Ani po smrti neměl klid: Tři pohřby Albrechta z Valdštejna
Sláva a moc Albrechta z Valdštejna dosáhly takové míry, že se z něj nutně musela stát legenda. Hned po smrti začal jeho druhý život
Když se Ottavio Piccolomini 27. února 1634 dozvěděl o zdaru „chebské akce“, dostal nápad, jak se ještě více zavděčit panovníkovi. Vydal příkaz týkající se mrtvol, prozatím položených do rakví z hrubých prken v kapli chebského hradu. Těla Valdštejna, Trčky, Kinského, Ilowa a Niemanna měla být převezena do Prahy a potupně vystavena pro odstrašení těch, kteří by snad pomýšleli na zradu císaře.
Tři pohřby
Císař však Ottaviův morbidní scénář neschválil. Naopak rodinám obětí chebského masakru povolil, aby své mrtvé v tichosti řádně pohřbily. Tělo Albrechta z Valdštejna bylo nejprve pochováno v minoritském kostele sv. Máří Magdalény ve Stříbře. Odpočívalo tam dva roky, dokud Ferdinand II. nedal souhlas k jeho převezení do Valdic u Jičína. Transport ostatků na konci května 1636 se musel odehrát v utajení. Rychle a bez ceremonií proběhl i samotný druhý pohřeb. Novým útočištěm frýdlantského vévody se stal chrám Nanebevzetí Panny Marie při valdickém klášteře kartuziánů. Tento klášter Valdštejn v roce 1627 založil, financoval jeho výstavbu a chtěl si tam vybudovat rodinnou hrobku.
TIP: Albrecht z rodu Valdštejnů: Jaký byl původ vojevůdce z třicetileté války?
Nebylo mu ale souzeno ve Valdicích zůstat natrvalo. V rámci josefínských reforem koncem 18. století došlo ke zrušení kláštera. Generalissimův vzdálený příbuzný Vincenc hrabě z Valdštejna proto nechal roku 1785 převézt ostatky do Mnichova Hradiště. Valdštejnská kauza tehdy již dávno nebyla aktuálním a choulostivým politickým tématem. Vévodův třetí pohřeb v kapli sv. Anny u mnichovohradišťského zámku, náležejícího rodu Valdštejnů, se tak mohl odbýt jako důstojná smuteční slavnost.
Další články v sekci
NASA dala zelenou teleskopu WFIRST: Má mít 100× vyšší rozsah než Hubble
NASA pokročila v plánech na spuštění nového vesmírného infrateleskopu. Základem má být vyřazená špionážní družice
Do teleskopu Jamese Webba, jehož spuštění je plánováno na rok 2018, se vkládají velké naděje. NASA ale musí myslet mnohem dál. Dokladem je i aktuálně schválný přesun plánu na vývoj infračerveného teleskopu Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST) z kategorie „zvažované“ do kategorie „plánované – k realizaci“. Předběžný plán pro nasazení nového infračerveného dalekohledu počítá s rokem 2020.
Repasovaná špionážní družice
Základem pro nový teleskop má být vyřazená špionážní družice, pro kterou neměl úřad pro národní průzkum (NRO) využití a věnoval ji NASA. WFIRST má být přibližně stejně velký jako Hubbleův teleskop, díky své konstrukci ale nabídne větší úhlové rozlišení a tedy detailnější snímky a měření. Měl by se také věnovat hledání planet u cizích hvězd nebo odpovědět na otázky týkající se zatím nejasnostmi opředené temné energie.
WFIRST má disponovat dvěma přístroji – Wide-Field Instrument (WFI) má být kamera s rozlišením 288 megapixelů. Druhou důležitou částí má být koronograf, který má odstínit světlo mateřských hvězd a má také pátrat po známkách života v atmosférách vzdálených planet. Na expozicích dalekého vesmíru, kde HST zachytil tisíce galaxií, jich WFIRST zaznamená miliony.
Formální posun v plánech neznamená, že WFIRST skutečně vznikne. NASA odhaduje, že náklady na jeho přestavbu se vyšplhají na 90 milionů dolarů.
Další články v sekci
Drama na konci doby ledové: Tehdejší oceán zaplavila spousta ledovců
Oteplování klimatu na konci doby ledové vedlo k rozpadu pobřežních ledovců kolem Antarktidy a uvolnění velikého množství ledu do oceánu
Když se naše planeta dostávala z ledového sevření zatím poslední doby ledové, tak to muselo být pořádně dramatické. Jak se oteplovalo, tak se odlamovaly veliké kusy ledovců a zaplnily oceán široko daleko.
Podle nové studie se asi před 10 tisíci lety, tedy na konci doby ledové, od Antarktického ledovce odlomilo veliké množství ledovců. Každý z nich přitom sahal do výšky stovek metrů. Na tehdejším oceánu to musela být impozantní podívaná.
Podle výzkumníků se tehdy rozpadla ohromná část Rossova šelfového ledovce, který je dnes největším šelfovým ledovcem Antarktidy. Do oceánu prý tehdy vyplulo 280 tisíc čtverečních kilometrů ledu.
Další články v sekci
Papírová kůže: Levný elektronický senzor vnímá podobně jako lidská pokožka
Saúdskoarabští inženýři vyvinuli senzor z papíru a podobných levných materiálů
Nositelná elektronika je na vzestupu a v budoucnu můžeme očekávat mnoho zajímavých aplikací. Odborníci se snaží, aby taková elektronika byla co nejjednodušší.
Saúdskoarabští inženýři vyvinuli zajímavý senzor, kterému říkají „Papírová kůže“, a který umí měřit tlak, teplotu, vlhkost, kyselost či podobné parametry. Blíží se tím lidské pokožce.
Badatelé se přitom snažili, aby při výrobě senzoru použili levné materiály, jako je hliníková fólie nebo lepící páska. Vyhnuli se nanočásticím zlata a podobným sofistikovaným materiálům. Základ celého senzoru tvoří papír.
Pokud se jejich technologie osvědčí, tak by na jejím základě mohla vzniknout celá řada aplikací, například v medicínských monitorovacích zařízeních. Podobné přístroje by mohly měřit srdeční tep, krevní tlak, dýchání, nebo pohyb pacientů.
Další články v sekci
Tip na dnešní noc: Měsíc v úplňku a konjunkce s Jupiterem
Dnešní noc nabídne zajímavou podívanou – Měsíc, který se právě nyní nachází v úplňku, se časně nad ránem setká s Jupiterem. Obě tělesa budou na nočním nebi dělit pouhé 2,4 stupně. Zářivý úplňkový Měsíc, který obvykle nepatří mezi nejvyhledávanější kulisu astronomů, Jupiter svou září „nezastíní“. Obě tělesa by v případě bezmračného nebe měla být pozorovatelná i pouhým okem.
Další články v sekci
Vize budoucnosti: NASA už vytváří plakáty pro budoucí vesmírné cestovatele
Plánujete dovolenou? Vyzkoušejte exotiku s cestovní kanceláří NASA. Cílové destinace - Mars, Jupiter, Saturnovy měsíce a vzdálené exoplanety
Kde jinde by mělo platit motto: „Naše představivost je oknem do budoucnosti,“ než v NASA – agentuře, která dokázala dopravit člověka na Měsíc a umožnila nám poodhalit tajemství mnoha vzdálených světů ve vesmíru.
Mnoho let NASA dokazuje, že kromě seriózní vědy si dokáže i hrát – již od první cesty astronautů k ISS se například spolupodílí na přípravě parodujících „vesmírných“ plakátů, které originálním způsobem spojují vědecké mise a filmové trháky. Nově NASA zveřejnila 14 retro plakátů, mapujících nedávnou minulost i budoucnost kosmických letů. Pokud patříte mezi fanoušky vesmíru a uvažujete o originální výzdobě bytu, můžete si plakáty stáhnout v tiskové kvalitě na adrese jpl.nasa.gov.
Další články v sekci
Havárie na letadlové lodi Enterprise: Nehoda se šťastným koncem
Hrůzostrašně vypadající nehoda z roku 1943 naštěstí neskončila katastrofou
Šťastný konec měla tato hrůzostrašně vypadající nehoda na letadlové lodi USS Enterprise. Z její paluby vzlétl odpoledne 10. listopadu 1943 k rutinnímu cvičnému letu stíhací letoun F6F-3 Hellcat pilotovaný podporučíkem Byronem M. Johnsonem. Krátce po vzletu se ale objevily problémy s motorem a Johnson ohlásil, že jde na nouzové přistání. Letoun prudce dopadl na letovou palubu, zlomila se levá podvozková noha a křídlo se naklonilo na můstek s protiletadlovými 20mm kanóny.
Palivová nádrž narazila na palubu a začalo z ní unikat palivo, které zapálily jiskry od vrtule narážející na palubu. Při nárazu se zasekl překryt kabiny a Johnson jej nemohl otevřít. V tu chvíli k letounu přiběhl katapultový důstojník poručík Walter L. Chewing, vyskočil na přídavnou palivovou nádrž, otevřel kabinu a vytáhl Johnsona. Za svůj čin dostal Chewing Medaili námořnictva a námořní pěchoty, u námořnictva pak zůstal až do roku 1949. Johnson pokračoval ve službě až do konce války a nad Iwodžimou v roce 1945 sestřelil osm japonských letounů.
Další články v sekci
22. února 2013 uskutečnila společnost Orbital Sciences Corp. na pobřeží Virginie první pokusný zážeh spodního stupně nové rakety Antares. Nakoupila pro něj motory určené původně pro sovětský lunární supernosič N-1, které později upravila. První start rakety proběhl o dva měsíce později.
Další články v sekci
Jeden z mnoha arcivévodů: Dětství Františka Ferdinanda
Narození Františka Ferdinanda nebylo žádnou převratnou událostí. Byl totiž jen jedním z mnoha arcivévodů a původně nic nenasvědčovalo tomu, že by v budoucnu mohl zasednout na trůn
Dětská léta Františka Ferdinanda probíhala vcelku harmonicky. Letní měsíce trávil s rodiči většinou v Artstettenu a zimu ve vídeňském paláci na Favoritenstrasse.
Vážný chlapec
Budoucí následník trůnu měl od malička úzký vztah k přírodě a rád si hrával v parcích obklopujících habsburské zámky. Z herbáře se učil poznávat rostliny, choval králíky a jeho oblíbenou zábavou se stala jízda ve vozíku taženém oslem. Povahu však měl František Ferdinand dost vážnou a uzavřenou – získat jeho přízeň šlo dost těžko, což byl jeden z princových charakteristických rysů i v dospělosti. Od malička také projevoval vášeň pro sběratelství a toužil vlastnit, cokoliv se mu zrovna zalíbilo.
Společník korunního prince
Výuku malému arcivévodovi poskytovali domácí učitelé, a to v přísně katolickém duchu. Jakožto člen císařské rodiny si nesměl hrát s dětmi nižšího původu, takže nejbližším kamarádem mu byl mladší bratr Otto. Patřil také k úzkému kruhu chlapců, kteří mohli dělat společnost korunnímu princi Rudolfovi. O pět let starší následník trůnu se k Františku Ferdinandovi choval vcelku přátelsky, i když dával rád najevo svou intelektuální převahu. Těžko si v těch dobách mohl představit, že právě tento bratranec jednou zaujme jeho místo…
Další články v sekci
Vědci objevili obří kamennou planetu: Má poloviční průměr Neptunu
Nový objev sondy Kepler dost možná zasadil vážnou trhlinu do teorie vzniku a formování planet. Nově objevená planeta je možná největším kamenným objektem jaký známe
Velikost planety má zásadní vliv na její složení. Vědci spočítali, že maximální velikostí kamenné planety je 1,5násobek až dvounásobek Země. Větší planeta už má dostatek hmoty na to, aby mohla nabalovat vodík a helium a postupem času by připomínala spíše plynné obry jako Uran nebo Neptun. Naopak menší planeta si svou atmosféru neudrží, což potkalo například Mars.
Kamenný superobr
Nyní ale sonda Kepler objevila v souhvězdí Berana exoplanetu BD + 20594B, s průměrem 2,23 Země a dosahuje zhruba poloviny průměru Neptunu. Co víc, její hustota je podle vědců vyšší, než je tomu u naší planety. To by mohlo (a mělo) znamenat, že jde o kamennou planetu, či lépe řečeno o kamennou superplanetu.
Za doposud největší známou (pravděpodobně) kamennou exoplanetu je považován Kepler-10c, který je 17,2× hmotnější než Země (s průměrem 2,35násobku Země). U nově objeveného obra BD + 20594B ale vědci udávají možnou odchylku +6.0/−6.1 hmotností Země. Pokud bychom se tedy přiklonili k horní hranici odhadované hmotnosti, bude BD + 20594B největší kamennou planetou, jakou známe.
TIP: Vědci našli planetární Godzillu, kamennou planetu 17× těžší než Země
Tým Néstora Espinozy, který se na objevu nové planety podílel, nicméně zdůrazňuje, že na potvrzení složení planety BD + 20594B budou nutná další pozorování. Obří exoplaneta tak může být jedním z cílů například pro teleskop Jamese Webba.