horniny

V oblasti lunárního vulkanického komplexu Mons Rümker se nacházejí horniny, které vyvřely přibližně před 2 miliardami let. (foto: Wikimedia Commons, NASA (Apollo 15), CC0)

Spirit (oficiálně: MER-A) na povrchu Marsu.

Astronaut Harrison Schmitt z posádky mise Apollo 17 odebírá vzorky hornin na Měsíci.

Pohled do Grand Canyonu s dobře patrným předělem v geologickém záznamu, zhruba uprostřed snímku.

Nález neobvyklých izotopů představuje pozůstatek magmatu, který zalil celou Zemi po obrovské srážce, při které vznikl Měsíc. (zdroj: Southwest Research Institute, Robin Canup)

Italský astronaut Luca Parmitano pořizuje snímky z experimentu BioRock na Meznárodní vesmírné stanici.

Část jádra z kráteru Chicxulub s obsahem hydrotermálních minerálů dachiarditu (jasně oranžový) a analcimitu (bezbarvý a průhledný). 

Stonehenge, Velká Británie

Náš Měsíc se utvořil po srážce mladé Země s další protoplanetou, před zhruba 4,425 miliardami let.

Súľovské skály patří ke klenotům slovenské přírody.

Pohyb severního magnetického pólu je výsledkem „války“ mas roztavených magnetických hornin v hlubinách.

Robotická laboratoř Curiosity při práci na Marsu

Ilustrace kamenného deště na horkém Jupiteru

Horniny mohou po naleštění ukázat opravdu neuvěřitelné kresby. Dobrým příkladem může být písmenková žula (Pegmatit) pojmenovaná podle toho, že její vzhled, způsobený vzájemným prorůstáním křemene a živce, připomíná klínové písmo.

Nejznámější lokalitou českého granátu jsou Třebenice u Lovosic na Mostecku. První zmínky o zdejší těžbě granátů pocházejí už z roku 1547 od Georgia Agricoly. Největší rozvoj pak nastal v 18. století, kdy zde byly za účelem těžby vyhloubeny až 50 metrů hluboké šachty. Častěji než dolováním se však granáty získávají tříděním za pomocí vody tzv. sítování. Třebenice jsou centrem těžby granátů dodnes. Proto zde najdete i Muzeum českého granátu