Původně chtěla skupina vědců z univerzity v Southamptonu jen zmapovat, jakým způsobem kolísá hladina vody v Černém moři. Na konci jejich expedice je archeologický nález, jaký nemá obdoby. 

Když vědci pomocí moderní technologie trojrozměrného zobrazování zmapovali dno Černého moře, objevili zachovalé vraky nejméně 40 lodí pocházející z dob osmanské a byzantské říše. „Nemohli jsme uvěřit svým očím“, tak okomentoval nález vraků na dně Černého moře jeden z členů expedice Rodrigo Pacheco-Ruiz. Výjimečný není jen počet objevených vraků, jde také o jejich stav. Vraky pocházející z 13. a 14. století jsou díky podmínkám panujícím v Černém moři ve velmi dobrém stavu.

Vědci předpokládají, že lodě patřily kupcům v Benátkách, kteří přes Černé moře dopravovali své zboží. Černomořská cesta představovala důležitý bod na tzv. hedvábné stezce vedoucí z Číny.

Není tajemstvím, že bydliště v blízkosti dálnic nebo silnic s hustým provozem není úplně nejlepší pro plíce. Jak se ale ukazuje, není to všechno.

Vědci v nové studii zjistili, že se u lidí, kteří žijí v blízkém okolí rušných komunikací, častěji vyskytuje demence. Zatím není jasné, jestli to přímo souvisí se znečištěním ovzduší, lékařské experty to ale velmi zaujalo.

TIP: Extrémní smog v Číně nedávno zastavil pozemní i leteckou dopravu

Výzkum zahrnoval téměř 2 miliony obyvatel Kanady a probíhal déle než 11 let. Vědci zjistili, že lidé, kteří žijí do 50 metrů od dálnice, mají častěji demenci. S rostoucí vzdálenosti od dálnic výskyt demence u obyvatel klesal.

Psyche (16 Psyche) je poměrně velká planetka hlavního pásu ležícího mezi drahami Marsu a Jupitera. Její průměr je okolo 200 kilometrů a jde tak o největší planetku typu M. Kdysi ale bývala mnohem větší. Podle vědců je planetka 16 Psyche pozůstatkem dávné planety, která v důsledku kolizí ztratila svůj obal, až z ní zůstalo jen holé jádro složené převážně z niklu a železa. Podle některých odhadů mohla být v minulosti velikostně srovnatelná s Marsem.

NASA se nyní rozhodla, že k planetce vyšle sondu. Ta by měla odstartovat v roce 2023, přičemž svého cíle by měla dosáhnout v průběhu roku 2030.

Hrdinové budoucnosti

Kromě mise k Psyche oznámila NASA i další vesmírný projekt. Tím má být vyslání sondy Lucy na průzkum trojských asteroidů u Jupitera. Trojské asteroidy jsou velmi zajímavými objekty – obíhají totiž kolem Slunce po stejné dráze jako jejich „mateřské“ planety, ale nejsou přitom na jejich oběžné dráze.

Sonda Lucy má startovat v říjnu 2021 a do svého prvního cíle – hlavního pásu asteroidů – má dorazit v roce 2025. Mezi roky 2027 až 2033 má prozkoumat šest jupiterových trojánů

Obě mise jsou součástí vědeckého programu Discovery, jehož cílem je podpora menších, nepilotovaných misí obvykle s nízkým rozpočtem. V minulosti v tomto programu uspěl například projekt sondy Dawn, která aktuálně krouží okolo planetky Ceres, sondy Messenger zkoumající Merkur nebo kometární sondy Deep Impact.

Experti výzkumného centra NASA Langley Research Center, agentury Clouds Architecture Office a Space Exploration Architecture (SEArch) navrhli pro budoucí marsovské kolonisty ledová iglú. Přístřešek Mars Ice Home se skládá z nafukovacího obydlí, obaleného vrstvou vodního ledu. Led totiž na Marsu přináší mnohé výhody. Chrání před nepříjemným zářením, nabízí volný výhled na krajinu rudé planety, a rovněž ho lze využít jako surovinu pro výrobu raketového paliva.

Obytné prostory Mars Ice Home mají tvar donutu a astronautům nabízejí relativně lehký, snadno postavitelný a bezpečný domov.

Led proti kosmickému záření

Podle našich znalostí představuje zřejmě největší riziko pro lidi na povrchu Marsu pronikající kosmické záření. Může poškodit lidskou DNA i buňky, zvýšit pravděpodobnost onemocnění rakovinou nebo i vyvolat akutní nemoc z ozáření. A právě voda nebo vodní let poskytuje lidem překvapivě dobrou ochranu před kosmickým zářením.

TIP: Cvičiště pro kolonisty: V Mohavské poušti se objeví 3D tištěné kolonie pro Mars

Nové poznatky NASA z nedávné doby ukazují, že vody je na Marsu k dispozici vlastně dost. Stačí tam jenom odletět a začít stavět pohodlná ledová iglú.

Slavná automatická útočná puška (často nesprávně označovaná jako „samopal“) systému Kalašnikov vzor 47 (zkráceně AK-47) byla vyrobena v počtu převyšujícím sto milionů kusů a produkce různých variant v řadě zemí dosud pokračuje. Zaručeně neexistuje žádný jiný design palné zbraně, který by byl rozvinut do tolika typů či verzí, které nezahrnují zdaleka jen útočné pušky, ale také například pušky pro přesnou palbu, kulomety, samopaly či brokovnice.

Ačkoli se před několika lety objevily zprávy, že ruská armáda s nákupy pušek řady AK končí, situace se následně změnila. S využitím špičkových technologií a materiálů vznikla nová puška AK-12 a princip Kalašnikov se má díky ní udržet i v novém tisíciletí.

Silnější než ocel a přitom úžasně elastické. Pavoučí hedvábí je opravdový přírodní zázrak. Tak proč toho nevyužít v medicíně?

Britští vědci po pětiletém výzkumu vyvinuli postup, s jehož pomocí je možné upravit pavoučí vlákna a připevnit k nim molekuly rozmanitých chemických látek. Nejprve geneticky zmanipulovali bakterie E. coli, aby jim produkovali upravená pavoučí vlákna. Pak k těmto vláknům připojili molekuly antibiotik.

TIP: Dračí hedvábí: US Army vyvíjí nový neprůrazný materiál od GM housenek

Z vyvinutého materiálu bude možné časem vyrábět obvazy, ze kterých se bude během pěti dnů antibiotikum postupně uvolňovat. V plánu jsou i další materiály s užitečnými léčivy či dalšími typy látek.

Přírodních katastrof, jež stály život stovky tisíc lidí a výrazně se promítly do běhu dějin, zná historie celou řadu. Již v Bibli najdeme zmínky o potopě, která zaplavila celý svět, a obdobný mýtus se objevuje i v dalších kulturách. Výbuch sopky na ostrově Théra (dnešním souostroví Santorini) na přelomu 17. a 16. století př. n. l. patrně vyhladil minojskou kulturu a neblaze proslula i běsnící Etna, která roku 1669 prakticky srovnala se zemí město Catania.

Výbuch sumaterského supervulkánu

Jedna z nejdramatičtějších přírodních katastrof se pak udála již v dobách, z nichž žádné záznamy nemáme. Na lidstvo ovšem mohla mít fatální dopad: Kvůli výbuchu sumaterského supervulkánu Toba totiž náš druh zřejmě málem vyhynul. 

Zatímco asi před 75 tisíci lety panovala na Zemi poslední doba ledová, na ostrově Sumatra se hluboko pod zemí schylovalo k děsivě žhnoucímu představení, jež pak vyvrcholilo nejsilnější erupcí na planetě za posledních 27 milionů let – výbuchem supervulkánu Toba. Sopka vychrlila obrovské množství hornin (asi 2 800 km³), horká láva stékala po povrchu a sopečný popel pokryl rozsáhlé oblasti především na západ od místa exploze: Na celou jižní Asii se snesla patnácticentimetrová šedá pokrývka.  

Do ovzduší se dostalo víc než šest miliard tun oxidu siřičitého, který se pak v oblacích rychle měnil na kyselinu a v podobě smrtících dešťů dopadal zpět na zemi. Kvůli plynům a prachu v atmosféře nemohlo k povrchu planety pronikat obvyklé množství slunečních paprsků a výrazně se ochladilo. Několik let trvající sopečná zima způsobila pokles teploty až o 15 °C, což mělo devastující vliv na veškerý život. Katastrofa vyvolala malou dobu ledovou, jež trvala následujících tisíc roků.

Důsledky v podobě globálního vymírání na sebe nenechaly dlouho čekat. A nejspíš se jim nevyhnul ani jistý nadějně se vyvíjející druh – člověk. Lidská populace se po katastrofě podle některých teorií „smrskla“ na pouhých 1 000–5 000 jedinců. Právě to pak zřejmě přispělo k vymizení mnoha variací člověka a může jít o jeden z důvodů, proč jsme si dnes tak geneticky podobní. Lidé přežili zřejmě jen ve dvou oblastech: v Africe, odkud později (v době před 70–60 tisíci lety) migrovali do celého světa, a v jižní Indii. Samotný vulkán se propadl do rozsáhlé kaldery o rozměrech 100 × 35 km, kterou postupně zatopila voda. Toba je dnes největším kráterovým jezerem na Zemi.

Křeslo, které musí nadchnout každého afrického diktátora i movité milovníky zbraní, vytvořil německý umělec Rainer Weber. Originální židle je vytvořena z šesti vyřazených kalašnikovů. Části legendární ruské útočné pušky k sobě Weber svařil a opatřil je povrchovou úpravou.

„Design, technologie a funkční umění mě fascinovalo od doby, kdy jsem byl ještě dítě. Nápad vytvořit křeslo ze zbraní jsem dostal poté, co jsem si přečetl knihu o sovětském konstruktérovi Michailu Kalašnikovovi,“ řekl o svém výtvoru německý umělec.

Křeslo Weber nabízí ve dvou verzích v limitované třicetikusové sérii – dražší verze z 22karátového zlata vyjde na 120 tisíc euro (v přepočtu asi 3,1 milionu korun), levnější chromovaná úprava je zhruba o milion levnější.

Nutno dodat, že Weberovo dílo není úplně původní. Podobné křeslo vyrobil v roce 2002 i Cristóvão Estavão z Mosambiku. Jeho Throne of Weapons je v majetku Britského muzea v Londýně.

Do části Křižíkova pavilonu pořadatelé patnácti kamiony přivezli více než stovku modelů postavených z pěti milionů kostek. Vedle Titaniku, na který se spotřebovalo půl milionu prvků, je tu vystaven například model budovy opery v Sydney nebo zvedacího mostu přes řeku Temži v Londýně. Řada exponátů je spojena s filmovými Hvězdnými válkami.

Vedle zábavy může výstava sloužit ke vzdělávání, je na ní mimo jiné interaktivní mapa Evropy. Socha české rodačky Navrátilové doplnila uličku slavných sportovců, která má děti seznamovat se sportovními vzory. K Praze je vystaven ještě model polského útočníka fotbalového Bayernu Mnichov Roberta Lewandowského.

Možnost prohlédnout si stavby z kostiček lego mají lidé na řadě dalších míst. V předchozích čtyřech letech se v Lipně nad Vltavou konala Kostkománie. Její pátý ročník se uskuteční od 1. dubna do konce června v pražských Letňanech, pořadatelé slibují stovky staveb z 15 milionů kostek.

Výstava v Holešovicích bude otevřena minimálně do 1. února, ale jedná se o jejím prodloužení. Vstupné se v závislosti na dni v týdnu i denní době pohybuje od 160 do 240 korun na osobu.

VISTA je největší teleskop světa určený výhradně k přehlídkám oblohy. Má velké zorné pole a velmi citlivé detektory infračerveného záření. Nedávno tento teleskop získal působivý záběr, který je doposud nejdetailnějším pohledem na molekulární oblak Orion A v infračervené oblasti spektra.

Molekulární oblak v infračerveném světle

Jde o jeden ze dvojice velkých molekulárních oblaků takzvaného Komplexu molekulárních oblaků v souhvězdí Orion. Molekulární oblak Orion A se na obloze rozprostírá směrem na jih od „Orionova meče“. Ve vzdálenosti asi 1 350 světelných let od Slunce představuje jednu z nejbližších velkých hvězdných porodnic.

Snímek teleskopu VISTA zachycuje celou řadu mladých hvězd a dalších objektů, které jsou v oblasti viditelného záření skryté našemu zraku hluboko v hustých prachových oblacích.

Tento nový záběr je vlastně mozaikou řady jednotlivých snímků získaných v rámci přehlídkového programu VISION (VIenna Survey In Orion). Hlavním výstupem programu VISION je přitom katalog téměř 800 tisíc hvězd, mladých objektů hvězdného typu a vzdálených galaxií, který sledovanou oblast oblohy pokrývá detailněji a s hlubším dosahem než dosavadní přehlídky.

TIP: Infradalekohled VISTA oprašuje skryté hvězdy v souhvězdí Orion

Tento nový snímek představuje důležitý krok pro pochopení procesů tvorby hvězd v oblaku Orion A, ať již jde o málo nebo velmi hmotné hvězdy. Představuje základ dalšího výzkumu evoluce hvězd i hvězdokup. Opět také upozornil na pozoruhodné možnosti, které přináší výkon dalekohledu VISTA při rychlém a hlubokém zobrazování rozsáhlých oblastí oblohy v oboru blízkého infračerveného záření.