Odborníci doposud přesně nevědí, proč jsou někteří lidé lechtiví anebo proč lechtivost někdy záleží na okolnostech. Neurovědci se ve snaze nalézt odpověď obrátili na osvědčená pokusná zvířata – laboratorní potkany.

V experimentech vyšlo najevo, že když jsou potkani v dobrém rozmaru, tak při lechtání potěšeně piští. Smějí se a vydávají zvuky na frekvenci 50 kilohertz, daleko mimo dosah lidské slyšitelnosti.

Badatelé pozorovali, jak se lechtaní potkani chovají a sledovali také aktivitu jejich mozku. Také zjistili, že když jsou potkani v nepříjemné situaci, například oslnění přílišným světlem, tak je smích přejde, i když se je někdo snaží lechtat.

Nejrychlejším ptákem a zřejmě i nejrychlejším zvířetem světa je sokol stěhovavý, kterému naměřili rekordní rychlost ve střemhlavém pádu 389 km/h. Pokud jde o vodorovný let, tak tam je to mnohem méně. Jedním z nejrychlejších je rorýs obecný, který dosahuje až 112 km/h.

Vědci Univerzity Tennessee ve Knoxville tvrdí, že ve vodorovném letu předčí ptáky savci. Pomocí zařízení pro sledování letadel měřili rychlost netopýrů a zjistili, že drobné tadaridy guánové (Tadarida brasiliensis) dosahují ve vodorovném letu rychlostí kolem 160 km/h.

TIP: Proč netopýři nepodlehnou smrtícím virům? Mají superimunitu!

Jde o běžné netopýry, kteří obývají velkou část severní, střední a jižní Ameriky. Žijí v ohromných koloniích o desítkách milionů jedinců a jsou to vynikající letci, kteří loví drobnější létající hmyz.

Budoucí polní maršál jako by byl pro slavnou vojenskou kariéru doslova předurčen. Jeho otec, generálmajor Karl Moritz von Bock se vyznamenal za prusko-francouzské války v roce 1870 a přízeň z matčiny strany sahala dokonce až k legendárnímu Erichu von Falkenhaynovi, náčelníkovi německého generálního štábu za první světové války. Fedor se narodil v prosinci 1880 v braniborském Kostříně, absolvoval kadetku v Postupimi, kurs na vojenské akademii v Berlíně a během první světové války dokonce obdržel nejvyšší německé vyznamenání Pour le mérite.

Vměšování ze strany Hitlera

Po válce zůstal v armádě. Jeho hvězda pozvolna stoupala vzhůru, když jako generálplukovník velel anšlusu Rakouska na jaře 1938. Po vypuknutí války prošel během polského a západního tažení různými velitelskými funkcemi. V červenci 1940 jej Hitler povýšil na polního maršála. Po přepadení Sovětského svazu stál von Bock na počátku září u zrodu operace Tajfun.

Jeho jednotky se počátkem října vydaly na Moskvu a on sám odhadoval, že do pádu sovětského hlavního města zbývají tři až čtyři týdny. Už od začátku tažení však musel čelit vměšování vrchního velení (OKW) i samotného Hitlera. Nezřídka se stávalo, že OKW von Bockovy rozkazy svévolně měnilo. I přesto německý postup na Moskvu zdánlivě nezadržitelně pokračoval. Fedor von Bock navštívil koncem listopadu jednu z dělostřeleckých pozic a odtud dalekohledem sledoval moskevské předměstí.

Generálplukovník Halder o tom napsal: „…osobně řídí bitvu o Moskvu ze svého předsunutého velitelství. Svou nevyčerpatelnou energií burcuje vojáky a žene je všemi prostředky kupředu.“ Na začátku prosince bylo von Bockovi jasné, že další pokračování útoku by znamenalo katastrofu. V dálnopise na velitelství označil další postup za nesmyslný a bezúčelný, protože „…se blíží okamžik, kdy budou síly vojska zcela vyčerpány“.

Přestože požadoval, aby vrchní velení povolilo stáhnout vyčerpané jednotky a připravit obranu na výhodnějších pozicích, Hitler trval na rozkazu neustoupit ani o píď.

V důsledku německého neúspěchu u Moskvy došlo 18. prosince k odeslání von Bocka na zdravotní dovolenou. Polní maršál se vždy staral o to, aby jeho muži měli potřebné vybavení, a například často osobně urgoval dodávky teplého oblečení pro vojáky trpící zimou. Na druhou stranu od nich očekával naprostou loajalitu a ochotu padnout za vlast. Proslavil se citátem „Naše profese by měla být korunována hrdinskou smrtí v bitvě“. Od německého slovesa „sterben“ (umírat) tak vznikla jeho přezdívka „Der Sterber“. 

Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948, na další takový si budeme muset počkat až do 25. listopadu 2034. Podívejte se na nejzajímavější snímky pořízené během superúplňku.

25. června 1900, přesně týden před svatbou, vyšly v novinách první oficiální zprávy o připravovaném sňatku. Před svatbou musel František Ferdinand prohlásit mimo jiné například i to, že manželství s Žofií Chotkovou není „rovnorodým, nýbrž morganatickým“, tudíž že ani Žofii, ani potomkům nenáležejí práva, pocty, tituly, erby, výhody atd. Ráno v den svatby povýšil císař František Josef hraběnku Žofii Chotkovou vlastnoručním listem na kněžnu z Hohenbergu.

Štěstí na Konopišti

Po svatbě se uchýlili na zámek Konopiště, kde již bez utajování prožívali svoje líbánky. Manžele nerozdělily ani ústrky, kterých se jim hojně dostávalo. Například Žofie nemohla doprovázet svého manžela do divadla, nesměla s ním cestovat v jeho kočáře, navštěvovat plesy atd. Žofie však všechno snášela s nadhledem. I když pravidelně dostávala výhružné dopisy, byla za zády pomlouvána a veřejně zostuzována, ani jedenkrát se nerozčílila a chovala se vždy důstojně a mile.

Uvnitř ale odmítáním tiše trpěla. Oba manželé pykali za své rozhodnutí tím, že se výrazně omezily jejich styky s rodinou. Rodina Františka Ferdinanda nemohla Žofii přijít na jméno, Chotkovi zase nebyli dost urození na to, aby Žofii mohli oficiálně navštěvovat. A tak novomanželé nacházeli štěstí v rodině vlastní. Po dlouhém a těžkém porodu přišla roku 1901 na svět holčička Žofie, rodiči nazývána Pinki, v roce 1902 se narodil syn Maxmilian. Rok na to byla Žofie opět těhotná, ale potratila a roku 1906 přibyl do rodiny syn Ernst. Již roku 1908 se manželé těšili na další dítě – syn se ale narodil mrtvý a lékaři Žofii před dalším těhotenstvím varovali.

Stabilní manželství a dobrá výchova dětí možná přispěly k tomu, že byl Žofii 21. července propůjčen predikát „Jasnost“, který ji posunul v hodnostním pořadí o několik stupňů výše. V roce 1909 pak byla povýšena na vévodkyni a získala predikát „Výsost“. Za tyto kroky byla samozřejmě dvojice ráda, ale nejvíce šťastní byli František Ferdinand a Žofie doma se svými dětmi. Byla to láska téměř pohádková. I ti největší skeptici museli uznat, že toto manželství bylo přešťastné…

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 35 ekonomicky nejvyspělejších států světa, pravidelně sestavuje žebříček kvality života, v němž srovnává jedenáct klíčových ukazatelů. Jedná se například o průměrné roční příjmy, míru zaměstnanosti, fungování veřejné správy, osobní bezpečnost či rovnováhu mezi prací a soukromým životem. Data vycházejí z národních statistických údajů, dat OSN i údajů, které o sobě prozradí respondenti z jednotlivých zemí.

TIP: Světový žebříček velkorysosti: Češi patří mezi nejméně štědrý národ na světě

Nejlepším místem k životu je podle tohoto žebříčku Norsko, následované Austrálií, Dánskem, Švýcarskem a Kanadou. České republice patří v letošním žebříčku 21. místo (v loňském roce to bylo 22. místo).

Česká republika uspěla zejména v oblasti osobní bezpečnosti, vzdělání, zaměstnanosti a subjektivního vnímání spokojenosti s pracovním i soukromým životem. V těchto oblastech je Česko nad průměrem OECD. Podle aktuálního žebříčku naopak zaostáváme v oblasti příjmů (18 953 dolarů ročně, průměr OECD je 29 016 dolarů). Ze statistických dat také vyplývá, že se dožíváme nižšího věku (78 let) než je průměr v nejvyspělejších státech světa (80 let). Hůře jsme na tom také v oblasti péče o veřejné zdraví a životní prostředí. 

V subjektivním hodnocení spokojenosti s kvalitou života jsou Češi spíše optimisté – na stupnici 0 až 10, hodnotíme svůj život známkou 6,6; průměr OECD je přitom o desetinu nižší.

Celková kvalita života podle obyvatel OECD

(Země OECD + Rusko, Brazílie a Jižní Afrika)

Index zahrnuje jedenáct ukazatelů, z nichž první tři postihují materiální podmínky a dalších osm široce pojatou kvalitu života: bydlení, příjem, zaměstnání, mezilidské vztahy, vzdělání, životní prostředí, fungování veřejné správy, zdraví, subjektivní spokojenost se životem, osobní bezpečnost a rovnováha mezi prací a soukromým životem.

Pokud někdo procestuje 50 zemí světa lze jej právem označit za velkého cestovatele. Pokud se mu podaří navštívit 100 zemí světa jde o mimořádný počin. Sedmadvacetiletá Cassandra De Pecol z Connecticutu ale zašla ještě dál – za 16 měsíců procestovala 179 zemí světa. Podle kritérií OSN přitom na celé zeměkouli existuje 196 svrchovaných států, k zdolání celého světa tak Cassandře zbývá navštívit 16 zemí - Pákistán, Sýrii, Jemen, Burundi, Kamerun, Čad, Demokratickou republiku Kongo, Eritreu, Liberii a Libyi, Nigérii, Kongo, Sierra Leone, Súdán a Jižní Súdán, Izrael a Palestinu. Pokud to Cassandra zvládne během 40 dnů, zdolá dosavadní cestovatelský záznam zapsaný v Guinessově knize rekordů.

Pád velkého meteoritu na Zemi je sice velice nepravděpodobný, ale nikoliv nemožný. Podle odborníků je to jenom otázkou času, kdy k takové události opět dojde. Proto není od věci, být na něco takového připravení.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA a Federální agentura pro zvládání krizí FEMA společně již po několikáté cvičili reakci na dopad velkého meteoritu.

Podle jejich fiktivního scénáře Zemi hrozí, že ji 20. září 2020 zasáhne asteroid o průměru 100 až 250 metrů. Scénář se přitom vyvíjí v čase. Nejprve je šance na srážku dvouprocentní, v květnu 2017 se ale po upřesnění dráhy asteroidu srážka stane prakticky jistou. V roce 2019 vědci zjistí, že meteorit dopadne poblíž jižní Kalifornie.

TIP: NASA chystá obranu proti nebezpečným planetkám a meteoroidům

Na vyslání vesmírné záchranné mise v tomto scénáři nezbylo dost času, takže odborníci jako nejlepší řešení zvolili evakuaci lidí z ohrožených oblastí, jako například z Los Angeles. V simulaci se mimo jiné ukázalo, že jde o velmi problematickou situaci, hlavně kvůli velké nejistotě a relativně dlouhé době, po kterou mohou lidé propadat panice a volit zkratkovitá řešení.

Umělé inteligence už zvládly klasické hry, jako je Super Mario Bros, nebo hry z Atari 2600. Takové jednoduché hry už nejsou pro dnešní inteligence výzvou.

Tým studentů Izraelského technologického institutu vytvořil platformu Retro Learning Environment (RLE), která umožňuje umělým inteligencím hrát hry z konzole Nintendo Super NES, která frčela v devadesátých letech.

TIP: Umělá inteligence se ujímá vlády. Ve videohrách z osmdesátek

Umělé inteligence tedy hrají hry jako je Wolfenstein a Mortal Kombat. Právě ve hře Mortal Kombat se umělá inteligence přes počáteční obtíže naučila hrát metodou pokus-omyl jako nejlepší lidští hráči.

Dnešní řecké ostrovy Santorini, které se nalézají asi 110 km severně od Kréty, jsou pozůstatkem velkého sopečného ostrova Théra. Ten zničila obrovská sopečná erupce na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem.

Tehdejší sopečný výbuch byl jedním z nejsilnějších, o nichž máme zprávy. Takzvaná Minojská erupce zřejmě až stokrát silou převýšila slavnou erupci sopky Krakatoa v roce 1883. Ovlivnila celé Středomoří a vážně zasáhla tehdejší Minojskou civilizaci na Krétě ničivými vlnami cunami.

Podle nového výzkumu vlny tsunami při této erupci nevyvolalo zřícení kaldery, jak se odborníci až doposud domnívali. Viníkem byly zřejmě pyroklastické proudy, tvořené žhavou směsí sopečných plynů, úlomků hornin a sopečného popela.

TIP: Včasné varování: Hrozí v blízké době velká erupce japonské sopky Sakuradžima?

Takové proudy se během erupce pohybují značnou rychlostí až 700 km/h. Když se při výbuchu ostrova Théra pyroklastické proudy vřítily do moře, výsledkem byly ohromné vlny cunami.