V mnoha případech jsou dnešní živočichové, pokud jde o velikosti, jenom stínem svých předků. Platí to i pro nelétavé ptáky, tedy pro pštrosy a jejich příbuzné. V jedné jeskyni na Krymu nedávno objevili fosilní pozůstatky jedněch z největších ptáků, jací kdy chodily po Zemi. 

Tito nelétací ptáci, kteří dostali jméno Pachystruthio dmanisensis, žili asi před 1,5 až 2 miliony let, tedy v období pleistocénu. Museli být vskutku monumentální. Z jejich fosilií vyplývá, že vážili až půl tuny a tyčili se do výše nejméně 3,5 metru. Pachystruthio byl tím pádem téměř dvakrát větší než největší známý pták moa a třikrát větší, než největší žijící pták, kterým je pštros.

TIP: Je nově objevený šedesátitunový dinosaurus největším suchozemským tvorem?

Nejzvláštnější na nově objevených veleptácích je místo jejich nálezu. Odborníci si až doposud mysleli, že podobní ptáci žili v minulosti jen na jižní polokouli – moa na Novém Zélandu, aepyornisové na Madagaskaru a mihirungové v Austrálii. Teď se ale ukazuje, že rozšíření velkých nelétavých ptáků bylo zřejmě mnohem větší. Na Krymu zřejmě žili společně s našimi předky, kteří je mohli lovit pro maso, kosti i peří.

Sociálně-psychologický pojem „backfire effect“ se do češtiny překládá jako „konfirmační zkreslení“ či „efekt zpětného rázu“. Vyjadřuje přitom, že lidé mají sklon upřednostňovat zprávy a interpretace, jež konvenují jejich stávajícím názorům, a naopak ignorovat ty, které jsou s nimi v rozporu. Výsledkem tohoto zkreslení je chybné uvažování, přičemž se často vyskytuje u našich silně zakořeněných soudů a emočně zabarvených událostí.

Zmíněný efekt zkoumali například v roce 2006 psychologové Brendan Nyhan a Jason Reifler. V rámci svého experimentu dali dvěma skupinám lidí přečíst článek o tom, že Irák před invazí Američanů disponoval zbraněmi hromadného ničení (uvedené tvrzení se ukázalo jako falešné, nicméně posloužilo coby záminka k zahájení války). Skupina s konzervativními hodnotami, jež konflikt podporovala, byla o pravdivosti zprávy přesvědčena ve 34 % případů. U zbytku, s více levicovými hodnotami, se jednalo o 22 %. 

TIP: Život v době post-faktické: Proč světu vládne nevědomost?

Ihned poté dali výzkumníci všem přečíst jiný článek, jenž tvrzení uváděl na pravou míru – tedy že Irák žádné podobné zbraně neměl. U levicové skupiny následně klesla víra v pravdivost první zprávy na 13 %, protože se potvrdil její ideologický předpoklad. U konzervativců však konfrontace s fakty vyvolala odpor a přesvědčení o pravdivosti první zprávy naopak zesílilo na 64 %. Experiment tak doložil, že pokud naše hluboce zakořeněná víra čelí faktům, odmítneme je a svůj původní postoj ještě posílíme.

Pohyb těles ve Sluneční soustavě v první řadě určuje gravitační působení, a to převážně od Slunce. Vliv má ovšem i přitažlivost všech ostatních těles. V moderní době s přesným měřením se ukázalo, že při vysvětlení některých aspektů pohybů zejména menších objektů si s „pouhou“ gravitací nevystačíme. Bylo zapotřebí započítat i tzv. negravitační vliv – a Jarkovského efekt je jedním z nich.

TIP: Co je to Rocheova mez? Proč může být měsíc roztrhán gravitací?

Pozorujeme ho u rotujících těles s tepelnou setrvačností. Sluneční záření zahřívá jejich povrch, teplo se akumuluje, a jakmile objekt nastaví při rotaci hvězdě jinou část, prohřátá oblast zchladne uvolněním infračerveného záření. Zmíněné záření lze ovšem spojit se silou, i když malou, jež reaktivně ovlivňuje pohyb tělesa. Ve srovnání s gravitačním působením je Jarkovského efekt zanedbatelný, ale uplatňuje-li se dlouhodobě, mohou být jeho důsledky patrné. Vědci se domnívají, že hraje roli při migraci planetek Sluneční soustavou.

Kombinace elektromobilu napájeného ze solárních panelů zní téměř ideálně. Přesně to nabízí novinka pod označením Lightyear One. Elektromobil má ve střeše a přední kapotě integrované solární články. Ty mohou při ideálních podmínkách získat tolik energie, že jedna hodina na slunci znamená dojezd 12 km. Pokud tedy auto zaparkujete na osm hodin na slunném místě, získáte energii na trasu dlouhou téměř 100 kilometrů.

Lightyear One je klasický elektromobil, má v sobě vysoce kapacitní akumulátory, jež dodávají energii elektromotorům. Ty jsou čtyři - umístěné v kolech vozu. Výkon ani další očekávané parametry bohužel výrobce neupřesňuje. Víme ale, že z nuly na 100 km/h dokáže Lightyear One zrychlit během 10 sekund. Je tak zřejmé, že nejde o žádný supersport, ale spíše o vůz konstruovaný s důrazem na energetickou nenáročnost. Na jedno plné dobití zvládne urazit velmi sympatických 725 km, přičemž dobíjet lze elektromobil kromě solárních panelů i ze standardní zásuvky. Bez použití rychlonabíjení vystačí celonoční nabíjení na zhruba 350 km jízdy.

Zajímavý koncept bohužel není pro každého - finální cenu vozu výrobce stanovil na 149 000 euro, v přepočtu tedy cca 3,7 milionu korun. K dispozici by měl být Lightyear One během roku 2021 - aktuálně výrobce přijímá první předobjednávky se sníženou cenou 119 000 euro.

Jedním z největších symbolů zrady se stalo hnutí Vlajka, spojené s ostudnými útoky proti židovským spoluobčanům, špiněním vlasteneckého odboje a udavačstvím. Z původně krajně pravicového studentského spolku se v období druhé republiky stala ilegální organizace, do jejíhož vedení se dostali Jan Rys-Rozsévač, Josef Burda, Jindřich Thun-Hohenstein, Otakar Polívka a další extrémisté.

Před válkou a během ní

Ještě před příchodem Němců začali vlajkaři vytvářet bojůvky, které napadaly židovské obchody, a dokonce připravovaly pumové atentáty proti židovským firmám a synagogám. Po příchodu nacistů vlajkaři udávali Židy odmítající nosit žlutou hvězdu i demokraticky smýšlející spoluobčany. Zorganizovali pogrom proti Židům v Příbrami a poškodili synagogu v Dobříši.

Leitmotivem jejich spolupráce s okupanty byla snaha nahradit členy protektorátní vlády vlastními funkcionáři. Pod vedením ing. Oldřicha Jenáčka dokonce vybudovali vlastní výzvědnou síť, přímo napojenou na ústřednu gestapa. Kromě toho postavili polovojenské Svatoplukovy gardy, odborovou ústřednu Česká pracovní fronta, Svaz žen i Mládež Vlajky.

Vzhledem k silnému odporu obyvatelstva však nezískali širokou členskou základnu, v jejíž vybudování doufali a okupační moc je přestala považovat za perspektivní partnery. Posledním zoufalým pokusem o změnu poměrů se 7. srpna 1940 stal útok stovek vlajkařů proti sídlu Národního souručenství v pražské Dušní ulici. Budovu sice nakrátko obsadili, po několika hodinách je však vystrnadila policie a jejich vůdce pozatýkala. 

TIP: Úřadovny gestapa v protektorátu: Obávanou „Pečkárnou“ prošel i Alois Eliáš

Postupně nastal úpadek hnutí, a když se jeho vedení dostalo do sílících sporů s Němci, byla jeho činnost roku 1943 zakázána. Národní soud odsoudil vůdce vlajkařů Ryse, jeho zástupce Burdu a velitele paramilitárních Svatoplukových gard Jaroslava Čermáka  27. června 1946 k trestu smrti. Podle stanovených pravidel byl vykonán ještě téhož dne. 

Laudanum, desetiprocentní roztok opia v alkoholu, má hnědavou barvu a výrazně hořkou chuť. Obsahuje téměř všechny zásadní opiové alkaloidy, včetně kodeinu a morfinu, což z něj činí silné narkotikum. Název vychází z latinského slovesa laudare (chválit) a připisuje se již Paracelsovi, který je pokládal za svou tajnou zbraň proti bolesti. 

V 19. století se laudanum dalo pořídit bez lékařského předpisu i v obchodě se smíšeným zbožím. Sloužilo prakticky jako všelék pro pacienty rozmanitého věku, pohlaví a třídní příslušnosti, užívalo se samostatně nebo jako součást patentních medicín. Zvláště vděčnou cílovou skupinu našlo v krásnější polovině lidstva, které zpříjemnilo menstruační cyklus nebo třeba jen mírné výkyvy nálady. Chůvy je po kapkách podávaly dětem, aby se jim lépe usínalo. 

Dědictví romantismu

Příjemné vedlejší účinky laudana sváděly k rekreačnímu užívání. Jeho kouzlu podlehli velcí romantici, včetně Byrona, Shelleyho, Keatse a Colleridge. Byronova dcera, geniální matematička lady Ada Lovelaceová, si vypěstovala návyk na laudanum poté, co jí ho lékaři předepsali na astma. V jejich šlépějích pak kráčeli slavní umělci viktoriánské éry jako Charles Dickens, Bram Stoker, Elizabeth Barret Browningová, Elizabeth Gaskelová nebo malíř Dante Gabriel Rossetti. Manželka posledně jmenovaného a múza prerafaelitů Elizabeth Siddalová na předávkování laudanem zemřela.

TIP: Tišitel duševní bídy: Kokain byl v dobách první republiky drogou číslo jedna

Neblahé následky drogové závislosti si odborná veřejnost začínala uvědomovat teprve na sklonku 19. století. Zákon o farmacii z roku 1868 omezil dostupnost opiátů na licencované lékárny. To už pomalu, ale jistě začínal laudanu šlapat na paty kokain, později heroin. Obě drogy se paradoxně nejprve užívaly jako neškodná náhražka odstraňující závislost na morfinu. K úplnému zákazu omamných látek v Británii došlo až roku 1920, tinktura opia se u některých diagnóz čistě z medicínských důvodů aplikuje dodnes. 

Vulkanologové to při výzkumu sopek nemají lehké. Když se pohybují poblíž lávy, kde panují teploty kolem 1000 °C, tak je pochopitelné, že mají poněkud jiné nároky na oblečení, než je v terénním výzkumu běžné. Přesto ale i vulkanologové chtějí, aby jejich oblečení bylo moderní, funkční, pohodlné a pokud možno i elegantní na pohled.

Pokud jde o technické parametry, vulkanologové požadují, aby jejich obleky pro práci na sopce byly odolné vůči plamenům, také vůči odření. Rovněž potřebují spoustu kapes, na poznámkové bloky, tužky, chytré telefony a další zařízení, a v neposlední řadě na vzorky, jakož i spony na zavěšení helmy, kladiv a dalšího vybavení. Důležité je i to, aby vulkanolog byl v ochranném obleku dostatečně pohyblivý. To by mohlo být otázkou života a smrti.

TIP: FLAIM Trainer: Hasiči trénují boj proti ohni ve virtuální realitě

Američtí vědci a studenti nedávno vyvinuli nový typ obleků pro vulkanology, které všechny uvedené požadavky splňují. Jejich odolnost vůči horku a mechanickému poškození zajišťuje vpletení kevlarových vláken. Nové obleky jsou vzdušné, umožňují vulkanologovi dobrou pohyblivost a také nevypadají úplně špatně. V současnosti už mají za sebou terénní testy v Coloradu, při nichž se prý osvědčily více než dobře.

Přibližně 2 000  orangutanů bornejských patřících k severozápadní populaci (Pongo pygmaeus pygmaeus) žije v Malajsii v národním parku Batang Ai a v rezervaci Lanjak-Entimau Wildlife. Další dva poddruhy – Pongo pygmaeus morio (východní populace) a Pongo pygmaeus wurmbii (jihozápadní populace) jsou na tom co do počtu jedinců zatím o něco lépe.

Dvě stovky orangutanů náležejících k severozápadní populaci objevili ochránci přírody poblíž parku Batang na ploše o rozloze 140 km². Místní obyvatelé o orangutanech věděli, ale na tuto oblast nebyl zaměřen žádný vědecký projekt, a tak byl nález 995 hnízd velkým překvapením. Čerstvě postavená hnízda dosvědčovala, že orangutani oblast skutečně využívají.

TIP: Šimpanzi dokážou cíleně zneškodňovat nastražené léčky

Vláda malajského státu Sarawak začala ihned jednat o zavedení ochranných opatření, včetně zřízení nového národního parku. Orangutanům nesvědčí především kácení pralesů a zavádění plantáží palmy olejné na místech, kde dříve rostly stromy. Jsou totiž zcela závislí na životě v korunách, kde si v ohbí velkých větví stavějí hnízda. Tyto poměrně složité stavby z propletených větví slouží orangutanům i jejich mláďatům k bezpečnému odpočinku.

TW Hydrae je velice mladá hvězda, která se nachází ve vzdálenosti asi 196 světelných let od Země. Ve skutečnosti jde o nejbližší hvězdné mládě, které známe. Hmotnost hvězdy odpovídá asi 80 procentům hmotnosti Slunce a její stáří je pouhých 5 až 10 milionů let. Vzhledem ke své blízkosti pro nás TW Hydrae představuje unikátní laboratoř pro zkoumání vzniku a rané fáze vývoje hvězd i planet.

Takashi Tsukagoshi z Japonské národní astronomické observatoře (NAOJ) a jeho spolupracovníci detailně pozorovali systém TW Hydrae se soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), který se nachází v chilské poušti Atacama. V jedné oblasti jinak velice symetrického protoplanetárního disku hvězdy, který je tvořený soustavou koncentrických prstenců, objevili malý shluk prachu.

Zárodek v protoplanetárním disku

Prach a plyn v protoplanetárním disku mladých hvězd jsou chladné, takže je dost obtížné je pozorovat v oblasti viditelného světla. Protoplanetární disk ale vydává rádiové záření. Právě soustava radioteleskopů ALMA je jedním z našich nejlepších nástrojů, které pro takový případ máme k dispozici.

TIP: Soustava ALMA pozorovala kvílení čerstvě zrozené masivní hvězdy

Pokud jde o shluk prachu, tento doposud neznámý útvar je protažený ve směru rotace disku. Jeho šířka odpovídá vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, čili 1 AU a jeho délka činí asi 4,5 AU. Zatím není úplně jasné, zda jde skutečně o zárodek planety a nikoliv třeba velký vír materiálu v disku. Pokud se ale potvrdí, že jde o rodící se planetu, půjde podle vědců o zárodek planety odpovídající velikostí Neptunu. 

Pokud jde o koupání po jídle, mnozí – a zejména rodiče menších dětí – považují v uvedeném ohledu za minimum půlhodinu, jiní až hodinu. Většina se každopádně shodne, že několik desítek minut po jídle bychom do bazénu či na pláž prostě chodit neměli. Zmíněná myšlenka se zřejmě zakládá na představě, že se po vydatném obědě část krve přesune do žaludku a méně jí zůstane pro svaly. Údajně se pak může zvýšit riziko křečí a následného utonutí. 

Jedná se však o pouhý mýtus a na podporu jeho pravdivosti neexistují žádné důkazy ani zdokumentované případy. Naopak je například známo, že vytrvalostní plavci na velmi dlouhých tratích jedí dokonce přímo při výkonu. Trávení sice skutečně odvádí krev ke střevům, ale nepodařilo se nijak prokázat, že by měl tento proces za následek svalové křeče. Při plavání s plným žaludkem se nám samozřejmě může udělat nevolno – totéž ovšem platí pro každou fyzickou aktivitu, do níž se pustíme hned po jídle.