Naučit se rodný jazyk je jedním z nejdůležitějších úkolů každého dítěte. Stojí to jisté úsilí a také určitou kapacitu mozku. Vědci nedávno odhadli, jak velkou paměť mozku zvládnutí rodné řeči vyžaduje. Podle nich se musí průměrný člověk, jehož rodnou řečí je angličtina, naučit asi 12,5 milionů bitů informace souvisejících s angličtinou.

Autoři výzkumu se pozastavili nad tím, že kapacita paměti potřebná k naučení jazyka, přibližně odpovídá kapacitě 3,5" diskety, na které si starší čtenáři jistě pamatují. Pro ty mladší je to zhruba jako jedna minuta hudby ve formátu mp3. Badatelé tvrdí, že v nejlepším případě se člověk za jeden den naučí asi 1 až 2 tisíce bitů informací ze svého rodného jazyka. Naopak v nejhorším případě si zapamatujeme asi 120 bitů informace denně.

TIP: Tajemství jazyka: Která řeč je nejsložitější a jakou mluví nejvíce lidí?

A k čemu mozek potřebuje paměťovou kapacitu při zvládání rodného jazyka? Většina z oněch 12,5 milionů bitů informace uložených v mozku nesouvisí s gramatikou nebo syntaxí. Převážně jde o významy slov. Jak se zdá, při učení se jazyku je nejvíce náročné zapamatovat si významy velkého množství slov. Když se ale člověk učí druhý jazyk, nepotřebuje už stejně velké místo v paměti. Řada slov totiž bývá podobných, což v mozku ušetří hodně místa.

Výzkum vědců by mohl najít uplatnění ve vývoji příští generace hlasových asistentů typu Alexa, Siri a Google Assistant. Ukazuje totiž, že učení lidí je odlišné od učení robotů - zatímco lidé pracují spíše s významem slov, roboti a AI se zaměřují hlavně na správné tvoření větných konstrukcí a slovosled.

Hubbleův vesmírný dalekohled se opět předvedl. Na unikátním snímku se mu podařilo zachytit pozvolný rozpad asteroidu 6478 Gault. Snímek zachycuje, jak z asteroidu tryskají dva ohony plynu a prachu, které mu dodávají exotické vzezření. 

Delší z těchto ohonů se táhne do vzdálenosti více než 800 tisíc kilometrů a je asi 4 800 kilometrů široký. Kratší ohon asteroidu je asi čtvrtinové délky. První ohon vědci objevili 5. ledna letošního roku, druhý ohon asi v polovině ledna. Podle analýz tyto ohony vytryskly z asteroidu někdy na konci prosince 2018.

Pozvolný rozpad asteroidu

Asteroid Gault se nachází ve vnitřní části Hlavního pásu planetek. Neobvyklé ohony jsou podle vědců známkou toho, že se asteroid Gault rozpadá. Tento asteroid má průměr asi 3,7 kilometru a jeho destrukce začala nejspíš už před 100 miliony let. 

TIP: Drama ve Sluneční soustavě: Hubble pozoroval spektakulární rozpad komety

Za destrukci asteroidu může dlouhodobé působení slunečního záření, které postupně zrychluje jeho rotaci. V určité chvíli se asteroid stal nestabilním a došlo k výtryskům materiálu, které vytvořily ohony, zachycené na Hubbleho snímku. Odborníci odhadují, že se rotace asteroidu Gault působením slunečního záření zrychluje asi o 1 sekundu za každých 10 tisíc let.

Když se Marie Terezie chopila otěží vlády, měla k dispozici státnický aparát, který zdědila po svém zesnulém otci. Postupně se však začala obklopovat osobami, které dokázaly lépe naplňovat její reformní představy, či ji k takovým myšlenkám dokonce samy inspirovaly. Bez těchto výrazných individualit by vláda Marie Terezie nebyla tak úspěšná.

Pravá ruka císařovny

Kníže Václav Antonín z Kounic a Rietbergu pocházel z váženého šlechtického rodu, který vlastnil rozsáhlé pozemky především na Moravě. Již jeho dědeček a otec se vyznamenali jako diplomaté. Václavova matka pocházela z východofríského knížecího rodu spřízněného s mnoha říšskými suverény. Vystudoval práva v Lipsku se skvělými výsledky, procestoval německé a italské země, Francii a Nizozemí a roku 1742 vstoupil do rakouských diplomatických služeb.

Marie Terezie si záhy povšimla jeho velkého nadání a tolerovala mu i ryze barokní vystupování, naopak jí vadila jeho panovačnost a sklony k hypochondrii. Scestovalý a vzdělaný aristokrat proslul četnými zálety, extravagantními parukami, skvělými kabátci a drahými šperky. Během války o rakouské dědictví ho panovnice vysílala do Turína, Bruselu a nakonec i do Cách. 

Jako velvyslanec ve Francii udržoval kontakty s mnoha osvícenci. Od roku 1751 řídil 41 let rakouskou zahraniční politiku, od roku 1753 s titulem domácího, dvorského a státního kancléře. Byl povýšen do říšského i českého knížecího stavu a panoval v říšském „samostatném“ hrabství Rietberg.

Prosadil uzavření spojenectví s Francií a podpořil Josefa II. při prvním dělení Polska. Prosadil mnoho osvícenských reforem, zasazoval se o centralizaci správy a byl tvůrcem státní rady. V duchu osvícenství ostře vystupoval proti zlořádům v katolické církvi a v mnohém předjímal takzvaný josefinismus. Proslul coby významný sběratel umění a mecenáš skladatele Christopha Willibalda Glucka. Po smrti byl mumifikován a pohřben v hrobce ve Slavkově u Brna.

Osvícený lékař

Gerard van Swieten působil na univerzitě v Leidenu, kde se však nemohl stát profesorem kvůli svému katolickému vyznání, proto přijal v roce 1745 jmenování osobním lékařem Marie Terezie. V této pozici prosadil reorganizaci rakouského zdravotnictví a vysokoškolského vzdělávání budoucích lékařů. Z jeho iniciativy vznikla botanická zahrada, vzdělávací „Anatomické divadlo“ (theatrum anatomicum), chemická laboratoř a byla zavedena klinická výuka.

Mimořádně důležitá byla i jeho role v boji osvícenců s pověrami. Legendy o upírech označil za „barbarství nevědomosti“, kterou chtěl vymýtit všemi prostředky. Také zásadně změnil pravidla cenzury, čímž potlačil vliv jezuitů, kteří kontrolu tiskovin dosud prováděli. Stal se mimo jiné i členem olomoucké učené společnosti Societas incognitorum a byl povýšen na barona.

Rakouský váhavec

Leopold Joseph hrabě von Daun se odmítl vydat na dráhu duchovního, namísto toho se chopil kordu a stal se rakouským důstojníkem. Bojoval proti Španělům, Turkům a ve válce o rakouské dědictví. Jeho průměrnou kariéru zásadně ovlivnil sňatek s dcerou vychovatelky Marie Terezie, hraběnky Fuchsové. Panovnice ho totiž poté začala preferovat před jinými generály, po roce 1748 mu svěřila úkol reorganizace armády a za její realizaci jej odměnila hodností polního maršála. V sedmileté válce si Daun vydobyl nehynoucí slávu vítězstvím nad Fridrichem II. v bitvě u Kolína a stal se vrchním velitelem rakouské armády.

TIP: Z neohrožené panovnice zasmušilou ženou: Jak vypadala poslední léta Marie Terezie

Později dával přednost defenzivnímu postupu, neriskoval novou bitvu, pouze znepokojoval pruský tábor drobnými útoky. Dostalo se mu proto přezdívky rakouský „Fabius Cunctator“ (Váhavec) podle římského vojevůdce, jenž se vyhýbal rozhodující bitvě, a dokázal tak izolovat kartaginského vojevůdce Hannibala v Itálii. Se stoupajícím vlivem si Daun zvykl psát císařovně minimálně jednou denně – činil tak přímo ale jen tehdy, když jí mohl oznámit něco pozitivního. Pokud chtěl kritizovat, psal vždy jejímu tajemníkovi, který jí poté zprávu předal. 

Průzkum nad hladinami moří a oceánů nutně vedl k leteckým soubojům i tam. Ostatně první ztrátu Rakouska-Uherska ve vzduchu nad italskou frontou představoval ztracený hydroplán velitele základny v Pule Václava Vosečka v květnu 1915.

Rakušan Gottfried Banfield se se svými osmi vítězstvími v okolí Terstu stal obávaným lovcem. To Němec Friedrich Christiansen zase rozséval se svým plovákovým moderním jednoplošným strojem Hansa Brandenburg W.21 zkázu nad Baltem. Nejenže sestřelil tři velké létající čluny Felixtowe F.2A, ale ještě těžce poškodil britskou ponorku. 

Poválečné osudy

S koncem roku 1918 nastala ve všech armádách redukce zbytnělých leteckých sil, protože desítky tisíc letadel už nebyly zapotřebí. Německu vzdušné síly zakázala mírová smlouva, ale i na straně vítězů se najednou potýkali s nadbytkem veteránů. Někteří sepsali o svých osudech knihy, ale pro většinu z nich práce nebyla, nebo neměli předpoklady pro mírové zaměstnání u vojenského, ale ani civilního letectva.

Mnozí nedávní hrdinové si najednou museli vydělávat jako letci téměř cirkusových podniků (například Ernst Udet) či poštovní piloti. Ne všichni ale rezignovali na slávu a dobrodružství. Charles Nungesser hodlal oživit svou slávu při dálkových letech a zmizel v roce 1927 i se svým letounem „Bílý pták“, na jehož trupu se skvěl jeho válečný pochmurný symbol z lebky, hnátů, rakve a svící.

Ve spárech nacistů

Jean Navarre se zabil rok po válce při nácviku průletu Vítězným obloukem, další zemřeli jako zalétávací piloti. Část německých es se později dala do služeb nacistů. Hermanna Göringa připomínat netřeba, ale René Fonck nechvalně proslul tím, že po porážce Francie v roce 1940 nabídl Němcům sestavení protibritské letecké jednotky! Po roce 1945 mu to však u soudu za předchozí zásluhy prominuli.

Někteří z letců si zabojovali i v letech 1939 až 1945! Mladí piloti Luftwaffe je považovali za dědečky, ale nebylo radno je podceňovat. Erich Mix, který za Velké války dosáhl na tři vítězství, stačil ještě v roce 1940 sestřelit dalších 18 nepřátel. A rozhodně se nejednalo o jedinou výjimku. Theo Osterkamp po 32 prvoválečných vítězstvích zvládl přidat ještě dalších šest. Nová letadla jim musela připadat jako z jiného světa, rychlejší a s úplně jinými nároky na pilotáž, což vypovídá minimálně o jejich odhodlání a odvaze riskovat. 

Zbylo po nich něco?

Mohlo by se zdát, že sto let je dlouhá doba a étos Velké války dávno pominul a jen historikové, fanoušci a modeláři se snaží udržet jej při životě. Ale opak je pravda. Něco přece jen přetrvalo, byť si mnoho lidí neuvědomuje souvislosti. Pomiňme názvy ulic či náměstí nesoucí jména slavných letců, která znají jen místní. Dvorce Rolanda Garrose v Paříži se jmenují nejen po sportovci, ale i po stíhacím esu. Polský výsostný znak je odkazem na Stefana Stece a jeho muže, kteří si ještě v dobách Rakouska-Uherska malovali na trup charakteristické červeno-bílé kostky.

TIP: Nevděčná vlast: Komunistická perzekuce československých letců z Británie

Také symbol slavné automobilky Ferrari – vzpínající se kůň – vychází z obdivu jejího zakladatele Enza Ferrariho k italskému esu Francesku Baraccovi, jenž si tento znak namaloval na své letadlo. A stále se objevuje spousta knih a filmů, které jsou čím dál tím víc technicky propracovanější, zároveň však stále víc zkreslují skutečnost. Máme-li připomenout alespoň jeden, tak ten nejlepší. Volně podle pamětí pilota Cecila Lewise byl natočen Aces high (u nás Stíhači, na start!), jenž i přes spoustu nepřesností nejlépe zachytil tehdejšího ducha doby – hodně slávy v zápolí a hodně deprese na bojišti.

Rok 2018 se zapsal do dějin rekordním počtem dospělých Američanů, kteří celý rok neměli sex. Velkou část z nich přitom tvoří mladí muži. Vyplývá to z nového průzkumu mezi mladými Američany, jehož výsledky analyzoval deník The Washington Post. Z výsledků vyplývá, že 18 procent žen a 28 procent mužů v USA, ve věku 18 až 30 let, nemělo v uplynulém roce žádný sex.

Mileniálové, tedy lidé narození zhruba mezi osmdesátými lety minulého století a přelomem tisíciletí, bývají v médiích zobrazováni jako sexuální mašiny. Odhalení skutečného stavu věcí vzbudilo poprask a překvapení na sociálních sítích. Tohle asi čekal jenom málokdo.

TIP: Zhýralá doba? Američtí teenageři mají ve skutečnosti méně sexu než dříve

Pro psychology to ale zase takové překvapení není. Už delší dobu jim je jasné, že řadu mladých mužů víc než sex zajímají počítačové hry a porno. Jak hry, tak i porno, jsou dnes nesrovnatelně kvalitnější než na přelomu tisíciletí. Mezi staršími muži jich celibát drží mnohem méně. V uplynulém roce nemělo sex jen 13 procent padesátníků a pouhých 9 procent čtyřicátníků. 

Lidská soutěživost zřejmě nezná hranic. V belgickém městečku Adinkerke se nedávno uskutečnilo neoficiální mistrovství Evropy imitátorů racčího křiku. Úkolem soutěžících bylo nejen co nejvěrněji napodobit typický křik mořských ptáků, body si mohli účastníci připsat i za herecké ztvárnění ptáků. Někteří ze soutěžících se tak snažili na porotce zapůsobit důmyslnými racčími kostýmy a hereckými výstupy.

Na první pohled bláznivá či recesistická soutěž má ve své podstatě bohulibý cíl. Racci mají u velké části obyvatel Západních Flander nedobrou pověst. Nebojácní ptáci lidem na ulicích pobřežních měst kradou zmrzliny a sendviče, znečišťují ulice svým trusem a vytahují odpadky z popelnic. Mistrovství Gull Screeching Championship se tak pokouší představit tyto ptáky v odlehčeném, a hlavně pozitivním světle.

TIP: Tohle je oficiálně nejošklivější pes roku: Kdo byli jeho nejvážnější konkurenti?

O titul evropského šampiona se v prvním ročníku soutěže podělili Reggy Laatsch z Amsterdamu a Bregje Iding z belgického Hasseltu. A jejich výkony rozhodně stály za to.

Nenechte se mýlit, podle všeho to nebudou lehce vydělané peníze. Dobrovolníci, tedy 12 mužů a 12 žen budou muset strávit 60 dní na posteli, s hlavou položenou o něco níže než tělo (konkrétně o 6°) a ani na okamžik se nebudou moci zvednout. Taková poloha omezuje proudění krve na minimum, podobně jako u astronautů ve vesmírném prostoru. Dalších 29 dní se dobrovolníci budou z experimentu zotavovat pod dohledem odborníků.

Experiment v posteli

V experimentu bude pro některé z dobrovolníků simulovat umělou gravitaci centrifuga s krátkým ramenem, která se bude s ležícími lidmi otáčet tak, aby výsledná síla odpovídala velikosti jejich těla. Vědci a lékaři budou u dobrovolníků sledovat krevní oběh a míru ochabování svalů. Také budou zkoumat vliv stravy a cvičení na zdravotní stav účastníků experimentu.

TIP: Jak si vydělat 300 tisíc ležením v posteli? Pracujte pro NASA

Jaké byly požadavky na uchazeče „postelového experimentu“? Základním předpokladem byl výborný zdravotní stav, věk mezi 24 a 55 lety a komunikativní znalost němčiny. Experiment odstartoval 25. března (2019) v centru „:envihab“ Německého střediska pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e. V.), které se nachází u Kolína nad Rýnem. Konec experimentu je naplánován na konec června. 

Vztah mezi kouřením tabáku a vznikem rakoviny je již dnes podrobně zmapován. Méně známým faktem je, že k rozvoji rakoviny přispívá i alkohol. Britští vědci proto zjišťovali, jak je to s dopadem pití alkoholu na lidské zdraví, v porovnání právě s tabákem. Závěrů vědců mimo jiné ukazují, že ohroženější skupinou jsou ženy.

Když žena vypije týdně láhev vína, zvýší tím riziko rozvoje rakoviny stejně, jako by týdně vykouřila 10 cigaret. Muži jsou na tom o něco lépe – když muž vypije láhev vína za týden, riziko rozvoje rakoviny zvýší, jako kdyby vykouřil 5 cigaret týdně. Pro ženy je alkohol nejvíce spojený s rakovinou prsu, zatímco pro muže to jsou rakoviny jater a trávicí soustavy. Vědci spoléhají na to, že přirovnáním pití alkoholu ke kouření by mohli dosáhnout snížení spotřeby alkoholu mezi lidmi.

TIP: Se sklenicí roste chuť? Větší sklenice s vínem nutí lidi více pít

Statistiky ve Velké Británii přitom udávají, že průměrný britský pijan spotřebuje alkohol odpovídající asi jedné a půl lahvi vína týdně, zatímco průměrný britský kuřák vykouří asi 10 cigaret denně, čili asi 70 cigaret týdně. Zmíněný výzkum tedy potvrzuje, že kouření je v průměru mnohem nebezpečnější pro rozvoj nádorů než pití alkoholu.