Jakkoliv se feudalismus jevil zcela autoritářsky, řadě lidí poskytoval práva a výsady, jež nebylo snadné odebrat. Skutečně totalitní teokratický režim se zrodil až relativně pozdě, ve Švýcarsku 16. století.
Když v roce 2013 představil nizozemský biolog Mark Post první hamburger usmažený z laboratorně pěstovaných svalových vláken, nebyla to z kulinářského hlediska žádná díra do světa. Přitom se servíroval bezkonkurenčně nejdražší plátek masa v dějinách lidstva. Kam se od té doby vývoj masa ze zkumavky posunul?
Téma „tajných“ a „zázračných“ zbraní, které vznikly v nacistickém Německu, případně v jeho službách zasáhly do války, nadále budí zájem odborníků i fanoušků historie. Proč vlastně tyto často opravdu zlomové novinky nakonec nedokázaly uspět? A jak se posléze uplatnily v technickém vývoji vítězných velmocí?
Základní konstanty jsou jako kotvy, které drží zákony fyziky a spolu s nimi celý vesmír pevně v realitě. Jenže co když „klamou tělem“? V podezření se ocitá zejména stále dost záhadná konstanta jemné struktury, zodpovědná za sílu elektromagnetické interakce.
Nesmírně zajímavý jazyk, který je přímým potomkem starověké řečtiny, čelí hrozbě zániku. Takzvanou trapezuntskou pontskou řečtinou nebo také romeikou dnes hovoří už je pár posledních tisícovek starších lidí v turecké provincii Trabzon.
Jiráskova díla dodnes chová v paměti starší generace. Mladším se přinejmenším vybaví Staré pověsti české, možná televizní F. L. Věk a snad i termín „temno“, který se ujal také díky Jiráskovi. Bylo by tomu tak, kdyby Jirásek, přes všechny možné a někdy i částečně oprávněné výhrady, neměl co říct i dnešku?
Archeologové našli 130 koster z doby Vikingů, jejichž majitelé si za svého života nechali upravit zuby zvláštními horizontálními drážkami. Podle vědců mohlo jít o iniciační rituál spolku či bratrstva kupců.
Může se „přítel člověka“ dožít jednatřiceti let? Po nátlaku pochybující veřejnosti se komisaři Guinnessovy knihy rozhodli dočasně odebrat titul Bobimu, kterého před rokem potvrdili jako nejstaršího psa na světě.
Dějiny se hemží příběhy nemanželských dětí králů a vládců. Mnozí z nich upadli v zapomnění, z řádky habsburských levobočků vyčnívá Juan, syn císaře Karla V. a neurozené měšťanky Barbory Blombergové.
S blížícím se maximem jedenáctiletého slunečního cyklu se stále častěji objevují i velké solární bouře, které mohou ovlivnit i život na Zemi. Umíme jejich příchod předpovědět?
