jídlo

Houbovitá plíseň kropidlák rýžový lidskému organismu výrazně prospívá. Podle řady studií funguje kropidlákem upravené koji jako probiotikum, podporuje trávení, posiluje imunitní systém a údajně slouží i jako prevence rakoviny. (foto: Shutterstock)

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Žvýkejte do zemdlení 

fletcherismus | země původu: USA

Dieta Horace Fletchera, známá též jako fletcherismus, spočívala jednoduše ve zdlouhavém konzumování. Sám autor trpěl nadváhou a rozhodl se ji řešit systematickým stolováním, při němž každé sousto žvýkal 32krát – tedy jednou pro každý zub. Potrava se přitom natolik rozmělnila a spojila se slinami, že připomínala tekutinu. Teprve tu pak Fletcher a stoupenci jeho metody polykali. Klíčová myšlenka zněla, že jídlo takto rychleji sklouzne do žaludku a strávník se dříve zasytí. Pokud ovšem ani po poctivém rozkousání neměl pokrm správnou konzistenci, musel se vyplivnout. A fletcheristé zacházeli dokonce tak daleko, že pečlivě žvýkali i nápoje… (foto: Shutterstock)

Nejznámějším produktem ze surimi v západních zemích jsou tzv. krabí tyčinky. Přítomnost krabího masa v nich je však spíše vzácná a obsahují hlavně aromata z korýšů, popř. zbytky měkkýšů. (Wikimedia Commons, Natto, CC BY-SA 3.0)

Mistrovská díla cukrářky Šárky Divácké můžete ochutnat v brněnské cukrárně Sorry – pečeme jinak. (foto: Šárka Divácká)

Tepelná sterilace neboli zavařování potravin je v českých domácnostech stále velmi populární. (foto: Profimedia)

Hmyz patří do jídelníčku ve více než sto zemích a v posledních letech si získává oblibu i v Česku. (foto: Unsplash, Jeremy Bezanger, CC0)

Medúsa

Emma Dunhamová | 2. místo v kategorii: Cena Fujifilm za inovaci

Mytologická Medúsa byla potrestána bohyní Athénou za svou opovážlivost. Dcera nejvyššího boha Medúsu potrestala tím, že její vlasy proměnila v hady a kdokoliv na ni pohlédl na místě zkameněl. Pohled na dílo Britky Emmy Dunhamové naopak potěší oko každého milovníka zeleniny – divoký účes její Medúsy je totiž vytvořený z pórku, jarní cibulky, romanesca (druh květáku) a vigny čínské. (foto: FPotY) 

Původně byly hůlky používány k vaření a míchání. Až za dynastie Chan začalo jejich používání k jídlu.

Kynutý houskový knedlík, jedna z klasických českých příloh k masu a omáčkám.