objevy

Tučňáci novozélandští patří mezi tučňáky k menším druhům, ale jejich plavecké schopnosti je bezpochyby řadí na mnohem přednější pozice. (foto: Shutterstock)

25. 11. 2022

Nejčtenejší


V mozkové kůře koček lze napočítat asi 250 milionů neuronů; psi jich mají dvakrát víc. Mýval, jehož mozek velikostí odpovídá kočičímu, disponuje podobným množství neuronů, jako mají psi.

16. 05. 2020

Zubatější než lev

Paviáni (Papio) jsou velké africké opice z čeledi kočkodanovitých. S hmotností kolem 40 kilogramů představují jedny z největších opic na světě a dosahují přibližně poloviny hmotnosti člověka. Samci k tomu disponují zuby, které jsou mnohem větší než lidské. Jejich špičáky mohou dosáhnout délky pět centimetrů, takže jsou dokonce delší než zuby lva! Ačkoliv se špičáky těchto opic jeví jako dokonalý lovecký nástroj, opět se jedná pouze o výtvor pohlavního výběru – zuby slouží samcům k soubojům v období páření. To však rozhodně neznamená, že je paviáni nemohou použít i při obraně svého teritoria. Jejich kousnutí tak patří právem k velmi obávaným.

08. 05. 2020

Zcela mimořádnými letci jsou kolibříci, kteří nejen dokážou při letu stát na místě, ale umí i couvat.

06. 05. 2020


Reklama

Kobra indická (Naja naja) tančící za zvuků fakírovy píšťaly představuje oblíbenou rekvizitu laických představ o Indii. Skutečnost je však zcela odlišná – jeden ze čtyř nejnebezpečnějších hadů Indie totiž vůbec neslyší.

01. 05. 2020

Drongo africký (ve výřezu) někdy plaší surikatu vlastním alarmem, jindy sáhne po vypůjčeném poplachu jiného ptáka.

25. 04. 2020

I mravenci, kteří nesou větší kořist a musí se otočit, aby ji táhli za sebou, dokážou při couvání udržovat správný směr. To, že se při tom občas rozhlížejí, dokládá jejich prostorovou orientaci

11. 04. 2020

Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek modráska Glaucopsyche lygdamus (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.

06. 04. 2020

Zmije útočná v obranném postoji. Při lovu vysunuje jazyk přes mírnou terénní vlnu, aby na něj nalákala nic netušící žábu.

04. 04. 2020

Když jde do tuhého, dokáže jinak pomalý lenochod v korunách stromů lézt i rychlostí tří kilometrů za hodinu.

21. 03. 2020

Reklama

Škrábání nemusí být jen reakcí na svědění. V případě, že je spouštěcím mechanismem stres, může zafungovat jako tlumič agresivity a snížit pravděpodobnost konfliktu

16. 03. 2020

Budeme ještě ležet, nebo už něco podnikneme? O tom rozhodne volební systém, jehož prostředkem je u psů hyenových kýchání. V případě, že se kýchnutí ozvalo i od dominantního samce nebo samice, byl celkový počet kýchnutí před započetím lovu nižší.

06. 03. 2020

Mravenci rodu Cephalotes si ve větvích stromů vždy najdou cestu a dávají přednost té, která má nejméně křižovatek

29. 02. 2020

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

26. 02. 2020

Na letu kriticky ohrožených ibisů byla ověřena schopnost ptáků precizně využívat vzestupné proudy při letu ve formaci.

21. 02. 2020

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

29. 01. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907