Je známé, že zejména primáti, ale například i některé druhy ptáků, dokážou používat nástroje. Asi velkým překvapením pro všechny je zjištění, že si takto dovedou poradit i některé druhy ryb. Zoologové zachytili na videokameru pyskouna žlutolícího (Choerodon anchorago), jak o kámen rozbíjí skořápku své oblíbené pochoutky – škeble. Ryba škeblí opakovaně mrštila proti tvrdému povrchu, aby ji rozbila a dostala se k chutnému obsahu.

TIP: Šimpanzi dokážou cíleně zneškodňovat nastražené léčky

„Pyskoun nejprve škebli vyhrabe z písku, a pak plave poměrně dlouhou vzdálenost, aby našel vhodné místo, kde ji může rozbít,“ říká autor videozáznamu evoluční biolog Giacomo Bernardi z University of California. „To vyžaduje cílené plánování, protože celá akce sestává z několika na sebe navazujících kroků. Na rybu je to opravdu velký výkon.“ Podobné chování bylo pozorováno například u pyskouna Schoenleinova nebo u kněžíka Hardwickova.

Ryby z čeledi pyskounovitých jsou velmi zvídavé. Jsou to masožravci, dobře vidí a jsou velmi citlivé na pachy. Seznam svých schopností nyní oficiálně rozšířily o používání nástrojů, které se v minulosti přisuzovalo pouze člověku. Když Jane Goodallová objevila v šedesátých letech schopnost šimpanzů používat nástroje, byla vědecká obec šokována. Od té doby bylo používání nástrojů prokázáno u mnoha dalších živočichů včetně ptáků, delfínů a slonů. Podle Bernardiho se mohou mezi rybami vyskytovat další příklady používání nástrojů, které ještě nebyly pozorovány.

Neobvyklé zabarvení několika indických toulavých psů bylo podle prvních zpráv způsobeno koupelí zvířat v kontaminované řece Kasadi. Následná kontrola kvality vody ukázala šokující výsledky – zjištěná míra toxických látek několikanásobně překračuje nejvyšší povolené limity.

Modří psi a jedovatý vzduch

Úřady proto rozjely vyšetřování, které ukázalo, že hlavním viníkem je místní společnost Ducol Organics, vyrábějící barviva a plasty. Továrna byla až do ukončení vyšetřování okamžitě uzavřena, stejně jako pět dalších, ve kterých úředníci zjistili porušení předpisů. V oblasti působí okolo tisícovky farmaceutických, potravinářských a strojírenských závodů.

Incident potvrzuje dřívější zjištění o problematickém přístupu Indie k životnímu prostředí. Podle letošní zprávy Health Effects Institute předstihne Indie v dohledné době Čínu v počtu úmrtí způsobených znečištěným ovzduším.

TIP: Růžová vlna na jedovaté indické řece Jamuna

Studie provedená v tomto roce výzkumnými pracovníky indického technologického institutu v Bombaji zase uvádí, že počet předčasných úmrtí způsobených znečištěným ovzduším v Bombaji vzrostl mezi lety 1995 a 2015 o 62 procent. Je to více, než kolik činil nárůst počtu obyvatel. V novém Dillí – které má podle některých odhadů nejhorší vzduch ze všech velkých měst na světě, stoupl počet obětí znečištěného ovzduší o 147 procent.

Marie Magdalena Trčková byla dcerou Ladislava staršího z Lobkovic. V 16. století byli Lobkovicové jedním z nejmocnějších a nejzámožnějších rodů v Čechách. Marie Magdalena byla po své matce velmi činorodá, dokázala předem odhadnout situaci a měla neobyčejný talent pro diplomacii. Její pozdější manžel Jan Rudolf Trčka z Lípy se jen díky ní jako evangelík nestal po Bílé hoře obětí rozsáhlých persekucí. A aby nebylo superlativů málo, mohla se Marie Magdalena pyšnit ještě krásnou tváří a pěkně rostlou postavou. Dokonalá žena, řekli bychom dnes. Její poddaní však měli zcela jiný názor.

Třínozí psi a dlužníci

Zatímco Jan Rudolf Trčka byl člověkem oblíbeným, jeho ženu poddaní z duše nenáviděli. Jednou zle činila lovčímu, že tak málo zvěře dodává do kuchyně, a obvinila ho, že sám zvěř kamsi tajně odprodává. „Jak mohu, Vaše Milosti, dodávat zvěř," bránil se lovčí křivému nařčení, „když se mi v polích i lesích prohánějí celé smečky selských psů, zvěř mi plaší a hubí?"

Marie Magdalena tehdy nakázala: „Usekněte všem psům jednu nohu. Takoví psi budou pomalí a zvěř nedohoní.“ Manželce dobrotivého a laskavého Jana Rudolfa se po kraji začalo říkat „Zlá Manda“ a tohoto hanlivého přízviska se jinak schopná a inteligentní žena do smrti nezbavila. To nejhorší však měli poddaní teprve zažít.

Začala třicetiletá válka. Již tak chudí poddaní byli teď vydíráni i vrchností, neboť peněz se nedostávalo nikde. Zatímco u pana Trčky nacházel chudý lid porozumění, Zlá Manda nechtěla o nějakých ústupcích ani slyšet a radila muži, aby byl na dlužníky přísný a nic jim neodpouštěl. Tehdy bylo zvykem, že každý sedlák vlastnil kus dřeva, na který se mu vyřízl vrub vždy, když nemohl vrchnosti zaplatit. Jednoho dne musel pan Trčka odcestovat a jeho paní se rozhodla, že s dlužníky skoncuje. Ještě se za Janem Rudolfem ani nezavřely brány a už Marie Magdalena povolala všechny dlužníky na Opočno, kde měli dle svých vrubů dluh zaplatit.

Sedláci však na zámek nepospíchali. Počkali si, až se pan Trčka vrátí, a doufali, že se nad nimi slituje a s placením počká. Jen co obdrželi zaručenou zprávu o tom, že je manžel lakotné ženy doma, naložili dřeva na vůz a jeli s nimi na zámek. „Jaképak dříví to přivážíte?" otázal se jich pan Trčka s úsměvem. „Její Milost paní Trčková žádá na nás počty," odpověděli sedláci poníženě. „Chceme tudíž počty skládat, ale Bůh je nám svědkem, že zaplatit nemůžeme, neboť na nás tak zlé časy přišly, jaké dosud nikdy nebyly." Pan Trčka poručil vyskládat dřeva z vozu. Když byla všechna na jedné hromadě, vydal rozkaz je zapálit. „Máte zaplaceno," řekl pan Trčka žertem a vrátil se do zámku. Poddaní byli svému pánovi neskonale vděční a Jan Rudolf Trčka si tímto činem vysloužil respekt a úctu na dlouhé časy.

Poddanské bouře

V roce 1628 zachvátily trčkovské panství v Opočně, Náchodě a Novém Městě nad Metují rozsáhlé bouře poddaných, jejichž podnětem byly nejen kruté sociální poměry, ale i odpor proti rekatolizaci. Tehdy přikázala Marie Magdalena řadu sedláků popravit, „ti šťastnější“ přišli pouze o uši či nos – odtud prý tehdejší častá příjmení Beznosků a Bezoušků.

Marie Magdalena však na společenském žebříčku vystupovala čím dál výš. Nepochybnou změnou bylo povýšení manžela Jana Rudolfa a syna Adama Erdmana do hraběcího stavu. Oba však museli konvertovat ke katolicismu. Pro rod Trčků z Lípy se však stalo osudným spojenectví s Valdštejnem.

Marie Magdalena zemřela roku 1633, a tak se již nedočkala tragického konce svého syna. Adam Erdman Trčka byl jako Valdštejnův důvěrník spolu s ním zavražděn 25. 2. 1634 v Chebu. Jan Rudolf Trčka zemřel zanedlouho poté, v září 1634, a tím vymřel rod Trčků po meči. Jeho veškerý majetek, odhadovaný na obrovskou sumu asi 5000 000 zlatých, byl na příkaz císaře konfiskován.

Rod Trčků tedy skončil neslavně. Ale s jistotou můžeme tvrdit, že Marie Magdalena Trčková byla ženou, o níž se mluvilo tehdy a o níž se s největší pravděpodobností ještě mluvit bude. A to hlavně za deštivých, temných nocí, kdy obchází po opočenských arkádách v černých šatech, doprovázena psy s ohnivýma očima, kteří mají pouze tři nohy. 

Sonda Cassini se chystá na své grandiózní finále. Zítra, okolo 14. hodiny odpolední, sonda vstoupí do atmosféry Saturnu a uzavře tak své bez mála dvacetileté putování vesmírem. Z kosmodromu na floridském mysu Canaveral sonda odstartovala 15. října 1997, když ji do vesmíru vynesla raketa Titan 4B Centaur. Po dvou gravitačních manévrech okolo Venuše a po jednom manévru okolo Země a Jupitera sonda vstoupila na oběžnou dráhu Saturnu před 13 lety - 1. července 2004.

Průzkum měsíců i průlety prstenci

O půl roku později - 25. prosince 2004 se od sondy Cassini oddělila sonda Huygens, která 14. ledna 2005 úspěšně přistála na Saturnově měsíci Titanu. Během jejího přistávání sloužila sonda Cassini jako retranslační stanice pro předávání vědeckých a technických dat ze sondy Huygens na Zemi.

Mezi lety 2010 až 2015 Cassini zkoumala Enceladus a další Saturnovy měsíce. Závěrečná část její velkolepé mise odstartovala letos 26. dubna, kdy sonda uskutečnila svůj první z celkem 22 plánovaných průletů vnitřní částí prstenců.

Zítra se putování sondy Cassini završí – ve 12:32 našeho času vstoupí rychlostí 124 000 km za hodinu do svrchních vrstev atmosféry Saturnu, odešle poslední data a následně během několika minut zcela shoří v atmosféře planety. Zpoždění signálu vůči Zemi je zhruba 83 minut, na závěrečný pozdrav z daleké planety se tak můžeme těšit okolo 14. hodiny odpolední.

Ambiciózní projekt vzal ale zcela za své po nástupu krvavého diktátora Pol Pota. Ten přikázal vystěhovat a zlikvidovat všechna města jakožto semeniště kapitalismu. Obyvatele Phnompenhu čekal nucený odchod na vesnici a do džungle. Dnes, 20 let po smrti diktátora a pádu jeho režimu, je čtvrť u řeky Bassac děsivým místem zkázy, prostitutek, pasáků a dealerů drog.

Fosilní horniny nemusejí ukrývat jen dinosaury a přesličky. Výzkumníci Královské univerzity v Londýně analyzovali horniny proslulých bílých útesů v Doveru a objevili v nich fosilní mikrometeority.

Dotyčné horniny vznikly v období křídy, tedy na sklonky druhohor. Nalezené mikrometeority pocházejí z vrstvy, která je stará přibližně 87 milionů let. Jsou tedy starší, než například slavný dinosauří predátor T. rex.

Vedoucí výzkumu Martin Suttle podotýká, že stejně jako fosilie organismů mohou vypovídat o době a prostředí, v němž vznikly, tak i fosilní mikrometeority mohou poskytnout zajímavé informace o sluneční soustavě té doby.

Fosilní kosmický prach

Naše planeta je neustále zasypávána kosmickým prachem. V dnešní době se do pozemské atmosféry dostane asi 40 tun kosmického prachu denně. Proto je možné předpokládat, že se kosmický prach objeví i v usazených horninách, jako jsou právě bílé útesy v Doveru.

TIP: Bezpečné přistání: Kosmický prach dopadající na Zemi brzdí bublinové padáky

Problém je v tom, že geologické procesy, které během milionů let působí na horniny, mohou zkomplikovat hledání částic kosmického prachu. V případě hornin z bílých útesů se to ale naštěstí povedlo. 

„Paví“ skákavky, neboli pavouci rodu Maratus, si v poslední době získali mnoho příznivců, hlavně díky videím na Youtube. Samečci těchto pavouků mají tělo a hlavně zadeček vyzdobené pestře barevnými vzory, které předvádějí samičkám při námluvách.

Známe jich už celou řadu a neustále přibývají další. Odborníci teď hlásí pět nových druhů z jihozápadní Austrálie. Podle fotografií je jeden hezčí než druhý.

TIP: Dravější, než se zdá: Pavouci skákavky loví ještěrky nebo žáby

Určování těchto pavouků a hledání nových druhů je vlastně docela jednoduché. Samci každého druhu jsou zbarveni odlišně a je to dost nápadné. Obvykle k tomu není nutné měřit nějaké malé orgány nebo číst DNA. Postačí se podívat na fotografie.

Je to paradox. Místo, kde na povrchu Země panovala nejvyšší teplota, leží dost daleko na severu, téměř na dohled severního pólu. Jde o jezero Mistastin, které se rozkládá v kanadském Labradoru. Právě tady kdysi prokazatelně panovala teplota 2 370 °C, což je přibližně poloviční hodnota teploty, jakou bychom naměřili na povrchu Slunce.

Není to žádná velká záhada. Jezero Mistastin je vlastně pozůstatek impaktního kráteru, který měl původně průměr asi 28 kilometrů. Vyhloubil ho meteorit, který tam dopadl asi před 36 miliony let, v období eocénu.

TIP: Nepředstavitelný náraz: Meteorit na konci křídy zřejmě prorazil zemskou kůru

Jak je možné odvodit teplotu u kráteru, starého mnoho milionů let, když se okolní horniny při dopadu obvykle vypaří? Vědcům pomohlo, když objevili přeměněný zirkon, tedy křemičitan zirkoničitý. Jde o to, že pro takovou přeměnu je nutná teplota minimálně právě 2 370 °C.

Jméno generálplukovníka Wernera von Fritsche je v dějinách třetí říše spojeno především s takzvanou aférou Blomberg–Fritsch z ledna roku 1938.

Velitel pozemního vojska von Fritsch tehdy po skandálu ministra války polního maršála von Blomberga, který se oženil s bývalou prostitutkou, doplatil na Hitlerův strach z další ostudy v nejvyšším velení Wehrmachtu. Na přetřes totiž přišlo dávno zapomenuté falešné obvinění, že je von Fritsch aktivní homosexuál, a tato vykonstruovaná aférka nakonec vyústila až v jeho nucené odstoupení z funkce 4. února 1938.

Již 18. března sice generálovo jméno očistil vojenský soud, avšak jeho reputace byla navždy pošpiněna a rehabilitace se nedočkal. I přes tuto křivdu ale zůstal věrný nacistickému režimu.

Přepadení Polska se účastnil jen jako „čestný velitel“ 12. dělostřeleckého pluku a během tohoto tažení také 22. září 1939 nedaleko od Varšavy padl. Dodnes je poměrně rozšířený názor, že von Fritsch šel dobrovolně v ústrety „vojácké smrti“, když se vydal vstříc polské kulometné palbě. Jde však o legendu, která se nezakládá na pravdě.

Skutečné okolnost von Fritschovy smrti popsal v oficiálním protokolu jeho pobočník poručík Rosenhagen:

„Naše dělostřelectvo stále střílelo jen sporadicky. Nabyl jsem dojmu, že útok na tomto úseku již nebude pokračovat, a navrhl jsem generálplukovníkovi, abychom se odebrali do týla. Souhlasil, načež jsme se nejprve plazením a poté polosehnutí stahovali zpět. Mezi domy, ke kterým jsme přišli, se spustila od našich linií palba z pušek a kulometů. Protože jsem se domníval, že na nás střílejí vlastní vojáci, zamával jsem tím směrem. Střelba ale neustávala, a tak jsme pokračovali příkopem. V tom generálplukovník utržil zásah do levého stehna, přičemž střela mu protrhla tepnu. Okamžitě se zhroutil a já jsem mu ihned rozepnul košili, roztrhl kalhoty a začal sundávat šle, kterými bych mohl nohu zaškrtit, načež generálplukovník řekl: ‚Nechte to být‘. Poté ztratil vědomí a zemřel. Mezi zraněním a smrtí uplynula sotva jedna minuta.“

Werner von Fritsch se stal druhým německým generálem padlým v boji v letech 1939–1945. Nezáviděníhodné prvenství připadlo generálmajoru pořádkové policie a SS-Brigadeführerovi Wilhelmu Fritzi von Roettigovi, kterého zabili polští vojáci 10. září 1939.

Malá galaxie ze souhvězdí Rysa není na první pohled příliš nápadná. Ukrajinští astronomové ale nedávno zjistili, že tahle galaxie obsahuje úplně nejméně kyslíku ze všech galaxií, v nichž se tvoří nové hvězdy.

Dotyčná trpasličí galaxie nese označení J0811+4730 a je od nás vzdálená asi 620 milionů světelných let. Uvízla jako úlovek v projektu, který se zaměřil na hledání galaxií s velmi nízkým obsahem kyslíku.

Galaxie téměř bez kyslíku

Takové galaxie jsou velmi vzácné. Když se totiž v nějaké galaxii spustí tvorba nových hvězd, vznikají obvykle i gigantické hvězdy, které brzy explodují jako supernovy a rozpráší po okolí spoustu atomů kyslíku a dalších prvků. První galaxie ve vesmíru oproti tomu obsahovaly vlastně jenom vodík, hélium a lehkou příměs třetího prvku, lithia.

TIP: Vědci už mají odpověď na zásadní otázku: Kam zmizely trpasličí galaxie?

Nízký obsah kyslíku je důvodem, proč trpasličí galaxie J0811+4730 tak fascinuje odborníky. Velmi totiž připomíná nejstarší trpasličí galaxie, které vznikly, když vesmíru nebyla ani jedna miliarda let. Poměr atomů kyslíku a vodíku v této galaxii je jenom 1,7 procenta hodnoty u našeho Slunce. Ta přitom odpovídá 1 atomu kyslíku na 1 740 atomů vodíku.