Jižní Amerika

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Matka s mládětem v ranních paprscích slunce (Foto Lucas Leuzinger, Brazílie, Pantanal, šéf eko-farmy Barranco Alto)

Zdejší počasí bývá často větrné, a tak není těžké představit si, jak nesčetná písečná zrna postupně obrušují Kamenný strom až do jeho současné podoby

Někteří piráti své oběti pouze hodí do vody. Jiní je sekají mačetami a polévají horkým olejem.

Dvojice terejů modronohých na galapážských ostrovech, kde žije velká část jejich populace.

Zřejmě nejznámější část parku Torres del Paine, které se říká jednoduše „věže“ ve světle zapadajícího slunce

Není známo, zda se německý císař dozvěděl, že po něm byl tento vousatý druh tamarína pojmenován a jestli se cítil polichocen, nebo uražen

 

Cesta dvou piraní do kajmaního krku

Výrazná barva ibisů je viditelná z velké vzdálenosti

<p>Pěnkava si pochutnává na leguánkových parazitech</p>

Obyvatelům kdysi neproniknutelných pralesů dnes místa s relativně nepoškozenými částmi pralesa nestačí. Téměř vyhlazeni byli například i jaguáři (Panthera onca)

Ačkoli pásovec devítipásý má ve většině případů doopravdy devět pásů, jejich konkrétní počet na různých lokalitách se liší

 

Chápani se živí ovocem, listy, semeny, květy a bezobratlými živočichy. Na snímku je zachycena skupina chápanů vlnatých v ekvádorské džungli.

Parosnička srdíčková (Dyscophus guineti) je 6–9 cm velká žába z Madagaskaru. Živí se mravenci, které loví u jejich cestiček. Pokud se cítí být ohrožená, dokáže nafouknout tělo a odstrašit tak predátory

Během večera, kdy se mírně ochladí, jsou mravenečníci nejaktivnější. V Jižní Americe patří ke „starousedlíkům“ – jejich předci tu žili už v dávných dobách, kdy byl ještě jihoamerický kontinent oddělen od Severní Ameriky