19. 12. 2022Propagace sexuality by se v Japonsku mohla stát věcí veřejného zájmu. (foto: Unsplash, Kevin Liang, CC0)
03. 04. 2022Ikona antické filozofie
Hypatia z Alexandrie (350–416)
Vzdělání a vědy byly v antice přisouzeny spíše mužům, jedna výjimka z pravidla se však přece našla. Svobodomyslná Hypatia z Alexandrie se dokázala prosadit ve světě vědy a filozofie a získat si obdiv jak pohanů (kteří v té době už tvořili menšinu), tak křesťanů. Zatímco ženy jinde jen tiše naslouchají, ona se nebojí přednášet a učit muže. Z její tvorby se bohužel nic nedochovalo, prý se v ní odrážela její nezávislost, praktičnost a sebeovládání. Ne že by si odříkala tělesných slastí, ale prostě k tomu nevyhledávala společnost mužů ani žen. Neměla na ně chuť ani čas, protože to nepovažovala za přínosné. K čemu by jí také byla společnost zpovykaných žen, které se dokázaly jen dohadovat na tržištích? A proč by vyhledávala blízkost mužů, když i své koňské spřežení nejraději vedla sama?
Popularita a silné emoce, kladné i záporné, které Hypatia ve svém okolí vzbuzovala, se jí ale nevyplatily. Na pokyn alexandrijských patriarchů ji doslova rozsápal dav zuřivých křesťanů a její tělo bylo spáleno na kopci Kinarón nad městem. Nakolik v tom měli prsty dva znesváření mocipáni – guvernér Orestes a alexandrijský biskup Kyrill – není dodnes zcela jasné. Jisté je jen to, že smrtí sebevědomé Hypatie končí období zlatého věku Alexandrie. Je to pořád stejné: když odcházejí vzdělané ženy, noří se společnost do hlubin barbarství. (foto: Wikimedia Commons, Bonhams, CC0)