Umělá inteligence testovaných autonomních automobilů společnosti Ford se obvykle naviguje pomocí kamer, radaru a LIDARu, tedy laserového systému k měření vzdálenosti. Vývojáři Fordu teď ale zjistili, že k navigaci stačí jenom LIDAR.

Do umělé inteligence automobilu Ford Fusion Hybrid vložili 3D mapy okolí o vysokém rozlišení. Autonomní automobil pak dokázal pomocí LIDARu v reálném čase zjišťovat, kde se na této mapě v dané chvíli nachází.

TIP: Jak naučit automobily rozeznávat okolí?

Jde o převratné vylepšení. Testovací jízdy na dráze Ford Arizona Proving Ground ukázaly, že s LIDARem se autonomní automobil dokáže navigovat v podmínkách, kdy lidský řidič vůbec nic nevidí. Když technici Fordu chtěli kontrolovat průběh experimentálních jízd, tak museli používat přístroje pro noční vidění.

Komáři milují ojeté pneumatiky. Samičky komárů totiž moc rády kladou vajíčka do vody, která se v odložených pneumatikách udrží po dlouhou dobu.

Využili toho kanadští vědci, kteří se rozhodli bojovat proti komárům přenášejícím nebezpečná virová onemocnění. Vymysleli velmi jednoduchou past, nazývanou ovillanta, která se skládá ze dvou půlmetrových kusů běžné ojeté pneumatiky, roztoku s mlékem pro přilákání komárů a kusu papíru.

Past se složí dohromady, naplní se roztokem s mlékem a do roztoku se vloží papír. Samičky komárů nadšeně přilétají do pasti, kladou vajíčka na papír, a ještě svými feromony označí past pro ostatní komáry jako bezpečné místo k rozmnožování. Po nalíčení pasti stačí dvakrát týdně vyjmout papír a pořádně ho sterilizovat lihem. Líh vajíčka komárů spolehlivě usmrtí.

TIP: Další možností pro boj s viry je šíření nakažených komárů

Pasti z pneumatik původně vymysleli v Severním Ontariu pro boj se západonilskou horečkou. Proti viru zika ale tyto pasti fungují úplně stejně dobře. Méně komárů, znamená i menší riziko přenosu nebezpečných infekcí.

Trojhvězdný systém je na rozdíl od dvojhvězdného ve vesmíru velmi vzácný. Trojhvězdný systém se stabilními oběžnými drahami je pak naprosté unikum – nově objevená planeta KELT-4Ab je teprve čtvrtým trojhvězdným systémem tohoto druhu. Navíc leží nečekaně blízko Země.

Stejně dlouhý rok i den

Nově objevená obří planeta KELT-4Ab patří do skupiny tzv. horkých jupiterů a nachází se přibližně 685 světelných let od Země v souhvězdí Lva. Planeta obíhá okolo trojice hvězd - KELT-4A, KELT-4B a KELT-4C. Dominantní hvězdou tohoto složitého systému je KELT-4A, kolem níž planeta KELT-4Ab obkrouží jednou za 3 pozemské dny. Stejnou dobu trvá planetě i jedna otočka kolem vlastní osy, což znamená, že rok a den trvají na KELT-4Ab stejně dlouho. Planetu a hvězdu dělí jen 6,5 milionu kilometrů a na nebi by se tak jevila přibližně 40× větší, než Slunce ze Země.

TIP: Jak běžné jsou vícehvězdné systémy?

Druhé dvě hvězdy jsou mnohem dál – od planety je dělí zhruba 49 miliard kilometrů (330 AU) a na nebi tak vypadají zhruba jako náš Měsíc v úplňku. Obě hvězdy krouží kolem sebe navzájem (přibližně jednou za 30 let) a společně i kolem dominantní hvězdy. Tu obkrouží jednou za předlouhých 3 800 let.

Pohled na mořského leguána je jako cesta časem – do dob před miliony let, kdy vodní světy i suchozemské pláně obývali dávní pravěcí ještěři. Tito unikátní tvorové žijí jen na Galapážském souostroví a jsou jeho nejstaršími obyvateli.

Podle vědeckých teorií se sem dostali před osmi miliony let z pevninské Jižní Ameriky, odkud připluli na vorech. I přes své poněkud strašidelné vzezření, jsou mořští leguáni neškodnými býložravci. Živí se hlavně podmořskými řasami, pro které se mohou potopit až do 12metrové hloubky. Pod vodou vydrží na jeden zátah 10 až 30 minut. Přirozenými nepřáteli leguánů jsou hlavně žraloci, na pevnině je ale ohrožují i krysy, které si rády pochutnají na nakladených vejcích a divoké kočky, lovící leguání mláďata.

Cestování dnešních astronautů lze s mírnou nadsázkou považovat za rutinní záležitost. Trasu ze Země k ISS zvládnou v průměru rychleji, než kolik času nám zabere cesta na dovolenou k moři a větší pozornost vzbudí jen ty starty spojené s neštěstím nebo technickými problémy. Astronauté sdílejí vesmírné fotografie a videa na sociálních sítích takřka v reálném čase. Nepamětníci tak jen těžko ocení výjimečnost počinu Jurije Alexejeviče Gagarina – prvního člověka, který se kdy podíval do vesmíru.

Jeden z tisíců

V době, kdy Gagarin usedl do kabiny kosmické lodi Vostok 1, mu bylo 27 let. Památnému startu předcházelo dvouleté výběrové síto, na jehož počátku stálo 3 461 adeptů, vesměs výborných letců a pilotů stíhaček. Samotný výcvik dvacítky vyvolených trval přesně jeden rok a probíhal z části v moskevském Středisku přípravy kosmonautů a později v nově vybudovaném Hvězdném městečku. Následovaly pobyty v izolaci, parašutistický výcvik, přežívání v pustině, ve vakuové komoře i na centrifuze či práce ve stavu beztíže.

TIP: Vostok: Kosmická loď, v níž Gagarin poprvé obletěl Zemi

Do nejužšího výběru se vedle Gagarina dostalo pět dalších adeptů - Kartašov, Nikolajev, Popovič, Titov a Varlamov. Někteří, jako například Kartašov, nezvládli závěrečný výcvik, Varlamova zase vyřadila vlastní nedisciplinovanost, když se zranil při koupání v jezeře. Posledními „přeživšími“ se tak stali Gagarin a Titov.

Hrdina Jurij

Proč padla nakonec volba na Gagarina? Nespornou výhodou Gagarina byla jeho výška – měřil totiž jen 157 centimetrů, což představovalo výhodu pro pobyt ve stísněné kabině kosmické lodi. Sovětské vrchnosti se také nepozdávalo Titovovo křestní jméno – „hrdina Jurij“ se do ideologické propagandy hodil jistě lépe než „hrdina German“.  Pro Gagarina se prý vyslovila i většina z šestice zbylých adeptů. Ať tak, či onak, 12. dubna 1961 zasedl do kosmické lodi Vostok 1 Gagarin a stal se tak nejen pro svět kosmonautiky navždy nesmrtelným.

Obec Starovičky, KVH Starovičky a přátelé z dalších klubů vojenské historie pořádají dne 16. 04. 2016 vzpomínkové setkání s připomínkou bitvy u Staroviček, položením věnců k pomníku, uctěním památky padlých a prezentací klubů vojenské historie. U pomníku tanku bude celý den vojenské ležení. 

Program:

9:00 Zahájení nástupem všech jednotek a účastníků

10:00 – 10:30 Odjezd techniky a průjezd Starovičkami se zastávkou a možnosti projížďky u hasičky

11:30- 12:00 Návrat k do tábora k pomníku

13:00 -13:45 Pietní akt u pomníku tanku (čestná stráž, salva z kanonu)

Dobové tábory: Polní lazaret, Polní pošta, Spojovací uzel, Polní kuchyně WH – vaření dobové vojenské stravy 

Více informací najdete na stránkách www.kvhstarovicky.cz

Zajímavý fotoúlovek se podařil Petru Horálkovi, který je v současné době v Chile jako člen expedice, jejímž úkolem je shromáždit 360stupňové snímky určené pro planetária. Kromě úchvatné Mléčné dráhy, táhnoucí se nad hotelem La Residencia, jsou na jeho snímku patrné i dva jasné oranžové objekty. Ten víc vlevo je Mars, který se v současnosti přibližuje k Zemi, vpravo od něj pak svítí Antares - vzdálený rudý obr, jehož jméno lze přeložit jako „Marsův sok“. Přímo pod nimi je bělavá planeta Saturn.

Opravdu vzácný objekt na tomto obrázku se ale nachází nízko nad horizontem vlevo dole - je jím kometa 252P/LINEAR. Tato periodická kometa se na své dráze se přibližuje k Zemi a k Jupiteru, jehož gravitací je pravidelně rušena. V současné době je tato kometa viditelná i pro malé dalekohledy.

V jihovýchodní Asii žije spousta druhů dračích mnohonožek. Řada z nich doposud uniká pozornosti odborníků. Šest nových dračích mnohonožek nedávno objevil mezinárodní tým vědců v čínských jeskyních.

Dračí mnohonožky jsou obvykle nápadně zbarvené a ostnité, takže doopravdy připomínají maličké draky. Kromě toho si dovedou vyrobit jedovatý kyanovodík, kterým se chrání před predátory.

TIP: V Chorvatsku žijí hlubinné stonožky

Nově objevené druhy žijí v temnotě, takže nejsou tak křiklavě zbarvené. Přesto ale stojí za pozornost. Mnohonožka Desmoxytes phasmoides má tak dlouhé nohy a tykadla, že připomíná červenou pakobylku.

Volocopter společnosti e-volo svým vzhledem a pohyby připomíná spíše mimozemskou technologii. Nejde ale o žádnou science-fiction.

Ve skutečnosti to je multikoptéra s 18 rotory na elektrický pohon, které pohání celkem 9 baterií. Stroj postavený z kompozitních vláken váží necelou půltunu a může letět rychlostí až 100 km/h.

Od představení veřejnosti v listopadu 2013 Volocopter absolvoval více než 100 testovacích letů bez lidské posádky. Před pár dny se s Volocopterem vznesl první pilot, Alexander Zosel z vedení společnosti e-volo.

TIP: V Maďarsku pracují na osobních trikoptérách

Volocopter se řídí jedním joystickem a podle Zosela je to naprosto kouzelný zážitek. Přes svůj netradiční vzhled by se Volocopter měl stát létající strojem pro širokou veřejnost. Když vše půjde podle plánu, tak by se první multikoptéry měly do dvou let objevit na trhu.

Fotograf Timothy McGurr to ale zvládl - syn Ensigna Leonarda McGurry, známějšího pod pseudonymem Futura 2000, následuje svého otce jen částečně. Jeho doménou nejsou barvy na fasádách nýbrž fotoaparát. Na svém kontě má Timothy McGurr opravdu velké projekty – fotil například pro Converse, Nike, Beyoncé nebo rapera Kanye Westa. Přesto jeho uměleckou tvorbu není snadné zaškatulkovat - jak sám říká: „Když se mi něco líbí, fotím.“