Slavné pivní kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) provází lidstvo už od doby kamenné. Kde bychom byli bez jejich schopnosti kvasit? Jenom díky těmto kvasinkám máme pečivo nebo třeba alkoholické nápoje.

Vybíravé kvasinky

V kvašení cukru glukózy z rostlin jsou pivní kvasinky přeborníci. Ale jinak jsou dost vybíravé. Nemají například vůbec zájem o xylózu, což je jiný typ cukru, který shodou okolností tvoří téměř polovinu všech cukrů v rostlinné hmotě. Kdyby kvasinky dokázaly kvasit xylózu, bylo by možné vyrábět biopaliva z téměř jakékoliv části rostlin.

Vědci se proto rozhodli, že budou na kvasinky zlí a ke kvašení xylózy je donutí. Umístili kvasinky do prostředí plného xylózy a kvasinky tam dostaly na vybranou. Buď se pustí do xylózy, nebo zahynou.

TIP: Netradiční řešení: Pomohou nám s výrobou biopaliva kvasinky ze střev brouků?

Drsný přístup překvapivě fungoval. Po 10 měsících experimentální evoluce se mezi kvasinkami objevil nový typ mutace, díky němuž pivní kvasinky mohou kvasit xylózu. Tyto superkvasinky, pojmenované GLBRCY128, mají teď nejspíš před sebou zářnou budoucnost ve výrobě biopaliv.

Policie v anglickém Hampshire pátrá po exhibicionistovi, který jako by z oka vypadl jedné z kultovních postav seriálu BBC Malá Velká Británie – Andymu Pipkinovi. Pětapadesátiletá žena, která se stala terčem zvrhlíka, jej popsala jako zhruba čtyřicetiletého, plešatícího, obtloustlého a zanedbaného muže. Portrét, sestavený na základě její výpovědi, zachycuje muže, který se skutečně nápadně podobná zlomyslnému vozíčkáři z kultovního sitcomu.

Jako dvouměsíční, hladové a vyčerpané mládě ji našli pracovníci čínského parku Čching-ling (Qingling). Podle chovatelů ji opustila matka, což není ve světě pand příliš obvyklé. Dost možná za to mohlo zbarvení malé Qizai, které je výsledkem genetické mutace. Od roku 1985 zoologové zaznamenali pouze 5 pand s tímto zbarvením. Celkově přitom mimo zoologické zahrady žije 2 060 kusů pand.

Dnes je hnědá Qizai hotovou celebritou a má se čile k světu. Stokilový medvídek za den spořádá okolo 20 kilogramů bambusu. Chovatelé pro ni nyní hledají partnera. Dost možná tak Qizai již brzy nebude jedinou hnědou pandou velkou.

Kdysi zde burácely silné motory a po betonových nádvořích se proháněla ocelová monstra na pásech. Dnes je zde ticho jako na hřbitově. Není divu, továrna v ukrajinském Charkově svého druhu hřbitovem je. V 70. letech zde za jediný měsíc opravili až 55 motorů a 60 tanků. Továrna fungovala jako opravna pro nedaleký Závod dopravního strojírenství V. A. Malyševa.

Dnes je tento dříve strategický komplex, v němž se stále nachází zhruba 400 tanků T-64, T-72 a T-80, postupně rozežírán rzí a zarůstá plevelem. Celkový úpadek se projevuje i v zabezpečení. Přestože je továrna oficiálně střeženým objektem, stačilo, aby se osmnáctiletý Pavel Itkin protáhl dírou v plotě a mohl nerušeně strávit prohlídkou továrny několik hodin. Továrnu přitom od ostře sledované rusko-ukrajinské hranice dělí jen zhruba 30 kilometrů.

Na severu Barmy se podařilo vykopat jeden z největších nefritů světa. Obří, téměř 175 tun vážící drahokam je skoro šest metrů dlouhý a přes čtyři metry vysoký. Jeho cena se odhaduje v přepočtu na 4 miliardy korun. Kámen zatím nemá svou typickou špenátově zelenou barvu, tu získá až po očištění. Minerál má tvrdost kolem 6-6,5 stupně Mohsovy stupnice podobně jako křemen, je však houževnatější díky mikrokrystalické struktuře. Nefrity se používají především k výrobě šperků, bývají jim ale připisovány i léčebné účinky. Například staří Číňané si z nefritů vyráběli číše, ze kterých pili, protože věřili v jeho očistnou sílu.

Mrtvolu Albrechta z Valdštejna nechali vrahové zatím odnést do chebského hradu. Tam byla položena vedle ostatků Trčky, Kinského, Ilowa a Niemanna. Walter Butler pak hned napsal novému vrchnímu veliteli císařské armády Matyáši Gallasovi zprávu o zabití zrádců se žádostí o instrukce. Především se dotazoval, zda může ze zadržené hotovosti dát finanční odměnu dragounům, kteří se podíleli na masakru.

Učitel Ján Nálepka (1912–1943) byl po vzniku samostatného slovenského státu mobilizován do armády a jako velitel roty se zapojil do bojů proti maďarské armádě na východním Slovensku i do tažení proti Polsku.

Seriál Nerealizovaný titul Hrdina SNP

Zasloužilí bojovníci (vyšlo 13. září)

Poslanec mezi povstalci Jan Šverma (vyšlo 20. září)

Kontroverzní bojovník Daniel Gonda (vyšlo 27. září)

Ľudovít Kukorelli v čele skupiny Čapajev (vyšlo 4. října)

Československý tankista Štefan Tuček (vyšlo 11. října)

Hrdina Sovětského svazu Ján Nálepka (vyšlo 18. října)

Výsadkář a styčný důstojník Michal Pavlovič (vyšlo 25. října)

V roce 1942 jako stotník pěchoty zastával velitelské funkce u Zajišťovací divize na území Běloruska. Přestože divize byla nasazena do protipartyzánské činnosti, on sám se aktivně snažil partyzánům pomáhat. Nakonec k nim spolu s několika dalšími příslušníky slovenské armády v polovině května 1943 i dezertoval, za což mu byl polním soudem vyměřen trest smrti.

Přestože dostal nabídku připojit se ke vznikající čs. vojenské jednotce v Sovětském svazu, rozhodl se setrvat u partyzánů. Stal se velitelem 1. čs. partyzánského oddílu v SSSR, se kterým okamžitě zahájil bojovou činnost. Vrcholem činnosti oddílu byla jeho účast na kyjevské operaci Rudé armády v listopadu 1943. Během bojů o městečko Ovruč padl dne 16. listopadu 1943 i Ján Nálepka. Za svou partyzánskou činnost získal nejvyšší sovětské vyznamenání a titul Hrdina SSSR.

Příště: Michal Pavlovič  - výsadkář a styčný důstojník

Atmosféra Marsu je přibližně 100× tenčí, než ta pozemská. Jak ale ukazují nové snímky pořízené planetární sondou MAVEN i slabá atmosféra rudé planety umí vyprodukovat kouzelnou podívanou. MAVEN použila pro mapování marsovské atmosféry svůj ultrafialový spektrograf IUVS. Pořízené snímky ukazují doposud neviditelné detaily marsovských atmosférických září, změny v množství ozónu během různých ročních období nebo stahující se mračna nad obřími marsovskými sopkami.

18. října 2013 americká sonda LADEE poprvé úspěšně komunikovala se Zemí z lunární orbity pomocí laserových paprsků. Podobné pokusy se uskutečňují také na ISS.

Vědci Northeastern University v americkém Bostonu vyvinuli robomušle, které velikostí, tvarem i barvou věrně napodobují slávky. Na rozdíl od slávek ale neobsahují chutné maso, nýbrž senzory, které sledují teplotu na stanovištích se živými mušlemi po celém světě.

Robotické mušle úspěšně infiltrovaly příbřežní oblasti oceán a sledují ho už po dlouhou dobu. Badatelé mají díky nim k dispozici rozsáhlou databázi údajů, díky nimž mohou pozorovat dlouhodobý vývoj teploty v oceánu.

TIP: Robotické labutě pro kontrolu kvality vody v přírodních nádržích

Proč mušle? Pro vědce jsou právě slávky citlivým barometrem pro globální oteplování. Závisejí totiž na vnějších zdrojích tepla. Díky špionáži robomušlí teď vědci mohou předpovídat změny v růstu, množení a přežívání slávek v jejich prostředí.