Stroji s označením X-planes se NASA (a nejen ona) zabývá již od 50 let minulého století. Jde vesměs o experimentální stroje, z nichž mnohé neopustí ani rýsovací prkna svých konstruktérů. Některá se ale, podobně jako například X-35, dočkají skutečné produkce. Drtivá většina těchto strojů pochází z kalifornské Edwardsovy letecké základny a často slouží k testování a vývoji nových technologií v praxi.

Podle NASA jsou právě X-planes tou cestou, kterou by se ve svém vývoji vydala. Desetiletý plán, který dostane v říjnu na stůl Obamova administrativa slibuje úspory ve výši 255 miliard dolarů v příštích 25 letech.

Budoucnost leteckého průmyslu

Ke slovu by se v příštích letech měly dostat letouny s hybridními a elektrickými motory, nové kompozitní materiály, pokročilý design turbín významně snižující hluk při zvýšeném výkonu nebo třeba speciální nátěr, který má bát odolný proti otěru, nečistotám a hmyzu.

„Jsme na správném místě, ve správnou dobu a se správnou technologií,“ řekl jeden z pracovníků projektu NASA Jaiwon Shin. Jedním z předpokladů úspěchu je podle Shina i přehodnocení stávající koncepce válcovitého tvaru letadel. Budoucnost má podle něj patřit spíše kompaktním spojeným tvarům.

Co je nejlepší prevencí mozkové mrtvice? Vědci Newyorské univerzity analyzovali data o životním stylu 288 888 dospělých z let 2004 až 2013 a zjistili, že úplně nejlepší je spát 7 až 8 hodin denně a cvičit půlhodinu až hodinu 3 až 6 krát týdně.

Jenom ve Velké Británii postihne každoročně mrtvice, čili cévní mozková příhoda, při které dojde k ucpání mozkové cévy a poruše prokrvení určité části mozku, asi 110 tisíc lidí. Je to tam třetí nejčastější příčina úmrtí, po onemocnění srdce a rakovině.

TIP: Pět nejčastějších mýtů o spánku

Spánek podle všeho hraje v rozvoji mrtvice významnou roli. Lidé s nedostatkem spánku mají o 22 procent vyšší šanci, že je mrtvice postihne, což jistě stojí za úvahu. Daleko větší riziko ale hrozí lidé, kteří si rádi přispí. Kdo spí déle než 8 hodin denně, tak se vystavuje o 146 procent vyššímu riziku mrtvice.

Svou roli v mrtvici hraje i kouření, nadváha, nedostatek pohybu, špatná strava nebo třeba cukrovka. Hlavní ale je nespat moc dlouho.

Vojenské mise současnosti bývají plné překvapení. Vojákům by hodně pomohlo, kdy si dokázali okamžitě přivolat různé typy dronů. Něco takového je ale zatím velmi problematické, armády to nezvládají logisticky.

Americká armáda se proto chystá na testování 3D tisku a sestavování různých dronů přímo v terénu. Lehké vojenské drony nabízejí mnoho různých možností využití. Mohou dělat průzkum širšího okolí, detailně mapovat situaci za nejbližším kopcem, sledovat zbraně hromadného ničení nebo například sbírat forenzní data o zabitých vojácích.

Na každou takovou misi se ale hodí odlišné drony, vybavené různými senzory. To je šance na uplatnění mobilních 3D tiskáren, které mohou vytvořit drony podle potřeby přímo během akce.

Podle americké armády to nebude hned. Američtí vojenští vývojáři ale myslí na budoucí operace a na podobných věcech intenzivně pracují. 3D tištěné drony by se měly tisknout v terénu během pár let.

Noční labyrint (Noctis Labyrinthus) je jedno z nejrozsáhlejších bludišť v naší Sluneční soustavě. Podle vědců byl celý komplex vytvořen při silné seismické činnosti v dávných dobách Marsu. Nové snímky sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) odhalují, že se v této oblasti nachází bohaté minerálu, který známe i ze Země. 

Jarosit je sekundární minerál draslíku a železa a v minulosti na něj na rudé planetě narazil i například rover Curiosity. Podle vědců to znamená, že jde o běžně se na Marsu vyskytující minerál. Jarosit se na Zemi obvykle vyskytuje v oblastech ložisek rudy, především v kyselém prostředí.

Před 50 lety zahájila Čína tzv. kulturní revoluci, během níž mělo dojít k velkým změnám ve společnosti. Jedním z hlavních cílů této politické kampaně bylo i „vymýcení kapitalismu“, které měl provést lid na základě myšlenky „masové demokracie“. 

Dnes o 50 let později Čína odpočítává poslední měsíce do příchodu jednoho ze symbolů amerického kapitalismu na své území. Po deseti letech plánování a investic ve výši 5,5 miliard dolarů se v polovině června otevře první Disneyland v Číně. Obří park v Šanghaji zahrnuje hotely, nákupní čtvrť a šestici tematických světů. Většina velkých staveb, včetně pohádkových hradů je již na svém místě a v současné době probíhá masivní nábor zaměstnanců zábavního parku.

Zábavní parky představují jednu z nejdůležitějších aktivit společnosti Disney - ročně generují příjmy okolo 16 miliard dolarů. Vstupenky se začnou prodávat již v březnu a vyjdou na 370 jüanů (přibližně 1 380 korun).

21. února 2008 uskutečnilo americké námořnictvo první sestřel vlastní družice. Z křižníku USS Lake Erie byla odpálená upravená antiraketa SM-3 RIM-161, která o tři minuty později ve výšce 247 kilometrů zasáhla svůj cíl  - vysloužilou vojenskou družici USA-193.

Tajná špionážní družice s oficiálním označením USA 193 byla na oběžnou dráhu vynesena 14. prosince 2006, pomocí rakety Delta-7920-10C. Samotný start byl úspěšný, ovšem po navedení na oběžnou dráhu 353 až 380 km došlo ke ztrátě spojení mezi pozemním střediskem a družicí. Družici se totiž z neznámých důvodů nerozvinuly panely se solárními články, které jsou potřebné k napájení veškerého vybavení satelitu.

Po ztrátě spojení nebylo možné provádět běžné korekce drah a družice začala pomalu ztrácet svou výšku, stále více se přibližovala k atmosféře a hrozil nekontrolovaný pád. NRO se opakovaně pokoušela navázat s družicí spojení, což si vyžádalo stovky miliónů dolarů. Na počátku roku 2008 bylo oznámeno, že na přelomu února a března družice nekontrolovatelně vstoupí do hustých vrstev atmosféry a zanikne. 21. února 2008 byla družice úspěšně sestřelena.

20. února 1986 vynesla sovětská raketa Proton na oběžnou dráhu první blok stanice Mir, jež poté fungovala ve vesmíru dlouhých 15 let. Létaly k ní i raketoplány a Rusům poskytla důležité zkušenosti pro dnešní provoz ISS. 

Mir byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Mir byl velký asi jako šest autobusů a obsahoval množství vědeckých přístrojů i věci denní potřeby kosmonautů. Běžně v něm žili tři lidé, ale byl schopen pojmout až šest osob.

Vesmírná stavebnice

Až na tři krátká období byl Mir nepřetržitě obydlen do října 1999. Na palubě Miru se vystřídalo celkem 104 kosmonautů, z toho 62 jiné než ruské národnosti. Řídící středisko Miru, CUP (Centr upravlenija poljotom), sídlilo v Kaliningradu u Moskvy (dnešní Koroljov).

Obytný a řídící modul, první modul stanice, vypuštěn 19. února 1986. Konstrukčně se skládal ze čtyř základních částí: přechodového úseku, pracovního úseku, přístrojového úseku a z přechodové komory. Byl dlouhý 13,13 m. Jeho maximální průměr byl 4,15 m a při startu vážil asi 21 tun.

Největší zkouškou pro kosmickou stanici byla srážka nákladní lodě Progress M-34 s modulem Spektr 25. června 1997. Byly poškozeny sluneční panely a porušena hermetičnost pláště. Stanici se podařilo uvést do provozu po několika týdnech.

TIP: Ruská stanice Mir: Vesmírná stavebnice, kde parkoval i americký raketoplán

Po 15 letech provozu 23. března 2001 byl Mir záměrně naveden do zemské atmosféry, z větší části v ní shořel a jeho zbytky dopadly poblíž Nadi (Fidži) do Tichého oceánu. Na konci jeho životnosti existovaly plány prodat jej soukromým společnostem jako první mimozemské vesmírné televizní a filmové studio, ale vybavení se chovalo příliš nespolehlivě a nebylo již dále použitelné.

20. února 1962 obletěl John Glenn v lodi Mercury Friendship 7 jako první Američan Zemi. Kosmická loď Mercury, s kabinou a volacím znakem Friendship 7, odstartovala po mnoha odkladech díky nosné raketě Atlas ze startovací rampy LC-14 na vojenské základně Cape Canaveral 20. února 1962. Na její palubě byl 40letý Američan plukovník John Glenn. Protože absolvoval let po orbitální dráze, kdežto jeho američtí předchůdci Alan Shepard a Virgil Grissom jen lety balistické, je Glenn považován za skutečně prvního amerického kosmonauta, po Gagarinovi a Titovovi třetího ve světě.

Opožděnost kalendáře vůči rovnodennosti a slunovratu dělala římskokatolické církvi těžkou hlavu. Vždyť Velikonoční neděle, nejdůležitější liturgický svátek všech křesťanů, rozhodně nebyla první nedělí po prvním jarním úplňku. Tento nedostatek bylo třeba neprodleně odstranit. A tak 24. února 1582 vydal papež Řehoř VIII. slavnostně bulu, která měla nahradit dosud platný juliánský kalendář novým, jenž vešel ve známost jako kalendář gregoriánský.

Diference juliánského kalendáře oproti tropickému roku nebyla zpočátku nijak patrná. V pozdním středověku ale nabyla odchylka výraznějších rozměrů. Ve druhé polovině 16. století už činila dokonce 9,8 dne! Příprava nového kalendáře, o níž se hovořilo od 14. století, tak získala na intenzitě.

TIP: Kde se vzal gregoriánský kalendář?

Přijatá reforma počítala s vynecháním rovných deseti dní, k němuž mělo dojít na podzim roku 1582. Po 4. říjnu tak rovnou následovalo 15. října. Tato inovace sice nesoulad mezi kalendářním a tropickým rokem srovnala, nicméně na přijetí všemi evropskými zeměmi si musela ještě nějakou tu chvíli počkat.

Narodily se do krajek, ale ani jedna z dcer vévody Maxe Bavorského a jeho ženy Ludoviky neměla šťastný osud. Přestože nejslavnější Alžbětu zvanou Sissi připravila o život ruka atentátníka, nejkrutější osud čekal na nejmladší Žofii, která se narodila 23. února 1847. V padesáti letech uhořela během dobročinného bazaru.

TIP: Šťastné dětství v Possenhofenu: Rodinné zázemí císařovny Sissi

Když přišla Žofie do věku na vdávání, byla již velmi žádanou nevěstou. Vždyť se jednalo o sestru rakouské císařovny! A stejně jako ona měla blízko k bratranci Ludvíku II. „Pohádkový“ bavorský král sice se svým vyjádřením otálel, ale nakonec Žofii přece jen požádal o ruku. Idylka ale netrvala dlouho. Démony sžíraný Ludvík zasnoubení brzy odvolal a rodiče, aby předešli ještě většímu skandálu, provdali svou nejmladší dceru za vévodu z Alençonu. Svazek se ukázal být nešťastným, proto Žofie zasvětila svůj život dobročinnosti. A právě ta se jí stala osudnou. Na charitativním bazaru v Paříži roku 1897 došlo k požáru, který stál vévodkyni život.