Většina majitelů psů ten experiment zná – řeknete svému psímu mazlíčkovi „ty obludo šeredná, smrdutá, hloupá…“ s úsměvem na tváři a láskyplnou intonací a chlupáč vrtí ocáskem a tváří se jako byste mu skládali největší poklonu v jeho životě. Mohlo by se zdát, že psi reagují výhradně (nebo alespoň především) na intonaci našeho hlasu, než na vlastní obsah sdělení. Jak ale ukazuje maďarský experiment, tak jednoduché to s psím vnímáním rozhodně není.

TIP: Zvířecí inteligence: Pozná pes psa?

Vědci připojili skupinu 13 psů na funkční magnetickou rezonanci (fMRI) a zkoumali, jakým způsobem reaguje psí mozek na různá sdělení. Psi poslouchali pozitivní a neutrální sdělení s pozitivní a neutrální intonací. Experiment ukázal, že mozková centra odpovědná za systém odměn reagovala mnohem intenzivněji, pokud byl obsah i intonace pozitivní.

Psí mozek podle vědců zpracovává řeč stejně jako lidé – levá hemisféra mozku má na starost obsah sdělení a pravá intonaci. Celkový význam sdělení pak vzniká kombinací informací z obou částí mozku. Experiment mimo jiné ukázal, že schopnost zpracovávat řeč není vlastní jen člověku. Člověk tak není výjimečný svou nervovou soustavou, ale hlavně jejím využitím. Podle nedávné studie Univerzity of Lincoln, psi velmi dobře chápou nejen psí, ale i lidské emoce.

Na Hradě vyčlenili jedno křídlo na druhém nádvoří. A žili tu dlouhých dvacet sedm let, i když původně měli v plánu usadit se v Innsbrucku. Ostatně Ferdinand českým králem vlastně zůstal, zřekl se jen císařské hodnosti.

Milovaný král

Pražané Ferdinanda milovali. A on tu rád muzicíroval, několik hodin denně cvičil na klavír, dokonce se několikrát setkal i s Bedřichem Smetanou. V Praze se opět vrátil ke své oblíbené botanice. Společně se ženou se často procházeli po Nových alejích, jak se tehdy nazývala dnešní Národní třída, později po něm pojmenovaná Ferdinandova. Císaře vždy obklopovaly děti, kterým rozdával bonbony a všechny drobné, které u sebe měl. Štědrý byl i jinak. Jen samotnému městu Praha postupně věnoval 450 000 zlatých. Byl skutečně bohatý. Po smrti Napoleonova syna Orlíka zdědil panství v Zákupech a úspěšně tu hospodařil. Během několika let dosáhl toho, že roční výnos z jeho statků vzrostl na dva miliony zlatých!

Ačkoli mu lékaři vzhledem k jeho chatrnému zdraví nepředpovídali dlouhý život, nejspíš díky péči své obětavé ženy se dožil krásného věku osmdesáti dvou let. Přežil všechny, kdo si z něj dělali legraci a posmívali se jeho vzhledu. Dokonce i jeho švagrová, arcivévodkyně Žofie Bavorská, mladší o třináct let, zemřela o tři roky dříve! Ferdinanda nakonec stihla mrtvice při poslechu Haydnovy symfonie ve Velkém sále na Pražském hradě a po několika hodinách, 18. června 1875 zemřel. Jeho pohřeb byl velkolepý. Pražané si přáli, aby ho coby českého krále pochovali ve Svatovítské katedrále, ovšem Habsburkové jeho ostatky přenesli do rodinné hrobky ve Vídni. 

Sama excísařovna by si zcela jistě také zasloužila přídomek „dobrotivá“. V době manželova života i po jeho smrti se v Praze věnovala charitativní činnosti a proslula svou štědrostí. Manžela přežila o devět let a úmrtní list uvádí jako příčinu smrti zápal plic. Ve své poslední vůli si přála skromný pohřeb. To se však neslučovalo s habsburským dvorním ceremoniálem… 

Kolorované záběry ze samotného závěru druhé světové války zachycují neslavný konec německé armády v Čechách. Vidíme na nich nekonečné proudy zajatců, válečných invalidů a opuštěnou vojenskou techniku. Název nás sice upozorňuje výhradně na Wehrmacht, avšak pozornému divákovi neunikne přítomnost vojáků SS.

31. srpna 1993 vypustilo Rusko družici Meteor 2-21, poslední ze série Meteor 2, jež monitorovala počasí na Zemi (od teploty po rozsah sněhové pokrývky) a také hodnoty vesmírné radiace.

Když se chce, všechno jde! Podívejte se, jak na sobě zapracovala pětadvacetiletá studentka Katie Wright z Jižní Karolíny, která se styděla za svou váhu a tak na sobě začala tvrdě makat. Ze svého jídelníčku vyřadila mastná a nezdravá jídla a nahradila je především zeleninou. Začala cvičit a z původních 114 kg má nyní 70 kg.

Katie, která v současnosti studuje v Londýně, o sobě říká: „S nadváhou bojuji celý svůj život. Vždy jsem byla baculkou, přestože v rodině obezitu nemáme. Moje matka i bratr jsou oddanými sportovci.“

Změna sebou přinesla i nové zážitky – „Absolvovala jsem už tři půlmaratony a během návštěvy Peru jsem zvládla náročný padesátikilometrový výšlap okolo Machu Picchu. Co je ale nejdůležitější – znovu si užíván života.“ 

Je babí léto a na varšavském Stadiónu desetiletí se konají dožínky. A právě tuto příležitost si 7. září 1968 zvolí Ryszard Siwiec, aby dal přítomným najevo svůj nesouhlas se sovětskou okupací Československa. Devětapadesátiletý muž se polil rozpouštědlem a následně zapálil. Na místě se také našla aktovka s letáky. Po uhašení byl Siwiec odvezen do nemocnice, kde byl hlídán příslušníky tajné policie. Zemřel po 4 dnech v důsledku popálenin (více než 85 % povrchu těla). Byl pochován na hřbitově v Přemyšli.

TIP: Dost bylo pasivity: Jan Palach se zapálil na protest proti sovětské okupaci Československa

Ryszard Siwiec se tak stal jednou z živých pochodní, které chtěly svým zoufalým činem upozornit na politickou nespravedlnost. Siwiecova činu si ale všimla jen hrstka přítomných, proto se policii podařilo celou věc před veřejností utajit. Smutná událost se dostala na světlo až následujícího roku prostřednictvím polské redakce Rádia Svobodná Evropa.

Fosilie AL 288-1 z Etiopie představuje několik set kusů kostí, dohromady celkem 40 procent kostry mladé samice druhu Australopithecus afarensis. Jde o významný nález z lidské linie, který si získal světovou proslulost svou přezdívkou Lucy, inspirovanou písní Beatles „Lucy in the Sky with Diamonds“.

Lucy žila přibližně před 3,2 miliony let. Podle všeho chodila vzpřímeně a také lezla po stromech. A to se jí podle vědců také stalo osudným. Detailní analýza kostry Lucy naznačuje, že měla zlomené kosti v pravé paži, levém rameni, pravém kotníku a levém koleni. To jsou zranění, která odpovídají pádu z vyvýšeného místa, což s největší pravděpodobností byl nějaký strom. Prý ale netrpěla dlouho a brzy po zranění zemřela.

TIP: Lucy měla společnost. Před miliony let žil na stejném místě ještě další hominid

Jak to v podobných případech bývá, ne každý odborník s takovým závěrem souhlasí. Několik lidí, mezi nimiž je i objevitel Lucy Donald Johanson, upozorňuje na to, že většina prasklin v kostech Lucy vznikla až po její smrti. Podepsal se na nich proces fosilizace a také eroze v okolí místa vzniku fosilie.

O Parkinsonově chorobě, obávané neurodegenerativní nemoci toho stále ještě mnoho nevíme. Za současného stavu poznání jde o neléčitelný stav, který se postupně zhoršuje a stále více postihuje ovládání pohybu a dalších mozkových funkcí.

Vědci sice intenzivně pracují na léčebných postupech, který by mohly zasáhnout proti Parkinsonově nemoci, v dnešní době je ale stále nejlepším východiskem brzká diagnóza této zákeřné choroby.

Badatelský tým Univerzity v Edinburghu nedávno vyvinul detekční test Parkinsonovy choroby, který pracuje se vzorky mozkomíšního moku, v nichž hledá specifickou formu proteinu zvaného alfa-synuklein. Dotyčný protein tvoří v nervových buňkách pacientů s Parkinsonem takzvaná Lewyho tělíska, která jsou zodpovědná za škody v nervové soustavě.

TIP: Geneticky upravené opičky pomáhají s výzkumem Parkinsonovy choroby

Zatím se ukazuje, že tento test je velice přesný a umožňuje spolehlivou detekci Parkinsona a některých forem demence. Pokud se osvědčí, mohl by pomoci mnoha lidem ohroženým tímto typem onemocnění.

Dne 28. srpna 2016 na svazích havajské hory Mauna Loa odstartovala simulace mise na Marsu HI-SEAS IV. Lokalita, kde se tato simulace odehrála, byla vybrána tak, aby se co nejvíce podobala povrchu rudé planety. Jde o pusté místo, jehož půda se skutečně blíží tomu, co známe z Marsu.

Šest astronautů v kupoli

Simulované mise organizované NASA se zúčastnili francouzský astrobiolog, německý fyzik a celkem čtyři Američané: pilot, architekt, odborník na půdu a lékař, který zároveň zastával pozici novináře. Tito dobrovolníci spolu strávili pozemský rok v těsné blízkosti, prakticky bez soukromí a s omezenými zdroji.

Celou dobu obývali základnu ve tvaru kupole o průměru 11 metrů a výšce 6 metrů. Kdykoliv ji chtěli opustit, tak si museli vzít skafandr. Nemohli se dostat k čerstvému vzduchu ani potravinám.

TIP: Cvičiště pro kolonisty: V Mohavské poušti se objeví 3D tištěné kolonie pro Mars

Nejhorší ze všeho prý byla nuda. Celkově ale byla simulace HI-SEAS IV extrémně úspěšná a poskytla NASA velice cenné poznatky pro přípravu budoucích pilotovaných misí na Mars.