Když přišel Ludvík 27. března 1785 na svět, revoluce teprve doutnala pod povrchem. Princ si tak mohl užívat přepychu a luxusu versailleského dvora. Vždyť jeho rodiči nebyli nikdo menší než francouzský král Ludvík XVI. a Marie Antoinetta. Uběhlo ale sotva pár let a všechno bylo jinak.

Ve chvíli,kdy citlivá politická situace vyústila ve Velkou francouzskou revoluci, mohl si chlapec sotva představit hrůzy, které na něho čekají. Po nezdařeném útěku byla celá královská rodina internována a následník trůnu byl odsouzen dožít svá dětská léta v Templu.

TIP: Nešťastný Ludvík Karel: Proč se francouzský dauphin stal obětí krvavé revoluce?

Jeho převýchova byla svěřena ševci Antoinu Simonovi, hrubiánovi, který chlapce nijak nešetřil. Snad nejhorší chvíle přišla v okamžiku, kdy musel vypovídat proti své matce u soudu. Když byl popraven otec, stal se dauphin nekorunovaným Ludvíkem XVII. a to bylo pro revoluci nebezpečné. Ještě než se její protagonisté rozhodli, jak s malým králem naloží, vybraly si špatné životní podmínky ve vězení svou daň. Ludvík onemocněl tuberkulózou, na kterou roku 1795 zemřel.

Podnikatelské aktivity rodiny Peugeotových sahaly hluboko do středověku a v následujících staletích byly víc a víc rozvíjeny. Když se ocelářskému magnátovi Émile Peugeotovi narodil 26. března 1849 syn Armand, dostal do kolébky ideální podmínky pro budoucí kariéru.

TIP: Omamná vůně benzinu aneb Historie automobilek první republiky

Všechno začalo roku 1881 v anglickém městě Leeds, kam Armand odjel na stáž. Právě zde se seznámil s novinkami týkajícími se jízdních kol, které ho inspirovaly. První kolo vyrobila firma Peugeot Fréres Aînés roku 1882 a po úspěchu na Světové výstavě vzrostla poptávka po tomto dopravním prostředku natolik, že si Armand mohl v Paříži otevřít vlastní obchod. A od dvou kol už byl jen krok k trojkolce a následně klasickému automobilu, který se důstojným znakem lva pyšní dodnes.

Velikonoce se slavily v rámci možností i na východní frontě v roce 1943. Na tomto snímku kolchoznice Naďa Ševčenková z kolchozu „Mopro“ předává příslušníkovi československé vojenské jednotky v SSSR, vojínu Šumanskému, velikonoční vajíčko.

Císař Rudolf bral ovšem alchymii velmi vážně. Nejen proto, že mu úlisní služebníci chtiví peněz a přízně říkali Hermes Trismegistos (Trojmocný), což byl původně bůh antických i egyptských alchymistů (v Egyptě mu říkali Thovt), v renesanci považovaný za nadpřirozenou bytost zprostředkujícího kontakt mezi životem a smrtí. 

Zkouška odbornosti

Trismegistos byl záštitou pro každého, kdo chtěl porozumět alchymii jako vědě. Tento druhý Hermes, tedy císař Rudolf, založil na Pražském hradě dokonce i specifickou alchymistickou akademii, kde byl každý nový příchozí prozkoušen vědeckou radou, ve které zasedali největší odborníci. Jedním ze zkoušejících byl i Tadeáš Hájek z Hájku, který ovládal lékařství, matematiku a biologii a díky svému mimořádnému intelektu byl schopen odhalit kdejaký trik. 

Vynalézaví podvodníci

Proto dnes víme, jak umně a vynalézavě se tehdy podvádělo. Alchymisté například používali kelímky s dvojitým dnem, kde nepravé dno bylo z vosku, hlíny a zlatých pilin, takže když se vosk rozpustil, na dně se blýsklo „vyrobené“ zlato. Jindy zase vzali roztok zlata v kyselinách nebo vyráběly tyčky z poloviny železné a z druhé poloviny zlaté. Zlatou část natřeli barvou a při pokusu lak v alkoholu smyli. Ani Hájek a jeho vzdělaná komise nezabránili tomu, aby přísným sítem nepronikli i darebáci, kteří pouze věděli koho a jak uplatit. Nejšikovnější podvodníci tak vždy našli cestu jak komisi obejít a vetřít se rovnou do přízně císaře. Na druhou stranu se ona „povrchní“ alchymie bez duchovního rozměru opravdu věnovala míšení prvků a jejich vzájemným reakcím. Z ní se pak mohla vyvinout skutečná chemie založená na čistě materialistickém základě.

Mlžný opar obklopující Pluto je mnohem mohutnější, než jsme si před návštěvou sondy New Horizons dokázali představit. Vrstvy tohoto oparu sahají až do výšky 160 kilometrů nad jeho povrch. Na snímku pořízeném multispektrální kamerou MVIC je navíc patrné vrstvení tohoto oparu. Zajímavé je, že jednotlivé vrstvy nejsou zcela rovnoběžné s povrchem Pluta - hranice jedné z vrstev je v levé části snímku přibližně 5 kilometrů nad povrchem a v pravé části se již téměř dotýká povrchu.

Má jít o velkolepý projekt – v roce 2021 chce NASA vyslat robotickou sondu na blízkozemní planetku a z jejího povrchu vyzvednout obrovský balvan. Ten má poté sonda dopravit na orbitu Měsíce, kde z něj odeberou astronauté vzorky. Přípravy na neobvyklou misi běží již druhým rokem a pomalu se začínají rýsovat podrobnosti projektu.

Cílů mise Asteroid Redirect Mission (ARM) je hned několik. Kromě primárního cíle – výzkumu planetky, existuje i několik dalších. NASA počítá s tím, že by technologie použité během mise ARM posloužily i při výstavbě stálé lidské základny na Měsíci a případně také základny na Marsu. Mise má také posloužit k otestování technologií pro případ, že by Zemi hrozila srážka s vesmírným objektem.

Cíle pro přistání

Objekt, na kterém má robotická sonda přistát, zatím nebyl přesně určen. V předběžném výběru nicméně figurují planetky Itokawa, Bennu, 1999 JU a 2008 EV5, přičemž posledně jmenovaný patří aktuálně mezi nevětší favority. Vše se ale může ještě změnit, NASA chce seznam vhodných objektů postupně rozšiřovat a upřesňovat.

Itokawa, Bennu i 2008 EV5 jsou přibližně stejně velké, zhruba půlkilometrové planetky, průměr planetky 1999 JU se již blíží kilometru. Pro 2008 EV5 hovoří především jeho typ – jde o planetku uhlíkatou planetku typu C, tedy o objekt, který je v rámci Sluneční soustavy zastoupen nejhojněji. Stejný objekt má ale ve svém hledáčku i ESA v rámci mise sondy Marco Polo-R.

Itokawu v minulosti již krátce zkoumala japonská sonda Hayabusa a v červnu 2010 dopravila na Zemi několik vzorků z povrchu. K planetce Bennu má již letos v září zamířit sonda OSIRIS-REx. Výběr cíle pro misi ARM ale není zdaleka uzavřený a může se ještě změnit. Finální výběr by měl proběhnout někdy v roce 2020 nebo 2021.

Transport balvanu k Měsíci

Druhá fáze mise zahrnuje přistání robota ARRM a vyzvednutí balvanu z povrchu planetky. ARRM má po vyzvednutí balvanu zamířit k Měsíci, kde na oběžné dráze 70 000 kilometrů nad povrchem vyčká s kusem skály z asteroidu příletu astronautů. V roce 2026 by měla odstartovat třetí a závěrečná fáze mise – raketa SLS má dopravit dvoučlennou posádku v Orionu k robotickému plavidlu AARM. Astronauté poté odeberou z balvanu vzorky a vrátí se s nimi na Zemi.

Asi jen málokdo by si přál, aby bylo na světě víc komárů. Přesto v čínském Kantonu vznikla továrna na komáry, která vypustí 20 milionů komárů týdně. Cílem umělé produkce komárů je snaha o omezení jejich počtů - komáři z čínské továrny jsou záměrně nakaženi bakteriemi wolbachiemi. Když se nakažený komár zkříží se samičkou v přírodě, jejich potomstvo bude neplodné.

Komáři z továrny by měli být vypouštěni v půlmilionových rojích v místech, kde nemoci přenášené komáry představují největší riziko. Vědci věří že omezení počtu komárů dramaticky sníží rizika nebezpečných onemocnění, jako je malárie, horečka dengue, žlutá zimnice nebo v poslední době velmi populární horečka zika.

Pokud jde o komáří štípnutí, krev sají výhradně samičky komárů. Z mnoha milionů komárů namnožených v čínské továrně a vypuštěných do volné přírody by tedy člověka neměl štípnou ani jeden jediný - továrna totiž produkuje výhradně samce.

Přestože nepatří mezi nerychlejší běžce, jsou bloodhoundi vynikající lovci. Bohužel jsou také odvěkými tuláky. Potvrzuje to i příběh bloodhoundice Ludivine z Elkmontu v Alabamě.

Majitelka Ludivine, April Hamlinová, pustila fenku, aby se proběhla po zahradě. Dvouapůlletá Ludivine se na zahradě nejspíš příliš nelíbilo a vydala se proto vstříc dobrodružství. Na svých toulkách se náhodně připletla mezi závodníky půlmaratonu - po startu s nimi udržovala tempo a nakonec skončila sedmá.

Lenošná závodnice

Panička se o jejím útěku dozvěděla až po skončení závodu, když jí přátelé mezi pořadateli poslali fotku mazlíčka s medailí. „Stále nemůžu uvěřit, že Ludivine uběhla půlmaraton. Ve skutečnosti je totiž velice líná,“ divila se majitelka s úsměvem. Jim Clemens, který běžel před fenkou, však dodává, že Ludivine neustále někam odbíhala – kdyby závodila na sto procent, dosáhla by možná až na stupně vítězů.

Ludivine absolvovala půlmaratonskou trasu (21 kilometrů) v čase 1:32:56 a za svými zády nechala 165 běžců, což je na amatérku úctyhodný výkon. Světový rekord na stejné trati drží Florence Kiplagatová z Keni s časem 1:05:09.

Příběh, který oslovil širokou veřejnost, má své ppokračování – na počest psí šampionky ponese příští ročník elkmontského běhu její jméno.

Nejmenší nosorožci světa, asi tak jednotunoví nosorožci sumaterští (Dicerorhinus sumatrensis), původně žili od Indie a Bangladéše až po Malajsii a Indonésii. Dnes už jich je ve volné přírodě asi už jenom 100. Vyskytují se na pár místech na Sumatře a na Borneu.

Situace nosorožců sumaterských není nijak růžová. Ohrožují je hlavně pytláci a také kácení lesů. Jejich rozmnožování v zajetí je velice obtížné.

Ochránci přírody nedávno zaznamenali podstatný úspěch, když se jim povedlo po 40 letech tyto nosorožce opět pozorovat na Kalimantanu, indonéské části ostrova Borneo. Doposud je tam přitom považovali za vyhynulé.

Teď se jim povedlo odchytit čtyřletou samici. Odborníci věří, že s nově objevenými skupinami nosorožců se zvyšují šance na jejich přežití do budoucna. Zvláště s mladými samicemi, které by se mohly množit v zajetí.

Starověký Egypt nebyl žádná procházka růžovým sadem. Osudy vládců Egypta a jejich příbuzných jsou dost morbidní záležitost. Příběh posledního velkého faraóna Ramesseho III. který vládl v letech 1186 až 1155 př. n. l., strčí do kapsy i Hru o trůny.

Podle nových snímků získaných počítačovou tomografií byla smrt tohoto faraóna dokonce ještě brutálnější, než jsme si mysleli. Vědci doposud měli za to, že Ramesseho III. podřízli při spiknutí, za nímž stála jedna z jeho manželek, Tiye.

Počítačová tomografie teď ale prozradila, že Ramesse III. zřejmě podlehl celé skupině útočníků, kteří mu zasadili těžké rány. Jeden z jeho prstů na noze mu těsně před smrtí prakticky odsekli nějakou tupou zbraní, určitě jinou, než kterou ho podřízli. A balzamovači se to pak snažili zamaskovat, proti počítačové tomografii ale neměli šanci.