Kubánská vlajka byla v roce 1848 darem venezuelského generála Narciso Lópeze, který chtěl podpořit kubánský boj za samostatnost. Tři modré pruhy zobrazují původní provincie a červený trojúhelník je symbolem krve obětované kubánskými vlastenci
Čínská vlajka byla v této podobě poprvé vyvěšena v roce 1949. Rudá barva představuje revoluci a pět hvězd, z nichž jedna je dominantní, symbolizují jednotu čínského lidu pod vedením komunistické strany
Odkaz na podobu lotyšské vlajky ze 13. století byl objeven až v 19. století a národní vlajkou Lotyšska se stala v listopadu 1918. Po anexi Sovětským svazem po roce 1940 se stala ilegálním symbolem
Ve středu vlajky je dharmačakra, neboli kolo zákona – buddhistický symbol hinduistického původu pocházející ze 2. století př. n. l. Šafránová barva má symbolizovat odvahu a sebeobětování, bílá čistotu a pravdu a zelená růst a šťastný osud
Bulharská vlajka s těmito barvami byla poprvé představena v Rusko-turecké válce (1877–1878) v rumunském městě Braila. Tehdy ovšem šlo o podlouhlou vlajku s dvěma cípy, lvem a centrálním nápisem „Bulharsko“
