Ceres je největším objektem hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a jediné těleso v této oblasti Sluneční soustavy, které je klasifikováno jako trpasličí planeta.

Na oběžné dráze kolem Ceres krouží již více než rok kosmická sonda Dawn, která za tuto dobu stihla již poměrně detailně zmapovat celý povrch. Jedním z velkých překvapení byl objev světlých skvrn, které odrážejí mnohem více světla, než jejich výrazně tmavší okolí. Nejnápadnější z těchto útvarů se nachází uprostřed kráteru Occator.

Zaostřeno na Ceres

Nová velmi přesná pozorování provedená ze Země pomocí spektrografu HARPS z observatoře La Silla v Chile, umožnila nejen detekovat pohyb skvrn v důsledku rotace trpasličí planety Ceres, ale odhalila rovněž nečekané další variace. Tyto změny naznačují, že materiál tvořící světlé skvrny je těkavý a sublimuje působením slunečního záření.

Podle vědců by materiál s vysokou reflektivitou ve skvrnách na Ceres mohl představovat čerstvé depozity vodního ledu nebo hydratovaných síranů hořčíku.

Hlavní autor studie Paolo Moralo vysvětluje: „Když sonda Down odhalila přítomnost těchto tajemných skvrn na povrchu Ceres, ihned jsem si uvědomil, že by mohly způsobovat i efekty měřitelné ze Země. Jak Ceres rotuje, skvrny se přibližují a opět vzdalují, což ovlivňuje vzhled spektra odraženého slunečního záření.“

Ceres se kolem osy otočí za devět hodin. Výpočty ukázaly, že efekt, způsobený pohybem skvrn směrem k Zemi a od ní v důsledku rotace trpasličí planety, bude velmi malý – rozdíly v rychlosti se budou pohybovat do 20 km/h. Je to však dost na to, aby změny byly měřitelné prostřednictvím Doplerova jevu pomocí vysoce přesných přístrojů, jako je HARPS.    

Členové týmu pozorovali Ceres pomocí HARPS v červenci a srpnu 2015. „Výsledky byly překvapivé,“ dodává spoluautor studie Antonino Lanza. „Našli jsme očekávané variace ve spektru způsobené rotací Ceres, ale také další nápadné změny, které se objevovaly ze dne na den.“ 

Odpařující se těkavé sloučeniny

Členové týmu dospěli k závěru, že pozorované změny by mohly být důsledkem přítomnosti těkavých sloučenin, které se po vystavení slunečnímu záření odpařují. Když jsou skvrny uvnitř kráteru Occator osvětleny Sluncem, odpařující se látky velmi efektivně a odrážejí sluneční světlo. Sloučeniny se však rychle vyčerpají, tím oblast ztratí svoji reflektivitu a to vede k pozorovaným změnám. Tyto rychlé variace vázané na rotaci Ceres však způsobují vznik dalších krátkodobých i dlouhodobých změn.

TIP: Prolétněte se nad trpaslíkem Ceres v nejnovější animaci NASA

Pokud bude tato interpretace provedených pozorování potvrzena, mohlo by to znamenat, že se Ceres výrazně liší od dalších velkých objektů v hlavním pásu planetek. Přestože je relativně izolován, zdá se, že je stále aktivním tělesem. Je známo, že na Ceres se vyskytuje velké množství vody. Je však otázkou, jestli existuje nějaká souvislost mezi vodou a těmito jasnými skvrnami. Rovněž není jasné, jaký zdroj energie pohání kontinuální únik materiálu z podpovrchových vrstev na povrch.

Pohyby jasných skvrn na povrchu Ceres

Ve výzkumu Ceres a povahy těchto záhadných skvrn stále pokračuje sonda Dawn. Ale pozorování ze Země pomocí HARPS a dalších podobných zařízení bude možné provádět i nadále, i po ukončení této kosmické mise.

Vysokorychlostní dopravní systém Hyperloop, za nímž stojí šéf společností SpaceX a Tesla Motors Elon Musk, možná brzy pronikne do střední Evropy. Společnost Hyperloop Transportation Technologies (HTT) plánuje spojit touto dráhou Vídeň, Bratislavu a Budapešť.

TIP: Se stavbou superdráhy Hyperloop se začne příští rok

Vše je zatím ve fázi předběžných příprav. Konkrétní plány prý zatím ještě nejsou hotové. Slovensko zatím projekt přivítalo s tím, že Hyperloop zcela změní dopravu v Evropě.

Propojení uvedených měst podtlakovými tunely systému Hyperloop, které povedou víceméně přímým směrem, by zkrátilo cestu mezi Vídní, Bratislavou a Budapeští na pár minut. Energii by pro Hyperloop dodávaly solární panely. Sníh, déšť ani jiné zlomyslné počasí Hyperloopu nevadí, větším problémem by mohly být politické turbulence.

Čerstvé letecké záběry Wu-chanu ale ukazují také jeho odlišnou tvář – exodus vyšší a střední třídy mnoha Číňanů z center velkých měst na předměstí. Na vině jsou jednak astronomické nájmy v centrálních částech mnoha čínských měst a také silně znečištěný vzduch. 

Přestože jsou pro nás magnetické síly neviditelné, hrají v našem životě důležitou a zcela nezastupitelnou roli. Magnetické pole Země nás například chrání před ničivým působením slunečního větru. Nový snímek sluneční observatoře SDO odhaluje, jak vypadá magnetické pole v koróně naší hvězdy. Snímek vznikl kombinací záběrů observatoře a modelového softwaru PFSS (Potential Field Source Surface).

Píše se 18. března 1965 a vysoko nad zemí se pohybuje vesmírná loď Voschod 2. Její posádku tvoří dva muži, Pavel Běljajev a Alexej Leonov. Druhý jmenovaný otvírá dveře kabiny a právě vstupuje jako první člověk do volného kosmu.

Úkol, kterého se Leonov úspěšně zhostil, nebyl zdaleka tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. V 8 hodin a 32 minut otevřel podle plánu dveře do vesmíru a na přes 5 metrů dlouhém lanu se spustil do volného prostoru, kde se mu naskytl fantastický pohled. V černočerné tmě zářila Země a Leonov mohl dokonce rozpoznat záliv u Kaliningradu.

TIP: Alexej Leonov: Jeho první výstup do kosmického prostoru málem skončil tragédií

Už od prvního „kroku do neznáma“ ho ale provázely potíže. Náročné kroužení doprovázely nárazy o kabinu. Nepoddajný skafandr stejně jako nutnost držet jednou rukou kameru mu značně komplikovaly návrat. To nejhorší ale mělo teprve přijít. Oblek se nafoukl a byl větší než průchod do kabiny. Po fyzicky vyčerpávajícím boji se mu nakonec podařilo na sedmý pokus dostat dovnitř a zavřít za sebou dveře. Sovětský svaz si mohl připsat na vrub další prvenství.

16. března 1966 odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska.

Start lodě proběhl z mysu Canaveral na Floridě ze startovací rampy LC-19. Posádka během čtyř obletů Země provedla devět řídících manévrů. Ve výšce 285-298 km nad pobřežím Brazílie došlo k prvnímu spojení dvou kosmických těles na oběžné dráze, loď Gemini 8 se spojila s bezpilotním raketovým stupněm Agena TV-8.

V důsledku závady na orientačním systému lodi Gemini (zasekl se ventil v trysce č. 8) došlo k nekontrolovatelnému roztočení obou těles. Po odpojení lodi od stupně Agena došlo k ještě rychlejší rotaci, kterou se posádce nakonec podařilo zvládnout.

TIP: 10 největších dramat ve vesmíru i na rampě

Řídící středisko v Houstonu nařídilo předčasné ukončení letu, při zastavení rotace bylo vyčerpáno příliš velké množství paliva. Další plánovaný úkol letu, jímž měl být Scottův dvouhodinový výstup do vesmíru, musel být zrušen. K prvnímu nouzovému přistání v americké historii kosmických letů došlo po 10 letových hodinách 800 km východně od ostrova Okinawy.

Slavný T. rex byl sedmitunový a třináctimetrový superpredátor mezi dinosaury. Jak ale evoluce vytvořila takového tvora? Napověděl to nový dinosaurus.

Paleontologové nedávno popsali nový druh dinosaura z příbuzenstva T. rexe, jehož kosti posbírali na expedicích k uzbekistánské poušti Kyzylkum. Pojmenovali ho Timurlengia, podle turkického vojevůdce Tamerlána, který ve 14. století vytvořil obrovskou říši se sídlem v uzbekistánském Samarkandu.

Timurlengia byla velká asi jako kůň a žila před 90 miliony let. Jde o prvního objeveného dinosaura příbuzného T. rexovi z období střední křídy. Timurlengia je někde na půl cesty mezi nejstaršími tyranosauridy a ohromnými dravci, jako byl právě T. rex. 

Odborníci na zemědělství začali brát vážně Mars. Jako by tam kolonisté vyráželi už za pár let. Poslední dobou jsme svědky hned několika experimentů, v nichž vědecké týmy ověřují schopnost pozemských rostlin růst a plodit v podmínkách, které se blíží rudé planetě.

Jeden z těchto experimentů nedávno uskutečnili Nizozemci. Napodobili zeminu na povrchu rudé planety tak, že získali od kolegů v NASA půdu z okolí vulkánů na Havaji. Tato půda se svým složením blíží tomu, co očekáváme na povrchu Marsu.

Vědci uspěli a v simulované půdě Marsu se jim povedlo vypěstovat hned 10 plodin: rajčata, žito, ředkev, hrášek, pórek, špenát, roketu, řeřichu, merlík a pažitku. Stačilo jen půdu pořádně připravit a zavlažit.

Vypěstované plodiny zatím obsahují příliš mnoho těžkých kovů, jako je olovo nebo arzén. Nizozemci na tom ale pracují a chtějí co nejdříve v simulované půdě Marsu vypěstovat plodiny, které by bylo možné bez problémů sníst.

Oběma je osmnáct. Ona ještě není královnou, jeho kariéra je v úplných počátcích. Rytířský a krásný mladý muž ji neskutečně přitahuje! Zdá se, že i Fersen mladou šlechtičnu miluje.

Hnízdečko lásky

Ludvík se stává králem a věnuje své půvabné manželce roztomilý třípatrový „domeček“ u Versailles známý jako Malý Trianon. Antoinetta je nadšením bez sebe a čile buduje. Postupně nedaleko honosného královského sídla vystaví celou vesnici, kde si s oblibou hraje na prostou venkovanku. Dvořané považují za čest, pokud právě sem, do Le Hameau dostanou pozvání. Ludvík sem jezdívá většinou jen na návštěvu – třeba při premiérách, ve kterých sama královna účinkuje. Častějším návštěvníkem je ale Axel Fersen. Jeho komnaty jsou přímo proti Antoinettiným. Z jejich korespondence je nad slunce jasnější, že vztah měli víc než blízký.

Přítel ve chvílích nejtěžších

Když je královská rodina na počátku Velké francouzské revoluce v roce 1791 uvězněna, statečný Fersen udělá všechno, aby jim pomohl k útěku. Zastaví i vlastní dům, aby získal potřebné prostředky! Objedná obrovský kočár a prchající rodinu velkou část cesty doprovází. Jenže v městečku Varennes, pár kilometrů od rakouských hranic, jsou utečenci odhaleni poštmistrem! Okamžitě je vrací zpět do Paříže. Pod gilotinu. Král Ludvík je popraven v lednu 1793. Marie Antoinetta o devět měsíců později… A Fersen? Svou milovanou královničku přežije o téměř 20 let. Nikdy se však neožení. Dne 20. června 1810 jej ve Stockholmu ubije rozvášněný dav. Podezřívají ho totiž z účasti na smrti švédského korunního prince.

Zatímco v Česku je slovo „sluníčkář“ považováno přinejmenším za nadávku, Británie je na své „sluníčkáře“ pyšná. Poštovní společnost Royal Mail vydala šestici známek s portréty nejznámějších britských morálních elit. Kromě i v Česku dobře známého sira Nicholase Wintona, se na pamětních známkách objevila baronka Sue Ryderová, držitel Nobelovy ceny míru John Boyd Orr, zakladatelka první anglické organizace za práva dětí Eglantyne Jebbová, sociální reformátor a majitel čokoládovny Joseph Rowntree a Josephine Butlerová - britská aktivistka, feministka a bojovnice proti vykořisťování žen.