Studie, na níž spolupracovali vědci z univerzity v Cambridgi a Yaleovy univerzity ukazuje, že lidé s nadváhou mají menší objem bílé mozkové hmoty. Ta se nachází pod šedou hmotou, tedy pod mozkovou kůrou. Tvoří ji vlákna, která vstupují a vystupují z kůry, a dráhy, které propojují jednotlivé části mozku. 

Výsledky skenů pomocí magnetické rezonance také ukázaly, že mozek lidí s nadváhou je mnohem „opotřebovanější“. V porovnání s mozky lidí s běžnou tělesnou hmotností je rozdíl v opotřebovanosti zhruba 10 let.

Dobrou zprávou pro všechny tlouštíky je, že nižší objem bílé mozkové hmoty zřejmě automaticky neznamená horší kognitivní výkonnost. Testy IQ neprokázaly, že by vyšší BMI souviselo s hodnotou IQ. Výzkum probíhal na vzorku 473 lidí ve věku od 20 do 87 let.

Pro úbytek bílé mozkové hmoty u lidí s nadváhou vědci zatím vysvětlení nemají. Jednou z teorií je, že nadváha a sklony k přejídání souvisí s genetickou výbavou způsobující úbytek bílé hmoty. Pokud by se tato teorie prokázala jako pravdivá, dost možná jsme na stopě „genu obezity“.

Herec Charlie Sheen letos v únoru prodal na eBay svůj Maybach Landaulet z roku 2009 v přepočtu za necelých šest milionů korun. Nový majitel vozu John Adrian auto ještě trochu upravil a teď se může chlubit nejrychlejším pancéřovaným autem na světě. Pancéřovaný dvanáctiválec, ve kterém by mohl jezdit i papež, má nyní hodnotu okolo 10 milionů korun.

Pilotovaný raketoplán Dream Chaser vyvíjí už řadu let americká společnost Sierra Nevada Corporation (SNC). Na rozdíl od raketoplánů programu Space Shuttle by Dream Chaser měl létat do vesmíru na vrcholu klasických nosných raket různého typu.

Do vesmíru už sice létáme dlouho, ale vývoj kosmických technologií vázne. Dostat se vlastními silami do vesmíru bohužel stále není jednoduché. Některé státy a soukromé společnosti to sice dokázaly, většina zemí ale na lety do vesmíru nemá a dlouho mít nebude.

Úřad OSN pro vesmírné záležitosti (anglicky United Nations Office for Outer Space Affairs, UNOOSA) se proto domluvil se společnost Sierra Nevada na využití jednoho letu raketoplánu Dream Chaser.

Každý stát dostane šanci

Všech 193 členských zemí OSN dostane možnost navrhnout a vyvinout experiment, který by Dream Chaser mohl vzít do vesmíru. Vybrané experimenty pak doopravdy vyrazí do vesmíru na palubě raketoplánu. Ten by s nimi měl strávit 14 dní na nízké oběžné dráze kolem Země. Financování mise by měly podle svých finančních možností zajistit zúčastněné státy.

TIP: Zmrtvýchvstání prokletého raketoplánu: Dream Chaser se chystá opět do vzduchu

Pokud vše půjde podle plánu, náklad pro tuto misi by měl být vybrán začátkem roku 2018. Dream Chaser s ním pak vyrazí na oběžnou dráhu v roce 2021.

Je to teprve asi 3 tisíce let, co se první lidé dostali na Fidži a další izolované ostrovy v Pacifiku. Museli přitom přeplout tisíce kilometrů přes neznámý oceán, za což si zaslouží náš obdiv.

První lidé Pacifiku po sobě zanechali něco keramiky, pár dalších věcí, ale jejich původ zůstává nejasný. Vědci se v současné době rozhodují mezi dvěma scénáři. Buď to prý byli farmáři, kteří se vypravili na oceán přímo z pevninské východní Asie, anebo šlo o lidi, kteří se cestou na odlehlé ostrovy smísili s obyvateli Melanésie, jako jsou například lidé z Papui-Nové Guineje.

TIP: Záhada trvá: Co se vlastně stalo na Velikonočním ostrově?

Podle nové genetické studie, která jako první zahrnula celé genomy prehistorických Polynésanů, platí ta první možnost. Prvními úspěšnými mořeplavci v Pacifiku byli podle tohoto výzkumu lidé z východní Asie. Lidé z Melanésie se tam ale dostali brzy potom a smísili se s prvními osadníky.

Převratné zařízení Water Seer (česky Prorok vody) dokáže pomocí jednoduchého procesu kondenzace každý den získat z pouhého vlhkého vzduchu až 40 litrů pitné vody. Nepotřebuje k tomu žádný dodatečný zdroj energie, pohání ho jednoduchá větrná turbína.

Ještě lepší je, že Water Seer zřejmě může fungovat téměř věčně nebo alespoň po hodně dlouhou dobu. Několik takových zařízení by mohlo poskytovat vodu celé vesnici po generace.

Spodní část zařízení je umístěna zhruba 2 metry pod zemí. Okolní horniny ji ochlazují a ze shora vháněného vzduchu tam postupně kondenzuje voda.

TIP: Nepříliš růžová budoucnost: V roce 2050 budou mít miliardy lidí nouzi o vodu

Cena zařízení není nijak velká a Water Seer by se tak mohl stát zajímavým řešením pro mnoho lidí z rozvojových zemí, kteří v dnešní době nemají pravidelný přístup k bezpečně pitné vodě.

Prvosenky patří mezi první posly jara. To ostatně naznačuje i jejich latinský název Primula. Dohromady bylo popsáno na 300 druhů primulek, z nichž většina roste v Asii a asi 40 se vyskytuje v Alpách. Řada z nich se pěstuje i na našich zahrádkách. Většina primulek, především ty horské, jsou chráněny.

Záruka pro potomstvo

Nejběžnějším primulkám naší přírody se říká petrklíče, jsou to prvosenka jarní a vyšší. I v českém názvu tohoto drobného kvítku se odráží fakt jeho brzkého jarního růstu. Říká se totiž, že svatý Petr jím na jaře otevírá přírodu. Prvosenku vyšší (Primula elatior) (viz obrázek?) nacházíme spíše ve vyšších polohách, kdežto prvosenka jarní (Primula veris) má domov naopak v nižších polohách, třeba v Českém krasu.

TIP: Všechny naše kosatce aneb Divocí bratranci zahradních okras

Petrklíče se vyznačují jednou botanickou zajímavostí, takzvanou různočnělečností, kterou se brání samosprášení. Při samosprášení totiž může dojít k projevení nežádoucích změn v genomu (recesivních mutací). Naopak při cizosprášení je šance, že vznikne rostlina, která bude silnější, vyšší či se dožije delšího věku. Proto na petrklíčích nacházíme jednak květy s tyčinkami v květu dole a bliznou nahoře a naopak květy s tyčinkami nahoře a bliznou dole. K opylení tak dochází jen přenesením pylu z horních tyčinek na dlouhočnělečnou bliznu, nebo z dole přirostlých tyčinek na krátkočnělečnou bliznu. Ostatně již Charles Darwin považoval různočnělečnost za velmi zajímavý fenomén.

Od žluté po fialovou

Nejhezčí prvosenky najdeme na horách. Například prvosenku lysou, která má řadu českých synonym, ale naštěstí jen jeden latinský název Primula auricula (viz obrázek). Na jaře bývají jejími květy posety vápencové skály na Slovensku a v Alpách. Patří mezi takzvané dealpiny, což jsou rostliny, které často sestupují z hor i do nižších poloh.

Prvosenky nejsou ale jen žluté, a řada z nich je růžových až fialových. U nás (třeba v Krkonoších), na Slovensku a v Alpách, má tuto barevnou variaci prvosenka nejmenší (Primula minima), jež je opravdu drobná a téměř přisedlá (viz obrázek). Růžově kvete i prvosenka pomoučněná (P. farinosa) (viz obrázek?), která je bíle pokryta vysráženými solemi. Najdete ji na vlhčích místech na Slovensku, v Alpách a bývala i u nás. Existuje ještě několik růžových primulek, například prvosenka celolistá (P. integrifolia) (viz obrázek), rostoucí v Alpách. Mezi fialově kvetoucí patří třeba prvosenka obroubená (P. marginata)(viz obrázek).

Kouzelná rostlina

Primulky jsou mírně jedovaté, obsahují totiž směs saponinů (primulin aj.), jedovatý cyklamin, glykosidy (primulaverin, primeverin aj.), třísloviny, silice apod. V lidovém léčitelství se používá odvar z květů a oddenků při nemocech plicních, ledvinových a při kataru průdušek. Rostlina je také diuretická, způsobuje pocení, je sedativní a obsahuje i některé vitamíny. Nasazuje se rovněž při nedostatku vitamínu A a C. Výtažek z kořene je součástí přípravy českého Solutanu, léku proti bronchiálnímu astmatu a bronchitidě. Prvosenka jarní byla dříve považována za kouzelnou rostlinu odhánějící zlé duchy a pomáhající otevírat v zemi ukryté poklady.

Firma Gloster měla koncem války náskok před konkurenty díky konstrukci prvního britského proudového stíhacího letounu Meteor, takže rychle předložila návrh projektu dvoumístné noční stíhačky dle vypsané specifikace ministerstva letectví. Vzhledově se podobala meteoru a v dubnu 1949 dostala továrna objednávku na prototypy. První vzlétl v listopadu 1951, ale havaroval. Pilot se naštěstí dostal ven a zachránil i letové záznamy. I druhý prototyp měl nehodu, ale další už létaly bez potíží. 

Nový stroj nazývaný Javelin se v roce 1953 dočkal sériové výroby. Celkem vzniklo necelých 450 letounů v deseti stíhacích verzích, označených FAW.1 až FAW.9. První stroje, které prokázaly při rozsáhlých cvičeních své schopnosti najít pomocí radaru letoun nad mořem a zaútočit na něj, dostalo letectvo v roce 1956. O tři roky později nahradily u operačních perutí všechny meteory a sloužily až do roku 1968.

Přestože oceány tvoří zhruba 71 % zemského povrchu je naše planeta v porovnání s dalšími světy Sluneční soustavy doslova pouští. Co do velikosti oceánů (v poměru k velikosti Země) nás hravě strčí do kapsy například Jupiterův měsíc Europa. Množství vody v tomto oceánu je podle odhadů větší než součet veškeré vody na Zemi. To ale není nic proti Titanu, který by měl mít podle Portorické univerzity dokonce více vody než Země a Europa dohromady. Ta se nachází v kůře ve formě ledu, který je za nízkých teplot tvrdý jako nerosty na Zemi. Úplně největší zásobárnou vody je podle vědců další Jupiterův souputník Ganymed, jehož oceán by mohl být téměř 10× hlubší, než oceán na Zemi.

Největší oceány ve Sluneční soustavě:

1. Ganymed
2. Titan
3. Callisto
4. Triton
5. Pluto
6. Europa
7. Země
8. Dione
9. Enceladus

Zhruba po 14. narozeninách si dnes osmnáctiletý indický teenager všiml, že je něco v nepořádku. Na zádech se mu objevil výrůstek, který postupně začal nabývat tvaru ocasu. Vedle fyzických problémů se s nevšední vadou pojilo i velké psychické utrpení – chlapec svůj hendikep v obavě z reakcí okolí musel skrývat. Nyní se rozhodl pro osvobozující chirurgický zákrok. Když lékaři chlapci jeho ocas odstranili, měřil úctyhodných 20 centimetrů. Přestože nešlo o složitý zákrok, musel jej kvůli riziku poškození míchy provádět neurochirurg. Podle lékařů jde o vzácnou vadu, která vzniká již v děloze v důsledku spinální deformity.