Před startem mise Keplerova dalekohledu jsme netušili, zda a jak moc jsou exoplanety vzácné. Dnes díky němu víme, že jich může být více než hvězd. Seznam zjištěných a potvrzených extrasolárních světů roste v posledních letech nebývalým tempem. Vědci nyní našli způsob, jak celý proces ještě více urychlit.

Statistika nuda je…

Keplerův dalekohled planety ve skutečnosti „nevidí“, během pozorování více než 150 tisíc hvězd zaznamenává poklesy v jejich jasnosti. Ty mohou mít několik příčin, přičemž jednou z nich je tranzit planety.

Data sesbíraná Keplerovým dalekohledem se poté ověřují jiným přístroji – nejčastěji pozemskými spektrografy. Tato mravenčí práce je pochopitelně velmi zdlouhavá, vědci proto přišli se zlepšovákem. Na pomoc si vzali statistickou analýzu – zjednodušeně řečeno, vzali v úvahu všemožné scénáře, které mohou konkrétní změnu v jasnosti způsobovat, a pokud výpočet ukázal větší, než 99% pravděpodobnost vlivu planety, prohlásili objekt za potvrzenou exoplanetu. Z balíku 4 302 možných exoplanet tuto podmínku splnilo 1 284 nových objektů. 

Brzy se ale můžeme dočkat dalších přírůstků – sítem 99 % neprošlo 1 327 kandidátských objektů, přičemž některé z nich jistě status exoplanety získají. Pouze 707 objektů vědci vyhodnotili jako astrofyzikální jevy. V balíku nově potvrzených exoplanet je podle vědců až 550 pravděpodobně terestrických planet, devět z nich se pak pohybuje v tzv. obyvatelné zóně.

Císařovna patřila mezi oslnivé krasavice a moc dobře věděla, jak s takovým darem nakládat. Toužila mít ideální postavu a dbala, aby nevážila víc, než padesát kilogramů. Jak se udržovala štíhlá? Neustále sportovala. Podle historiků propadla mentální anorexii. Když začala s přibývajícím věkem a kvůli nevhodným dietám přibírat, zařadila hladovky. Hranici pětapadesáti kilogramů prý do konce života nepřekročila. Váhu si kontrolovala třikrát denně!

Hovězí vývar a jiné bílkovinové „bomby“

Císařovna užívala při dietě hovězí vývar, přesněji koncentrát, který se potom ředil vodou a podával v šálku jako bujón. Podle dochovaných receptur se připravoval z půlky vola a obohatil zvířecí krví. Vedle bujónu pila Alžběta spoustu mléka. Její strava tak byla velice nevyvážená a nezdravá. Příliš velké množství bílkovin jí způsobovalo zdravotní komplikace. Opuchlý obličej a tělo, které zadržovaly vodu, jí uváděly do dalších depresí. Své tělo nenáviděla také během těhotenství. Rozčilovalo a děsilo ji, jak moc přibrala. A po porodu okamžitě zařadila drsné diety, jen aby se dostala zpátky na svou váhu.

TIP: Rodinné tragédie císařovny Sissi: Co musela ustát nejkrásnější žena Evropy?

Skládaly se většinou z tekuté stravy – vedle zmíněných silných vývarů pila jen ovocné šťávy, nebo se cpala vodovými či smetanovými zmrzlinami a sorbety. A když měla diety plné zuby, doslova se vrhla na zákusky, které milovala. Co Sissi snídala, když si rozhodla dopřát trochu radosti? Misku ovoce, tři žemličky, 110 gramů cukru, 110 gramů másla, šálek mléka a smetany, kousek bábovky, piškot, čokoládu nebo sušenku.

Disneyland pro dospělé – tak by se dal ve stručnosti charakterizovat uvažovaný zábavní erotický park, který má vzniknout nedaleko brazilského São Paula. Na ploše několika set metrů čtverečních má vyrůst obří park se sedmidimenzionálním kinem, erotickým tobogánem, vláčkem plným vzrušení, nudistickým bazénem a muzeem erotických soch. V rámci občerstvení má být v ErotikaLandu k mání převážně afrodiziakální krmě a přebytečné hormony bude možné vybít na autodromu se stylizovanými sexy vozítky.

Sodoma a Gomora

Ne všem se ale nápad zamlouvá – v tradičně katolické zemi se panují obavy, že se oblast stane doupětem hříchu. Otec projektu Mauro Morata ale obavy mírní a poukazuje na fakt, že park přiláká movité klienty. Vstupné do parku totiž nebude nejlevnější – zájemci o lechtivou zábavu za vstupenku zaplatí 100 dolarů, v přepočtu tedy zhruba 2 300 korun.

„Nepůjde o místo pro jeptišky, ale v žádném případě nebudujeme nějakou Sodomu a Gomoru,“ říká Morata. Park kromě turistů přinese místním i pracovní místa – v ErotikaLandu má pracovat až 250 lidí. 

Park má nabídnout vzrušení, zábavu a poučení – co ale nenabídne je sex. „V areálu parku budou sexuální styky zcela zakázány,“ varuje Morata. Sám si ale uvědomuje, že o úplně nevinné prostřední nepůjde. „Pokud budou chtít návštěvníci postoupit na vyšší metu, budou moci využít některého z přilehlých motelů mimo park,“ říká Mauro Morata. Pokud projekt nepostihnou nečekané komplikace, první návštěvníky ErotikaLand přivítá již v roce 2018.

Veřejná knihovna města Kansas City ve státě Missouri zvolila neobvyklou fasádu parkovacího domu - jde prý o největší polici na knihy světa. Fasádu tvoří celkem 22 gigantických hřbetů knih, které měří na výšku necelých 8 metrů. Nejde sice o opravdové knihy, jejich názvy a autoři jsou ale reálné.

TIP: Nejkrásnější knihovny světa

Tituly knih pro fasádu pečlivě vybralo představenstvo knihovny. Nechybí například slavný román 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradburyho, neméně proslulý román Hlava XXII Josepha Hellera nebo nejznámější fantasy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena.

Výhled na řadu gigantických knih bohužel částečně zakrývají stromy a keře, takže dotyčná fasáda je nejlépe vidět během zimy.

Jan se narodil někdy po roce 1340 v trhové vesnici Pomuk v západních Čechách, která patřila ke klášteru cisterciáků. Jeho otec byl váženým německým rychtářem, matka pravděpodobně Češka, protože Jan mluvil plynně oběma jazyky. V  roce 1369 se stal veřejným notářem. Jak ukazují jeho zápisy, vedl si velmi pečlivě. Až pedantsky. Roku 1380 jej jmenovali farářem u sv. Havla na Starém Městě. Brzy poté se stal kanovníkem u sv. Jiljí. 

Na vyhlášené Padovské univerzitě získal titul doktora práv. Po návratu pracoval coby kanovník na Vyšehradě a zastával post arcijáhna pražské diecéze. Jan z Pomuku se nikdy nestal knězem, protože by se musel vzdát notářství. Proto přijal jen nižší svěcení a zůstal klerikem. Arcibiskup si ho vážil pro jeho profesionalitu a znalost církevních zákonů. Proto si jej vyvolil za svou pravou ruku na místo generálního vikáře.

Mladí spojenci, staří nepřátelé

Král a Jan z Jenštejna byli z počátku přátelé, ale pak je rozdělilo papežské schizma. Král ponižuje pražského arcibiskupa a snaží se osekat církevní pravomoci, jak může. Arcibiskup se snažil uhájit svou pozici za pomoci Jana z Pomuku, řečeného doktor Johánek. Kdyby tak tušil, že za ni zaplatí vlastním životem!

Když roku 1393 po dalším střetu mezi Václavem a arcibiskupem dorazí králova družina k mostecké věži na Malé Straně, Jenštejn a jeho doprovod s úlekem zjišťují, že panovník je opilý a agresivní. Stačí jediná arcibiskupova poznámka a Václav se rozkřičí: „Tyto čtyři mi zatkněte!“ Ukazuje na Jenštejna a jeho nejbližší úředníky Johánka z Pomuku, Mikuláše Puchníka a Václava Knoblocha. Arcibiskup za pomoci svých panošů uteče z města.

TIP: Světec, který nepromluvil: Skutečně skrýval Jan Nepomucký tajemství královny?

Zbylé zajatce si Václav nechává předvést do rychty na Starém městě. Odvedou je do mučírny. Chudáci, kteří přestáli šílené útrapy, musí napsat, že král s nimi zacházel slušně. Podepíší. Až na jednoho, doktora Johánka. Při mučení totiž upadá do agónie. Kam s nehybným tělem? Král nechává generálního vikáře svázat a po setmění, kolem deváté hodiny večer, hodit z Karlova mostu do Vltavy. Králův čin ale nezůstane utajen. Když 17. dubna najdou tělo rybáři, během chvíle se seběhne zástup Pražanů. 

Listy masožravých rostlin rosnatek jsou pro hmyz smrtelně nebezpečné. Pokud se nějaký živočich dostane do blízkosti jejich lepivých chlupů, může za to zaplatit životem. Pro larvy brazilské pestřenky Toxomerus basalis to ale neplatí.

Tyhle larvy se naučily žít ve smrtelných pastech rosnatek a nedělají si z toho těžkou hlavu. Dospělé pestřenky jsou vegetariáni a živí se jenom pylem a nektarem. Jejich larvy jsou ale nenasytní dravci, kteří se živí mšicemi nebo podobným menším hmyzem. Anebo kořistí masožravek.

TIP: Masožravky mucholapky podivné umějí počítat

Vědci pozorovali larvy pestřenky Toxomerus basalis na celkem šesti různých druzích rosnatek. Dovedou se vyhnout jejich smrtelným nástrahám a bezostyšně je okrádají o jejich úlovky.

V podzemních jeskyních za polárním kruhem na norských Špicberkách se nachází zabezpečené úložiště semen. Uchovávají je tu pro případy krizí při teplotě mínus 18 stupňů Celsia. V roce 2015 zde skladovali 840 tisíc vzorků po 500 semenech od celkem 4 tisíc druhů rostlin.

Špicberské globální úložiště semen samo nesbírá po světě semena. Funguje spíše jako banka, kam si klienti mohou uložit svá semena. Kurátoři úložiště poněkud překvapivě nekontrolují, co je skutečným obsahem beden zaslaných do úložiště. Systém je založený na vzájemné důvěře, i když úložiště obsahuje i vzorky ze Severní Koreje a podobných míst.

TIP: V USA zamrazili 5 milionů semen kvůli výzkumu vlivu klimatu na rostliny

Úložiště je umístěno v tektonicky stabilní oblasti, dostatečně daleko od moře a v pískovcovém masivu, který má stabilní teplotu mínus 3 stupně Celsia. Výstavbu úložiště financovala norská vláda a semena jsou zde uložena zdarma.

Kompletace primárního zrcadla dalekohledu Jamese Webba se přehoupla do další fáze. Po osazení všech osmnácti hexagonálních segmentů, překlopili na počátku května inženýři NASA celý 6,5 metru velký kolos do svislé polohy. Beryliová zrcadla JWST jsou potažena tenkým filmem zlata, aby lépe odrážela infračervené světlo. K vědeckým cílům JWST bude patřit studium dějů v raném vesmíru a vlastnosti planet, které obíhají kolem blízkých hvězd. Zbrusu nový dalekohled má do vesmíru vynést v roce 2018 raketa Ariane 5.

Jen třináctkrát za století můžeme pozorovat malou tečku, jak přechází přes sluneční kotouč. Jde o planetu Merkur, nejbližšího souputníka Slunce. Naposledy se tak stalo v roce 2006. Na přiloženém obrázku jde o malou tečku v levé spodní třetině. Pozorovat jste jej mohli například triedrem, jehož obraz byl promítán na čistý bílý papír.

10. května 1971 byla vypuštěna sonda Cosmos 419, která se měla pokusit o přistání na Marsu. Kvůli selhání horní části rakety  Proton-K  ale nedokázala opustit nízkou oběžnou dráhu Země a shořela v atmosféře den po svém startu.

TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice a roboti míří na Mars

Sonda byla pokusem o dobytí Marsu Sovětským svazem – odstartovala den po selhání americké sondy Mariner 8. Závod o dosažení oběžné dráhy Marsu nakonec vyhráli Američané – jejich sonda Mariner 9 dosáhla orbitu rudé planety jen o pár dnů dříve, než k nídorazily sovětské sondy Mars 2 a Mars 3.