Rozhodující bitvy druhé světové války: Souboj o iniciativu znamenal bod zlomu

01.08.2021 - Jiří Michlíček a Jiří Suchánek

Druhá světová válka si vyžádala nejméně 60 milionů lidských životů. Zuřila prakticky na celé planetě a odehrálo se během ní nepočítaně střetů – od soubojů muže proti muži až po gigantické kampaně. V redakčním žebříčku se podíváme na 11 bitev, které podle nás měly největší dopad na průběh a výsledek konfliktu

<p>Památník nedaleko Prochorovky, kde se odehrály těžké tankové střety.</p>

Památník nedaleko Prochorovky, kde se odehrály těžké tankové střety.


Reklama

Gigantické střetnutí, v němž chtěli Němci znovu získat strategickou iniciativu na východní frontě, skončilo přesně opačným výsledkem. Operace Citadela (byť ve svých cílech od počátku limitovaná) neuspěla a následné sovětské protiofenzivy (operace Kutuzov a Vojevůdce Rumjancev) vyústily v jedno z velkých sovětských vítězství – první, kterého Rudá armáda dosáhla v létě.

5. Kursk, červenec–srpen 1943

Bod zlomu a rozhodující porážka

Je sice pravda, že Sovětský svaz utrpěl hrozivé ztráty, na rozdíl od Německa si je ale mohl dovolit. I když dnes vnímáme jako obrat na východní frontě spíše boje u Stalingradu nebo Moskvy, doboví aktéři viděli právě Kursk coby bod zlomu. Týkalo se to většiny německých důstojníků a například Wilhelm Keitel po válce vypověděl, že po porážce z léta 1943 již bylo jasné, že třetí říše nemůže válku vojenskými prostředky vyhrát.

Podobně situaci vnímal i Heinz Guderian: „Při selhání operace Citadela jsme utrpěli rozhodující porážku. Naše obrněné formace, s takovým úsilím reorganizované a znovu vyzbrojené utrpěly těžké ztráty na mužstvu i technice. (…) Sověti využili své vítězství dokonale a na východní frontě již neměla být žádná období klidu. Odteď již nepřítel držel iniciativu neoddiskutovatelně v rukou.“

Stejně tak třeba Winston Churchill poznamenal, že „tři gigantické bitvy u Kurska, Orla a Charkova, svedené v rozmezí tří měsíců zvěstovaly zkázu německé armády na východní frontě“. U Kurska tak Rudá armáda nabyla další důležitou porci sebevědomí, zatímco na Němce čekaly už jen dva roky zoufalého ustupování až do Berlína.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907