Jupiter

Ultimátní srážka Jupitera s dávnou protoplanetou

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Na fotografiích z velkých dalekohledů či kosmických sond hýří Jupiter pestrou směsicí barev. Stojí za nimi zřejmě interakce původně bezbarvých zrnek hydrogensulfidu amonného (nachází se v oblacích) s kosmickým zářením při velmi nízkých teplotách. 

Damian Peach porovnal vzhled a rozměry Velké rudé skvrny v letech 1890 a 2015 

Prvního března 1979: Velká rudá skvrna koliduje v atmosféře Jupitera s jinou bouří v podobě bílého oválu 

Velká chladná skvrna představuje zřejmě první povětrnostní systém či jev způsobený polární září, který se kdy podařilo sledovat

Velká rudá skvrna na Jupiteru

Oblast nově objeveného vulkánu na měsíci Io

Stopa působení měsíce Io na polární záři Jupiteru

Během 70. a 80. let vyšlo najevo, že prstence nezdobí pouze Saturn, ale také Jupiter, Uran a Neptun

Planeta Jupiter v infračerveném světle

Tento netradiční pohled na planetu Jupiter pořídila sonda Juno

 

Sombrero od nás dělí asi 30 milionů světelných roků. V jádru galaxie se nachází mohutná černá díra s hmotností miliardy sluncí. 

Kompozitní snímek infračerveného mapovače polárních září (JIRAM) zachycuje centrální bouři v oblasti severního pólu Jupiteru, kterou obklopuje osm dalších cyklón. Ve výřezu scéna z jižního pólu s pěticí okolních cyklón.