Barbora Braniborská, známá také jako Hlohovská, byla dcerou braniborského kurfiřta Albrechta III. Achilla z rodu Hohenzollernů a jeho druhé manželky Anny Saské. Od dětství neměla na růžích ustláno. Přestože byla díky svému postavení žádanou nevěstou, ani jedno ze dvou manželství nebylo úspěšné.

Už ve dvanácti letech ovdověla, po manželovi ale získala hlohovské knížectví. Díky tomu si jí všiml český a uherský král Vladislav Jagellonský. Svou ženu ale do Čech nikdy neuvedl.

TIP: Jagellonské smlouvy Aneb jak král s císařem zasnoubili Evropu

Králův rival Matyáš Korvín totiž zaútočil na Hlohovsko, se kterým naložil jako s odumřelým říšským lénem, a dříve žádoucí nevěsta tak přišla o své věno. Vladislav chvíli váhal, přesto nakonec začal usilovat o rozvod. S ním nakonec souhlasila také Barbora, protože se už tajně zasnoubila jinde. Ani tento svazek ale nedošel naplnění, protože mu zabránili její bratři. A tak nekorunovaná česká královna zemřela neprovdaná 4. září 1515. Místo její smrti není bezpečně známé, pochována byla v klášteře v Heilsbronnu.

Nejstarší dcera krále Václava II. se neměla na českém trůnu vůbec objevit. Jenže když byl její bratr Václav III. coby šestnáctiletý mladík v Olomouci zavražděn, vymřeli Přemyslovci po meči a na řadu přišly královské dcerky. Anna coby starší, navíc již provdaná za Jindřicha Korutanského, měla ideální výchozí pozici.

Manželé ale nebyli jediní, kdo si na korunu brousil zuby. O slovo se přihlásil Rudolf Habsburský a Anně s Jindřichem nezbylo než prchnout do Korutan. O dědictví se ale nemínili nechat tak snadno připravit a zakrátko se opět pyšnili tituly českých panovníků. Osud ale znovu zamíchal kartami v jejich neprospěch. Byla tu ještě mladší sestra Eliška, ambiciózní hrdá Přemyslovna, která přivedla do českých zemí Lucemburky. Jejich vzestup už ale Anna sledovat nemohla. Zemřela bezdětná v září 1313 na jednom z korutanských hradů, ve věku 22 let a byla pohřbena v chóru dominikánského klášterního kostela v Bolzanu.

Ráno 2. září 1666 se dům královského pekaře Thomase Farrynora v ulici Pudding Lane vznítil plamenem. Přestože se jeho rodině podařilo uniknout, teplé a suché počasí nahrálo ohni do karet a ten se nezadržitelně šířil Londýnem. Když byl po několika dnech požár uhašen, nabyly škody nevídaných rozměrů. Zasaženy byly tisíce domů, ale také mosty a chrámy, mezi nimi také katedrála svatého Pavla.

Jednalo se o jednu z největších pohrom v dějinách města, kterou dostal za úkol napravit architekt Christopher Wren. Přestože navrhoval nové moderní uspořádání, přes nesouhlas řady majitelů se stržením jejich budov se jeho plány neuskutečnily.

Je 1. září 1288 a do rodiny polského velkoknížete se narodila Eliška Rejčka. Do českých dějin zasáhne hned dvakrát. Stane se totiž manželkou Václava II. i Rudolfa I. Habsburského.

Ani jedno manželství ale dlouho nevydrželo a z královny-vdovy se stal úhlavní sok přemyslovských princezen. Bylo to logické, vždyť nároky na uprázděný trůn po Václavu III. vznášely sestry Anna i Eliška.

TIP: Cesta do Čech: Jak vypadala první léta kralování Elišky Rejčky?

Přestože Rejčka podpořila nároky manžela druhé z nich Jana Lucemburského, v okamžiku, kdy „král cizinec“ vytáhl ze země, rozhořel se konflikt mezi mocenskými frakcemi, vedenými Eliškou a Vilémem Zajícem z Valdeka na straně jedné, a Rejčkou spolu s jejím druhem Jidřichem z Lipé na straně druhé. Později se urození milenci stáhli do ústraní a vytvořili si vlastní dvůr, který si nijak nezdal s dvorem královským.

Přestože nacistickému Německu sebevědomí nechybělo, přece jen potřebovalo na mezinárodní scéně útok na Polsko obhájit. A tak 31. srpna 1939 zinscenovaly jednotky SS pod taktovkou Reinharda Heydricha a Heinricha Müllera přepadení radiovysílače v dnes polských Gliwicích.

TIP: Výstřely před mikrofonem: Co předcházelo akci „Gliwice“

Vojáci v převleku za Poláky odvysílali v polštině výzvu k boji proti Němcům a následně zanechali na místě zastřelené vězně z koncentračního tábora Dachau, které oblékli do polských uniforem. Vpád do Polska se tak měl stát v očích veřejnosti odvetou za útok na gliwickou vysílačku.

Pro nejkrásnější z dcer bavorského krále Maxmiliána Ludoviku, narozenou 30. srpna 1808, se našel urozený, ale politicky nepříliš významný manžel. Jak se navíc ukázalo, měl nový pár zcela rozdílné povahy, které jim společné soužití nikterak neulehčily.

TIP: Mýty versus realita: Méně známá fakta o císařovně Sissi

K prvnímu konfliktu došlo hned o svatební noci, kdy mladá princezna neváhala a zamkla svého muže ve skříni. I přesto se manželům narodilo celkem devět dětí. Nejznámnější se stala Alžběta, slavná manželka rakouského císaře. Právě ona se svému svobodomyslnému otci podobala nejvíce. Stejně jako on milovala cestování a nesnášela konvence. S rodinou ji po celý život pojily pevné vztahy a navzdory dobovým zvyklostem se do rodného Bavorska opakovaně vracela.

Poblíž dnešní maďarsko-srbsko-chorvatské hranice se 29. srpna 1526 psaly dějiny, které měly na dlouhá staletí ovlivnit budoucnost českých zemí stejně jako habsburské monarchie. Osmanské vojsko pod velením sultána Süleymana I. zasadilo oddílům vedených sotva dvacetiletým českým a uherským králem Ludvíkem Jagellonským drtivou porážku.

TIP: Kříž pod vládou půlměsíce: Jak vypadal život Evropanů během turecké expanze?

Nejenže se tak otevřela cesta k opakované turecké  expanzi do Evropy, ale také Habsburkům na český trůn. Ludvíkova sestra Anna totiž neměla za manžela nikoho jiného než Ferdinanda Habsburského, který zahájil čtyřsetleté panování rakouského rodu na našem území.

V polovině 18. století se však jejich vztah k všeobecnému údivu Evropy obrátil naruby. Tím, kdo na tom měl hlavní zásluhu, byl příslušník staré moravské šlechty a pozdější dlouholetý rakouský kancléř Václav Antonín z Kounic.

Mladý talent

Až dosud byla bourbonská Francie spojencem pruského krále Fridricha II. a podporovala ho v boji s Marií Terezií o Slezsko. Ovšem poté, co Fridrich nechal své spojence několikrát na holičkách, rostla na francouzském dvoře roztrpčenost nad pruskou politikou. Ani Marie Terezie nebyla spokojena se svým dosavadním spojencem Anglií, která ve válce upřednostňovala své zámořské državy, v nichž se utkávala právě s Francií, zatímco tíhu války v Evropě nechala nést Rakušany. Nálada u vídeňského dvora se začala klonit k Francii. Císařovna pomalu dospěla k úvaze, že obě katolické mocnosti více spojuje než rozděluje.

Na mírovém kongresu v Cáchách roku 1748 na sebe upozornil sedmatřicetiletý rakouský diplomat hrabě Václav Antonín z Kounic. Měl za sebou politické a diplomatické zkušenosti jako administrátor v rakouském Nizozemí a jako vyslanec u sardinského dvora v Turínu. V březnu 1749 ho Marie Terezie jmenovala členem své tajné konferenční rady, šestičlenného ministerského kabinetu. Byl jejím nejmladším členem a vnesl do tohoto grémia nového ducha. Krátce nato požádala císařovna své konferenční ministry o jejich stanovisko k zahraniční politice Rakouska. Každý z nich měl vypracovat analýzu jejího současného stavu a výhledů do budoucna. Kounic připravil pamětní spis o sto šedesáti stranách. Za klíčový problém označil nutnost získat zpět ztracené Slezsko, dál pečlivě zvážil vztah mocnářství k jednotlivým státům a připustil možnost příštího spojenectví s Francií.

Rozhodná císařovna

Většina členů konferenční rady se ve svém dobrozdání vyslovila pro pokračování spojeneckého svazku s námořními mocnostmi Anglií a Holandskem. Ale Marie Terezie ocenila Kounicovo realistické stanovisko, protože vycházelo vstříc jejím nevysloveným přáním. Nikdy se nesmířila se ztrátou Slezska a o dosavadních spojencích měla své pochyby. Kounic postupně přesvědčil i další konferenční ministry, a tak vznikl plán na sblížení s francouzským dvorem.

V oblasti Sluneční soustavy mezi Marsem a Jupiterem krouží planetky, skaliska i nejrůznější kameny a kamínky o velikosti zrníček prachu i stovek kilometrů. Čtyři největší planetky – Ceres, Pallas, Vesta a Hygiea – pak zahrnují asi polovinu hmotnosti celého pásu, která činí podle současných odhadů pouhá 4 % hmotnosti Měsíce. Již zmíněný údaj napovídá, že se z objektů hlavního pásu planetek nemůže zformovat žádné větší těleso. 

Vědci se však domnívají, že tomu tak nebylo vždy. Krátce po vzniku Sluneční soustavy byla tato oblast zřejmě mnohem hustší, možná i tisíckrát. V tom případě se tam nový objekt zrodit mohl, a dokonce se zdá, že k tomu chybělo jen málo – jak dokládá Vesta coby ukázkové těleso, z nějž by mohl větší objekt vzniknout. Avšak v raném systému se dráhy velkých planet měnily během migrací, přičemž Jupiter se vydal na cestu do nitra Sluneční soustavy. Jeho gravitační působení pak zformování většího tělesa v hlavním pásu planetek zabránilo a navíc mělo zásadní vliv na jeho naředění.

„Tohle není Photoshop,“ dušuje se poloprofesionální fotografka Jennifer Khordi, která úžasný snímek krvavého Měsíce pořídila. Na svůj vysněný záběr se Jennifer připravovala dva měsíce, přesto bylo prý čekání i otázkou štěstí. „Měsíc je jako divoké zvíře, nikdy nevíte, co můžete čekat,“ okomentovala svůj snímek. Ohromující obraz krvavého měsíce nad centrem New Yorku vyvolal velký zájem odborníků i veřejnosti. Jennifer jako důkaz, že nejde o fotomontáž, zveřejnila i snímek LCD displeje svého fotoaparátu.