Jako mladší bratr francouzského krále Ludvíka XVI. neměl zrovna růžové vyhlídky na trůn. Ludvík byl nejen mladý, ale navíc už měl i dva syny. Všechno ale změnila Velká francouzská revoluce. 16. září 1824 tak vévoda z Provence zemřel jako Ludvík XVIII.

Když napjatá situace ve Francii vyletěla do povětří jako sud střelného prachu, opustil Ludvík vlast a jal se hledat po Evropě spojence proti revoluci. Z dálky ale nepřestával sledovat osudy královského bratra, který nakonec skončil pod gilotinou a nárok na trůn přešel na jeho syna. Ne však nadlouho. Malý Ludvík XVII. zemřel už roku 1795 a cesta ke koruně se pomalu otevírala. Trvalo však ještě pár let, než Evropa srovnala účty s Napoleonem. Teprve pak se Ludvík dočkal nekolika let vytoužené vlády.

Zatímco pro většinu lidí jsou divocí koně symbolem nespoutané přírody, pro americké úřady jde o přemnožená zvířata bez valného užitku. Vládní agentura Bureau of Land Management (BLM) nyní proto posvětila návrh na utracení 45 tisíc divokých koní.

Velké množství divokých koní žije ve Spojených státech v malých rezervacích. Náklady na jejich chov v loňském roce vyčíslila agentura BLM na 49 milionů dolarů. Utracení velkého počtu koní má přinést jednak finanční úspory, a také uvolnit prostor pro hospodářská zvířata. 

Rozhodnutí pobouřilo organizace bojující za práva zvířat. Ginger Kahrens, ředitelka neziskové organizace Cloud Foundation, považuje rozhodnutí za skandální a přirovnává jej ke genocidě. Ve volné přírodě žije podle ochránců zvířat okolo 50 tisíc divokých koní. Za posledních 40 let jich přitom z volné přírody zmizelo více než 270 tisíc.

Nedávno zprovozněný nejdelší a nejvyšší skleněný most, vinoucí se nad kaňonem Čang-ťia-ťie v provincii Chu-nan v jižní Číně, musely úřady uzavřít. Žádaná atrakce nezvládla příval návštěvníků. Plány počítaly s denním provozem okolo 8 tisíc návštěvníků, zájem byl ale desetinásobný. 

Podle čínských médií návštěvníci stanovali v blízkosti mostu i několik dnů ve snaze zajistit si místo v nekonečné frontě. Úřady proto rozhodly o jeho dočasném uzavření. Kdy bude most opět zprovozněn, není jasné, na mostě mají nyní proběhnout blíže nespecifikované úpravy.

Nový čínský šampion

Těsně před dokončením je ale jiné čínské mostní „nej“ – v provincii Kuej-čou nyní stavbaři finišují s nejvyšším mostem světa. Most Pej-pchan-ťiang vzniká v hornaté oblasti na jihozápadě Číny a překlenuje údolí, kterým protéká řeka. Od její hladiny bude most dělit 565 metrů a o 69 metrů tak překoná dosavadního rekordmana, jímž je rovněž čínský most přes řeku S'-tu v centrální provincii Chu-pej.

Stavba bude 1 341 metrů dlouhá a zkrátí cesty z Liou-pchan-šuej v provincii Kuej-čou do Süan-wej v sousední provincii Jün-nan z pěti hodin na méně než dvě. Doprava má na mostě začít fungovat koncem roku.

Titul římský král dostává hned po narození, ale dlouho se z něj netěší. Přichází o něj už ve třech letech, kdy je jeho otec nucen podepsat abdikaci a zrušit následnictví svých potomků.

Místo války víno a láska

Napoleon II. je nejen synem francouzského císaře. Je také vnukem císaře habsburského. To má svou váhu i v době, kdy se na jeho otce všichni pokoušejí zapomenout. V roce 1814 míří s Marií Luisou do Rakouska. Zde si už matky příliš neužije. Ta totiž odjíždí do Parmy, kde si brzy založí novou rodinu. Malého Napoleona vychovávají na dvoře jeho dědečka. František I. mu po Vídeňském kongresu roku 1817 věnuje Zákupské panství a Napoleon II. se tak stává vévodou zákupským.

Napoleon II. je do jisté míry vězněm svých habsburských příbuzných.Vždyť co kdyby mu v žilách vřela dobyvatelská krev? Jeho němečtí učitelé jej proto vychovávají k nenávisti vůči poraženému otci. Snahy o habsburskou výchovu se u Orlíka ovšem míjejí účinkem. Malý Napoleon, kterému nikdo nesmí říci jinak, než německy Franz, si svého otce přímo idealizuje. A touží se vydat po jeho stopách. Jenže co mezi tím? Když nemůže dobýt ztracená území, že by se pokusil pokořit alespoň srdce žen?

TIP: Příliš křehký ptáček: Napoleonův syn Orlík zemřel jako bezvýznamný vévoda

I přes své kořeny je na císařském dvoře velmi oblíbený. Sám císař svého vnuka miluje. A nejen on. Nezdědil po otci „napoleonský“ vzhled, podobu má spíš po matce, vyhlášené krasavici. Není se tak co divit, že si mladý, inteligentní, pohledný a opuštěný muž získá city řady dam. A nejen dvorních. Ve své době je prototypem romantického hrdiny. A příliš se nešetří. Oddává se bujarým zábavám, kde teče víno proudem. V oblibě má také hony. I přes chabé zdraví sní o kariéře důstojníka. To se mu podaří. Velí dokonce vlastnímu pluku. Jenže to se mu také stane osudným. Na jedné přehlídce chytí zápal plic, který jeho tělo oslabené mnohaletou tuberkulózou nemůže vydržet. 

Za pár dní je tu podzim. A s ním přicházejí i změny barvy listů stromů, které promění celou krajinu. Opakuje se to každý rok – ze svěží zelené vznikne celá paleta podzimních barev.

Kouzlo podzimních barev

Některé rok jsou ale ještě barevnější, než jiné. Ve Velké Británii byl jedním z nejbarevnějších v novodobé historii rok 2008. A britská vládní Lesnická komise, která je zodpovědná za lesnictví v Anglii a Skotsku, teď očekává, že letošní rok 2016 bude opět jeden z nejkouzelněji podzimně vybarvených.

Meteorologická data ukazují, že letošní srpen byl teplejší a více slunný, než je dlouhodobý průměr. V kombinaci s vlhkým jarem, které bylo na východě a jihu Velké Británie o 30 procent vlhčí, než je obvyklé, britští odborníci očekávají, že v listech stromů bude více cukrů.

TIP: Pralesní velikán: Na Borneu objevili největší strom celých tropů

A právě cukry tvoří součást komplexních molekul barviv, antokyanů, která jsou zodpovědná za zbarvení listů. Více cukrů v listech znamená barevnější podzim.

Klasické džíny, tedy kalhoty z bavlněné látky barvené indigem, si Jacob W. Davis a Levi Strauss patentovali 20. května 1873. Bavlněná látka se ale barvila indigem už dlouho předtím.

Vědci Univerzity George Washingtona objevili v Peru bavlněnou látku barvenou indigem, kterou tam vyrobili asi před 6 200 lety. Jde o jednu z nejstarších známých bavlněných textilií a zároveň o vůbec nejstarší známou látku, která je barvená indigovou modří.

Objev této látky ukazuje, že již tehdy lidé zvládli barvení indigem, což je technicky docela náročná záležitost. Rozvoj této technologie byl velmi významný pro další vývoj v oblasti módy, látek a textilního umění.

TIP: Kde se vzaly džíny? Krátká exkurze do dějin modrých kalhot

K nálezu došlo v roce 2009, během vykopávek v pouštní oblasti Huaca Prieta u severního pobřeží Peru. Podle archeologů látka pochází z dávného chrámu, kde snad byla součástí rituálů.

Vulkán Ahuna Mons se tyčí do výšky 4 kilometrů a jeho základna se rozprostírá do šířky 18 kilometrů. I na Zemi by taková sopka stála za pozornost, natož na trpasličí planetě Ceres s průměrem pouhých 950 kilometrů.

Navíc nejde o sopku, kterou by proudila láva, tak jak to známe na Zemi. Ahuna Mons, dominanta povrchu Ceres, je kryovulkán a namísto lávy chrlí v opakovaných erupcích směs ledu, vody a solí.

Na povrchu trpasličí planety panuje průměrná teplota kolem mínus 40 °C. Vzhledem k tomu je dost pravděpodobné, že se pod povrchem Ceres může dlouhodobě vyskytovat kapalná voda.

Unikátní geologicky mladý kryovulkán

Vědci NASA z týmu sondy Dawn, která teď zkoumá Ceres z oběžné dráhy, nenalezli nic, co by svědčilo pro klasický vulkanismus. Proto se domnívají, že Ahuna Mons vznikl působením kryovulkanismu. Jde o momentálně jediný známý případ kryovulkánu, který by měl být tvořený slaným ledovým bahnem, který vznikl v geologicky nedávné minulosti.

TIP: Záhada skvrn na Ceres: Nový výzkum ukazuje na přítomnost prací sody

Na povrchu Ahuna Mons je patrných jen pár kráterů, což svědčí pro vznik kryovulkánu před maximálně pár sty miliony let. Stop po kryovulkanismu je ostatně na Ceres k vidění daleko více.

Už v říjnu by se ke stanici měla vydat první posádka - dva tchaikonauti by měli na stanici pobýt celkem 30 dnů. V roce 2017 pak čeká stanici další důležitá událost – automatické spojení s nákladní lodí Tianzhou, která bude v budoucnosti zásobovat velkou čínskou modulární stanici. Ke stanici by se také měla v roce 2017 vydat druhá posádka, termín startu ale ještě není známý.

Pro stanici samotnou nyní nastává kritické období, musí se ověřit funkčnost všech systémů a začít se zvyšováním oběžné dráhy. Cílová oběžná dráha stanice je kruhová, Zemi bude obíhat ve výšce 393 kilometrů, což více než v případě stanice Tchien-kung 1 (335 až 349 kilometrů).

Čínský konkuret ISS

Podobně jako Tchien-kung 1 má i Tchien-kung 2 sloužit převážně k testování technologií potřebných pro stavbu třetí čínské vesmírné stanice. Ta už by se měla skládat z několika modulů a svými rozměry by se mohla vyrovnat bývalé ruské stanici Mir. Základní modul této stanice, který se jmenuje Tianhe 1, by mohl být vypuštěn už v roce 2018. Další části stanice, včetně dvou dvacetitunových vědeckých modulů a velkých solárních panelů by se měly k Tianhe 1 připojit do roku 2022.

Billy Keleman je známý výživový poradce a fitness trenér. Je ale také vášnivým rybářem. Jeho poslední úlovek opravdu stojí za to. Minulý měsíc se mu podařilo zdolat obrovského tuňáka vážícího přes sto kilogramů. Hodiny tvrdého tréninku v tělocvičně se mu zjevně vyplácí!

V Schönbrunnu se psala historie. V Čínském oválném kabinetě pořádala císařovna tajné konference se státním kancléřem Kounicem. V letech 1805 a 1809 ve zdejších komnatách sídlil Napoleon a v roce 1832 tu zemřel jeho syn Orlík. Roku 1815 tady zasedal Vídeňský kongres a v roce 1830 zde přišel na svět a roku 1916 i skonal císař František Josef I. A konečně v Modrém salónu Karel I. roku 1918 podepsal abdikaci a pohřbil Rakousko-Uhersko.

Krásný pramen

Na místě, kde byl zámek vystavěn, stával od začátku 14. století jistý Katterburg či Kattermühle, později přebudovaný na zámeček, který patřil klášteru v Klosterneuburgu. V roce 1569 jej pro lovecké účely koupil Maxmilián II. Místo si prý velmi oblíbil císař Matyáš, který tu podle legendy objevil pramen, u kterého dal vztyčit sochu nymfy a nazval jej Schönner Brunnen – Krásný pramen.

Z roku 1642 pak pochází dokument, v němž se celé panství poprvé nazývá Schönbrunn. Když zámeček při obléhání Vídně v roce 1683 zničili Turci, začal císař Leopold I., dědeček Marie Terezie, pomýšlet na prestižní letní palác. Na konci 17. století pro něj J. B. Fischer z Erlachu vypracoval projekt velkolepé barokní stavby, která svou skvostností měla překonat Versailles a reflektovat vzestup habsburského impéria.

První Fischerův návrh, podle nějž měl zámek stát na návrší, kde se dnes nachází Gloriette, ovšem svou grandiózností zaskočil i samotného císaře. Slovutný architekt, který si beztak brousil zuby na pokoření francouzských kolegů, jej tedy musel zredukovat a napodruhé jej umístil na úpatí kopce, blíže řece a městu, respektive tam, kde zůstaly základy loveckého zámku. Zámek i zahrady byly dokončeny asi do roku 1713, Leopold ale z velkého díla mnoho neviděl, zemřel o osm let dříve. Neužil si ho ani jeho syn Josef I., který podlehl náhle v necelých 33 letech neštovicím, a jeho bratra Karla VI. zámek obzvlášť nezajímal. Zato Karlova energická dcera Marie Terezie se pustila do velké přestavby.