Větrná energie je stále v kurzu. Norský státní ropný gigant Statoil nedávno opustil své záměry investovat v Athabaských ropných píscích kanadské provincie Alberta.

Podle webu CleanTechnica se tak Norové rozhodli bezprostředně poté, co získali kontrakt na stavbu větrné farmy u pobřeží amerického státu New York. Vyměnili ropné písky za vítr.

TIP: Zkrocení větru: V New Yorku vyroste největší větrná farma USA

Společnost Statoil stále těží ropu v Mexickém zálivu a podílí se i na dalších projektech spojených s fosilními palivy. Zároveň si ale velmi cení vítězství v nelehké soutěži o lukrativní kontrakt na větrnou farmu. Ten totiž Norům nabízí možnost vyrábět elektřinu v těsné blízkosti města New York.

Dívky a chlapci se pomalu přemisťovali z pozice jakýchsi „zmenšenin“ dospělých do zcela svébytné kategorie lidských bytostí, jež si zaslouží zvláštní přístup i péči – pak ale vypuklo válečné běsnění…  

Hlad místo oslav rychlého vítězství 

Stejně jako při jiných vleklých válečných konfliktech v historii hrál i nyní důležitou roli nedostatek potravin, jenž s upadajícím hospodářstvím znamenal téměř permanentní hlad, nejmladší generaci nevyjímaje. Od dubna 1915 proto úřady zavedly lístkový systém na mouku i chléb, což však nezaručilo, že se tato základní potravina dostane na každý stůl. Klasická bílá mouka na pultech krámků a koloniálů postupně vymizela, přičemž ji nahradila méně kvalitní mouka černá, jež dětem způsobovala značné zažívací potíže spojené s průjmy. 

Válečný nedostatek zasáhl rovněž ty nejmenší – děti kojeneckého věku. Nouze o kravské mléko podnítila mnohé ženy k tomu, aby své potomky začaly co nejvíce krmit vlastním mateřským mlékem (což v té době nebývalo zvykem), jenže doba kojení nemluvňat zůstávala kvůli nekvalitnímu a nedostatečnému stravování matek jen krátká. Prudce tak vzrostl počet úmrtí novorozeňat v důsledku špatné či nepostačující výživy a s tím spojenými komplikacemi. 

Kdo nebojuje, ať nejí!

Děti neměly dle tvůrců válečného hospodaření právo na jakékoliv zvláštní příděly potravin. Dle jejich tezí totiž „odpočívaly“ ve škole a „pracovaly pouze mozkem“, zatímco jejich otcové a bratři za ně na frontě nasazovali životy. Děti přitom vyrážely v rámci školních povinností organizovaně sbírat všemožné suroviny i potraviny; malinové listí nahrazující čaj, kopřivy místo bavlny či staré železo a papír, obojí ve prospěch válečného průmyslu. Starší chlapci a dívky pak o nedělích putovali s rodiči či samostatně na venkov sehnat něco z nedostatkových potravin. 

Podle toho, co víme, se Sluneční soustava zrodila z oblaku kosmického plynu a prachu, který se zhroutil gravitačním kolapsem asi před 4,6 miliardami let. Co ale způsobilo, že se ten oblak tehdy začal smršťovat?

Doposud to není úplně jasné. Odborníci obvykle počítají s tím, že spouštěčem byla exploze blízké supernovy. Jenže tomu tak úplně neodpovídají poměry izotopů některých prvků, jaké pozorujeme v meteoritech pocházejících z dob vzniku Sluneční soustavy.

Podezřelým je supernova menší hvězdy

Astrofyzik Yong-Zhong Qian z Minnesotské univerzity v Minneapolisu a jeho kolegové tvrdí, že vědci zatím hledali špatně. Dosavadní výzkum se totiž zaměřoval jen na supernovy hvězd o hmotnosti 15 a více Sluncí.

TIP: Z prachu po výbuchu supernovy by se dalo uplácat 7 tisíc zeměkoulí

Qianova skupina si naproti tomu namodelovala exploze supernov hvězd o hmotnosti 12 a méně Sluncí. Podle jejich modelu se při takových menších supernovách mohou objevit ohromná množství neutrin. Působením těchto neutrin by pak vznikal izotop beryllia-10. To pěkně vysvětluje vysoký obsah tohoto izotopu, který dnes pozorujeme v dávných meteoritech.

Druhoválečný plakát sovětské provenience z roku 1941 (vpravo) představuje stylizovaného dědu Mráze. Místo klasické nadílky přináší spojeneckým vojákům do nového roku 1942 vojenskou techniku potřebnou k vítězství nad Německem. V podobném duchu je laděný i válečný plakát: „Šťastný nový rok!“ datovaný mezi léty 1914 až 1917. 

Rok 2016 byl plný výjimečných objevů a snímků z vesmíru. Díky sondě Cassini jsme mohli spatřit prstence Saturnu v nové perspektivě, prohlédli jsme si doposud neviděná místa na Měsíci, nahlédli jsme do hlubin jedné z nejjasnějších galaxií. Díky astronautům z NASA, ESA, JAXA a dalších vesmírných agentur jsme spatřili obrazy, jaké jsme nikdy dřív neviděli. Prohlédněte si také první a druhou část našeho výběru nejlepších vesmírných fotografií uplynulého roku.

Hlad je hrozivý protivník. Inženýři Massachusettského technologického institutu MIT ho chtějí porazit pomocí důmyslných „počítačů na jídlo“.

Po katastrofě v japonské Fukušimě, kde došlo k velkým ztrátám na zemědělské půdě, a lidé se tam velmi obávají kontaminace radioaktivitou, inženýři MIT spustili program Food Computer (česky Počítač na jídlo). Ten by měl v podobných případech pomoci.

TIP: 3D tiskárny na pizzy vyvíjeli pro vesmírné mise, ale uplatnily se na Zemi

Inženýři MIT vyvíjejí systém, který kompletní řídí růst rostlin v hydroponických podmínkách. Pro každý druh rostliny je k dispozici speciální klimatický recept, který zajistí, že zařízení vypěstuje hlavní plodiny mírného pásu prakticky kdekoliv na světě.

Pokud už nyní přemýšlíte nad tím, jak se zbavíte kil nabraných během vánočního obžerství, inspirujte se nejnovějšími vědeckými poznatky.

Dieta zlepšuje náladu

Zatímco mezi vedlejší příznaky abstinujících kuřáků patří nevrlost, při omezení příjmu kalorií to podle vědců neplatí. Naznačuje to alespoň studie prováděná na skupině 220 lidí ve Spojených státech. Část dobrovolníků, která na doporučení vědců omezila kalorický příjem o 25 % se cítila lépe, zlepšil se jejich sexuální život a měli obecně lepší náladu.

Méně je někdy více

Jaká je optimální míra fyzické zátěže, pokud chcete zhubnout? Paradoxně se ukazuje, že v případě cvičení méně znamená více. Vědci změřili efektivitu cvičení v různých režimech zátěže. Ze závěrů zveřejněných v časopisu Current Biology vyplývá, že lidé, kteří cvičili na střední úrovni zátěže spálili za stejný čas o 200 kalorií více než ti, kteří cvičili v mírném režimu. Co však vědce překvapilo bylo, že efektivita cvičení s maximální zátěží se nijak nelišila od středního režimu. Úbytek kalorií byl v obou případech totožný. 

Korálky místo bandáže žaludku

Nejúčinnější způsob léčby obezity v současnosti představují bariatrické chirurgické výkony, zejména pak bandáž žaludku. Přestože jde o téměř výhradně laparoskopický a miniinvazivní zákrok rozhodně nejde o banální operaci. V Česku se ročně provádí zhruba tisícovka těchto operací. Lékaři z fakulty Johnse Hopkinse nyní přišli s jednodušším a ve výsledku i efektivnějším řešením. Do části žaludku nazývaného fundus, zavedou injekčně mikroskopické korálky, které sníží průtok krve do této části žaludku. Efekt je přitom takřka okamžitý, neboť fundus je zodpovědný za produkci ghrelinu, známého jako „hormon hladu“. Méně krve, znamená i méně ghrelinu.

Ne po každém tuku se tloustne

Jezte ořechy, jsou zdravé, nabádají odborníci. Jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin, ochránců před aterosklerózou a infarktem. Je tu ale háček. Ze 100 gramů ořechů byste vymačkali až 90 gramů tuku. Jsou tedy ořechy vhodné během hubnutí?

Podle rozsáhlé studie prováděné ve Španělsku rozhodně ano! Vědci zde zkoumali stravovací návyky 7 500 dospělých. Část z nich měla denní jídelníček obohacený o 4 lžíce extra panenského olivového oleje, druhá skupina konzumovala místo olivového oleje tři porce ořechů. Poslední skupina konzumovala běžnou středomořskou stravu s cíleným omezením tuků. Výsledky ukázaly, že skupiny konzumující stravu doplněnou o olivový olej a ořechy hubly podstatně více než lidé, kteří se primárně vyhýbali tukům.

Rostlinné bílkoviny vás nasytí lépe než maso

Nedávná studie publikovaná v časopise Food and Nutrition Research ukazuje, že pro pocit sytosti jsou mnohem výhodnější rostlinné bílkoviny než živočišné bílkoviny. Účastníci výzkumu, kteří snídali rostlinné bílkoviny, především hrách, fazole a čočku, navíc konzumovali při obědě o 13 % méně kalorií než ti, kteří snídali maso.

Cvičte už před snídaní

Po osmihodinovém spánku klesá hladina cukrů v krvi, a pokud začneme s fyzickou aktivitou bez snídaně, tělo si vezme potřebnou energii z tukových zásob. Při ranním sportu s prázdným žaludkem spálíme až o 20 % víc tuku než při tělesné námaze později během dne. V rámci výzkumu běhali účastníci na pásu, a to buď nalačno, nebo po snídani. Všichni pak po cvičení dostali čokoládový mléčný koktejl a v průběhu dne konzumovali stejná jídla, přičemž měli jíst až do chvíle, kdy se budou cítit příjemně sytí. Ukázalo se, že ti, kteří cvičili nalačno, neměli během dne zvýšenou chuť k jídlu, a nespotřebovali tak víc kalorií – na rozdíl od těch, kdo se hýbali s plným žaludkem.

Pláň obsahuje 10 miliard tun soli a ročně se zde vytěží přibližně 25 tisíc tun. Pod slanou krustou se nachází jezero mimořádně bohaté na lithium – množství zdejšího lithia představuje 50 až 70 % světových zásob tohoto lehkého kovu.

V zahradě Woolsthorpe Manor, rodiště Isaaca Newtona v hrabstí Lincolnshire, mají prastarou jabloň. Přesně před 350 lety z ní prý spadlo jablko, kterého si všiml Newton. Banální událost měla dalekosáhlé důsledky. Tehdy prý vznikla myšlenka gravitace což mnozí považují za ústřední moment celého věku osvícenství.

Britští vědci se rozhodli, že přečtou kompletní DNA Newtonovy jabloně. Není to ale jenom tak samoúčelná oslava pamětihodné události.

TIP: Bojíte se GMO? Sladké brambory jsou geneticky modifikované už tisíce let

Newtonova jabloň pochází z dob před zemědělskou revolucí. Badatelé hodlají porovnat genom slavné jabloně s moderními jabloněmi, což by mělo ukázat, jak se mění DNA s evolucí pěstovaných plodin v průběhu staletí.

Gejzír Old Faithful, v americkém národním parku Yellowstone, je zřejmě nejznámějším na světě. Každých 45 až 125 minut vychrlí v průměru 44 metrů vysoký sloupec vody. Je to skvělá show, když ale uhodí mráz, tak je všechno jinak.

Ještě v hloubce 22 metrů pod povrchem má voda v tomto gejzíru teplotu 118 stupňů Celsia. Za pěkného počasí je voda gejzíru často vařící, i když vytryskne do ovzduší.

TIP: Na Východním pobřeží řádí Snowzilla: USA zasáhla veliká sněhová bouře

V Yellowstone ale v těchto dnech teplota klesla hluboko pod bod mrazu, na téměř mínus 20 stupňů Celsia. Při každém výtrysku část vody zmrzne a změní se na sníh. Zbylá voda se zase dostane mnohem výš než obvykle. Old Faithful tak chrlí sníh a předvádí úplně jinou podívanou, než na jakou jsou návštěvníci Yellowstone zvyklí.