Jižní Amerika

Během tří týdnů se nedotčený prales mění v toxickou bažinu. Za jeden měsíc dokážou kopáči zlikvidovat prales o rozloze tří fotbalových hřišť.

Lvíčkům zlatým zůstalo v Brazílii jen asi 2–5 % původního životního prostoru. Dnes je jejich výskyt omezen do tří malých oblastí tropického pralesa v jihovýchodní Brazílii.

Plameňák andský (Phoenicoparrus andinus), jeden ze tří druhů plameňáků, které jsme měli možnost pozorovat, a to dokonce na jednom místě.

Odlehlost zatím Ohňovou zemi před zásahy člověka chrání. Krajina národního parku Tierra del Fuego zůstává dosud panenská.

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Matka s mládětem v ranních paprscích slunce (Foto Lucas Leuzinger, Brazílie, Pantanal, šéf eko-farmy Barranco Alto)

Zdejší počasí bývá často větrné, a tak není těžké představit si, jak nesčetná písečná zrna postupně obrušují Kamenný strom až do jeho současné podoby

Někteří piráti své oběti pouze hodí do vody. Jiní je sekají mačetami a polévají horkým olejem.

Dvojice terejů modronohých na galapážských ostrovech, kde žije velká část jejich populace.

Zřejmě nejznámější část parku Torres del Paine, které se říká jednoduše „věže“ ve světle zapadajícího slunce

Není známo, zda se německý císař dozvěděl, že po něm byl tento vousatý druh tamarína pojmenován a jestli se cítil polichocen, nebo uražen

 

Cesta dvou piraní do kajmaního krku

Výrazná barva ibisů je viditelná z velké vzdálenosti

<p>Pěnkava si pochutnává na leguánkových parazitech</p>

Obyvatelům kdysi neproniknutelných pralesů dnes místa s relativně nepoškozenými částmi pralesa nestačí. Téměř vyhlazeni byli například i jaguáři (Panthera onca)