Vláda čokoládového tria – hořké, mléčné a bílé, trvala dlouhých 87 let. Nyní se ale zdá, že tento čokoládový triumvirát doplní čtvrtý parťák. Ve Švýcarsku se po 13 letech experimentování podařilo připravit růžovou čokoládu.

Novinka, která pochází z dílny belgicko-francouzského čokoládového koncernu Barry Callebaut, není výsledkem prostého přimíchání barviv. Základní ingrediencí jsou růžové kakaové boby původem z Ekvádoru, Brazílie a Pobřeží slonoviny.

Ochutnat růžovou novinku mohli doposud pouze obyvatelé Číny a lokálně také zákazníci dalších klíčových trhů. Na celosvětové pulty by se měla podle vyjádření zástupce společnosti Barry Callebaut Petera Booneho dostat v průběhu příštích 6 až 18 měsíců.

„Provokatér“ si totiž nedal pozor a veřejně vyjádřil sympatie u obrázku, jenž zachycuje digitálně upravený portrét thajského krále Pchúmipchona Adunjadéta. Místní orgány si však takové jednání vyložily jako urážku panovníka, která je v zemi trestná. Následná prohlídka počítače odhalila, že nešťastník mimo jiné sdílel se svými přáteli infografiku o korupci v asijském státě, za což byl následně obviněn z pobuřování. Sedmadvacetiletému mladíkovi teď hrozí až třicet let za mřížemi. 

Za větší nebezpečí než zápal plic hodně lidé považovalo třeba automobilové nehody, i když ty ve skutečnosti zahubí mnohem méně lidí. Zápal plic například roku 2013 zabil v ČR 2250 lidí, zatímco na silnicích jich téhož roku zahynulo necelých šest stovek.

Výzkum s názve PneuVUE se soustředil na respondenty starší padesáti let. Právě lidé nad padesát se řadí k ohroženým skupinám, pokud mají nějaký další rizikový faktor (kuřáctví, chronická nemoc, oslabená imunita), ve vysokém riziku je potom kvůli slábnoucí imunitě celá populace 65+.

„Ukázalo se, že Evropané sice o nemoci většinou slyšeli, vesměs však selhávají, když o ní mají správně uvést něco bližšího. Češi si v odpovědích vedli ještě relativně dobře. Paradoxně jsou ale rizikové skupiny v ČR velmi slabě chráněné. Proti nejčastějšímu původci zápalu plic, bakterii pneumokoka, jsou podle vlastního vyjádření očkována jen asi 4 procenta osob z vysoce rizikových skupin. Tento podíl byl vůbec nejnižší ze všech sledovaných zemí,“ shrnuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni

V tomto hraje velkou roli přístup lékaře. Z českých respondentů, kteří očkovaní nebyli, uvedlo 48 procent jako hlavní důvod to, že jim jejich lékař očkování nenabídl. Naopak 57 procent ze skupiny očkovaných se vyjádřilo, že dali na radu svého lékaře. „Musíme apelovat na praktické lékaře, aby problematiku zápalu plic lidem nad 50 let s rizikovými faktory a všem lidem nad 65 let vysvětlovali. Je škoda, že je prevence u starších osob opomíjena,“ zdůraznil epidemiolog prof. Pazdiora.

Okolo roku 1600 tedy v Čechách a na Moravě žily vedle sebe dva různé světy, dvě odlišné kultury.

Rozděleni ve víře

Na jedné straně stála menšina radikálních katolíků, kteří měli podporu panovníka, jenž je od roku 1599 systematicky prosazoval do úřadů. Tito lidé dostali solidní vzdělání, procestovali jižní a západní Evropu, obdivovali se kultuře katolického středomořského světa a po návratu z kavalírských cest se cíleně usazovali v palácích v Praze, aby byli neustále u dvora císaře a mohli prosazovat své názory rychle do praxe. Využívali toho, že reformovaná náboženství nebyla v českých zemích oficiálně povolena a dařilo se jim tedy zejména Jednotu bratrskou a její příslušníky značně perzekuovat. V roce 1602 dokonce prosadili obnovení jejího zákazu. V čele katolíků stál mocný nejvyšší kancléř Království českého, jímž byl od roku 1599 Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, pomáhali mu ale i Jaroslav Bořita z Martinic, posléze také konvertita Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a celá řada dalších osob.

Stranu protestantskou představovali především novoutrakvisté, kteří se blížili luteránům, a Jednota bratrská, v níž sílil vliv kalvinismu. Na počátku 17. století stáli přes svou početní většinu v jasné defenzivě. Byli vychováváni v tradici tolerantního soužití s ostatními, ovšem i oni poznávali na svých cestách po západní a střední Evropě, že přichází jiná, bojovnější doba. Jejich prvořadým politickým cílem se stala legalizace české konfese, ovšem to se jim moc nedařilo, protože byli vytlačováni z nejvyšších úřadů. Řada z nich navíc preferovala venkovský životní styl a do Prahy přijížděli jen tehdy, když zasedal zemský sněm, a to bylo čtyřikrát ročně. Jen na této platformě, kde se přijímaly zákony, ovšem mohli dosáhnout požadovaných změn, proto sněmovní jednání nezanedbávali. Největší autoritě se mezi nekatolíky v Čechách těšil stárnoucí Petr Vok z Rožmberka, jenž ale po roce 1603 do Prahy už nikdy nepřijel. Fakticky se tedy prosazovali jako mluvčí nekatolíků Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik z Holejče a Pasounu či Jan Jiří ze Švamberka.

Obyvatelé zmíněného městečka v Severní Karolíně se měli vyjádřit k potenciální stavbě již čtvrté solární farmy v okolí. Namísto souhlasu se v nich však probudila „středověká“ pověrčivost: Solární panely podle nich vysávají světlo z okolí, zabraňují fotosyntéze a zabíjejí přírodu. Drasticky se prý také podepsaly na tamním rozšíření rakoviny a jsou součástí nadvládního spiknutí. Pod tíhou neuvěřitelných argumentů nakonec radní stavbu zamítli a společnost Strata Solar Company bude muset jít o město dál. 

Jmenuje se Wrinkles („wrinkle“ znamená „vráska“) a pod jeho maskou s černými otvory místo očí se skrývá 65letý válečný veterán, který se na stará kolena rozhodl vydělat trochu peněz a ještě si při tom pořádně užít. Pokud potřebujete strašáka na své ratolesti nebo třeba chcete vyděsit kolegu v práci, jednoduše zavoláte, pošlete na účet peníze – a vaše oběť bude mít do konce života noční můry. Floridské matky si však klauna pochvalují: Prý stačí zlobivému dítěti pohrozit návratem přízraku a na dlouhou dobu je klid. 

Když se srazí dvě galaxie, tak se jejich centrální supermasivní černé díry postupně přiblíží a splynou. Spojení těchto nezměrných útvarů rozvlní prostor a vyšle gravitační vlny, které se rozeběhnou po celém vesmíru.

Až doposud nebylo možné spolehlivě předpovědět, za jak dlouho po splynutí galaxií k rozvlnění prostoru dojde. Mezinárodní tým astrofyziků teď ale využil rozsáhlých a detailních počítačových simulací, s jejichž pomocí určil, kdy se gravitační vlny objeví.

Simulace splynutí galaxií

Vědci simulovali splynutí dvou galaxií, starých přibližně 3 miliardy let. Každá ze simulovaných galaxií přitom obsahovala supermasivní černou díru s hmotností zhruba 100 milionů Sluncí. Počítačové simulace zabraly více než rok, během kterého běžely na počítačích v Číně, švýcarském Curychu a německém Heidelbergu.

TIP: Revoluce ve fyzice: Vědci poprvé zachytili neviditelné gravitační vlny

Výsledky realistických simulací vědce překvapily. Vyšlo jim, že se první gravitační vlny objeví asi za 10 milionů let po splynutí galaxií. To je asi stokrát rychleji, než si odborníci doposud mysleli.

S bouřlivým rozvojem genetiky dostali kriminalisté do ruky mocnou zbraň pro potírání zločinu. Nejeden padouch si to už odskákal, když ho prozradila jeho DNA.

Jenže s DNA jsou problémy. Za velmi příznivých okolností vydrží DNA až stovky tisíc let. Stačí ale trocha vody, světla nebo tepla a s molekulami DNA je ámen. Vědci proto už několik let hledají jiné testy, které by mohly v případě potřeby nahradit důkazy založené na DNA.

Teď se jejich pozornost obrátila k vlasům a ochlupení. V kalifornských laboratořích Lawrence Livermore National Laboratory využili toho, že vlasy a chlupy vydrží velmi dlouho v relativně dobrém stavu. Vlasy přitom obsahují proteiny, které obvykle mají mnohem větší výdrž než molekuly DNA.

TIP: Genetika proti exkrementům: Londýn nasazuje testy DNA na líné pejskaře

Zároveň vyšlo najevo, že se v proteinech vlasů objevují v různých kombinacích změny v aminokyselinách, z nichž se tyto proteiny skládají. Díky těmto změnám lze poměrně přesně identifikovat majitele zkoumaných vlasů.

Přichází doba robotů. Brzy budou jezdit po ulicích a rozvážet rozmanité zboží. Roboti ale stále čelí řadě problémů. Tím hlavním je výdrž jejich baterií.

Většina dnešních autonomních robotů urazí na jedno nabití baterií tak 2-3 kilometry. Pokud by se měli uplatnit v rozsáhlých oblastech, tak budou potřebovat zázemí.

A zázemí by autonomním robotům mohly poskytnout speciální dodávky, které budou fungovat jako mateřské lodě robotů. Na vývoji takových mateřských dodávek teď spolupracují estonský startup s příznačným názvem Starship Technologies a tradiční německý výrobce automobilů Mercedes-Benz.

TIP: Máte chuť na pizzu? V Austrálii ji budou rozvážet autonomní roboti

Jedna taková dodávka by mohla být základnou flotily osmi robotů, kteří by se pohybovali po 6 kolech a rozváželi náklad o hmotnosti až 10 kg. Kdypak asi dorazí k nám?