Petřínská rozhledna: Železná věž vyšší než Eiffelovka
Zatímco mnozí Pařížané ocelového obra nesnášeli, Češi měli jasno – je to kráska, architektonický skvost. Takovou věž musela mít i Praha
Jednoho jarního dne roku 1889 vyjel z Prahy speciálně vypravený vlak, ve kterém se uvelebilo 363 členů a příznivců nedávno založeného Klubu českých turistů. Cíl: Světová výstava v Paříži. Jedna z největších senzací konce 19. století. U toho čeští turisté nemohli chybět. Hitem výstavy byla v té době nejvyšší stavba světa, 300 metrů vysoká Eiffelova věž.
Průběh stavby
Cestou zpátky do Prahy uzrál v hlavách zakladatelů klubu – spisovatele Viléma Kurze a architekta Vratislava Pasovského – jasný plán. Takovou věž si postavíme v Praze taky! Jen pětkrát menší. Kde? Co třeba na 318 metrů vysokém vrchu Petřín? Odtud bude krásná vyhlídka do všech stran. Nedlouho po návratu založili Družstvo pro výstavu Petřínské rozhledny, jenž začalo projekt plánovat a shánět peníze. Bylo rozhodnuto, že kromě rozhledny vznikne také lanovka, která bude na Petřín vozit návštěvníky. V lednu 1890 představili své plány veřejnosti. „Rozhledna i lanová dráha budou hotové už příští srpen,“ prohlásil směle Kurz. Veřejnost jej nebrala vážně. To jen tak fantazíruje! Fantazie se však proměnila ve skutečnost. Petřínská rozhledna byla slavnostně otevřená 20. srpna 1891.
Vlak na křivých kolejích
Zároveň se stavbou rozhledny začaly i stavební práce na lanové dráze. První cestující svezla už 25. července. Trať tehdy měřila 396,5 metrů (dnes je to 510 metrů) a jezdily na ní dva vozy poháněné vodou. Vždy vyrážely na trať proti sobě – jeden z horní, druhý z dolní stanice. Do nádrže horního vozu se načerpalo tolik vody, aby byl těžší než vůz dole. Když začal sestupovat, vytáhl svou vahou spodní vůz nahoru. V dolní stanici se voda vypustila do kanálu. Bohužel systém nefungoval ve velkých mrazech, kdy voda zamrzala, a při vysokých vedrech, kdy zase vysychala. To pak turisté museli nahoru po svých. Vodu později nahradila elektrika.
Další články v sekci
Indie ratifikovala klimatickou dohodu z Paříže: Smlouva se tím přiblížila platnosti
Loňská klimatická dohoda z Paříže možná vstoupí v platnost v nejbližších dnech
Indie v těchto dnech ratifikovala loňskou klimatickou dohodu z Paříže. Stala se tak 62. státem, který přistoupil k tomuto kroku.
Klimatická dohoda z Paříže vstoupí v platnost, pokud ji ratifikuje minimálně 55 zemí, reprezentujících minimálně 55 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Ze zemí, které již dříve dohodu ratifikovaly, jsou nejvýznamnější USA a Čína, kteří představují dvojici zemí s nejvyššími emisemi skleníkových plynů. Jejich emise dohromady činí asi 38 procent globálních emisí.
Scházejí už jenom 3 procenta
Indie ratifikovala tuto dohodu u příležitosti oslavy výročí narození Mahátmy Gándhího. Tímto okamžikem reprezentují země, co dohodu ratifikovaly, asi 52 procent všech emisí skleníkových plynů. K tomu, aby klimatická dohoda z Paříže začala platit, už tedy scházejí pouhá 3 procenta emisí. Podle některých zpráv k tomu dojde už do konce tohoto týdne.
TIP: Vody afrického jezera Tanganika se oteplují a mizí z něho život
Účelem této dohody je udržet vzestup globální teploty pod hranicí 2°C vzhledem k období před rozvojem průmyslu, lépe se přizpůsobovat oteplování a podporovat financování společnosti odolnější vůči oteplování.
Další články v sekci
Závada nebo snad sabotáž? Kolem exploze rakety SpaceX se množí spekulace
Příčina exploze nosné rakety SpaceX je podle dostupných zpráv stále neznámá
Když 1. září letošního roku v Cape Canaveral Launch Complex 40 při standardním testu motorů explodovala nosná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, tak to bylo pro všechny šokující. Od té doby uplynul už měsíc, ale důvod exploze stále obestírá tajemství.
Odborníci se nemají čeho chytit, a tak není divu, že se množí nejrůznější spekulace. Deník Washington Post teď zveřejnil informaci, podle které se zástupci společnosti SpaceX v rámci objasňování exploze dožadovali vstupu na střechu budovy zařízení SMARF konkurenční společnosti United Launch Aliance (ULA), která je vzdálená asi 2 kilometry od startovací rampy, kde došlo k explozi.
Společnost ULA, kterou společně vlastní Lockheed-Martin a Boeing, sice zaměstnance SpaceX do své budovy nevpustila, dostali se tam ale vyšetřovatelé Air Force. Prý ale nenalezli nic, co by souviselo s explozí.
TIP: Havárie na Mysu Canaveral: Explodovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX
V prohlášení společnosti SpaceX se mluví o tom, že se snaží vyšetřit všechny možné příčiny havárie, a že jednotlivé možnosti nehodlají do konce vyšetřování detailněji komentovat. Předběžné analýzy dostupných dat a trosek podle SpaceX ukazují, že došlo k porušení kryogenního systému pro dodávání helia do palivových nádrží druhého stupně nosné rakety, což se děje kvůli jejich stabilizaci. Příčina této poruchy je ovšem stále neznámá.
Další články v sekci
Sonda MAVEN slaví svůj první marsovský rok na oběžné dráze
Jeden marsovský rok odpovídá 1,88 roku pozemského a právě tak dlouho již na oběžné dráze rudé planety působí americká sonda MAVEN
Sonda, která konstrukčně z části vychází ze sond Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey je dílem společnosti Lockheed Martin Space Systems. Do vesmíru sonda odstartovala 17. listopadu 2013 z floridského Mysu Canareval.
Na oběžnou dráhu rudé planety sonda vstoupila o deset měsíců později – 22. září 2014. Za tuto dobu má na svém kontě množství zajímavých objevů - především v otázkách marsovské ionosféry a působení slunečního větru na povrch Marsu.
Na odpočinek se MAVEN ale rozhodně nechystá – NASA nedávno oznámila, že její mise bude prodloužena o další dva roky. Sonda tak pravděpodobně dostane příležitost oslavit i své druhé marsovské narozeniny.
Důležité objevy sondy MAVEN:
Další články v sekci
Jak získat opravdu cool záběry? Házedlem se zabudovanou GoPro kamerou!
Okřídlené házedlo z plastu pořídí unikátní záběry. Stačí jenom zapnout kameru a pak hodit
Létá to, pořizuje to úžasné záběry, je to horká novinka, pro kterou teď hledá finance kampaň na crowdfundingovém serveru. A přece to není dron.
Plastové házedlo AER z polypropylenové pěny připomíná hračku ze systému Nerf. Na rozdíl od střel pro dětské zbraně má ale zabudovanou GoPro kameru. Okřídlené házedlo není vybaveno padákem, ale zabudovanou elektroniku při dopadu chrání masivní konstrukce z plastu.
Obsluha házedla AER je velice jednoduchá. Stačí se ujistit, že je kamera házedla zapnutá, a pak už jenom hodit. Ukázková videa pořízená z netradičních perspektiv vypadají skvěle.
TIP: Okřídlená selfie tyč: Dron Roam-e je specialistou na snímky tváře
Financování kampaně AER - Throw your GoPro na Kickstarteru zatím probíhá úspěšně. Pokud vše půjde podle plánu, tak by první zákazníci měli dostat svá házedla s kamerou, v ceně asi 55 dolarů (přes 1 300 Kč), už letos v prosinci.
Další články v sekci
Nesobecké oběti hmyzích hrdinů: Mšice zahyne, aby ostatní mohli žít
Malý hmyz s velkým srdcem. I tak by se daly nazvat mšice, které riskují vlastní život, aby zachránily hnízdo – obecné blaho je pro ně navzdory Darwinovým teoriím důležitější.
Tento nesobecký přístup vypozorovali vědci hned u několika druhů mšic. Osvojili si jej tzv. „vojáci“, kteří v případě ohrožení hnízda přestanou věnovat pozornost vlastnímu rozmnožování a začnou bránit celé společenství před útočícími vetřelci. Pokud je hnízdo narušené, neváhají obětovat většinu své tělesné tekutiny, která v podobě lepkavé hmoty tvoří až dvě třetiny jejich hmotnosti, a použít ji jako účinnou záplatu.
Takové stmelování hnízda je riskantní, protože při něm mnohé mšice přijdou o život. Bez těchto obětí by se však hnízdo mohlo rozpadnout nebo by bylo vypleněno predátorem.
Altruistické mšice
Vědce z londýnské univerzity Royal Holloway zajímalo, zda altruistické chování mšic může být vytlačeno „sobeckým“ přístupem invazivních druhů, které se zabydlují v postavených hnízdech, nepřispívají k jejich údržbě a rychle se rozmnožují. Průměrně tvoří tito vetřelci 25 % obyvatel hnízda. Vědcům se podařilo zjistit, že jejich přítomnost sice sníží výskyt přátelského chování, ale že ani vysoké procento přistěhovalců nezpůsobí celkový kolaps zavedených společenství.
TIP: Vetřelec v mravenčím hnízdě: Nesnadné soužití mravenců s cvrčíky
Podle vedoucího studie Johna Brydena je to skutečně překvapivé zjištění: „V tak tvrdém konkurenčním boji o útočiště vypadá pomoc druhým jako nerozumné jednání.“
Vědecký tým vytvořil v rámci svého výzkumu speciální matematický model komplexně zachycující životní cyklus mšic. Model je podle Brydena možno použít i při studiu sociálního chování jiných zvířat, které snad časem povede i k lepšímu pochopení lidského společenství.
Další články v sekci
Během cestování po Amazonii pořídil výzkumný pracovník Mark Cowan opravdu parádní snímek. Fotografie usmívajícího se kajmana s věncem motýlů se okamžitě stala hitem sociálních sítí. Podle odborníků nejde o nikterak neobvyklý jev. Motýli, ale i například včely, často usedají na těla plazů a sají jejich slzy. Jde o způsob doplňování minerálních látek.
Další články v sekci
4. října 1959, dva roky po legendárním Sputniku, vypustili Sověti Lunu 3 – první automat, který pak odeslal na Zemi snímky odvrácené strany Měsíce.
TIP: Luna a Lunochod: Sovětské sondy a roboti na Měsíci
Vědce překvapila téměř úplná absence tmavých moří, jež známe z přivrácené hemisféry. Deficit má zřejmě na svědomí vliv zemské gravitace v době, kdy z nitra Měsíce vytékala žhavá čedičová láva.
Další články v sekci
Trochu jak ve filmu Mission Impossible: Ghost Protocol si mohli připadat minulý týden obyvatelé amerického Phoenixu. Na jejich město se z pouště přihnala obří písečná stěna, která doslova přikryla celé město. Prachové bouře jsou na americkém jihozápadě poměrně běžné, bouře takového rozsahu je ale i zde výjimečnou podívanou.
Američané používají pro tento jev původem arabský výraz „haboob“ (volně přeloženo jako „fičák“ či „duják“). Prachová stěna může dosahovat šířky až 100 kilometrů a může být až několik kilometrů vysoká. Pro haboob jsou také typické větry o rychlosti 35 až 100 kilometrů v hodině. Pokud bezprostředně po písečné bouři přichází déšť, mění se prachová bouře v bahenní.
Podobná písečná bouře postila Phoenix i letos v srpnu:
Dust Storm 1 - Phoenix, Arizona - August 2016 from Bryan Snider Photography on Vimeo.
Další články v sekci
Jak jen zkrotit bujné vnady? Krátká historie ženských korzetů
Když se řekne brassiere, netočí se hovor kolem francouzské kuchyně. Jde o něco delikátnějšího...
O kontrolu nad poprsím se ženy snažily i ve starověku. Třeba na Krétě nosily pruhy látek stažené pod prsy a doplňovaly je dlouhými rukávy s živůtkem až ke krku. V temném období středověku se dbalo spíše na úzkou, rovnou siluetu. Jednoduché látkové korzety, které prsa stahovaly, se začaly používat asi v 13. století. Podle nejnovějších nálezů se v té době nosily i dva spojené proužky látky podobné dnešní podprsence.
Vosí pas a ňadra dmoucí
Nakonec ale všechny kousky látky porazily korzety. Jejich zlatou dobou bylo 19. století. Začaly se vyrábět sériově a byly velmi levné. A taky nekvalitní. Pokud se ocelová výztuž ohnula nebo dokonce praskla, mohla nositelku nepříjemně poranit. V módě bylo výrazné poprsí a velmi úzký pas, takže silueta ženy připomínala přesýpací hodiny. Korzety se utahovaly tak pevně, že jejich nositelky nemohly pořádně dýchat, dokonce jim deformovaly žebra a vnitřní orgány. Přebornicí na vosí pas byla rakouská císařovna Sissi. Svou útlou postavou byla posedlá. V pase měla kolem dokola prý pouhých 36 centimetrů! A co víc, žádná z jejích dvorních dam nesměla v korzetu překročit 44 centimetrů.