Největším savcem dneška je zároveň také největší známý živočich všech dob, kytovec plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Rekordmanem je pouze z hlediska hmotnosti, protože jeho maximální zjištěnou délku 33,6 metru hravě překonávalo několik druhohorních dinosaurů. K hmotnosti 190 tun se už ale žádný suchozemský tvor zřejmě nikdy nepřiblížil. Na souši je největším savcem a také největším suchozemským zvířetem současnosti slon africký (Loxodonta africana) s maximální zjištěnou hmotností 12,2 tuny a výškou rovných 4 metrů v kohoutku. Ještě vyšší je žirafa (Giraffa camelopardalis), jejíž rekordní změřený jedinec čněl do výše 5,87 metru.

Nepřekonatelné kolosy

Největším suchozemským savcem minulých geologických období byl obří třetihorní asijský lichokopytník Paraceratherium. Tento nosorožcům příbuzný obr dosahoval pětimetrové výšky ve hřbetě, měl jeden a půl metru dlouhou hlavu a na délku přesahoval 8 metrů. Jeho hmotnost činila až 16 tun, takže vážil stejně jako tři velcí sloni!

V současnosti je největším žijícím opeřencem africký pštros dvouprstý (Struthio camelus) s výškou až 2,7 metru a hmotností nejméně 156 kilogramů (údaje o jedincích s hmotností kolem 200 kilogramů nejsou potvrzené). Také vajíčka těchto ptáků jsou největší, jaká dnes můžete v přírodě vidět, dosahují totiž hmotnosti až 1,4 kg. Největším rozpětím křídel kolem 3,7 metru se může v současnosti chlubit albatros stěhovavý (Diomedea exulans). Z velkých dravých ptáků je pak nejimpozantnější jihoamerický kondor andský, jehož rozpětí může přesáhnout 3,2 metru.

Mezi největší pravěké ptáky patřil zřejmě madagaskarský „sloní pták“ Aepyornis maximus. Při výšce přes 3 metry dosahoval hmotnosti až kolem 500 kilogramů, tedy zhruba trojnásobku váhy největších pštrosů. Největší rozpětí křídel měl obří teratom Argentavis magnificens, který žil před 6 miliony let na území dnešní Argentiny. Jeho rozepjatá křídla měřila až osm metrů!

Plazi velikosti XXL

Zlatou éru plazů období druhohor již nemohou současné ekosystémy zopakovat ani v oboru velikosti. Přesto i dnes existují obří plazi, mezi nimiž je jasným rekordmanem krokodýl mořský (Crocodylus porosus) žijící v Austrálii a jihovýchodní Asii. Jeho průměrná délka je 4–5,5 metru, ale rekordní jedinec dosáhl délky 6,3 metru a hmotnosti téměř 1,4 tuny. Nejdelším – i když zdaleka ne tak těžkým – plazem je však had krajta mřížkovaná (Python reticulatus) rovněž z jihovýchodní Asie. Nejdelší známí jedinci dosáhli údajně délky asi 9,7 metru, ale potvrzený rozměr má hodnotu „jen“ 6,95 metru. S maximální délkou 6,6 metru moc nezaostává ani jihoamerická anakonda velká (Eunectes murinus), která je navíc podstatně mohutnější. Z dnešních želv pak velikostně kraluje kožatka velká (Dermochelys coriacea) s délkou až 2,7 metru a nejvyšší zjištěnou hmotností 932 kilogramů.

V kategorii plazů všech dob je absolutní vítěz zcela jasný – je jím obří sauropodní dinosaurus Argentinosaurus huinculensis. Žil v době svrchní křídy před 95 miliony let, dosahoval délky kolem 35 metrů a hmotnosti přes 80 tun. Fragmentární zkameněliny však ukazují na existenci ještě větších dinosaurů, o kterých toho ale zatím mnoho nevíme.

Obojživelní velikáni

Ačkoliv doba devítimetrových prvohorních obojživelníků dávno skončila, i v dnešní přírodě je možné narazit na neobvykle velké druhy. Rekordmanem je velemlok čínský (Andrias davidianus) z jihovýchodní Asie, který dorůstá délky až 183 cm a hmotnosti 64 kilogramů. Podobně velký je také velemlok japonský (Andrias japonicus) a maximální zjištěnou délkou 153 cm a hmotností kolem 36 kilogramů. Největší dnes žijící žába je veleskokan goliáší (Conraua goliath) z Kamerunu a Rovníkové Guineje. Tato úchvatná „žabka“ dosahuje hmotnosti až 3,2 kilogramu a délky těla 33 cm, nepočítaje v to ovšem nohy. Zvláštní skupinou obojživelníků jsou také beznozí červoři, jejichž největším zástupcem je dnes druh cecílie Thompsonova (Caecilia thompsoni) z Kolumbie s délkou až 1,5 metru a hmotností kolem 1 kilogramu.

Zřejmě největším obojživelníkem v historii života na Zemi byl temnospondyl Prionosuchus plummeri. Tento až devět metrů dlouhý obr žil v období prvohorního permu (asi před 270 miliony let) na území dnešní Brazílie. Rekordní žábou všech dob byla „ropucha z pekla“ Beelzebufo ampinga. Před 70 miliony let žila na Madagaskaru, bez nohou byla dlouhá 40 cm a vážila přes 4 kilogramy. Mohla pojídat i mláďata dinosaurů!

Goliášové mezi rybami

Jestliže nepočítáme paryby s chrupavčitou kostrou, kam patří také velcí žraloci a rejnoci, pak je největší v současnosti žijící rybou podivně tvarovaný měsíčník svítivý (Mola mola). Má rozpětí ploutví až 4,2 metru, délku těla 3,3 metry a hmotnost kolem 2 300 kilogramů. Z ryb „klasičtějšího“ tvaru je pak největší jeseterovitá ryba vyza velká (Huso huso) z Kaspického a Černého moře. Ta může dosáhnout délky až 7,3 metru a hmotnosti téměř 1,6 tuny. Ještě delší je pak podstatně méně robustní paprskoploutvá oceánská ryba hlístoun červenohřívý (Regalecus glesne), dlouhá přinejmenším 13,7 metru a těžká až zhruba 280 kilogramů. Nepotvrzené údaje o tomto „královi sleďů“ (jak zní jeho anglická přezdívka) však mluví i o jedincích dosahujících délky až 16,7 metru.

Největší dnes známou kostnatou rybou byl jurský Leedsichthys problematicus, žijící v době před 165 miliony let. Je pravděpodobné, že tyto obří ryby mohly dosáhnout délky přes 20 metrů a hmotnosti až kolem 100 tun.

Experimentální raketoplán amerického letectva Boeing X-37B je stejně utajovaný, jako populární. Intenzivně létá do vesmíru a již tam strávil velmi dlouhou dobu. Teď je na své oficiálně páté misi, která nese označení Orbital Test Vehicle 5 (OTV-5). A jak je již dobrým zvykem, program raketoplánu na této misi je naprosto tajný.

Dne 30. dubna 2019 zahájil tento vojenský raketoplán již sedmou stovku dní mise OTV-5 na oběžné dráze. Podle oficiálních vyjádření US Air Force se raketoplán X-37B věnuje jednak testování technologií pro opětovně použitelné kosmické lodě, a pak také různým experimentům, které pak následně vyhodnocují odborníci na Zemi.

Experimentální raketoplán X-37B

Americké letectvo má minimálně dva stroje X-37B, oba dva vyrobené Boeingem. Každý raketoplán je dlouhý 8,8 metru, vysoký 2,9 metru a jeho křídla mají rozpětí téměř 4,6 metru. Solární energii poháněný raketoplán má k dispozici nákladní prostor, jehož velikosti zhrubu odpovídá nákladnímu prostoru dodávky. 

TIP: 700 dnů: Tajný americký raketoplán X-37B pokračuje v rekordní misi

Přestože mise OTV-5 trvá již déle než 600 dní, ještě zdaleka není nejdelší z misí pozoruhodného raketoplánu. Předchozí mise OTV-4 totiž začala 20. května 2015 a skončila 7. května 2017. Trvala tedy 718 dní. Pokud US Air Force dodrží tradici, tak by mise OTV-5 měla být delší, než mise předchozí. V takovém případě bude raketoplán kroužit kolem Země a věnovat se svým tajným záležitostem ještě hodně dlouho.

Drony se stále víc prosazují v řadě oblastí každodenního života. Díky své pohotovosti a schopnosti rychle se dostat na místo určení by brzy mohly zajišťovat kriticky významnou přepravu lidských orgánů pro transplantace. Nedávno se v tomto směru odehrála světová premiéra. Multikoptéra poprvé přivezla orgán pro transplantaci.

Dotyčnou multikoptéru vyvinuli američtí inženýři a lékaři Marylandské univerzity. Tam ji také poprvé použili v akci. Dron autonomně přepravil lidskou ledvinu na vzdálenost asi 4,5 kilometru. Když multikoptéra přistála v areálu univerzitní nemocnice, tak ledvinu převzali lékaři, kteří ji vzápětí úspěšně transplantovali 44leté ženě.

TIP: Přepravu vzorků mezi laboratoří a nemocnicí přebírají drony: Jsou rychlejší a levnější

Dron pro převoz orgánů má k dispozici speciální nákladní box zvaný HOMAL (Human Organ Monitoring and Quality Assurance Apparatus for Long-Distance Travel). Toto zařízení zajišťuje a monitoruje celou řadu faktorů, které hrají roli při převozu orgánů, jako je teplota nebo atmosférický tlak, stejně jako aktuální GPS souřadnice převáženého orgánu. Všechny tyto informace jdou přímo na chytré telefony transplantačního týmu, který má díky tomu představu, kde se orgány právě nacházejí, a v jakém jsou stavu. 

Zelené elektrokoloběžky Lime, známé i například z ulic Prahy, jsou k vidění ve velkých městech celého světa. Společnost aktuálně působí v USA, v Jižní Americe, v Evropě a v Austrálii. Právě v australském Brisbane musela společnost Lime řešit neobvyklý a delikátní problém. Po útoku hackerů zde elektrokoloběžky své uživatele urážely a pokřikovaly na ně.

TIP: Hackeři v Dallasu spustili 156 výstražných sirén

Nešlo pochopitelně o vzporu strojů, elektrokoloběžky jsou vybavené hlasovým komunikátorem sloužícím k informování zákazníka o stavu jízdy. Nejméně u osmi koloběžek se neznámým hackerům podařilo nahradit hlasové soubory jinými. Místo informace, že jízda začíná, koloběžka svému uživateli oznámila, že nechce, aby se na ní někdo vozil, během jízdy má vulgární a oplzlé komentáře a na konci jízdy na zákazníky pokřikuje, aby nikam nechodil.

Elektrokoloběžky Lime zatím fungují v Brisbane ve zkušebním provozu. Podle odborníků ale na první pohled úsměvný incident ukazuje, jak zranitelné tyto stroje mohou být.

Odborníci se víceméně shodou na tom, že náš Měsíc vznikl v gigantické srážce protoZemě s menší protoplanetou velikosti Marsu, které se říká Theia. Zatím ale není úplně jasné, jak tato ultimátní kosmická srážka vlastně proběhla. Vědci pracovali s poměrně jednoduchým scénářem, podle kterého se tyto protoplanety srazily a Měsíc vznikl z materiálu, který po srážce zbyl na oběžné dráze.

V posledních letech se ale objevují důkazy, podle nichž to tak jednoduché zase nebylo. Počítačové modely srážky proto Země s Theiou naznačují, že zhruba 60 % hmoty Měsíce je pozůstatkem materiálu protoplanety Theia. To je ale problém. Chemické složení Měsíce, včetně poměrů izotopů chemických prvků, je totiž velmi podobné Zemi, mnohem víc, než by podle počítačových modelů srážky protoplanet mělo být. Otázkou je, proč?

Srážka s lávovou Zemí

Japonský badatel Natsuki Hosono z institutu Japan Agency for Marine-Earth Science and Technology v Jokohamě a jeho spolupracovníci přišli s teorií, podle které byla proto Země v okamžiku srážky, asi před 4,5 miliardami let, pokrytá nezměrným oceánem magmatu. Podle této představy se Theia srazila se světem plným lávy.

TIP: Planeta Země se ve srážce, během níž vznikl Měsíc, téměř vypařila

Když Theia narazila do lávové proto Země, tak podle modelů Hosonova týmu „vyšplouchlo“ do vesmíru ohromné množství lávy. Měsíc je tak podle teorie Natsuki Hosona tvořený asi ze 70 % z pozůstatků pozemské lávy. Podle badatelů tento scénář vysvětluje nejen velmi podobné složení Měsíce a Země, ale také další nejasné záležitosti, včetně rychlosti rotace.

Marlene Dietrichová byla známá pro svůj lehce bezpohlavní, přesto oslňující styl. Netajila se svou bisexualitou. Proto jí Hollywood toleroval nejrůznější výstřednosti. Mezi ně pařilo nošení pánských obleků. To Marilyn Monroe od začátku kariéry sázela na své ženské zbraně, které neváhala zdůrazňovat pomocí módy.

Bohyně sexy stylu

Kostýmy nejen pro kameru pro ni už od roku 1950 navrhoval William Travilla, který ji oblékal poprvé pro film Asfaltová džungle. Následně spolupracoval na osmi jejích snímcích. Narodil se v březnu 1920 v Los Angeles. Po univerzitních studiích začal v roce 1941 pracovat pro hollywoodská studia. Od takzvaných „béčkových“ filmů se rychle vypracoval a už v roce 1949 získal Oscara za kostýmy k filmu Adventures of Don Juan. Od té doby měl štěstí na scénáře. Mezi jeho díla patří třeba dnes už klasické sci-fi drama Den, kdy se zastavila Země nebo snímek Elii Kazana Viva Zapata! 

Pro Marilyn navrhl mimo jiné i slavné růžové šaty bez ramínek, ve kterých v komedii Páni mají raději blondýnky zpívá song Diamonds Are Girl´s Best Friends. I ještě slavnější bílé koktejlky, které v podstatě proslavily komedii Slaměný vdovec, když do nich foukl vítr z newyorského kanálu.

Stejně jako sama Monroe, i on měl v oblibě velké výstřihy, plisované látky a lehké materiály, které často budily dojem, že jejich nositelka je nahá. Jejich vztah rozhodně nebyl jen pracovní, ale i hluboce přátelský. O tom svědčí i jeden z dárků, který se zachoval. Marilyn „svému“ návrháři dala vlastní kalendář s akty s věnováním „Drahoušku Billy, prosím tě, oblékej mě navždy. Miluju tě, Marilyn.“

Švec z tajných snů

Dalším spolutvůrcem stylu Marilyn Monroe se stal obuvník Salvatore Ferragamo. Proslavila jeho lodičky s třinácticentimetrovými podpatky, díky kterým při chůzi tak svůdně vlnila boky. Zatímco barvy a druhy kůže se měnily, model zůstával stejný. Monroe tyto boty nosila pořád, nejen při natáčení. Jehlový podpatek Salvatore nechal patentovat přímo pro ni – byl napůl dřevěný a napůl kovový, pevný a současně tenký. I tento výběr o Marilyn mnohé vypovídá: milovala jednoduché věci a příliš se nestarala o měnící se módu. 

Salvatore Ferragamo se narodil v roce 1898 v italském Bonitu jako jedenáctý ze čtrnácti dětí. Svůj první pár bot vyrobil v pouhých devíti letech pro svou sestru k biřmování. Po té, co se v Neapoli vyučil, si v rodičovském domě otevřel krámek.

Už v roce 1914 ale emigroval do Bostonu. Tam jeho bratr pracoval v továrně, která vyráběla kovbojské boty. Po čase se oba přestěhovali do Kalifornie, kde se Salvatore proslavil botami na míru, které oceňovaly mnohé hvězdy. Tato kariéra ho ale zas tak moc neuspokojovala. Velice ho totiž trápilo, že jeho boty jsou sice krásné pro oko, ale nohu ničí. Přihlásil se proto ke studiu anatomie na univerzitě. Postupně zjišťoval, jak dělat obutí, které vypadá božsky, a přitom je pohodlné. I to ho vedlo k jednomu z jeho „vynálezů“, kterým byly boty na klínku. V roce 1927 se vrátil do Itálie, odkud obouval nejmocnější ženy světa, třeba Evitu Peronovou. 

TIP: Slavné módní salony v Praze: Kde šily největší filmové hvězdy?

V době, kdy se stal výhradním obuvníkem slavné Marilyn, napsal ve své autobiografii Švec snů: „Rozdělil jsem si ženy, které ke mně přicházejí, do tří kategorií: Popelka, Venuše a aristokratka… Venuše je obvykle velice krásná, atraktivní a rafinovaná, ale pod svým třpytivým zevnějškem je často v podstatě domácká a má ráda jednoduché věci. Protože tyto dvě vlastnosti jsou ve vzájemném rozporu, Venuše bývá často nepochopená.“ Jako by popisoval přímo Marilyn!  

Imunoterapie rakoviny, tedy léčby, které posilují imunitní systém pacienta, aby sám zatočil s rakovinou, jsou stále slibnější. Potvrzuje to i nedávný úspěch nové vakcíny proti rakovině tlustého střeva. Vakcína uspěla v 1. fázi klinických testů. To znamená, že je podle všeho bezpečná a funguje, tedy aktivuje a zesiluje imunitu.

Rakovina tlustého střeva, čili kolorektální karcinom, je dnes jedním z nejčastějších nádorových onemocnění. Problém je hlavně v tom, že tato rakovina bývá objevena v pozdním stadiu, takže léčba nebývá příliš úspěšná. Kvůli této rakovině zemře každoročně asi 655 tisíc lidí. Jednou z nejvíce postižených zemí je přitom Česká republika, takže by nás úspěchy v léčbě tohoto nádoru měly velmi zajímat.

TIP: Nová vakcína proti melanomu má u myší 100% úspěšnost

Vývoj této vakcíny navazuje na dřívější zjištění, že téměř všechny nádory tlustého střeva produkují molekulu, označovanou jako GUCY2C. Brzy bude následovat 2. fáze klinických testů, v nichž bude vakcína vyzkoušena u většího počtu pacientů. Navíc se ukazuje, že by vakcína mohla fungovat proti více druhům běžných a zároveň velmi nebezpečných rakovin, jako je rakovina slinivky, jícnu anebo žaludku.

Dne 29. března 1972 zahájila armáda severního Vietnamu velkou pozemní ofenzivu. Američané tehdy již neměli v oblasti tak početné pozemní síly jako dřív a odpověděli tedy mohutnou leteckou akcí. Operace Linebacker začala 10. května a nad Vietnamem se opět rozhořely boje ve vzduchu. Z paluby americké letadlové lodě USS Constellation vzlétl úderný svaz, který měl zaútočit na cíle nedaleko Haiphongu. V něm letěl i stíhací F-4 Phantom II, za jehož řízením seděl kapitán Randall Cunningham a na zadní sedačce radarového operátora byl William Driscoll.

Proti přesile

Oba prošli programem výcviku manévrových vzdušných soubojů, dnes známým pod názvem Top Gun, a měli už na účtu dva sestřely. Za úkol měli potlačit protiletadlovou palbu v oblasti cíle, k čemuž jejich phantom nesl čtyři kontejnerové pumy. Pro boj se stíhači měli ale i šest řízených střel. Nad cíl dorazili jako jedni z posledních, a když svrhli svůj pumový náklad, spatřili blížící se velkou skupinu nepřátelských MiGů-17.

Cunningham začal točit proti nim a jeden ho při tom předlétl. Stačilo stisknout spoušť a zásah rakety ho změnil v ohnivou kouli. Americký pilot pak přitáhl řízení a po nastoupání o několik set metrů se rozhlédl. Spatřil nejméně osm migů točících se v kruhu se třemi phantomy. Sklopil tedy příď letounu a řítil se do tohoto kolotoče.

Jeden na jednoho

Málem se srazil s jiným phantomem, ale pak odpálil další raketu, jež zasáhla mig do zádě, a jeho pilot se katapultoval. Poté však musel Cunningham uhnout útoku několika MiGů-21, a protože zde zůstal úplně sám, rozhodl se vyklidit bojiště a zamířil nad moře. Ještě to ale nebyl konec. Za chvíli totiž spatřil na vstřícném kursu další MiG-17: ,,Řítili jsme se čelně proti sobě a najednou se jeho příď rozsvítila jako vánoční stromeček. Chrlil na nás granáty ráže 23 a 37mm! Prudce jsem přitáhl a čekal, že mne podlétne a poletí domů. Když jsem se ale otočil, byl tam! Kabina na kabinu se mnou, ne dál než deset metrů! Jasně jsem viděl jeho koženou helmu, šátek a brýle.“

Chvíli takto letěli a pak ho Cunningham začal předlétávat a jen tak tak uhnul jeho dávce. Pak následoval zuřivý manévrový souboj jednoho na jednoho, ve kterém americký stíhač vyzkoušel snad úplně všechny možné manévry. Severovietnamec však létal naprosto fantasticky a několikrát Cunninghama jen těsně minul: ,,Myslím, že pak už měl ale málo paliva a rozhodl se utéct. Sklonil příď a snažil se dostat pryč. Já šel za ním a zmáčkl spoušť. Řízená střela opustila ližinu. Objevil se jen malý záblesk, pak se z něj ale vyvalil oblak kouře a on vlétl přímo dál do země. Nevyskočil.“

Tři sestřely za den?

Na cestě domů odrazili ještě dva útoky nepřátelských stíhaček a nedaleko vybuchla i raketa vypálená ze země. Zanedlouho se začal jejich phantom otřásat a nakonec se museli už nad vodou katapultovat. V moři ale dlouho nepobyli a bez problémů je našel a naložil záchranný vrtulník z americké lodi USS Okinawa. Cunningham po záchraně tvrdil, že ho dolů poslala raketa odpálená ze země, možná to však nebyla pravda. Severovietnamský pilot MiGu-21 Van Phu totiž po návratu z mise, probíhající zhruba ve stejném čase, nahlásil, že ze vzdálenosti 1 300 m odpálil řízenou střelu na F-4 Phantom.

Ten se prý vůbec nepokusil o žádný únikový manévr a po zásahu se zřítil do moře. Je tedy pravděpodobné, že si Cunnigham blížícího se migu nevšiml a zásah svého letounu tak přisoudil raketě vypálené ze země. Americký stíhač rovněž trval na tom, že třetí jím sestřelený Severovietnamec byl obávaný nepřátelský letec, který měl mít na účtě 13 sestřelů: „Byl to plukovník Tomb. Tak dobrý pilot nemohl být nikdo jiný.“

TIP: Najdi a znič aneb Pěšákova válka: Americká pěchota ve Vietnamu

Žádný další argument na podporu svého tvrzení sice neměl, ale Američané dlouho věřili, že ho Cunningham ten den opravdu zabil. Dnes již dostupné vietnamské zdroje sice ukazují, že žádný ,,plukovník Tomb“ neexistoval a Cunningham patrně sestřelil jen jeden mig. Všechna tři vítězství mu byla ale oficiálně přiznána a on se tak stal prvním (a zároveň posledním) stíhacím esem amerického námořnictva během války ve Vietnamu.

V 21. století se v domácnostech častěji a častěji objevují robotičtí uklízeči. Jsou stále chytřejší a efektivnější a dovedou pozoruhodné věci. Novinkou mezi nimi je sofistikovaný uklízecí robot Narwal, který se pyšní tím, že vysává, používá mop, a ještě ke všemu si sám dovede vyměnit špinavou vodu.

Uklízeč Narwal má k dispozici svoji uklízecí stanici, kde je zásobník na 5 litrů vody. Tam si robot mění špinavou vodu za čistou. Díky této stanici dokáže Narwal vyčistit až 200 metrů čtverečních bez nutnosti zásahu lidské obsluhy. Zvládne umýt všechny běžné typy podlah, od plastu až po dřevo.

TIP: Inteligentní pomocník: Robotický vysavač uklízí s pokročilým navigačním systémem

Narwal má také k dispozici LiDAR a speciální navigační software, s jehož pomocí si dokáže vytvořit optimální trasu na vyčištění celého bytu či domu. Tuto trasu si navíc s každým průjezdem aktualizuje a vylepšuje. Celé uklízení s Narwalem je samozřejmě možné ovládat aplikací na chytrém telefonu. Důmyslný robotický uklízeč bude na trhu od září a zákazníci si ho budou moci pořídit za 799 dolarů (něco přes 18 tisíc Kč).