Dramaticky přibývá cukrovky: Za 30 let stoupl počet případů čtyřikrát
K cukrovce vedou zejména změny životního stylu a neutuchající obliba sladkých a tučných dobrot
Podle nových údajů Světové zdravotnické organizace WHO žilo na světě v roce 2014 asi 422 milionů dospělých s různou formou cukrovky. Podle lékařů jde o naprosto alarmující nárůst.
V roce 1980 bylo totiž ve světě „pouze“ asi 108 milionů nemocných s cukrovkou. A pokud vezmeme v úvahu i celkový přírůstek počtu obyvatel planety, tak i přesto se počet nemocných s cukrovkou téměř zdvojnásobil. Přitom jde o život, komplikace spojené s cukrovkou každoročně zabijí asi 1,5 milionu lidí.
TIP: Pozor bychom si měli dát hlavně na nápoje slazené cukrem
Na vině jsou zejména změny životního stylu, hlavně pokud jde o méně vyspělé a vyloženě chudé země. Nejrizikovější je hlavně snadnější dostupnost tučných a sladkých jídel, která přispěla ke zhoršení kvality jídelníčku lidí z těchto zemí.
Další články v sekci
Stoupající hladina moří a USA: V ohrožení jsou miliony Američanů
Lidé, kteří budou v roce 2100 bydlet na pobřeží USA, by měli připravit na stěhování. Jejich domovy pohltí stoupající hladina oceánu
S rostoucí teplotou pozemského klimatu se pozvolna zvyšuje i hladina oceánu. Pokud jsou naše odhady správné a nedojde k nějaké závažné změně současného trendu, tak by se do konce století mohla zvednout hladina oceánu asi o jeden metr.
Vědci spočítali, že v takovém případě bude jen ve Spojených státech stoupajícím mořem ohroženo přes 4 miliony obyvatel. Jestliže by se potvrdily pesimistické odhady, a hladina oceánu do konce století vzrostla o téměř 2 metry, tak bude ohrožených dokonce více než 13 milionů budoucích obyvatel USA.
TIP: Oteplování neohrožuje jen pobřeží, ale i leteckou dopravu
Badatelé vzali v úvahu odhad území zatopených mořskou vodou, společně s odhadem vývoje počtu obyvatel na těchto územích. Mají-li pravdu, budou obyvatelé USA za necelých 100 let čelit masivní migraci z pobřežních oblastí do vnitrozemí.
Další články v sekci
Kdy se vydat na cesty? Nástrahy a strasti středověké dopravy
Cestování ve středověku bylo především neskutečně nepohodlné, pomalé a náročné
Poměrně dobře na tom byla šlechta, která jezdila na koních, protože bylo pod úroveň vznešeného muže pobývat ve voze. Ušlechtilý oř se tak stal synonymem luxusu, ale i války a zpupnosti. Z tohoto důvodu také Kristus vstoupil do Jeruzaléma na „pokorném“ oslovi a ne „zpupném“ koni.
Dopravní prostředky pro chudé
Jenže dlouhouchý lichokopytník nebyl jakýmsi ořem pro chudé. Milovníci gotiky si jistě vzpomenou na oblouk zvaný oslí hřbet, který charakterizuje typická ostrá špice. Přesně z tohoto důvodu bylo zvíře využíváno hlavně na nošení břemen. Velmi oblíbený byl i mul (mula), tedy potomek osla a kobyly. Tato zvířata jsou robustní a zároveň nenáročná, trpělivá a odolná. Nejlepší k tahu byli voli a specifický dopravní prostředek představovali velbloudi.
Základní faktor? Roční období
Rychlost cestování však neovlivňovala jen volba správného jízdního či tažného zvířete. Důležitým faktorem byla i roční doba. Nejvýhodnější bylo samozřejmě léto, jehož dlouhé dny nabízely dostatek času. Cesty navíc nebyly tak blátivé a teplé počasí činilo dlouhý pobyt na čerstvém vzduchu mnohem příjemnějším. Již méně vhodná byla zima, ale i ta nabízela výhodu v podobě pevných cest. Historik Norbert Ohler dále vychvaluje přednosti podzimu, který nabízel možnost vybavit se cenově dostupnými potravinami, a navíc bylo možné najít ledacos k jídlu. Podzim však může být deštivý a blátivý a bahno bylo zejména pro vozy a vozíky obrovským problémem.
Pokud cestovala karavana, tak zdržení jednoho znamenalo průtah pro všechny, navíc se na opozdilce programově čekalo. Pokud se povoz už nedal zprovoznit, bylo potřeba zboží přeložit a dost často i část nechat na místě. To způsobovalo obrovské finanční ztráty a z běžných 30 až 45 kilometrů, které mohli kupci urazit za den, navíc zůstal pouhý zlomek.
Další články v sekci
Originální hra světel: 50 tisíc svítících koulí rozzářilo australskou poušť
Britský umělec vytvořil v australském Národním parku Uluru magickou světelnou instalaci. Vychutnejte si úchvatný pohled z ptačí perspektivy
Bruce Munro z Velké Británie se rozhodl, že nechá „rozkvést“ noční poušť v australském Národním parku Uluru, ležícího v blízkosti slavné rudé skály Ayers Rock. Svou uměleckou instalaci nazval Field of Light (česky Plocha světel).
Munro v poušti nainstaloval celkem 50 tisíc skleněných koulí upevněných na skleněných tyčích. Ty propojil 380 kilometry optického kabelu. Světlo pro instalaci dodává 144 projektorů napájených energií ze solárních panelů. Světlo z projektorů pak putuje touto neuronovou sítí do jednotlivých koulí, tyčí a svítících kabelů. Příprava takto rozsáhlé expozice nebyla nic snadného - jen přípravy v Británii zabraly 2 800 hodin a dalších 3 900 hodin strávil Bruce Munro přímo na místě v Uluru. Výsledkem je 49 tisíc metrů čtverečních zářící pouště.
Expozice Field of Light z ptačí perspektivy
Expozice odstartovala 1. dubna a za 35 australských dolarů (cca 630 Kč) bude návštěvníkům přístupná po dobu jednoho roku.
Další články v sekci
Luxus z Města mrtvých: Z chatrče až na pulty módních butiků
Jejich výrobky se prodávají v luxusních obchodech na hlavních třídách světových metropolí. Vznikají přitom doslova na koleně ve slumech, chatrčích a garážích. Nebo například v Městě mrtvých, jak se přezdívá chudinské čtvrti na jihovýchodním okraji Káhiry. Jak vypadá místo, kde vzniká skleněný luxus pro módní butiky.
Další články v sekci
Spolčení s ďáblem (4): Využití nacistických zločinců za studené války
Vytváření poválečné německé armády by bylo nemožné bez účasti vysokých důstojníků ozbrojených složek třetí říše
Velmi důležitý byl také podíl řady bývalých důstojníků Wehrmachtu, Luftwaffe i Kriegsmarine na budování ozbrojených složek SRN. Jednalo se přitom v řadě případů o muže, kteří by své vysoké funkce za druhé světové války nemohli získat, pokud by nebyli spjati s nacistickou ideologií. Už samotný název Bundeswehr se zrodil v hlavě někdejšího generála tankových vojsk Hasso von Manteuffela, který mimo jiné velel 5. tankové armádě během ofenzivy v Ardenách v prosinci 1944.
Vysoké funkce také zastávali bývalý generálporučík Wehrmachtu Adolf Heusinger, jenž byl v letech 1957–61 prvním generálním inspektorem Bundeswehru. Někdejší náčelník štábu skupiny armád B bojující roku 1944 na západní frontě generálporučík Hans Speidel velel v letech 1957–1963 silám NATO ve střední Evropě. Oba svou dlouholetou službu nacistickému režimu alespoň částečně rehabilitovali tím, že byli podezřelí z účasti na přípravách spiknutí s cílem odstranit Hitlera 20. července 1944 a gestapo je věznilo.
Esa budují poválečné letectvo a námořnictvo
Letecké síly pomáhala budovat řada bývalých es Luftwaffe, z nichž lze jmenovat třeba Adolfa Gallanda, či Ericha Hartmanna.
Také v řadách Bundesmarine sloužili významní účastníci druhé světové války. Patřili k nim například admirál Bernhard Rogge, který jako velitel pomocného křižníku Atlantis potopil řadu spojeneckých lodí, bývalá ponorková esa Otto Kretschmer, Erich Topp a další. Kontroverzní byl bezesporu také zákon z roku 1957, který vojákům Bundeswehru umožňoval nošení všech stupňů vysokého válečného vyznamenání rytířského kříže, pouze hákový kříž v jeho středu byl nahrazen dubovými listy.
Využití nacistických zločinců za studené války
Další články v sekci
Podobně jako u atmosféry Země je i atmosféra největší planety naší Soustavy stlačována dopadem nabitých částic ze Slunce. Tato magnetická komprese směřuje nabité částice k pólům Jupitera a dolů do jeho atmosféry. Z atmosférických plynů jsou následně vyráženy elektrony, které rekombinací s atmosférickými ionty, způsobují vznik úchvatných polárních září.
Na ilustraci Japonské vesmírné agentury je vidět magnetosféra Jupiteru v akci. Na vloženém kompozitním snímku, pořízeném rentgenovou observatoří Chandra a Hubbleovým vesmírným teleskopem je k vidění, jak taková polární záře vypadá v reálu.
Další články v sekci
7. dubna 2001 vynesla Raketa Delta II do vesmíru sondu Mars Odyssey, určenou k průzkumu marsovského povrchu a k pátrání po vodě na rudé planetě. Cílové oběžné dráhy dosáhl orbiter v říjnu téhož roku a působí u Marsu dodnes, jako nejstarší fungující přístroj v jeho okolí.
Další články v sekci
Zemřela Marie Ludovika, císařova věrná manželka a milující matka nevlastních dětí
Rodinu italské princezny Marie Ludoviky stihl osud jménem Napoleon, kvůli němuž musela opustit domovinu a hledat útočiště u císařského příbuzného v Rakousku. Mladá kráska zde ale našla ještě něco navíc, budoucího manžela. Františkovi I. stála věrně po boku až do své smrti 7. dubna 1816.
TIP: František I. Rakouský: Napoleonův rival a strůjce Metternichovy hvězdy
Pro císaře se jednalo už o třetí svatbu v pořadí. V Marii Ludovice sice získal oddanou, ale také vážně nemocnou ženu. Jeho sestřenice trpěla již od mládí tuberkulózou, která jí znemožňovala mít vlastní děti. S o to větší láskou se ale starala o potomky vyvdané. Zejména o mentálně i fyzicky chorého Ferdinanda, ale na srdci jí leželo také štěstí Marie Luisy, když se snažila zabránit jejímu sňatku s úhlavním nepřítelem Evropy Napoleonem. Přestože její úsilí vyšlo naprázdno, pád slavného uzurpátora stihla vidět ještě před tím, než roku 1816 podlehla své nemoci.
Další články v sekci
Narodil se Karel z Lichtenštejn-Kastelkornu, olomoucký biskup reformátor
Jméno Karla z Lichtenštejn-Kastelkornu bývá tradičně skloňováno v souvislosti s čarodějnickými procesy na Losinsku a Šumpersku. Málokdo už ale ví, že byl tento olomoucký biskup, jenž se narodil 8. dubna 1624, významným církevním reformátorem a aktivním správcem biskupských statků.
TIP: Inkvizitor Boblig a čarodějnické procesy na losinském panství
Přestože výkon jeho úřadu souvisel s obnovením rekatolizační činnosti, zároveň se snažil zavést v diecézi pořádek a „oprášit“ dřívější věhlas biskupství, které stejně jako celé české země zasáhla třicetiletá válka. Pod jeho patronátem se znovu rozzářila biskupská sídla v Olomouci a Kroměříži, kde nechal založit Květnou zahradu. Z pohledu historie se tento činorodý muž zkompromitoval až roku 1680, kdy dal souhlas s vyšetřováním šumperského faráře Kryštofa Lautnera. A to, jak víme, přivedlo nevinného duchovního na hranici.