Prototyp škodováckého tanku LT vz. 35 byl dokončen v létě 1935 a již v říjnu armáda objednala první sérii. Do září 1938 mělo čs. vojsko dostat 298 kusů, které mohlo nasadit k potlačení povstání henleinovců v Sudetech a za mobilizace k podpoře ostrahy hranic.

Za druhé republiky bojovaly tanky LT vz. 35 s Maďary na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Armáda okleštěného státu však neměla zájem vlastnit větší počet těchto strojů a chtěla některé prodat. Jednání probíhala s Brity i Sověty, ale kvůli okupaci k prodeji nedošlo.

Lehký tank PzKpf 35(t) 

Pro nacisty  tanky představovaly vítanou kořist, neboť jim jich do rukou padlo 244, jež nyní nesly označení Panzerkampfwagen 35(t), kde písmeno „t“ znamenalo „český“ (tschechisch). Dalších 52 dostalo Slovensko a dva Maďarsko. V německé armádě sloužily bez podstatnějších úprav, jen dosavadní tříčlennou posádku doplnil nabíječ. V počtu 114 kusů se zúčastnily války s Polskem v září 1939 a také měly podíl na porážce Francie na jaře 1940.

Následovala operace Barbarossa, ale tam se již projevila jejich zastaralost a musely být z fronty staženy. Němci pak na podvozcích tanků LT vz. 35 postavili 49 dělostřeleckých tahačů Mörserzugmittel a přebývající věže využili při budování opevnění na dánském pobřeží a Korsice.

Lehký tank PzKpf 38(t)

Stroj Praga LT vz. 38 vzešel z konstrukční dílny ČKD. V červenci 1938 došlo ke schválení jeho první série. Jednalo se o kvalitní obrněnec s 37mm kanónem schopným prorazit na vzdálenost 500 m 38mm pancíř. Němci si dobře uvědomovali jeho potenciál a stavěli jej až do roku 1942 v sedmi výrobních sériích A–G pod označením Panzerkampfwagen 38(t).

Křest bojem si odbyl během polského tažení, avšak mnohem významnější bylo tažení do Francie, kde bojoval v celkovém počtu 229 kusů. Poté se zúčastnil bojů na Balkáně a operace Barbarossa.

Velice rychle však zastaral, a na východní frontě již nemohl čelit silnějším sovětským typům. Přesto ještě pokračoval vývoj podvozku pro různé typy samohybných děl a stíhačů tanků, např. Jagdpanzer Hetzer.

Kromě Wehrmachtu používalo tanky LT vz. 38 Slovensko, na východní frontě je nasadili také Maďaři a Rumuni. Ve výzbroji je mělo i Švédsko a 24 strojů tohoto typu zakoupilo i Peru. Roku 1941 se tanky zúčastnily války s Ekvádorem a peruánská armáda je měla ve výzbroji až do 80. let 20. století. 

Image

Čtěte také

PzKpfw III: Hlavní bitevní německý tank v počátcích druhé světové války

Římský císař a český král Maxmilián II., jehož životní příběh se začal psát 31. července 1527, patří právem k nejzajímavějším osobnostem habsburského domu i českých dějin. V jeho osobě se spojila habsburská rezervovanost a oddanost dynastickým cílům se zájmem o dobové inovace.

Jako nejstarší syn českého krále Ferdinanda I. a jeho manželky Anny Jagellonské byl předurčen k tomu, aby jednou usedl na trůn. Důležitému dynastickému cíli byla podřízena rovněž výchova, při níž se mladý arcivévoda setkal nejen s vlivem humanistických myšlenek, ale také sílícího náboženského schizmatu, které si razilo cestu napříč habsburskými zeměmi.

Přestože jeho otec, který vyrostl na bigotně katolickém španělském dvoře, zůstal věrný principům katolické církve, Maxmiliána protestantské učení zaujalo a dokonce začal s novými idejemi sympatizovat. To pochopitelně vyvolalo nesouhlas královského otce i jeho bratra, kterým nebyl nikdo menší než římský císař a španělský král Karel V. Ten přišel s nápaditým řešením - oženit Maxmiliána se svou zbožnou dcerou Marií.

TIP: Císař „Slibotechna“: Kterak Maxmilián II. licitoval o České konfesi

Přestože bylo manželství úspěšné a vzešli z něj dva budoucí vladaři českých zemí Rudolf a Matyáš, Maxmiliánův postoj zůstal nevyhraněný. Oficiálně se přikláněl ke katolické církvi, osobně se ale cítil být spíše křesťanem v humanistické tradici. Než stihl smířlivou náboženskou politiku více rozpracovat, 12. října 1576 v Řezně zemřel. Dle slibu českých stavů se otevřela cesta na trůn pro jeho syna Rudolfa.

New Horizons je americká planetární sonda, určená k průzkumu trpasličí planety Pluto, jejích měsíců a dalších transneptunických těles. Je to první expedice v rámci nového rámcového programu NASA New Frontiers.

Na svou cestu k Plutu se New Horizons vydala 19. ledna 2006 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě. Do vesmíru jí po několika odkladech vynesla raketa typu Atlas V. 20. ledna sonda překročila dráhu Měsíce a 78 dní po startu (7. dubna) překročila dráhu Marsu. 28. února 2007 sonda prolétla kolem Jupitera a pořídila několik snímků této planety a okolních měsíců.

Samotné sledování Pluta začalo pět měsíců před největším přiblížením. Sonda pořídila globální mapu Pluta a Charona s rozlišením 40 km. Kolem trpasličí planety proletěla 14. července 2015 v minimální vzdálenosti 12 500 kilometrů. 1. ledna 2019 New Horizons úspěšně prolétla v těsné blízkosti kolem tělesa 2014 MU69, kterému se říká Ultima Thule

Černé díry rozlišujeme podle jejich velikostí do dvou skupin – supermasivní, s hmotností milionkrát až miliardkrát převyšující hmotnost Slunce a standardní, které jsou desetkrát až stokrát těžší než Slunce. Vedle nich by ale podle vědců měly existovat i středněhmotné černé díry s hmotností 100 až milionů Sluncí. Přestože existuje již několik studií a výpočtů popisujících objev středněhmotné černé díry, faktický a potvrzený důkaz jejich existence stále chybí.

Středněhmotná černá díra v Mléčné dráze

Nejčerstvější úlovek středněhmotné černé díry si nyní připsali japonští astronomové. Ti pozorovali oblak prachu s nepoetickým názvem CO-0,40-0,22, nacházející se pouhých 200 světelných let od centra naší Galaxie. Během pozorování si všimli neobvykle velkého rozptylu v rychlosti plynových mračen. Protože v dané oblasti nenašli žádný objekt, který by toto chování vysvětloval, svěřili svá pozorování počítačům.

Výsledkem počítačových modelů je teorie, že za podivný rozptyl v rychlostech plynu stojí kompaktní objekt o hmotnosti okolo 100 tisíc Sluncí. Vzhledem k tomu, že žádný viditelný objekt této velikosti vědci neobjevili, považují svá pozorování za nepřímý důkaz, že podivné chování mračna má na svědomí středněhmotná černá díra.

Ačkoliv data z observatoře Nobeyama potvrdilo i pozorování z další japonské observatoře v Chile, na definitivní potvrzení nového objevu si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Oblast se nyní chystají prozkoumat také další radioteleskopy v chilské poušti.

Přestože by se mohlo zdát, že kult zdravého těla je výdobytkem posledního století, není tomu tak. Cvičení, ať už léčebného, nebo společenského charakteru, je součástí lidských dějin již od starověku. Zpočátku bylo cvičení chápáno jako příprava k boji, v antickém Řecku byl ale tělesný pohyb považován za součást zdravého a harmonického způsobu života a tělesná výchova se stala součástí vzdělávacího systému.

Renesance lidového sportování

Skutečný rozmach lidového sportování v Evropě ale přišel až v 18. a 19. století – lidé v jižních zemích se věnovali převážně atletice, střední Evropu ovládla gymnastika a Británie žila míčovými sporty - kopanou, ragby, tenisem a kriketem. 

Zcela jinou cestu představovala tzv. švédská škola, založená Perem Henrikem Lingem (1776-1839), která si kladla za cíl vytvořit cvičení na anatomicko-fyziologickém podkladě. Šlo především o přesné pohyby konkrétními částmi těla k dosažení harmonické stavby těla se zdravotním cílem. S mírnou nadsázkou tedy lze říct, že dnešní moderní fitness centra se zrodila před 200 lety ve Švédsku.

TIP: Proč už mezi námi nechodí supermani?

Praotcem dnešních posilovacích strojů byl švédský lékař dr. Gustav Vilhelm Zander, který kolem roku 1850 sestavil první stroje s variabilním odporem. Zander se věnoval ortopedii a byl propagátorem tzv. mechanoterapie. Kolem roku 1960 založil ve Stockholmu léčebný institut (Zander Therapeutical Institute) a vybavil jej zařízeními, která jsou dnes pokládána za nejranější příklady posilovacích strojů. Zanderův institut se postupně rozšířil do 146 zemí po celém světě.

Zákeřný virus Zika poprvé objevili v roce 1947 v Ugandě. Napadá všechny primáty včetně člověka a nákazu přenášejí komáři. Zika normálně způsobuje silné bolesti hlavy, vyrážku, horečku a bolest kloubů.

Mnohem horší ale je, když se Zikou nakazí těhotná žena. Virus totiž zasahuje do vývoje plodu a vyvolává mikrocefalii, těžkou vývojovou vadu se zakrnělým mozkem.

Virus Zika se v poslední době lavinovitě šíří. V Brazílii je nakaženo kolem 1,3 milionu lidí a v roce 2015 se tam narodilo alarmujících 2800 dětí s mikrocefalií.

Nedávno se narodilo první dítě na území USA postižené mikrocefalií. Jeho matka žila během roku 2015 v Brazílii, kde se zřejmě nakazila virem Zika v počátku svého těhotenství. Pak porodila na Havaji.

Strašáci plašící ptáky se obvykle umísťují na poli nebo zahradě, tedy na zemi. Společnost Bird-X přichází se sofistikovaným strašákem, který dovede plašit nežádoucí ptáky přímo ve vzduchu.

Jejich dron ProHawk z uhlíkových vláken je navržený tak, že siluetou připomíná dravého ptáka, a během letu také křičí hrozivými ptačími hlasy. ProHawk rovněž používá systém GPS a může být naprogramován na autonomní let po zadané trase.

V dronu je také zabudovaná zvuková jednotka, která obsahuje celý soubor ptačích hlasů. ProHawk křičí jako dravec, ozývá se jako malý pták ohrožený dravcem, a umí i varování bernešek velkých. Takto vybaven může dron ProHawk plašit ptáky na golfových hřištích, polích, vinicích nebo třeba na letištích.

Nejlepší americký stíhač korejské války Joseph C. McConnell (1922–1954) zničil v kokpitu F-86 hned 16 MiG-15. Stal se prvním americkým trojnásobným esem na proudových strojích. Svou kariéru zahájil McConnell za druhé světové války, kdy vstoupil do výcvikového programu U.S. Air Force. Jeho sen stát se pilotem rozbilo rozhodnutí nadřízených, které ho odeslalo do kursu navigátorů. Poté sloužil v jednotce vyzbrojené bombardéry B-24 a jako navigátor odlétal řadu misí nad Evropou. Po válce zůstal v letectvu a usiloval o přidělení do pilotního výcviku. Nakonec se mu to podařilo a v roce 1948 se stal stíhačem.

Po vypuknutí korejské války se McConnell chtěl ihned zapojit do bojů. Ve druhé polovině roku 1952 byl konečně převelen k 51. stíhacímu křídlu operujícímu s F-86 v Koreji. Jako pilot s vynikajícím zrakem a instinktem měl předpoklady k tomu stát se esem, ale až do konce roku se mu nepodařilo sestřelit jediného nepřítele. Nakonec všech vítězství dosáhl za pouhé čtyři měsíce od 14. ledna do 18. května 1953. McConnell létal se třemi F-86 a všechny nazval dle manželčiny přezdívky Beauteous Butch.

Prvních 8 sestřelů dosáhl na F-86E, s novějším F-86F byl dubnu 1953 sám sestřelen. Měl však štěstí a ze Žlutého moře ho zachránil vrtulník. Hned dalšího dne se McConnell vrátil do vzduchu a v jiném F-86F zničil další MiG-15. Poté, co 18. května během jediného letu sestřelil tři migy, byl odeslán jako nejlepší americký stíhač do USA. Zde jej U.S. Air Force v roce 1954 začlenila do testovacího programu F-86H, nejvýkonnější verze stíhačky Sabre. „Háčko“ se mu stalo osudným – v srpnu zahynul při nehodě. Fatální závadu na řízení způsobil jediný chybějící šroub…

Proxima Centauri je nejbližší hvězdou od Slunce – její slabé světlo k nám putuje jen 4,24 roku. Přesto se jí pozemské teleskopy spíše vyhýbaly. Nyní se ale karta obrací a astronomové Evropské jižní observatoře zapojí do pozorování této hvězdy hned 6 vědeckých přístrojů a také celou síť automatických dalekohledů. Pozorování mají přinést odpověď na otázku co je zdrojem změn v jasnosti hvězdy – vědci naznačují, že by kolem Proxima Centauri mohla obíhat exoplaneta, možná dokonce o velikosti Země. Snažení a výsledky zajímavého projektu můžete sledovat na internetové stránce projektu - palereddot.org.

Stavovské povstání roku 1547 způsobilo Ferdinandovi I. nemalé potíže, na druhé straně mu ale jeho porážka položila do ruky významný trumf. Čechy se na čas zklidnily a daly svému králi příležitost položit základy absolutismu a centralizace. Ferdinand I. neváhal a 20. ledna 1548 vydal v Augsburgu reskript, kterým zřídil v Praze apelační soud.

TIP: Češi kontra Ferdinand: Stavovský odboj 1547

To byla pro sebevědomá města citelná rána. Vlastní soudnictví bylo jejich odvěkou výsadou a nyní měla přijmout nechtěný patronát habsburské instituce. Co naplat, účast v protihabsburské koalici si žádala svou daň. Přesto k uznání nově zřízené soudní instituce coby odvolacího orgánu pro městské soudy docházelo velmi pozvolna. Ferdinand I. zuřil a přikazoval, ale proces tím neurychlil. Naplno se autoritu apelačního soudu podařilo prosadit až v 17. století.