Květnová noční obloha se klene mezi jarem a létem. Pohlédneme-li na hvězdné nebe zvečera, spatříme typická jarní souhvězdí, třeba Raka, Lva či Pannu. Ve druhé půli noci na nás však již dýchnou prázdniny. Nad obzorem se totiž objeví Herkules a Hadonoš, ale i Lyra, Orel a Labuť, v nichž se nacházejí nápadné hvězdy Vega, Altair a Deneb – vrcholy Velkého letního trojúhelníku. 

Napříč nocí spatříme i několik jasných planet. U první z nich bychom však neměli otálet: Zapadá totiž již krátce po setmění. Nalezneme ji nízko nad západním horizontem v souhvězdí Býka a prozradí ji výrazné naoranžovělé zabarvení. Už tušíte? Samozřejmě se jedná o Mars! A dál už to půjde pěkně popořádku: Následuje totiž žlutobílý Jupiter okupující souhvězdí Panny, který na obloze setrvá takřka celou noc a zapadne až nad ránem. Nedlouho po půlnoci se pak na pomezí Hadonoše a Střelce objeví nad jihovýchodním obzorem i nažloutlý Saturn. K ránu potom uděláme mohutný skok zpět a z vnějších partií světa planet se přeneseme na jeho počátek – to když se za rozbřesku nad východní horizont vyhoupne zářivá Venuše.

Navíc noční oblohu na počátku května oživí i létavice z meteorického roje Éta Akvarid, jehož maximální aktivitu lze očekávat v ranních hodinách 5. května. Jak už název napovídá, jeho radiant (místo na obloze, odkud zdánlivě vylétají jednotlivé meteory) nalezneme v souhvězdí Vodnáře, jehož latinské pojmenování zní Aquarius. Pod tmavou oblohou bychom v ideálním případě mohli zahlédnout až desítku jasných meteorů za hodinu. Částečky tohoto roje přitom pocházejí z jádra slavné Halleyovy komety. 

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce je Slunce ve znamení Býka, 20. května ve 22:30 SELČ vstupuje Slunce do znamení Blíženců 

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná ráno nízko nad východem
• Mars – viditelný večer nízko nad západem
• Jupiter – viditelný po většinu noci kromě rána
• Saturn – viditelný po většinu noci kromě večera
• Uran – nepozorovatelný
• Neptun – nepozorovatelný

Úkazy na nebi

• 1. května – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
• 5. května – maximum meteorického roje Éta Akvarid
• 5. května – setkání Marsu a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerním nebi nad severozápadem
• 7. a 8. května – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
• 13. května – setkání Měsíce a Saturnu na nočním nebi
• 18. května – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 26° od Slunce)
• 22. května – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nízko nad východem
• 27. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerním nebi nízko nad severozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Koncept, pro nějž se vžilo zastřešující označení digitální domácnost, má řadu fanoušků i odpůrců. Zatímco jedni jásají nad vidinou komfortu a zjednodušení života, druzí se obávají narůstající moci technologií a varují před nadvládou strojů. Oba pohledy mají něco do sebe. Inteligentní a robotické systémy mohou ušetřit spoustu práce a vnést do domácnosti nebývalé pohodlí, ale v krajním případě mohou být i zneužitelné. 

Není důvod si komfort pramenící z rozvoje elektroniky a internetu odpírat, ale určitá ostražitost je na místě. Ačkoliv jsou dnešní technologické možnosti ohromující, rozum by měl zůstat doménou lidí. Na to ostatně upozorňuje i vizionářské dystopické drama Karla Čapka R.U.R., které, ač vzniklo před bezmála 100 lety, varuje před přehnaným a potenciálně nebezpečným polidšťováním strojů.

Užiteční pomocníci do každé rodiny

Fenoménem posledních let se stal tzv. internet věcí, tedy bezdrátový systém, který umožňuje bezdrátové propojení elektronických zařízení s internetem. Díky němu lze na pohodlně a na dálku ovládat některé vybavení domácností. Ke komunikaci s elektronikou zpravidla stačí jen chytrý telefon s patřičnou aplikací. Stále více výrobců však na trh uvádí inteligentní spotřebiče, které do značné míry dokáží na základě odpozorování zvyklostí a pravidelných rituálů svých majitelů „jednat“ intuitivně.

Co to znamená? Chytrý systém propojený s vytápěním vysleduje, kdy obyvatelé domu či bytu obvykle přicházejí domů, a tak před jejich návratem nastaví optimální teplotu. A aby je potěšil, pustí jim na přivítanou jejich oblíbenou hudbu. Důmyslný senzor s kamerou zaznamenává pohyb v interiéru, a tak odhalí jednak případného zloděje, ale dokáže také dohlédnout na děti nebo domácí mazlíčky. Inteligentní chladnička průběžně sleduje čerstvost uskladněných potravin a v případě zájmu je schopna vygenerovat nákupní seznam. 

Chytrá elektronika pro všechny příležitosti

Existují ale i drobnější vychytávky, které dokáží zpříjemnit třeba nenáviděné ranní vstávání. Chytré budíky sledují kvalitu spánku svých majitelů, podle předpovědi počasí jim připomenou, aby si nezapomněli vzít deštník, případně jim při nepřízni počasí objedná taxík. 

Snídani zase zpříjemní topinkovač, který díky propojení se smartphonem dokáže opatřit pečivo smajlíkem nebo krátkým vzkazem. Inteligentní kolíček na prádlo vybere ideální dobu pro praní, aby oblečení, které se suší venku, nezmoklo. A chytrý hrnek na cestě do práce zajistí, aby vaše káva měla optimální teplotu.

Rozvoji podobných zařízení, vychytávek a „gadgetů“ v poslední době napomáhají celosvětové crowdfundingové servery, jako jsou Kickstarter či Indiegogo. Jde o skutečná semeniště skvělých, průměrných i špatných nápadů, jejichž převedení do reality mohou zafinancovat nadšení fanoušci technologií. Startupů, které dosáhly světového věhlasu po prvotním úspěchu na jednom ze jmenovaných portálů, stále přibývá. Ukazuje se, že jsou lidé ochotní si za originální myšlenku či vizi připlatit. 

(Ne)oprávněná paranoia?

Všudypřítomný internetový signál, stále vyspělejší elektronika, chytré telefony a s nimi související rozmach sociálních médií s sebou pochopitelně přináší i negativní aspekty. Jedním z nich je skutečnost, že je lidstvo zcela závislé na elektřině, která, byť existují i výjimky, drtivou většinu těchto zařízení pohání.

Svět je propojen sofistikovanou počítačovou sítí, na internetu je závislé fungování globálních firem, důležitých institucí, ale částečně třeba i záchranných složek. Těžko si proto představit, jaký chaos by nastal ve chvíli, kdyby došlo k rozsáhlejšímu a delšímu výpadku elektrického proudu neboli blackoutu. I když se bez elektřiny dá nějakou dobu vydržet, málokdo si uvědomuje, jak moc je lidstvo na internetu závislé.  

Paranoidnější jedinci se obávají také možnosti vnějšího napadnutí chytré elektroniky. Ten, kdo má pro strach uděláno, může zhlédnout třeba americký seriál Mr. Robot, jehož hlavním hrdinou je mlčenlivý programátor, který se promění v elitního hackera. Ačkoliv jde samozřejmě o fikci, nepohybuje se scénář tak úplně na poli fantazie. Útok na prvky zapojené do digitální domácnosti nelze nikdy vyloučit, a tak představa, že se vybavení bytu obrátí proti jeho obyvatelům, není úplné sci-fi.

Společnost SpaceX Elona Muska má za sebou další zajímavou premiéru. Dne 1. května 2017 vynesla její raketa Falcon 9 Full Thrust ze Startovacího komplexu 39 Vesmírného střediska Johna F. Kennedyho na floridském mysu Canaveral tajný, zřejmě výzvědný satelit amerického Národního úřadu pro průzkum (NRO), označený jako NROL-76.

Vypuštění satelitu se zdařilo a první stupeň nosné rakety úspěšně přistál na pozemní přistávací plošině. Pro SpaceX je to významný úspěch a milník v dalším rozvoji společnosti. Posledních deset let totiž měl na vypouštění armádních satelitů a misí národní bezpečnosti monopol společný podnik Boeingu a Lockheed Martin jménem United Launch Alliance (ULA), který provozuje nosné rakety Atlas V, Delta II a Delta IV.

Práce pro Pentagon

Armádní zakázky prozatím představují jen malou část aktivit společnosti SpaceX. Úspěšný start mise NROL-76 ale Elonovi Muskovi a jeho spolupracovníkům otevírá dveře k dalším podobným misím.

TIP: Naprostý úspěch: Start rakety SpaceX se povedl na jedničku

Lukrativní kontrakt, který teď vlastní United Launch Alliance, brzy skončí a společnost SpaceX má dobře našlápnuto k tomu, aby se stala významným poskytovatelem startů pro Pentagon i mise národní bezpečnosti.

Výuka psacího písma uzpůsobeného k plynulému záznamu textu se ve světě různí. Například v USA a v Kanadě se děti učí nejprve psát tiskacím a teprve později psacím čili vázaným písmem. Naopak ve Francii se očekává, že budou používat psací již od nástupu do školy.

U nás se vyučuje klasické vázané písmo, ale od roku 2014 na některých školách také tiskací Comenia Script, přičemž později se s klasickým písmem seznámí všechny děti.

Psací versus tiskací

Jedním z argumentů, proč používat psací verzi, byl podle učitelů i odborníků donedávna fakt, že jde o rychlejší a efektivnější zápis. Ovšem podle poslední studie, kterou v roce 2013 provedli vědci z francouzské Université de Toulouse a kanadské Université de Sherbrooke, byli naopak žáci používající kurzivu v zápisech pomalejší a jejich záznamy byly v porovnání s těmi tiskacími hůř čitelné.

Někteří pedagogové se tak přiklánějí k výchově psaní v tiskacím písmu, zatímco jiní odborníci tvrdí, že psací by z žákovských sešitů rozhodně zmizet nemělo. Podle badatelů z University of Washington působí dokonce jeho výuka příznivě i na děti dyslektické a dysgrafické: Budují se tak u nich důležitá nervová spojení, která by jinak nevznikla.

Technologie příznačně nazvaná „lab-on-a-chip“ neboli „laboratoř v čipu“ se zhmotní v malém přenosném zařízení: Jeho jádro bude tvořit křemíkový čip, který zvládne všechny procesy nutné k analýze nemoci. Díky tomu už nebudeme muset obíhat ordinace ani chodit na odběry – veškeré potřebné údaje zjistíme z vlastních tělních tekutin v pohodlí domova. Navíc nás zmíněný systém okamžitě upozorní, že s naším tělem není něco v pořádku, což může být klíčové pro včasnou detekci vážnější choroby. 

Ačkoliv v diagnostice mnoha onemocnění medicína již značně pokročila, například u Parkinsonovy choroby či rakoviny je často stále obtížné odhalit první příznaky. Informace o našem zdraví získávají lékaři především analýzou drobných biočásteček v tělních tekutinách, například v krvi, moči nebo slinách. Zmíněné částečky jsou však opravdu nesmírně malé a jejich rozbor je drahý i časově náročný.

Diagnóza v řádu nanometrů 

Pro „lab-on-a-chip“ ovšem nebude uvedený fakt překážkou. Zařízení by totiž mělo s využitím nanotechnologie zvládnout identifikovat biologické mikročástice o průměru 20 nanometrů, což je měřítko, které umožní zkoumat jak DNA, tak různé viry. Zmíněná technika se nazývá kapalná biopsie a v porovnání s tradiční tkáňovou biopsií (odběrem kousku tkáně pomocí speciální jehly) nebo onkologickým screeningem (zjišťováním přítomnosti nádorů pomocí velkého přístroje – například mamografu) je podstatně efektivnější. Vzorek lze totiž jednoduše získat ze slin či kapky krve.

Přenosná laboratoř by navíc mohla výsledné údaje kombinovat s daty z dalších zařízení, kupříkladu z těch, jež monitorují spánek, srdeční tep apod. Rychle a jednoduše bychom tak dospěli ke komplexnímu pohledu na své zdraví. 

Mangusty žíhané na to na první pohled možná nevypadají, ale dovedou být strašné příšery. Tyto roztomilé šelmičky žijí na rozdíl od jiných mangust bohatým sociálním životem ve složitě uspořádaných kolonií. A to obvykle bývá zárukou na problémy.

Kolonii vládne samec, jehož hlavní snahou je zajistit si co nejvíce vlastních potomků. V kolonii to je možné nejlépe zajistit tak, že kralující samec eliminuje samice, které by mohly mít potomky s někým jiným.

TIP: Monumentální srážeč částic LHC v evropském CERNu vyřadila obyčejná kuna

Probíhá to tak, že dominantní samci za pomoci ostatních mangust v kolonii vyhánějí nechtěné samice, často své nejbližší příbuzné. Bývá to velmi brutální. Lynčované samice jsou často závažně zraněné a nezřídka i zahynou, když je jejich vlastní příbuzní prakticky rozervou na kusy.

Na světě je asi 415 milionů diabetiků. To představuje ohromný trh a masivní investice do výzkumu, který přináší pozoruhodné výsledky.

Čínští vědci vytvořili pro diabetiky systém s nejnovějšími genetickými technologiemi, který by jim mohl značně ulehčit život. Mozkem tohoto zařízení je mobilní aplikace, která z chytrého telefonu nebo tabletu ovládá speciálně upravené buňky pacienta.

TIP: Bionická slinivka automaticky kontroluje cukr v krvi diabetiků

Diabetici toto zařízení dostanou jako podkožní implantát, který bude obsahovat buňky pacienta geneticky upravené tak, že budou schopné produkovat inzulín podle pokynů vydávaných světlem. Spolu s buňkami tam bude dálkově ovládané LED osvětlení, které bude řídit činnost buněk. U myší to funguje, uvidíme, jak to půjde s lidmi.

Ugandské jezero Bunyonyi je považováno za jedno z nejkrásnějších na světě. Jezero Malých ptáčků, jak by zněl český překlad jména, je asi 25 kilometrů dlouhé a 7 kilometrů široké. Nikdo ovšem neví, jaká je přesná hloubka této vodní nádrže.

Nejstřízlivější údaje hovoří o 50 metrech, ale některé odhady tvrdí, že se dno nachází asi 900 metrů hluboko. Pokud by to byla pravda, pak by šlo (po jezeru Tanganyika) o druhé nejhlubší jezero v celé Africe. Každopádně jde o jedno z mála jezer v regionu, v němž se nevyskytuje parazitální onemocnění bilharzie a je tedy možné v něm plavat.

TIP: Hory indického Ladaku aneb Království větru, slunce a hor

Vodní hladina je rozbita množstvím ostrovů, na nichž je jen pár lidských obydlí. Některé z nich mají pohnutou minulost, což platí zejména o ostrovu Bushara, který byl v v relativně nedávných letech využíván jako místo přísného trestu. Pokud se ve vesnici přišlo na to, že některá neprovdaná dívka otěhotněla, odvezli ji vesničani právě sem, aby zemřela hladem nebo při pokusu doplavat zpět na pevninu. Tento zvyk měl mít odstrašující účinek pro všechny dívky volnějších mravů.

Ostrov ovšem sekundárně sloužil i jako „zdroj manželek“ pro nemajetné muže, kteří si nemohli dovolit zaplatit za novomanželku dobytkem. Muž, který neměl žádné krávy, tedy mohl přijet k ostrovu a osvobodit odsouzenou dívku tím, že ji přijal za svou choť. Tato praxe zanikla v první polovině 20. století, ale ještě v nedávných letech bylo možné mezi místními stařenkami najít pár těch, které byly z „ostrova odvržených“ zachráněny.

Hlavní typ na těžké pásové platformě Armata tvoří tank T-14 (vývojový název Objekt 148) s bojovou hmotností 48 tun. Jeho tříčlenná osádka sedí v obrněné „kapsli“ v přední části korby, odkud dálkově řídí celou věž. V té se nachází kanón 2A82-1M ráže 125 mm, avšak často se vyskytuje informace o záměru vyzbrojit sériová vozidla 152mm dělem. (Takovým kanónem ostatně disponoval pokusný tank Objekt 195 čili T-95, jehož zjednodušením typ T-14 v zásadě vznikl.)

Kanon s automatickým nabíjecím zařízením ovládá vyspělý systém řízení palby, o němž však dosud neexistují konkrétnější informace. Poněkud nezvykle působí doplňková výzbroj, složená zatím jen ze 7,62mm kulometu PKTM na stropě věže.

Součást T-14 tvoří systémy aktivní ochrany s vrhači a senzory namontovanými na věži. Pohon zajišťuje dvanáctiválcový motor s válci v neobvyklém tvaru X a o výkonu asi 1 100 kW. To zajišťuje maximální rychlost kolem 80 km/h a dojezd na silnici 500 km. O nový tank už projevilo zájem několik států, mezi nimi Indie, Čína, Egypt, Katar a Spojené arabské emiráty, avšak přednostně má směřovat k ruské armádě, která chce provozovat až 2 300 kusů.

Nově objevená planeta s pořádně dlouhým jménem OGLE-2016-BLG-1195Lb je hmotností velmi blízká Zemi. Dokonce i obíhá hvězdu ve stejné vzdálenosti, jako Země obíhá Slunce. Přesto je to šílený, nehostinný svět.

Hvězda OGLE-2016-BLG-1195L, která je od nás vzdálená téměř 13 tisíc světelných let, je totiž velmi malá a chladná, dokonce to možná ani není hvězda, ale jen hnědý trpaslík. Proto je tahle cizí Země s velkou pravděpodobností kompletně zmrzlá.

Podle vedoucího výzkumu Yossiho Shvartzvalda z Laboratoře tryskového pohonu NASA (JPL) jde o doposud nejmenší exoplanetu, kterou jsme objevili pomocí pozorování gravitačního mikročočkování.

Gravitační mikročočka s planetou

Jde o to, že když hvězda systému, v tomto případě OGLE-2016-BLG-1195L, z našeho pohledu prochází přes kotouč jiné hvězdy, která je přesně za ní, tak jako gravitační čočka zesílí záření hvězdy v pozadí. A když čočkující hvězdu obíhá planeta, tak ještě o něco více zesílí efekt gravitační čočky hvězdy.

TIP: Objev v souhvězdí Hydry: Chladný hnědý trpaslík obsahuje velké množství vody

Shvartzvald s kolegy použili síť tří pozemních teleskopů Korea Microlensing Telescope Network (KMTNet) a také data vesmírného infrateleskopu Spitzer. Pozorování planety OGLE-2016-BLG-1195Lb je na samotné hranici dnešních přístrojů. Menší planety pomocí gravitačního mikročočkování zatím neodhalíme.