Známá společnost robotických technologií Boston Dynamics oznámila brzké zahájení prodeje svých robotů SpotMini. Udělali to klasicky ve svém stylu, tedy pozoruhodným videem. Tentokrát předvedli 10 robotů SpotMini, jako coby robotické psí spřežení táhnou po parkovišti kamion.

Boston Dynamics v průběhu let vyvíjejí stále dokonalejší a zajímavější roboty rozmanitých tvarů a dovedností. Stále ale zůstávali společností, která se zabývá výzkumem a vývojem, nikoliv komerční produkcí a prodejem robotů. Teď se to ale změní. Komerční úspěch by měl společnosti přinést jejich šikovný čtyřnohý robot SpotMini, jemuž se říká robotický pes, i když psa připomíná jen velmi vzdáleně.

TIP: Šikovný robot SpotMini otevírá dveře sobě i svým společníkům

Zmíněné video dává všem na vědomí, že se s roboty SpotMini budeme brzy setkávat na ulicích. Už jsou prý připravení k prodeji a jsou k dispozici pro celou řadu rozmanitých aplikací. Jejich cena pro zákazníky ale ještě nebyla stanovena. Kamion tahají v robotickém spřežení zdatně, ale jejich konkrétní využití v praxi ukáže až čas.

Izraelští bioinženýři z Tel Aviv University dosáhli významného úspěchu. Jako první na světě vytvořili 3D tištěné srdce z vlastních buněk pacienta a dalších biologických materiálů. Toto 3D tištěné srdce velmi zdařile odpovídá imunologickým, buněčným, biochemickým a anatomickým vlastnostem pacienta, který byl dárcem buněk.

Až doposud přitom vědci dokázali vyrobit pouze relativně jednoduché 3D tištěné srdeční tkáně bez cév. Izraelský tým nejprve pacientovi odebral vzorky tkáně z takzvaného omenta, čili předstěry, struktury uvnitř břišní dutiny. Buňky omenta poté přeprogramovali tak, že se z nich nejprve staly kmenové buňky, a z nich pak buňky srdeční tkáně. Z mezibuněčné hmoty odebraných vzorků, kterou tvoří hlavně kolagen a glykoproteiny, vyrobili inkoust pro 3D tisk srdce.

TIP: Umělé srdce vyrobené pomocí 3D tiskárny bije, jako kdyby bylo živé

Vědci jsou sice svým úspěchem nadšeni, jedním dechem ale dodávají, že jejich 3D srdce zatím nejsou vhodná pro transplantace lidským pacientům. V tuto chvíli jsou zmíněná srdce velká zhruba jako srdce králíka, tedy mnohem menší, než srdce lidská. Jejich buňky také zatím nejsou úplně sehrané a každá si pulzuje ve vlastním rytmu. Podobnou technologií prý ale v zásadě bude časem možné vyrobit funkční lidská srdce. To by zřejmě změnilo celou medicínu, hlavně pokud jde o transplantace orgánů.

Co můžete letos vyhrát?

Hlavní výhru do soutěže poskytla cestovní kancelář Adventura. Výherce hlavní ceny obdrží poukaz v hodnotě 30 000 Kč na jakýkoli letecký mimoevropský zájezd pořádaný CK Adventura. Jeden z prvních tří absolutních výherců také obdrží mobilní telefon Samsung A7 v hodnotě 10 000 Kč a mezi první tři budou rozděleny poukázky na fotoslužby v hodnotě 7 000 Kč od společnosti FotoŠkoda.

Dále se mohou výherci těšit na knihy od nakladatelství Jota a Jan Melvil, volné vstupenky do Zoo Plzeň, Zoo Vyškov, Zoo Liberec a volné vstupenky do VIDA science centrum Brno.

Fotografie čísla budou odměněny cenami od společnosti Zoner.

Jak se zúčastnit:

Soutěžní fotografie přijímáme opět po celý rok; každý měsíc vybereme několik nejzdařilejších snímků a oceníme dva snímky měsíce. Všechny vybrané fotky v měsíci postupují do celoročního finále, do nějž poté vybereme ještě další výborné snímky, na které se v průběhu roku nedostalo.

Fotografie prosím zasílejte na e-mail: wild@epublishing.cz v optimální kvalitě (velikost několik MB). Obrazový soubor pojmenujte podle tohoto klíče:

ČÍSLO KATEGORIE_VAŠE JMÉNO_NÁZEV SNÍMKU. Soubor tak bude mít název například 1_Jiri Prochazka_slon.jpg. V textu mailu pak uveďte svoje jméno, příjmení a co je na fotografii zachyceno. Můžete popsat i místo a datum focení, vaše technické vybavení a další (třeba dobrodružné) okolnosti pořízení snímku. Vyhrazujeme si právo přeřadit fotografii do jiné, vhodnější kategorie. Neomezujeme počet příspěvků od jednoho autora.

Kategorie

1. Zvířata v divočině – „královská kategorie“
2. Zvířata v zajetí a obyvatelé zoologických zahrad
3. Půvaby české krajiny
4. Evropa a svět – krajiny za našimi hranicemi
5. Makro – flóra i fauna, živá i neživá příroda

Podrobná pravidla:

1. Fotografie bude posuzovat porota složená ze zástupců redakce, partnerů a mediálních partnerů soutěže.
2. Ze soutěže jsou předem vyloučeni členové redakce, poroty a pravidelní spolupracovníci magazínu.
3. Zasláním fotografií udělujete svolení fotografie hodnotit a zveřejnit v magazínu Příroda a v médiích partnerů, případně na webových stránkách soutěže či partnerů nebo prezentovat na fotografické výstavě.
4. V každém vydání Přírody budou oceněny dvě fotografie čísla bez ohledu na kategorii; výsledky soutěže budou vyhlášeny ve vydání Příroda 1–2/2020.

Meteority jsou samy o sobě cennými nálezy, které nám přinášejí z vesmíru mnoho pozoruhodných informací. Někdy se ale stane, že obsahují něco ještě mnohem cennějšího. Právě takový poklad nedávno objevil tým odborníků, vedených americkým institutem Carnegie Institution of Science.

Vědci zkoumali primitivní meteorit z úsvitu Sluneční soustavy, který je podle místa nálezu v Antarktidě označený jako LaPaz Icefield 02342. Jemma Davidson z americké Arizona State University a její kolegové zjistili, že tento meteorit překvapivě ukrývá kousek velmi primitivního materiálu bohatého na uhlík. Tento materiál byl přitom velmi podobný prachovým částicím, které na Zemi padají z komet.

Kousek komety v meteoritu

Zmíněný meteorit představuje takzvaný uhlíkatý chondrit. Tyto meteority jsou na Zemi vzácné, protože bývají křehké a obvykle se rozpadnou během průletu atmosférou. Takové meteority zřejmě vznikly na samotném počátku vývoje Sluneční soustavy, před více než 4,5 miliardami let, pravděpodobně někde za oběžnou drahou Jupitera.

TIP: Dávný meteorit nalezený v Mauretánii odhaluje tajemství Sluneční soustavy

Asi 3 až 3,5 milionů let po vzniku Sluneční soustavy se do jednoho ze stále ještě rostoucí asteroidů dostal malý úlomek pradávné komety. Z tohoto asteroidu se pak při nějaké, nejspíš katastrofální události oddělil malý balvan, který obsahoval i tento úlomek komety. Ten nakonec skončil na ledovém poli LaPaz, kde ho našli vědci. Meteorit i úlomek komety teď přispějí k poznání vzniku, struktury a evoluce Sluneční soustavy.

Zvláštní příběh Roberta Guglielmiho odstartoval v roce 2007, kdy přemluvil svého podnájemníka k účasti na smyšlené autonehodě, při které mělo dojít k vážnému zranění jehož následkem byl Guglielmi upoután na invalidní vozík. Podařilo se mu získat i falešné dobrozdání lékaře, který jeho stav potvrdil. Guglielmi tak začal pobírat invalidní důchod, přestože byl zcela zdravý.

12 let vozíčkářem

Šlo by vlastně o ničím nezajímavý případ podvodu, fascinující je ale především doba, po kterou byl italský podvodník schopný svůj stav předstírat i sofistikovanost jeho podvodu. Během návštěv u specialistů si Guglielmi například aplikoval do svalů lokální anestetika, aby nevyšla pravda o jeho zdravotním stavu. Po městě se pohyboval výhradně na vozíčku a absolvoval i náročné rehabilitační programy.

Překvapivé je i to, že na rozdíl od většiny podvodníků se Guglielmi nesnažil být nenápadný. V roce 2013 uspořádal protest, protože mu prý místní úřady zabránily v tom, aby mohl vzhledem ke svému zranění volit doma. O rok později napsal dopis papeži o svém pohnutém osudu, který ho následně pozval do Vatikánu.

TIP: Šaty dělají člověka: Falešný rabín ošálil Polsko

Dlouholetý podvod skončil teprve minulý týden. Na podvodníka podle listu La Repubblica upozornila úřady jeho bývalá ošetřovatelka, které se chování Guglielmiho nezdálo. Italský vozíčkář byl poté zatčen po návratu z dovolené, když vystupoval z letadla. Zatímco v domovské Florencii se Guglielmi držel své role, mimo město, kde ho nikdo neznal, chodil normálně po svých. 

Úřady Guglielmiho obvinily, že stát připravil o 137 tisíc eur (zhruba 3,5 milionu korun). Během dvanácti let jde zhruba o 1 000 eur měsíčně (zhruba 26 tisíc korun), průměrný plat v Itálii se pohybuje kolem 2 400 eur.

Druhá řada britského dokumentárního seriálu Modrá planeta II (2017) s hlavním účinkujícím Davidem Attenboroughem je vysoce ceněná u odborníků i mezi diváky. V žebříčku Česko-Slovenské filmové databáze se momentálně drží na 3. místě mezi nejlepšími seriály. Attenborough se v něm obsáhle věnuje i problémům s plastovým odpadem.

Britští specialisté na analýzu trhu zjistili, že sledování seriálu Modrá planeta II při jeho premiéře v říjnu 2017 nejprve ve Velké Británii vedlo k nárůstu vyhledávání pojmu „recyklace plastu“ o 55 procent. Pak následoval řetězec událostí, kterému se dnes říká „Attenboroughův efekt“.

TIP: Skličující objev: Plastový odpad plave uprostřed Severního ledového oceánu

Výsledkem Attenboroughova efektu bylo několik kampaní proti plastovému znečištění a politických rozhodnutí – například evropský zákaz jednorázových plastových výrobků nebo celosvětová kampaň pod záštitou OSN #BeatPlasticPollution. Ve svém důsledku došlo také ke změnám v náladách a chování veřejnosti, pokud jde o plastový odpad a jeho recyklaci. Vědci vysledovali, že po zhlédnutí dokumentů 53 procent Britů omezilo používání plastů a snížilo množství plastového odpadu, který v každodenním životě vytvářejí.

V poslední době se hodně mluví o synestezii, čili zvláštním způsobu vnímání, při němž lidem splývají dva nebo i více různých smyslů. Takové vnímání se přitom podobá zážitkům, které mívají lidé po psychedelických látkách, jako je například LSD. Ještě nedávno byla synestezie považována za dost vzácnou. Před časem odborníci dospěli k závěru, že je mnohem častější. Synestezie se podle všeho měla vyskytovat zhruba u jednoho člověka z 25 a možná i u jednoho z pěti lidí.

Chuť tónu, barva čísla

Výzkumný tým nizozemských a britských odborníků teď ale tvrdí, že synestezie je ve skutečnosti úplně běžná. Slabou formu tohoto pozoruhodného vnímání má podle nich většina z nás. Synestezie mohou být velmi různé. Badatelé se zaměřili na nejběžnější známou formu synestezie, která spočívá v tom, že si člověk spojuje určité číslice nebo písmena s konkrétní barvou.

Do svého výzkumu badatelé zahrnuli celkem 1 164 dobrovolníků z Nizozemska, z nichž asi 200 mělo nějakou formu synestezie. Tyto dobrovolníky v různých zkouškách testovali, zda si spojují samohlásky s barvami. Výsledky ukazují, že asi 70 procent všech lidí má tuto formu synestezie v různé míře rozvinutou. Jak se zdá, s magií smyslů se potkáváme takřka na každém kroku.

Image

Čtěte také

Jak voní červená: Jedenáctiletá dívka pozná barvy podle jejich vůně

Nekatolické náboženské skupiny měly nad katolíky výraznou početní převahu. Podle různých odhadů tvořily v druhém desetiletí 17. století asi 70–90 % všech obyvatel českých zemí. Nejpočetnější byli utrakvisté a naopak nejmenší členskou základnu měla Jednota bratrská.

Přesto na počátku 17. století v českých zemích sílila katolická strana. Katoličtí šlechtici jako třeba Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic nebo Karel z Lichtenštejna získávali důležité státní úřady a na svých panstvích často prosazovali tvrdou rekatolizaci. Jejich pozice pak posílil nástup Rudolfova bratra Matyáše na český trůn (vládl 1611–1619). Nábožensko-politické spory mezi přívrženci a odpůrci katolictví se pak ještě vyostřily a vedly roku 1618 ke známé pražské defenestraci a stavovskému povstání.

Katolický císař zasahuje

8. listopadu roku 1620 však přišla osudná bitva na Bílé hoře, kde jednoznačně vyhrála císařská vojska a povstání protestantských stavů bylo potlačeno. Vítězstvím katolické strany se situace obrátila. Začala nová fáze rekatolizace pod patronací císaře Ferdinanda II.

Rekatolizace měla v zásadě dvě podoby: přísný, tvrdý a nekompromisní postup s použitím všech donucovacích prostředků, nebo postupné, důsledné a nenásilné působení se snahou probudit opravdový a niterný zájem o katolickou víru. Zatímco v prvním případě bylo obrácení na „pravou víru“ jen povrchní a dočasné, druhý způsob se byl zdlouhavý a náročný. Oba přístupy nestály proti sobě, ale spíše byly užívány paralelně podle aktuální situace a potřeby.

Praktické provádění rekatolizace měly na starost úřady zemské a městské správy. Na venkově tuto činnost vykonávala vrchnostenská správa. Kromě toho od roku 1624 existovaly rekatolizační komise, které v doprovodu ozbrojené ochrany působily v jednotlivých oblastech země, a zjišťovaly především úspěšnost v provádění náboženské konverze. Členové těchto komisí pocházeli z řad státních úředníků a zástupců katolické církve. Po zmapování aktuální náboženské situace měly komise v oblastech, kde byl ještě zjištěn výskyt většího množství protestantů, hromadně obracet na katolickou víru. 

Role církve

Významnou úlohu při rekatolizaci sehráli misionáři jezuitského řádu, kteří svou osobní zbožností, nadšením a usilovnou činností získávali pro katolictví mnoho obyvatel. Soustředili se hlavně na oblast školské výchovy a výrazně též u nás přispívali k rozvoji barokní kultury. Jezuité většinou odmítali násilné metody. Často neváhali působit i mezi nejnižšími vrstvami venkovského obyvatelstva. Katolické zásady a učení podávali jednoduchým a srozumitelným způsobem a kromě toho organizovali poutě a další poutavé náboženské akce. Činnost misionářů však někdy vyvolala otevřený a násilný odpor. Velký rozruch způsobilo zavraždění jezuitského kazatele a misionáře Matyáše Burnatia ve východních Čechách.

Bouře venkovských obyvatel proti rekatolizaci nebyly neobvyklé. Venkovští poddaní se totiž nemohli jako šlechta nebo svobodní měšťané legálně vystěhovat do ciziny. Proto se často pokoušeli o útěk do nekatolických oblastí nebo se vzbouřili. Obzvláště v době třicetileté války se odehrávala selská povstání proti náboženskému i sociálnímu útlaku a také proti plenění a rabování armádami všech bojujících stran. Vzpoury byly samozřejmě potlačeny a jejich hlavní iniciátory a účastníky pro výstrahu krutými způsoby popravili či potrestali. Svědčí o tom například záznam o likvidaci povstání ve východních Čechách z roku 1628: „Z těch zajatých někteří byli kolem lámáni a do kola vpleteni, jiní na kůly vstrčeni, některým nosy i uši uřezané i také na zádech cejchové vypáleni byli, a tak znamenaní k svým živnostem propuštěni byvše, více se svýmu pánu protiviti nechtěli.“

Během třicetileté války bylo nutné se soustředit především na vojenské operace a rekatolizační tažení tak přirozeně nebylo možné úplně rozvinout. Uzavření vestfálského míru v roce 1648 však znamenalo definitivní konec nadějí českých protestantů na změnu poměrů a rekatolizační tlak znovu zesílil. Zastáncem tvrdého postupu byl především generální vikář Jan Caramuel z Lobkovic. Mírnější praktiky naopak prosazoval pražský arcibiskup Arnošt z Harrachu. Státní správa opětovně vydávala proti nekatolíkům zákony a nařízení, která svým usnesením podpořil i zemský sněm.

TIP: Jezuita Antonín Koniáš: Byl nesmlouvavý palič knih, nebo zapálený knihovník?

Další fázi rekatolizace měla na starosti především církev a úloha státu v této činnosti ustoupila do pozadí. Katolická církev musela nejprve upevnit svou vlastní organizaci. Již za války roku 1630 rozdělil arcibiskup Harrach svou arcidiecézi do menších správních celků (vikariátů), aby tak zajistil lepší dohled nad jednotlivými farnostmi. Velkým organizačním zásahem bylo založení nových biskupství v Litoměřicích (1655) a v Hradci Králové (1664). Tyto oblasti do té doby spravovala pražská arcidiecéze.

Aby církev vyřešila tragický nedostatek duchovních, uváděla do praxe nové kněžské semináře. Prázdné fary obsazovali také členové církevních řádů nebo vypomohli zahraniční kněží, především z Polska (podobně jako v dnešní době).

Požár, který vypukl okolo 18:50 SELČ, může podle francouzských médií souviset s renovačními pracemi na budově, úřady ale zatím příčinu nesdělily. Ministerstvo vnitra oznámilo, že zatím nemá informace, že by byl při požáru někdo zraněn.

Katedrála je považována za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury, leží na ostrově Île de la Cité na řece Seině. Patří k nejnavštěvovanějším památkám metropole, každoročně přitáhne 13 milionů návštěvníků. Chrám se nyní opravoval a na některých částech bylo lešení. Úřad pařížského prokurátora vyloučil žhářství či souvislost s terorismem a uvedl, že případ považuje za nehodu.

Katedrála patří společně s vatikánskou Bazilikou sv. Petra mezi architektonické a duchovní ikony. V prostorách katedrály se mají své místo ceněné křesťanské relikvie – mimo jiné například část dřevěného kříže, na kterém měl být ukřižován Ježíš Kristus nebo dobové obrazy a sochy nevyčíslitelné ceny. Podle předběžných zpráv se podstatnou část pokladů z Notre-Dame podařilo zachránit. Nenávratně byly zničeny unikátní skleněné vitráže – tzv. rozety z 13. století. 

Francouzská nezisková organizace Fondation du patrimoine vypsala národní sbírku na obnovu katedrály, začít má v úterý.