Britský institut zaměřený na výzkum veřejného mínění Ipsos MORI se rozhodl prozkoumat, jak přesně lidé dokáží posoudit některé důležité otázky týkající se společnosti a jejich okolí. Výzkumníci absolvovali více než 25 tisíc rozhovorů v 33 různých zemích světa, aby respondetům položili 13 otázek.

V průzkumu, který nazvali Nebezpečné dojmy 2015, se ptali například na to: „Kolik je podle vás ve vaší zemi obézních lidí starších dvaceti let?“, nebo „Kolik si myslíte, že je ve vaší zemi nevěřících v určité náboženství?“

Zájem o věci veřejné

A jak celý výzkum dopadl? Lidé z většiny zemí mají mimo jiné sklon silně podceňovat procento obézních lidí, a neméně silně přeceňují počet nevěřících. Obyvatelé Číny a Indie mají sklon přeceňovat počty lidí, kteří mají v jejich zemích přístup k internetu. Rusové a Kolumbijci zase přeceňují počty žen ve vrcholné politice svých zemí.

TIP: Život v mamahotelu: Nejdříve z hnízda vylétají Dánové, nejpozději Černohorci

Žebříček „Index of Ignorance“ pochopitelně není možné zužovat na otázku vzdělanosti, nevědomosti nebo dokonce inteligence, svým způsobem ale vypovídá mnohé o povědomí lidí o jejich okolí a jejich orientaci ve společenských otázkách.

Úplně nejhorší odhad mají lidé v Mexiku, následovaném Indií, Brazílií, Peru a Novým Zélandem. Nejpřesnější úsudek naopak prokázali obyvatelé Jižní Koreje, Irska, Polska, Číny a Spojených států. V České republice výzkum neprobíhal.

16. března 1926 se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo. Robert Goddard se svou raketou „Nell“ změnil jednou pro vždy budoucnost vesmírného výzkumu. Prvnímu úspěšnému startu předcházelo 17 let vývoje a testování. Během prvního startu vystoupala raketa spalující benzín s příměsí kapalného kyslíku za 2,5 sekundy do výšky 12,5 metru a skončila v zelném poli 56 metrů od místa vypuštění.

Vizionář z Auburnu

Robert Goddard se narodil roku 1882 ve státě Massachusetts a od dětství ho fascinovala fyzika, přičemž k zájmu o kosmické lety jej přivedla četba sci-fi. Údajně trpěl silným strachem, že mu jeho nápady někdo ukradne, a tak si nechal spoustu z nich patentovat. Z jeho více než 90 let starých nápadů těží vesmírný průmysl do dneška. Kromě konceptu kapalinového paliva dokázal Goddard zvýšit účinnost trysek raketových motorů ze 2 % na rovných 64 % a jím vytvořené rakety jako první překročily sedminásobně rychlost zvuku.

Jeho myšlenky bývaly bohužel často chybně interpretovány nebo rovnou zesměšňovány. Po jednom jinak úspěšném pokusu s raketou jisté lokální noviny v roce 1929 uštěpačně informovaly, že „lunární raketa minula Měsíc o pouhých 238 799,5 míle“ – jenže dosažená výška letu rakety byla 0,5 míle, což bylo mimochodem více, než Goddard vůbec očekával. Dlužno dodat, že o 40 let později přinesl deník New York Times „tiskovou opravu“ svého článku, kterým v roce 1920 napadal práci Roberta Goddarda.

TIP: Rakety, co změnily svět: Goddardova raketa, první s kapalinovým pohonem

Zejména z těchto důvodů zanevřel Goddard na veřejná vystoupení a rozhovory s novináři a největšího ocenění své práce se dočkal až po smrti. Dnes je po něm pojmenováno jedno z nejdůležitějších výzkumných středisek NASA.

Experimenty Roberta Goddarda (1926-1945)

První experimentální proudový letoun z dílny Alexandra Sergejeviče Jakovleva nebyl původní konstrukcí, ale využil osvědčeného draku vrtulového stroje Jak-3A, na který Sověti namontovali německý proudový motor Jumo 004. V říjnu 1945 byl první prototyp připraven k pozemním testům a 24. dubna 1946 poprvé vzlétl. Jelikož se jednalo o klasický vrtulový stroj včetně řízení a vybavení, pilotům netrvalo zaškolení dlouho.

Stálý zdroj potíží představoval podvozek s ostruhovým kolečkem a motor s životností okolo pouhých 20 hodin. Palivové nádrže umožňovaly asi 20–25 minut letu, což bylo pro stíhačku nedostatečné. U Jak-15 sice probíhala sériová výroba, ale stroj sloužil pouze k výcviku pilotů a k bojovým jednotkám se nedostal. Celkem do roku 1948 vzniklo 280 letounů.

Následovník

Konstruktéři se snažili odstranit nedostatky v konstrukci Jak-15, ovšem úpravy byly tak rozsáhlé, že v roce 1947 vznikl téměř nový letoun, který dostal označení Jak-17. Stíhačka měla zcela nová křídla a příďový podvozek, ale letové výkony se oproti Jak-15 nijak nezlepšily. Větší úspěch zaznamenala dvoumístná verze Jak-17UTI, sloužící k výcviku pilotů.

Výroba sice začala v roce 1948, ale Jak-17 se nemohl svými výkony rovnat MiG-9. Proto sloužil pouze k výcviku osádek na vylepšené stroje Jak-23, které už měly parametry umožňující operační nasazení. Do roku 1950 bylo postaveno 430 kusů  a jejich kariéra byla velmi krátká, protože začátkem 50. let přišly do výzbroje letouny MiG-15 s nesrovnatelně vyšší bojovou hodnotou. 

Když vloni v září zazářil na islandském nebi bájný Fénix, nebylo mnoho těch, kteří jej viděli na vlastní oči. Většina lidí, kteří té noci obdivovali nádheru polární záře, totiž již odešla spokojeně spát. V tu chvíli ale dorazila druhá vlna protonů, elektronů a alfa částic ze Slunce a vytvořila nádherný obrazec připomínající známý antický symbol znovuzrození. Hory v pozadí patří pohoří Helgafell, řeka nese jméno Kaldá. Snímek byl pořízen během loňského září přibližně 30 kilometrů od Reykjavíku.

Náboženský neklid, který zavládl v českých končinách na počátku 17. století, nepřivedl zemi pouze na práh třicetileté války. Vzájemné boje mezi katolíky a protestanty zasáhly také osoby, které byly ve špatný čas na špatném místě. Takový byl i osud holešovského kněze Jana Sarkandera, který 17. března 1620 podlehl následkům mučení za zradu, které se nedopustil.

O tom, že se jednalo o pravověrného katolíka, není pochyb. Právě víra ho ale přivedla do olomouckého vězení. Aby ochránil Holešov před drancováním polských vojsk, která měla za úkol moravské nekatolické stavy a jejich počínání „srovnat“, ve chvíli, kdy se blížila k městu, vyšel jim za zpěvu náboženských písní v ústrety. Když kozáci procesí uviděli, seskákali ze svých koní, knězi se poklonili a odjeli pryč.

Moravští protestantští direktoři ale vnímali tento krok jako zradu, za kterou měl Sarkander tvrdě zaplatit. Kněz byl zatčen, uvězněn v Olomouci a vyslýchán útrpným právem. K domnělému selhání se i přes všechnu katovu snahu nepřiznal. Mučení mu ale způsobilo vážná zranění, která ho stála život.

Životní dráha císaře Josefa II. byla přesně vytyčena. Odmalička byl hýčkán a zároveň v něm bylo upevňováno vědomí o vlastní výlučnosti. „Nic jsem neudělal, jen jsem chtěl.“ Těmito slovy zhodnotil svoji téměř desetiletou vládu Josef II., panovník habsburské monarchie, který během své vlády vydal přibližně 6 000 reformních výnosů, patentů a nařízení.

TIP: Přečtěte si více o vládě jednoho z nejvýraznějších panovníků v dějinách habsburské monarchie

Soukromý život v troskách

Uprostřed sedmileté války vyjednala Marie Terezie s bourbonskými dvory sňatek svého syna s Marií Alžbětou Bourbonskou – Isabelou Parmskou, vnučkou Ludvíka XV. Svatba se konala v roce 1760 ve Vídni. Rodinné štěstí však netrvalo dlouho. Nejprve se narodila dcera Tereza, která zemřela už v osmi letech. V roce 1763 zemřela na neštovice Josefova manželka i novorozená dcera Kristina. V této pro Josefa zoufalé situaci nenapadlo Marii Terezii nic lepšího než vmanipulovat syna do dalšího, zcela účelového sňatku s nehezkou Josefou Bavorskou. V roce 1765 se s ní Josef formálně oženil, ale až do její smrti v roce 1767 se jí vyhýbal.

Tolerantní „osvoboditel sedláků“

Krátce po Josefově svatbě zemřel jeho otec František Lotrinský. Tím přecházel na Josefa titul císaře svaté říše římské, ale skutečná moc patřila jeho osmačtyřicetileté matce. Ta svého syna jmenovala pouze spoluvládcem. V roce 1780 Marie Terezie ve svých třiašedesáti letech zemřela. Josef zůstal zcela sám, ale zato se rychle pustil do díla. Začal církevní reformou – toleranční patent (v roce 1781) uzákonil snášenlivost vůči luteránům, kalvinistům, řeckokatolickému a pravoslavnému vyznání i Židům. Ústředním záměrem patentu bylo podřídit církevní život svrchovanosti josefínského státu, následovalo zrušení církevních řádů, které se nevěnovaly vyučování nebo péči o nemocné.

Císařovo úsilí o blaho státu přineslo Rakousku velký hospodářský rozkvět. Zvýšená péče o veřejné zdraví a hygienu přinesla řadu prospěšných nařízení. Krajští lékaři měli za úkol kontrolovat zdravotní stav ve svém regionu, přezkušovat porodní báby a kontrolovat lékárny. Manufaktury rostly jako houby po dešti a Josef chránil domácí produkci zavedením přísných celních předpisů. Více než s podporou rozvíjejícího se průmyslu je však Josefovo jméno spjato s „osvobozením sedláků“, jímž vstoupil do dějin. Dne 1. listopadu 1781 byl vydán tzv. Patent o zrušení nevolnictví, které bylo nahrazeno mírnějším poddanstvím a nadále byla zachována robota, která přetrvala až do roku 1848. Toho už se císař nedožil. Dne 20. února 1790, rok po vydání patentu rušícím robotu, byl největší reformátor mezi Habsburky mrtev.

Podobně jako Šimon Plánička v JZD Hoštice, i vědci z belgické univerzity v Lovani jsou přesvědčeni, že kulturní prostředí má zásadní vliv na život hospodářských zvířat. Zatímco filmový hrdina Troškovy komedie zvyšoval dojivost krav pomocí hudby, farma nedaleko Chesterfieldu jde na věc z opačného konce – přes mikrofony umístěné v chovných halách zaznamenávají farmáři zvuky vydávané drůbeží. Z nich pak dokáží rozpoznat, zda mají kuřata hlad, je jim zima nebo naopak příliš teplo. Farmářský software pro analýzu drůbežích zvuků prý dokáže rozpoznat až 11 různých sdělení.

Podobně jako na Zemi existují hranice vesnic a vísek, měst, krajů, zemí a kontinentů, i ve vesmíru existují struktury, které představují větší a větší uspořádání. Naše Země je například součástí Sluneční soustavy, nacházející se v galaxii Mléčné dráhy. Ta je zase součástí Místní skupiny galaxií. Místní skupiny obvykle tvoří ještě větší struktury – tzv. Kupy galaxií a ty zase Místní nadkupy galaxií. Větší strukturou než Místní nadkupy jsou již jen zdi – relativně volná uspořádání několika částečně provázaných nadkup. 

Za doposud největší strukturu byla považována nadkupa Laniakea, která je domovem zhruba 100 tisíc jednotlivých galaxií. Laniakea měří napříč 520 milionů světelných let a obsahuje hmotu odpovídající 100 milionům miliard Sluncí.

Velká vesmírná zeď

Nyní vědci definovali ještě mnohem větší strukturu – příznačně pojmenovanou BOSS, či přesněji BOSS Great Wall (BGW). Tato struktura má být slepencem několika samostatných zdí a nadkup a podle odhadů měří zhruba 1 miliardu světelných let. Svou morfologií se BGW podobá dalšímu obrovi  - tzv. Sloanově velké zdi (SGW), měřící také okolo miliardy světelných let.

Ne všichni vědci ale s označením BGW jako struktury souhlasí. Podle některých jde o příliš volné uspořádání, které je provázané spíše teoreticky a netvoří tak přesněji definovanou koherentní strukturu. V každém případě si můžeme vsadit, že je jen otázkou času, než další ještě větší objev sesadí z trůnu čerstvě korunovaného krále.

Na světě se každoročně vyrobí 50 milionů tun PET lahví, obalů a dalších výrobků, které obsahují plast ze skupiny polyesterů PET, čili polyethylentereftalát. Má řadu vynikajících vlastností a mimo jiné je velice odolný.

Odolnost plastu PET z něj ale zároveň dělá problematický odpad, kterého je obtížné se zbavit. Japonští vědci teď ale objevili bakterie, které si s PET plastem poradí. Asi nepřekvapí, že je našli u továrny na recyklaci plastových lahví.

Bakterie se jmenují Ideonella sakaiensis a při stálé teplotě 30 stupňů Celsia rozloží tenkou vrstvu PET plastu za šest týdnů. Používají k tomu dva enzymy, s nimiž PET plast rozštípají na kousky. Získají přitom uhlík a zároveň i energii pro svůj další růst.

Během března je na večerní obloze možné dosud spatřit výrazná zimní souhvězdí s jasnými astronavigačními hvězdami a celou řadu zajímavých vzdálených objektů. Nad východem až jihovýchodem se ale již objevují i jarní souhvězdí.

Nad jižním a později i jihozápadním obzorem nalezneme výrazná souhvězdí a jasné hvězdy zimní oblohy pozvolna se přesouvající k západnímu obzoru. Souhvězdí jarní oblohy postupně vychází nad východním obzorem již v průběhu večera a během noci postupně kulminují nad jihem.

Po stopách planet

Z výrazných planet, viditelných pouhým okem, bude na večerní obloze v březnu dominovat pouze Jupiter. Zvečera je nad západním obzorem přítomný ještě Uran. Na planety Mars a Saturn si musíme počkat po půlnoci, kdy se objeví nízko nad jihovýchodním obzorem.

Ve středu 16. 3. ve večerních hodinách se Měsíc přiblíží k jasnější hvězdě γ Gem v souhvězdí Blíženců. Po půlnoci stejného dne pak dojde ke konjunkci Marsu a jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. V sobotu 19. 3. ve večerních hodinách se dorůstající Měsíc bude nacházet poblíž jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva. Při největším přiblížení kolem 20 hod. budou od sebe vzdáleny 3°.

V noci z 21. na 22. března bude viditelná konjunkce Měsíce a Jupitera. K největšímu přiblížení dojde až k ránu kolem čtvrté hodiny nad západním obzorem, kdy oba objekty bude od sebe dělit jen 2,8°. 

Zajímavé seskupení bude možné sledovat v úterý 29. 3. asi dvě hodiny po půlnoci až do rána. Nad jihovýchodním obzorem uvidíme postupně vycházet Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí a vzápětí planetu Mars. Za dalších asi 45 minut vyjde Saturn a během asi 5 minut i načervenalá astronavigační hvězda Antares ze souhvězdí Štíra. Nepravidelný čtyřúhelník bude nejvýše nad jižním obzorem v ranních hodinách. Seskupení těchto těles je pozorovatelné i 28. 3. a 30. 3., jen konfigurace bude jiná.

Přichází astronomické jaro a letní čas

Jarní rovnodennost letos připadá na nedělní ráno 20. 3. Nastane v 5:30 SEČ. V tento den se Slunce pohybující se po ekliptice dostane do jarního bodu a bude tedy přímo nad rovníkem. V neděli 27. 3. dojde k přechodu středoevropského času SEČ na čas středoevropský letní SELČ. Ve 2:00 SEČ se posunou rafičky hodinek o 1 hodinu dopředu (tj. na 3:00 SELČ).

Východy a západy Slunce

Dne 20. března v 5:30 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety

Merkur: nepozorovatelný

Venuše: nepozorovatelná

Mars: viditelný ve druhé polovině noci

Jupiter: viditelný po celou noc

Saturn: viditelný ve druhé polovině noci

Uran: viditelný na počátku měsíce večer nízko nad západem

Neptun: nepozorovatelný

Úkazy na nebi

• 17. března – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
• 20. března – setkání Měsíce a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na noční obloze
• 21. března – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
• 23. března – polostínové zatmění Měsíce (z území ČR nepozorovatelné)
• 24. března – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
• 28. až 30. března – setkání Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranní obloze nad jihem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno