1. světová válka

Rakousko-uherští úderníci bývali po zuby ozbrojení a kromě granátů a pistolí tvořily jejich výzbroj také růzbé bijáky.

Lucemburčanky oslavují konec války. Ta dodala ženám velké sebevědomí.

Ženy se dostaly do povědomí také jako pracovnice Červeného kříže, tato pomáhá raněnému americkému vojákovi ve Francii

Také ve Francii musely po odchodu mužů zastat práci na poli ženy.

Britské „muničky“ se podílely na produkci 80 % zbraní i nábojů pro královské vojsko.

Kořistní technika vzbudila mezi pařížskou veřejností velký zájem.

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Německé zákopy bývaly hluboké, dobře propracované a silně opevněné.

„Jít přes hřeben.“ Tato slova znamenala vrhnout se do útoku, což nahánělo hrůzu i těm nejostřílenějším veteránům

 Torpédovka 79T táhne vrak vzducholodě do přístavu v zálivu Veruda

 

Německá hlídka kontroluje belgické sedláky, okupanti se dopustili na civilním obyvatelstvu řady násilností.

Němci odvádějí dva Belgičany podezřelé z partyzánské činnosti, takovým odbojářům se přezdívalo francs-tireurs (svobodní střelci)

Davisův kanon býval lafetován na stanovišti předního střelce

Čestná stráž u rakví zavražděného následnického páru v Konaku

Pořádkové složky zadržely a odvádějí Gavrila Principa z místa činu.