Druhá světová válka si vyžádala nejméně 60 milionů lidských životů. Zuřila prakticky na celé planetě a odehrálo se během ní nepočítaně střetů – od soubojů muže proti muži až po gigantické kampaně. V redakčním žebříčku se podíváme na 11 bitev, které podle nás měly největší dopad na průběh a výsledek konfliktu
Pouhá hodina a půl japonského leteckého úderu proti americké námořní základně na Havaji měla zcela klíčový dopad v podobě vstupu Spojených států do války.
Šok, který veřejnost v USA toho dne zažila, vlil dosud váhajícím politikům i obyčejným lidem do žil obrovské odhodlání zničit nejen Japonce, ale i Německo. US Navy přišlo o osm bitevních lodí (čtyři potopeny, zbylé vážně poškozeny), což císařským ozbrojeným silám umožnilo ovládnout takřka bez odporu jihovýchodní Asii. Zároveň měli ale Japonci i smůlu, neboť v Pearl Harboru nezastihli žádné americké letadlové nosiče, které se v pozdějším průběhu války ukázaly jako klíčové pro vítězství v Pacifiku.
Velmi výstižně celou operaci v poválečné analýze shrnul japonský admirál Čúiči Hara: „V Pearl Harboru jsme vybojovali skvělé taktické vítězství, zároveň jsme tam ale prohráli válku.“ Nelze pominout ani fakt, že se vstupem Spojených států do světového konfliktu se k životu naplno probudila prozatím podřimující americká průmyslová základna, kterou Japonci i Hitler vážně podcenili.
Z ní pak začalo proudit obrovské množství zbraní a techniky nejen k divizím strýčka Sama, ale také ke spojeneckým armádám, zejména do Velké Británie a Sovětského svazu. Silné protijaponské nálady, které v USA po Pearl Harboru vznikly, přispěly i k odhodlání použít proti zemi vycházejícího slunce jaderné zbraně.
TIP: Útok na Pearl Harbor: Mohli Američané odvrátit překvapivý úder císařských orlů?
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)