Mars

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASA, CC BY 4.0)

V dnešní době se naprostá většina pozemského opálu těží v Austrálii a v Etiopii. Americký rover objevil novou oblast bohatou na opály daleko odsud, na Marsu. (foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS, CC BY-SA 4.0)

Čínský rover Ču-žung po přistání na povrchu Marsu. (foto: Wikimedia Commons, China News Service, CC BY 3.0)

První tubus se vzorky marovské horniny, připravený pro cestu na Zemi. (foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS, CC0)

Sonda InSight přivezla seismometry mimo Zemi poprvé od chvíle, kdy je na Měsíc dopravily mise Apollo. (ilustrace: NASA, CC0)

Takto zachytila v roce 2012 prašný vír na povrchu Marsu sonda MRO. (foto: NASA/JPL/MSSS, CC0)

V oblasti Elysium Planitia se v podzemí Marsu nachází plášťový chochol, mohutný výron horkých hornin, který je podle amerických vědců původcem projevů vulkanismu. (ilustrace: Adrien Broquet & Audrey Lasbordes, CC BY 4.0)

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Sonda mise Martian Moons eXploration vysadí robotický rover na povrch Phobosu, malého měsíce Marsu. (ilustrace: DLR, CC0)

Na povrchu rudé planety panují podmínky nepřátelské pro organické látky. Mohl by se ale život ukrývat pod ním? (foto: NASA, CC0)

Krajina rudé planety, jak ji zachytil rover Curiosity. V pozadí se nachází dno kráteru Gale. Pode vědců se zde před 3,5 miliardami let rozkládal mohutný oceán. (foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS, CC BY-SA 4.0)

Dnešní Mars je na pohled zcela nehostinný, v minulosti tak ale nejspíš nevypadal. (foto: NASA, CC BY-SA 4.0)

Použitý ochranný štít mise roveru Perseverance. (NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)

Sonda InSight se svými přístroji. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)