřícími, a vyzval přítomné, aby vyrazili křesťanům na místě na pomoc. Pravděpodobně opravdu očekával, že k nějaké formě výpravy dojde, ale těžko říct, zda tušil, že rozpoutá sérii válečných tažení pod znamením kříže, která bude sice stát mnoho životů, bude vždy hodnocena kontroverzně, ale která na druhou stranu postrčila Evropu politicky a kulturně velmi dopředu. 

Když táhly houfy

Když roku 1095 vyhlásil papež Urban II. první křížovou výpravu, první, kdo zareagoval, byly houfy prostého lidu a chudiny. Zformovaly se pod vedením kazatelů jako Petra Poustevníka (Petra Amienského) a zcela bezhlavě táhly Evropou někam na jihovýchod, kde měl být Jeruzalém. Kamkoli přišly, nastala pohroma, protože je nikdo nevedl a nikdo nehlídal. Kdekoli narazili na židovské obce, propukaly pogromy a loupeživá plenění. Nevyhnuli se ani Praze. Zvěsti o nich i přímé zkušenosti byly tak děsivé, že je na hranicích s Uherskem raději uherský král sám první napadl.

Do Svaté země téměř nikdo z nich pochopitelně nedorazil. Buď se houfy rozprchly, nebo vrátily, nebo je zpacifikovali místní vládci, kterým jen škodili. Některým se sice podařilo dostat až do Byzance, ale tam nikdo nevěděl, co si s prostými lidmi bez jakýchkoli bojových zkušeností počít. Nakonec byli tito „lidoví křižáci“ převezeni do ležení v Malé Asii, kde však většinu Turkové pobili. Zbytek našel útočiště v Konstantinopoli. 

Česká výprava

Skutečná vojenská výprava z Čech se vydala ke Svaté zemi až v rámci druhé kruciáty v roce 1147. V jejím čele vyrazil Vladislav II. Po boku římského krále Konráda a řady dalších evropských feudálů. Ani ti však do Jeruzaléma nedorazili. Prameny se neshodují na tom, jestli se české jednotky zapojily do bitvy u Dorylaia, jisté ale je, že se po této děsivé porážce křižáckých vojsk řada účastníků obrátila a vrátila se domů. Přesto však výprava neznamenala pro Vladislava ztracený čas.

V Byzanci se osobně setkal s císařem Manuelem a při návratu se stihl podívat i na území tehdejší Rusi. Navíc navázal úzké kontakty se zahraničními panovníky.   

Třetí kruciáta 

Nejvíce se Češi vyznamenali na třetí křížové výpravě, a to jak slavně tak neslavně. Původně na ni měl vyrazit jako český reprezentant kníže Bedřich, ten však zemřel. Jeho nástupce se cítil čerstvě po nástupu na trůn ještě příliš nejistě na to, aby na dlouhou dobu opustil zemi, a vyslal místo sebe raději svého příbuzného Děpolta. Navíc české vojsko tvoří ve většině méně zkušení a méně disciplinovaní vojáci, které mohl český panovník snadno postrádat. Už během cesty se řada z nich dopustila rabování. Dokonce se stalo, že když hlavní velitel výpravy, císař Barbarossa nechal třináct vojáků demonstrativně popravit za loupení a vraždění, osm z nich bylo z českého státu! 

TIP: Křížová výprava do Jeruzaléma: Kdo byl první křižácký panovník v Levantě?

O Češích a Děpoltovi ve skutečném boji jsou zprávy až z dobývání Akkonu v roce 1190. Přestože jich nedorazilo mnoho, svou statečností a urputností alespoň částečně napravili českým křižákům pověst.  

Asteroidy ve Sluneční soustavě už známe poměrně dobře. To ale neznamená, že by nás nemohly pořádně překvapit. Teď se to povedlo asteroidu 6478 Gault, u něhož astronomové poprvé v historii zaznamenali změnu barvy záření, v jaké tento asteroid pozorujeme. Šlo o změnu z červené barvy na modrou, v blízce infračervené oblasti spektra.

Pro Michaela Marsseta z MIT a jeho kolegy to bylo značné překvapení. Zmíněný asteroid se právě nachází více než 322 milionů kilometrů od Země, ve vnitřní oblasti Hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, kde právě dochází k jeho pozvolné destrukci. Na nedávném snímku Hubbleova teleskopu jsou patrné dva úzké ohony hmoty, které z asteroidu tryskají, jako by to byla nějaká kometa a nikoliv asteroid.

Jak může asteroid změnit barvu?

Badatelé věří, že asteroid, jehož velikosti se odhaduje asi na 3,7 kilometru, přímo před našimi zraky ztratil většinu načervenalého prachu, který doposud pokrýval jeho povrch. Tím se odhalily jeho další vrstvy, které mají namodralé zbarvení. Tato změna povrchu se mohla projevit změnou barvy, jakou se asteroid 6478 Gault jeví v našich přístrojích.

TIP: Pozvolný zánik: Hubble zachytil velmi pomalu se rozpadající asteroid

Asteroid 6478 Gault tvoří z valné většiny kamenitý materiál ze silikátů. Teď se zřejmě rozpadá vlivem slunečního záření, které podle odborníků způsobuje nestabilitu asteroidu a vede k uvolňování materiálu do okolního vesmíru. Zatím ale není úplně jasné, proč se právě 6478 Gault chová spíše jako kometa. Asteroidy jsou totiž obvykle tvořené horninami a kovy, zatímco komety se skládají z prachu a ledu, jehož zahřívání vytváří typické kometární ohony. Vědci odhadují, že v případě tohoto asteroidu jde o nějaký zvláštní mechanismus, kterým se liší od komet.

Že si studenti ve školách občas při písemkách vypomohou drobným podvůdkem zřejmě nikoho nepřekvapí. Kdo nikdy nevyužil nápovědy od kamaráda, nepomohl si tahákem či nemrknul na test svého souseda v lavici, nechť hodí pomyslným kamenem. Učitelé se naopak starají o to, aby svým studentům v podvádění zabránili či je alespoň ztížili.

Do této nekonečné bitvy mezi studenty a kantory se pustil i Luis Juárez Texis, ředitel školy v mexické Tlaxcale. A dlužno dodat, že ne zrovna nejcitlivější formou. Studentům ve své třídě přikázal, aby si na hlavu nasadili lepenkové krabice s vyříznutými otvory. Opatření mělo studentům zabránit v opisování.

Fotografie studentů s krabicemi na hlavách ale pořádně rozlítila jejich rodiče, kteří se s žádostí o okamžité odvolání ředitele obrátili na příslušné oblastní i federální úřady. Podle rodičů došlo k psychickému, fyzickému a emočnímu ponížení studentů.

TIP: Jen žádné intimnosti: Čínská univerzita čelí kritice pro svůj přísný etický kodex

Zástupci školy, kde se incident odehrál kontrují, že k opatření došlo se souhlasem dotčených studentů a nikdo nebyl k nasazení krabice nucen. Šlo prý o „experiment, který měl rozvíjet motorické dovednosti studentů“. Sám ředitel školy Texis se následně ohradil, že by byl iniciátorem krabicového experimentu. Ve třídě prý byl jen v rámci hodnocení a dohledu.

Podobně jako v létě, i v září zdobí noční oblohu výrazné planety Jupiter a Saturn. Zatímco první naleznete v souhvězdí Hadonoše, za druhou se musíte vydat do sousedního Střelce. To také znamená, že jsou pozorovatelné pouze zvečera, respektive v první polovině noci. A pokud se na ně zaměříte v období od 5. do 8. září, zastihnete v jejich blízkosti rovněž dorůstající měsíční kotouč.

Důvod, proč nelze na nočním nebi sledovat žádnou další jasnou oběžnici, odhalíte při pohledu do přiložené celooblohové mapy. Všechny terestrické planety – tedy Merkur, Venuše i Mars – se letos v září nacházejí v blízkosti Slunce. Nad obzor se tudíž dostávají společně s naší denní hvězdou a utápějí se v jejím intenzivním svitu.

K nedaleké galaxii

I proto můžeme opustit Sluneční soustavu a raději se vydáme za jednou zajímavou galaxií. Nepůjde však o M31 ze souhvězdí Andromedy či M33 z Trojúhelníku, tj. ty nejnápadnější „kousky“, jež může zářijové nebe nabídnout. Naopak, náš cíl je velmi slabý: Jeho jasnost dosahuje pouze 9,3 mag! Chcete-li jej tudíž spatřit, budete potřebovat dalekohled s objektivem o průměru alespoň 80 mm a co nejtmavší hvězdnou oblohu.

V čem tedy spočívá výjimečnost onoho hvězdného ostrova? V jeho vzdálenosti od Země. Jde o jednu z nejbližších galaxií, které můžeme na nočním nebi poměrně snadno zahlédnout, zejména z našich zeměpisných šířek (viz Nejbližší sousedé). Za jejího objevitele se považuje významný americký astronom Edward E. Barnard: Povšiml si jí v roce 1884, proto dostala označení Barnardova galaxie. V astronomických databázích ji však dohledáte spíš jako NGC 6822 či IC 4895. 

Křehký trpaslík

Ačkoliv se zmíněný hvězdný ostrov nachází v souhvězdí Střelce, cestu k němu započněte u stálic Alfa a Beta Capricorni v souhvězdí Kozoroha. Nejenže jsou na nebi dobře patrné i bez dalekohledu, ale obě navíc představují pohledné a snadno rozlišitelné dvojhvězdy. Vydáte-li se od Beta Capricorni na jihozápad, narazíte v úhlové vzdálenosti asi 5,5° na slabší stálici páté velikosti g Sagittarii. I tu byste však měli pod tmavou oblohou zahlédnout jen očima. Od ní se posuňte o 3,2° na západ a NGC 6822 se objeví v zorném poli vašeho přístroje.

Je však pravděpodobné, že si jí nejdřív vůbec nevšimnete – navzdory faktu, že její úhlový průměr činí 16′, což odpovídá zhruba polovině úplňkového měsíčního kotouče. Háček tkví v tom, že je opravdu velmi slabá. Zkuste zpočátku zůstat u menšího zvětšení 30–50× a myslete i na dostatečné zorné pole. Budete-li se soustředit, měli byste v dalekohledu po chvíli rozeznat světlé zjasnění (oproti temnému pozadí), probíhající v severojižním směru. Ve větších přístrojích pak získá zhruba obdélníkový tvar.

Žádné zjevné struktury, na jaké jsme zvyklí například u spirálních galaxií včetně té naší, však nečekejte. NGC 6822 totiž představuje tzv. nepravidelnou galaxii s příčkou – ta prochází galaktickým jádrem a lze za ni považovat i výše popsané zjasnění. Navíc jde o trpasličí galaxii, stačí ji srovnat s naším vlastním hvězdným ostrovem: Zatímco Barnardova galaxie obsahuje zhruba deset milionů hvězd a v průměru měří asi sedm tisíc světelných let, Mléčná dráha ukrývá na 400 miliard stálic a je přibližně 25× rozlehlejší. Neuspořádanost NGC 6822 napovídá, že se nejspíš jedná o fragment větší „spořádané“ galaxie, který se osamostatnil v důsledku gravitačních interakcí s jinými blízkými hvězdnými ostrovy. 

Vzdálená i blízká

Zbývá odpovědět na otázku, jak daleko Barnardova galaxie leží. Už v roce 1925 se o to pokusil známý americký astronom Edwin P. Hubble. Využil zhruba tucet cefeid, tedy pulzujících proměnných hvězd, jež se mu v NGC 6822 podařilo rozeznat – a dospěl k přelomovému výsledku asi 700 tisíc světelných let.

Z dnešního pohledu zanedbatelná vzdálenost tehdy posunula hranice známého vesmíru, neboť nejodlehlejší proměřený objekt do té doby představovala Magellanova oblaka „za humny“ naší Galaxie. Uvážíme-li, že značná část soudobých astronomů odhadovala velikost celého pozorovatelného kosmu maximálně na několik stovek tisíc světelných roků, jednalo se o značně překvapivou hodnotu. A to Hubble netušil, že ve skutečnosti je vzdálenost Barnardovy galaxie víc než dvojnásobná: Na základě moderních měření ji astronomové stanovili na 1,6 milionu světelných let. Přesto stále platí, že jde o jeden ze Zemi nejbližších hvězdných ostrovů – tedy alespoň těch, jež můžeme snadno spatřit i malým dalekohledem. 

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Panny, 23. září v 9:50 SELČ vstupuje Slunce do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost, začíná astronomický podzim.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – nepozorovatelná
• Mars – nepozorovatelný
• Jupiter – viditelný večer nad jihozápadem
• Saturn – viditelný v první půli noci
• Uran – viditelný po celou noc kromě večera
• Neptun – viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v září 2019

• 5. a 6. září – setkání Měsíce a Jupitera na podvečerní obloze nízko nad jihozápadem
• 7. a 8. září – setkání Měsíce a Saturnu v první polovině noci
• 10. září – Neptun v opozici se Sluncem
• 20. září – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na nočním nebi (nejblíž si budou na večerní obloze po východu nad obzor, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost cca 3,25°)
• 26. září – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a jasného Regula ze souhvězdí Lva na ranním nebi nad východem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

V dnešní biomedicíně i mezi výrobci nositelné elektroniky je velká poptávka po umělé kůži, která by se dobře snášela s lidským tělem a přitom by mohla vykonávat celou řadu zajímavých funkcí. Právě takovou umělou kůži nedávno vytvořili odborníci Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saúdské Arábii.

Jejich nová umělá kůže je velmi ohebná a téměř neznatelně přiléhá na lidskou kůži. Zároveň je trvale magnetická. Nabízí celou řadu zajímavých aplikací. Mohla by se například stát klíčovou součástí pokročilých pomůcek pro pacienty s dlouhodobým nebo trvalým tělesným postižením.

TIP: Vědci vytvořili první živé 3D tetování: Použili geneticky upravené bakterie

Lékaři a odborníci by také s pomocí takové umělé kůže mohli monitorovat pacienty během léčby. Magnetická kůže by se rovněž mohla stát součástí rozmanitých zařízení nositelné elektroniky. Výroba tohoto materiálu je přitom velmi snadná. Postačí smíchat elastický polymerový materiál s magnetickým práškem a směs poté nechat vyschnout při pokojové teplotě.

Kdo by neznal veverčáka Scrata ze série animovaných filmů Doba ledová? Jeho dojemné kousky provázejí diváky celou sérií. Na rozdíl od dalších animovaných postav série ale Scrat až dodnes neměl žádný blízký fosilní protějšek z reálného pravěku. Teď se to dos možná změnilo, i když nejde o příbuzného veverek.

Argentinští paleontologové nedávno objevili malého příbuzného savců, který žil ve druhohorách, na sklonku období triasu, asi před 231 miliony let. To je sice o hodně dříve, než začal nynější cyklus dob ledových, a dokonce i dříve, než se vlády nad světem chopili velcí dinosauři, ale Scratovi by to určitě nevadilo. Nová fosilie se animované praveverce celkem slušně podobá.

TIP: Teleocrater: Předek dinosaurů byl až překvapivě podobný krokodýlům

Nově objevený tvor nese jméno Pseudotherium argentinus. Nalezené fosilní kosti patřily samci, což je další podobnost se Scratem. Vědci prý dokonce zvažovali, že fosilii po Scratovi pojmenují, na to ale bohužel nakonec nedošlo. Zatím prý není jasné, k čemu pseudotherium používal své nápadné zuby. Žil dávno před duby, takže na žaludy je určitě neměl. Zřejmě se živil hmyzem nebo dalšími podobnými menšími živočichy. Velké zuby tak mohly sloužit například při námluvách nebo při bojích o teritorium.

Atlantská pobočka KFC hostila minulý týden vskutku revoluční experiment. V jinak přísně masožroutské restauraci nabídla svým zákazníkům bezmasé kuřecí nugety. Maso, či přesněji dochucenou směs rostlinných proteinů, fastfoodovému řetězci dodala společnost Beyond Meat z kalifornského El Segundu, která se masnými náhražkami zabývá již zhruba dekádu. Ostatně výrobky této značky jsou dostupné i na českém trhu.

Bezmasý experiment se podle všeho vydařil nad očekávání – várka „smažených zázraků z Kentucky“ se vyprodala během zhruba pěti hodin a zájemci o bezmasé kuře si museli vystát pořádnou frontu. Podle zástupce pobočky firma prodala za necelý den tolik bezmasých nugetů jako běžných kuřecích porcí za celý týden.

TIP: Impossible Whopper: Burger King přichází s bezmasým ekologickým hamburgerem

Přestože přesné složení bezmasé novinky plukovníka Sanderse není známé, má jít o směs sójového a hrachového proteinu, rýžové mouky a mrkvové vlákniny. Chybět pochopitelně nesmí spousta koření a potravinářských přísad – kvasnicového extraktu, rostlinného oleje a soli. Odborníci na zdravou výživu nicméně podotýkají, že přestože základní ingredience jsou sami o sobě poměrně zdravé a plné důležitých aminokyselin a také železa, v celku jde stále o smažený pokrm, který již zásady zdravého stravování příliš nesplňuje. KFC navíc své bezmasé a masné produkty připravuje ve společné kuchyni (a nejspíš i ve společných fritézách), zelená novinka tak patrně neosloví ani ortodoxní vegany.