mozek

Lidské srdce má vliv na to, jakým způsobem vnímáme čas. (foto: Pixabay, CC0)

Podivuhodný korálovec ježatý (Hericium erinaceus). (foto: Wikimedia Commons, Lebrac, CC BY-SA 3.0 CZ)

Skořicí se nemusíte jen dusit v rámci šílených výzev na internetu. Podle řady výzkumů má blahodárné účinky na lidské zdraví. (foto: Pixabay, CC0)

Podle nové studie měli tyranosauři a další obří teropodi vyvinuté kognitivní schopnosti a inteligenci na úrovni dnešních společenských opic. (foto: Pixabay, CC0)

Mozek zůstává „naživu“ ještě minuty poté, co srdce dotluče. (foto: Shutterstock)

Stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí. (foto: Pixabay, CC0)

Kde sídlí inteligence?

Makak jávský (Macaca fascicularis) je využíván jako laboratorní zvíře, na kterém se testují léky proti různým chorobám. Společně s makakem rhesus (Macaca mulatta) jde o nejčastěji používanou opici k laboratorním pokusům. (foto: Wikimedia Commons, Andrew Thomas, CC BY-SA 2.0) 

Slabší formou dyslexie může trpět až pětina populace. (foto: Shutterstock)

Strach není škodlivý, pokud nepřeroste ve fobii. O fobii odborníci hovoří, trvá-li extrémní úzkost z daného podnětu déle než šest měsíců a doprovázejí ji charakteristické symptomy: zrychlený tep, nevolnost, návaly horka, zrychlené dýchání, ba dokonce omdlévání. (foto: Shutterstock)

Zelené světlo spouští uvolňování signálních molekul, které následně aktivují opioidní receptory v mozcích myší, což vede k významnému snížení bolesti. (foto: Unsplash, Tan Kaninthanond, CC0)

Nepříjemné akné je způsobeno zánětlivým ucpáním mazových žláz. (foto: Shutterstock)

Nevelký, ale výkonný

člověk | hmotnost mozku: 1,4 kg 

Lidský mozek může vážit až 1,4 kg a reprezentuje zhruba 2,1 % hmotnosti našeho těla. Jeho vývoj se završuje okolo 25. roku života a probíhá „odzadu“: Centra, jež mají na starost plánování a logické uvažování, tak dozrávají jako poslední. Předpokládá se, že náš hlavní orgán sestává zhruba z 86 miliard neuronů, které se postupně propojují do stále hustší sítě. Vzruchy pak mezi nimi putují rychlostí 430 km/h. Mezi oblíbené mýty přitom patří, že využíváme jen 10 % kapacity mozku. Ve skutečnosti orgán pracuje kompletně, a to i když spíme. (foto: Shutterstock)