Analýza genetických dat více než milionu lidí z celého světa přinesla objev 115 genů, které těsně souvisejí s rozvojem úzkostí.

Ruská občanská válka nechvalně proslula zvěrstvy, která většina zapojených stran páchala na zajatcích i civilním obyvatelstvu. Výjimkou nebyla ani japonská císařská armáda, jež měla na Dálném východě nejvíce mužů ze všech intervenčních sil.

Mykéňané si pro svůj „Vyšehrad“ nemohli zvolit příhodnější místo. Athénská Akropole na přirozeném pahorku i po více než třech miléniích převyšuje okolní zástavbu. Symbolicky tak dává tušit, na jakých kořenech vyrostlo nejen řecké velkoměsto, ale též celá západní civilizace.

Ozbrojené síly Spojených států amerických mají po celém světě asi 750 základen v nejméně 80 zemích. Ty největší z nich jsou domovem několika tisíc příslušníků ozbrojených sil a mají strategický význam. Další malá zařízení, která rychle vznikají a zase zanikají dle aktuální potřeby, představují spíše předsunuté operační body.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil první vakcínu proti chřipce v podobě nosního spreje pro domácí použití. Dostupná má být v příštím roce.

Byl předním českým matematikem a astronomem a na dvoře císaře Rudolfa II. působil coby asistent věhlasného vědce Tychona de Brahe. Přesto je Kašpar Ladislav Stehlík z Čenkova dnes takřka neznámý a prakticky to jediné, co se po něm dochovalo do dnešních dnů, jsou jím sestavované kalendáře.

Odběr vzorků z blízkozemní planetky, průzkum komety, přistání na Měsíci a na Marsu, a také sondy vyslané k Jupiteru a Uranu. Tak by měly v kostce vypadat nadcházející velké čínské vesmírné mise.

Kdybychom si mohli vybrat, který z pětice smyslů oželíme, většina lidí by patrně volila ten zdánlivě nejméně důležitý, tedy čich. Vjemy z nosní sliznice ovšem přinášejí do našeho mozku životně důležité informace a zpracováváme je ze všech nejrychleji. K čemu nám slouží a jak vlastně fungují?

Způsob pohřbení zločince na šibeničním vrchu u německého Quedlinburgu potvrzuje, že se lidé skutečně obávali návratu nebožtíků do světa živých.

Delfíni umí spát jen polovinou mozku, zatímco druhá půlka hlídá okolí a kontroluje dýchání. Navíc se ukázalo, že i bez klidového spánku dokáže delfíní mozek řešit náročné úkoly nepřetržitě po dobu dvou týdnů a pravděpodobně mnohem déle.