noční obloha

Ilustrační foto­grafie znázorňuje situaci 18. září 2022 ve 21:00 SELČ (sever nahoře): Tehdy bude při levém okraji planety vidět coby bodové zjasnění měsíc Io, doprovázený temným okrouhlým stínem, zatímco při pravém okraji bude pozorovatelná Velká červená skvrna. Obraz v dalekohledu však samozřejmě nebude tak detailní jako na přiloženém snímku – počítejte s mnohem méně kontrastním, poněkud rozmazaným a také bledším vzezřením. (foto: NASA, CC0)

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: Pixabay, CC0)

Úžasný pohled na kometu NEOWISE nabídly až hory daleko od měst. Takto se vyjímala nad Suchým vrchem v Orlických horách, směrem na sever do méně přesvětlených oblastí Polska. Oba ohony byly z daného místa vidět i pouhýma očima

Jupiterův duch alias NGC 3242 patří bezesporu mezi nejhezčí planetární mlhoviny – nejen díky poměrně výraznému namodralému zabarvení, ale také pro možnost studovat řadu jejích detailů, které se objeví s rostoucím průměrem objektivu i zvětšením. (foto: NASA, CHART32 Team, Johannes Schedler, Volker Wendel, CC BY 4.0)

Snímek Petra Horálka zachycující noční nebe nad místem, kde se staví dalekohled ELT.

Hvězdy na nebi opisují během noci různě dlouhé oblouky. V tomto případě se výsledná fotografie skládá ze sekvence dílčích snímků pořízených v průběhu několika hodin.

Pro vyhledání galaxií na nebi je nezbytné použít podrobnou tištěnou či digitální mapu hvězdné oblohy anebo naváděnou montáž.

SPHEREx bude mapovat hvězdy v oblasti viditelného a blízce infračerveného záření.

Řasové mlhoviny v Labuti vznikly v místech, kudy prošla rázová vlna ze supernovy. Stlačený, velmi horký, a tudíž i ionizovaný mezihvězdný plyn září na mnoha vlnových délkách elektromagnetického spektra. 

Již 28. prosince 1612 spatřil Neptun svým vlastnoručně zhotoveným dalekohledem slovutný přírodovědec Galileo Galilei.

Souhvězdí Hydry tvoří 17 hvězd. Z České republiky ho nejlépe spatříme v dubnu